Nejvíce mladých se stěhuje do okolí velkých měst

VYDÁNÍ: 11-12/2017
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

V Česku dochází k postupnému stárnutí obyvatelstva. Neustále se přitom snižuje počet a podíl mladých osob. Pracovníci krajských správ ČSÚ shromáždili ucelený soubor statistických údajů o mladé generaci, a to i v územním detailu.

Zastoupení mladé generace ve struktuře obyvatelstva se postupně snižuje. Zatímco v roce 2001 představovali mladí lidé ve věku do 29 let 39,1 % populace, o 15 let později jejich podíl klesl na 31,6 %. Tomu odpovídá úbytek počtu obyvatel ve věku 0–29 let ze 4,0 mil. v roce 2001 na 3,3 mil. v roce 2016. Ke snížení podílu došlo ve všech krajích. Nejvíce v Karlovarském a naopak nejméně v Praze a Středočeském kraji, kde je zastoupení mladých lidí nejvyšší (32,6 %).
Při detailním územním pohledu zjistíme, že zvýšené podíly mladých osob žijí zejména v okolí velkých měst. Ta nabízejí pestré možnosti vzdělávání, zaměstnání i volnočasového vyžití. Zázemí největších měst často těží ze snadné dopravní obslužnosti a cenově přijatelného bydlení, jejichž vzájemná kombinace je dlouhodobě lákavá nejen pro mladou generaci. Z uvedené mapy je však patrné, že vyšší podíly juniorů má i řada dalších obvodů a obcí napříč územím České republiky.

Osoby ve věku 0–29 let podle obcí a SO ORP k 31. 12. 2016

Osoby ve věku 0–29 let podle obcí a SO ORP k 31. 12. 2016

Prvenství Lysé nad Labem

Nejvyšší podíl obyvatel ve věku do 29 let byl koncem roku 2016 zaznamenán ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností (ORP) Středočeského kraje – Lysá nad Labem (36,7 %), Říčany (35,2 %), Černošice a Brandýs nad Labem – Stará Boleslav (shodně po 35,0 %). Na opačném pólu pořadí se umístily správní obvody ORP Nepomuk z kraje Plzeňského (28,4 %), Pacov z Kraje Vysočina (29,2 %) a Milevsko z kraje Jihočeského (29,4 %). Z pohledu jednotlivých obcí se uvedený podíl pohybuje od nuly v obci Vysoká Lhota (okres Pelhřimov), kde všech 15 obyvatel bylo starších 30 let, až po 48,1 % v obci Čečovice (okres Domažlice).

Juniorem do 29 let

Pojem „mladá generace“ není v analýzách striktně věkově vymezen, proto byl zvolen přístup, kdy za juniory jsou obecně považovány osoby od narození do věku 29 let včetně. V případě, že se některé jevy týkají i starších věkových skupin, byla do analýz zařazena data i za tyto skupiny obyvatelstva. Kromě vlastních zdrojů ze zjišťování ČSÚ lze v analýzách najít poměrně podrobné údaje z resortních statistik, především z Ministerstva práce a sociálních věcí, České správy sociálního zabezpečení, Ministerstva vnitra nebo Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR či Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Více informací najdete na ZDE.

Celospolečensky významným jevem s mimořádnými regionálními rozdíly je migrace mladých lidí. Zatímco děti se nejčastěji stěhují se svými rodiči a nemohou svůj migrační směr příliš ovlivnit, starší složka mladé generace již migruje vědomě například z důvodu studií, pracovních příležitostí nebo jiných životních událostí. Díky migraci v letech 2011–2016 získal nejvíce nových mladých obyvatel ve věku do 29 let region Prahy (107,7 tis.) a kraje Středočeského (97,2 tis.). Ačkoliv oba kraje současně zaznamenaly nejvyšší počty vystěhovalých mladých osob, jejich výsledná migrační salda byla suverénně nejvyšší. V Praze se populace juniorů ve sledovaném období migrací zvýšila o 39,1 tis., ve Středočeském kraji o 28,2 tis. Hodnoty ostatních krajů byly o jeden až dva řády nižší. Třetí nejvyšší přírůstek stěhováním obyvatel do 29 let vykázal kraj Jihomoravský s migračním saldem 9,1 tis. osob. Převaha vystěhovalých nad přistěhovalými mladými lidmi charakterizovala polovinu krajů. Nejvyšší úbytek příslušel Moravskoslezskému kraji (–7,0 tis.) a Kraji Vysočina (–2,8 tis.). V přepočtu na 1 tis. obyvatel středního stavu, který stírá velikostní rozdíly mezi kraji, přibylo nejvíce mladých lidí v Praze a Středočeském kraji. Naopak jich ubylo v krajích Karlovarském a Moravskoslezském.

Přírůstek/úbytek stěhováním obyv. ve věku do 29 let podle SO ORP, 2011–2016

Přírůstek/úbytek stěhováním obyv. ve věku do 29 let podle SO ORP, 2011–2016

Z pohledu správních obvodů ORP byla pro území České republiky typická dvě ohniska s relativně vysokou převahou přistěhovalých nad vystěhovalými. Jednalo se o Prahu a její okolí a zázemí města Brna. Nejvyšší kladná migrační salda náležela správním obvodům ORP Říčany, Brandýs nad Labem – Stará Boleslav a Černošice z kraje Středočeského. Nejvyšší záporná migrační salda vykázaly příhraniční oblasti, v rámci svých krajů periferní správní obvody ORP Kraslice z kraje Karlovarského, Králíky z kraje Pardubického a Dačice z kraje Jihočeského.

Převaha maminek starších 30 let trvá již osm let

Při hodnocení narozených dětí se v analýze o mladé generaci prolínají dvě charakteristiky. Prvním úhlem pohledu je zobrazení vývoje počtu a struktury samotných dětí. Druhým, neméně zajímavým hodnotícím hlediskem je pohled na mladší generaci rodičů. V roce 2016 se v ČR narodilo 112,7 tis. dětí (nejvíce od roku 2011). Maminku do 29 let včetně mělo 44,2 % z nich. Ačkoliv se pokles podílu mladých rodiček v posledním období zastavil, jejich dlouhodobý úbytek byl zcela zásadní. V roce 2001 měly mladou maminku tři čtvrtiny narozených dětí. Pod 50% hranici klesl jejich podíl poprvé v roce 2009.

Děti narozené matkám ve věku do 29 let podle SO ORP a krajů, 2016

Děti narozené matkám ve věku do 29 let podle SO ORP a krajů, 2016

Kromě prudkých časových změn jsou v tomto směru významné i regionální rozdíly. Nejvyšší zastoupení žen do 29 let mezi rodičkami měly v roce 2016 kraje Karlovarský (55,3 %) a Ústecký (54,7 %). Na opačném pólu pořadí se umístila Praha (28,9 %) a kraj Středočeský (41,4 %).
Z pohledu menších územních jednotek vynikalo postavení sousedních okresů Praha (28,9 %), Praha-západ (29,6 %) a Praha-východ (33,3 %) a příhraničních okresů Sokolov (59,4 %), Most (58,8 %), Děčín (57,6 %) a Chomutov (57,5 %). Výrazný úbytek mladších rodiček charakterizoval mezi roky 2001 a 2016 všechny kraje i okresy ČR, což souviselo se změnou celospolečenského vnímání mateřství i úpravou životních priorit. Výsledkem se stal převažující trend odkladu mateřství do pozdějšího věku, což často souviselo s dokončením vzdělání nebo rozvinutím pracovní kariéry.

Děti narozené mimo manželství podle SO ORP a krajů, 2016

Děti narozené mimo manželství podle SO ORP a krajů, 2016

Vedle odkladu mateřství byl jevem s dlouhodobou platností trvale rostoucí podíl dětí narozených mimo manželství. Zatímco v roce 2001 činil jejich podíl pouze 23,5 %, v roce 2016 dosáhl úrovně 48,6 %. Ještě výraznější růst se týkal rodiček do 29 let. Jestliže v roce 2001 se maminkám ve věku do 29 let narodilo 24,2 % dětí mimo manželství, o 15 let později již 58,1 %. V krajském měřítku náležel nejvyšší podíl dětí narozených maminkám ve věku do 29 let mimo manželské svazky krajům Ústeckému (74,4 %) a Karlovarskému (73,5 %). Opačný trend nejnižšího zastoupení příslušel krajům Zlínskému (46,6 %) a Praze (47,1 %). Nejvyšší tempo růstu zaznamenaly mezi roky 2001 a 2016 kraje Jihočeský a Pardubický. Převaha dětí narozených svobodným, příp. rozvedeným nebo ovdovělým ženám do 29 let vloni charakterizovala 11 ze 14 krajů s tím, že v Česku trvá od roku 2011.

Autor: , oddělení informačních služeb
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Ohlédnutí za juniory

Na krajských správách Českého statistického úřadu se v analytické a publikační činnosti již řadu let každoročně věnujeme jednomu společnému tématu, například udržitelnému rozvoji, venkovu, lidským zdrojům, demografickému vývoji nebo seniorům.

Nezletilí a mladiství páchají méně trestných činů

ilustrativní fotka

Kriminalita mladistvých je ve Středočeském kraji v porovnání s kraji Moravskoslezským a Ústeckým poloviční. Dokládají to data Policejního prezidia ČR.

Údaje o částech Prahy nelze hodnotit bez znalosti územních změn města

ilustrativní obrázek

Územní a správní uspořádání hlavního města ČR se v letech 1991–2016 měnilo. V tomto období došlo ke změnám hranic správních obvodů, městských částí i katastrálních území. Pokud bude uživatel statistických údajů srovnávat takové územní celky v čase, musí mít na paměti změny jejich hranic.

Junioři a internet

ilustrativní fotka

Ve využívání technologií jak z hlediska věku respondentů, tak i z územního pohledu jsou v krajích České republiky značné rozdíly.

Vrozené vývojové vady dětí

Ilustrační foto

Od roku 2000 počet živě narozených dětí s vrozenou vadou v ČR (41 na 1 tis. živě narozených dětí v roce 2000) vzrůstal s maximálními hodnotami v letech 2010 až 2012 (48 na 1 tis. živě narozených dětí v roce 2012)

Kde žijí vysokoškoláci

ilustrační foto

Kolik vysokoškoláků studuje v kraji svého trvalého bydliště? Z kterého kraje jich nejvíce vyjíždí? Odpovědi nejen na tyto otázky o studentech veřejných a soukromých vysokých škol lze nalézt v systému Sdružené informace matrik studentů, jehož provozovatelem je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

Mladí na trhu práce

ilustrativní fotka

Ekonomická aktivita mladých lidí se výrazně liší podle věku i pohlaví. Míra ekonomické aktivity byla logicky nejnižší ve věku 15–19 let, kdy se drtivá většina mladých teprve připravuje na své budoucí povolání. Podprůměrná je i ve věkové skupině 20–24 let, kdy ještě významná část juniorů studuje vysokou školu.

Děti se z ústavů přesouvají do náhradních rodin

ilustrativní fotka

Ke konci roku 2016 bylo v Česku v náhradní rodinné péči umístěno více než 18 tis. dětí. Jejich počet vzrostl během posledních deseti let dvaapůlkrát. Největší počet dětí v náhradní rodinné péči žije v Moravskoslezském kraji, nejméně v Kraji Vysočina.

První dítě po čtyřicítce? Na jihu EU nic výjimečného

ilustrativní fotka

Průměrný věk prvorodiček v EU v roce 2015 byl 29 let. V Rumunsku je mezi prvorodičkami největší podíl náctiletých, naopak v Itálii není nikterak výjimečné poprvé rodit až po čtyřicátých narozeninách.

Co nového, Středočeši?

ilustrativní fotka

Od roku 1960 se ve Středočeském kraji hodně změnilo. Stal se nejlidnatějším krajem, vzrostl v něm průměrný věk snoubenců, více manželství tu končí rozvodem. Plodnost žen ve věku mezi 35 a 39 lety je tu vyšší než u žen 20–24letých. Zlepšila se zde naděje dožití mužů i žen. Kraj se stal cílem imigrantů.