Nemohu připustit, abychom se zpronevěřili zásadám nezávislosti

VYDÁNÍ: 11-12/2017
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Poslední rozhovor poskytla předsedkyně Iva Ritschelová časopisu, jemuž sama dala vzniknout. Několik dní předtím, než prohrála boj o svůj život, bilancovala pro Statistiku&My rok 2017.

Jak byste shrnula letošní rok v ČSÚ?

Neskromně musím říct, že jsme zase odvedli velký kus dobré práce. Vděčím za to zejména neúnavnému úsilí všech našich odborných zaměstnanců. Bez nich by ČSÚ nebyl tak váženou institucí, jakou je. V roce 2017 se nevyskytly žádné komplikace ať již při standardních, či mimořádných zjišťováních nebo při zpracování dat. Bohužel ani letos se nám nevyhnuly některé kauzy, které mohou potenciálně ohrozit nezávislost ČSÚ.

O kterých je řeč?

Jak víte, jde o dlouhodobější problémy, které se týkají zejména dvou oblastí – statistiky odpadů a našeho odborného rozhodnutí zrušit publikování údaje o mzdě v nepodnikatelské sféře.

Ve Statistice&My jsme o nich několikrát psali. Jaký je vývoj v těchto jednáních?

Začnu statistikou odpadů. Problém se skrývá ve dvojím vykazování dat o odpadech směrem k EU. Jde o ofi­ciální statistiku odpadů ČSÚ a administrativní údaje Ministerstva životního prostředí. Ve snaze vyřešit tuto situaci uzavřel Český statistický úřad s ministerstvem ujednání, jehož cílem je odstranit existující nesoulady mezi těmito výstupy. Dokument stanovuje konkrétní úkoly oběma institucím. Řešení ale nepřichází v takovém časovém horizontu, v jakém jsme čekali, neboť není možné, aby úkoly plnil pouze Český statistický úřad, aniž by svou část závazků plnila druhá strana.

prof.Ing.Iva Ritschelová,CSc.prof.Ing.Iva Ritschelová,CSc.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Jako druhý problém jste zmiňovala ukončení publikování průměrné mzdy za nepodnikatelskou sféru.

Ano. Údaj o průměrné mzdě v nepodnikatelské sféře, od kterého odvozuje Ministerstvo práce a sociálních věcí výši platů státních představitelů, soudců nebo státních zástupců, jsme naposledy publikovali za rok 2016. S povinným přechodem na nový evropský standard už ale není možné definovat, a tedy i poskytovat daný ukazatel v podobě, na kterou by se uživatelé mohli spolehnout. Souvisí to především s výraznou změnou přístupu k vymezení sektoru vládních institucí v rámci závazného standardu národního účetnictví ESA 2010, který má podobu evropského nařízení. Přesto nám vláda uložila, abychom údaj o mzdě v nepodnikatelské sféře dál zpracovávali podle původní metodiky.

Co s tím budete dělat?

Toto usnesení je naprosto neproveditelné. Podle původní metodiky nemůžeme postupovat. Potvrdila to i Česká statistická rada a posudek soudního znalce. Pokud bychom k tomu byli nuceni, zpronevěřili bychom se zásadě nezávislosti, na níž je celá oficiální statistika založena a kterou ctíme jako jednu z nejvyšších. To nemohu připustit! Pokud tedy jde o řešení, budeme dále aktivně jednat s cílem změny či zrušení usnesení.

Jak pokračuje příprava příštího sčítání lidu, domů a bytů?

Letos jsme v přípravách cenzu výrazně pokročili. I když proběhne až v roce 2021, je nejvyšší čas na to, začít zevrubně plánovat veškerou strategii. Jedná se o projekt obrovských rozměrů a vše musíme zajistit včas, abychom mohli garantovat potřebnou kvalitu výstupů. V letošním roce se nám podařilo dokončit návrh věcného záměru zákona pro meziresortní připomínkové řízení. V současné době probíhá vypořádání připomínek a jednáme s jednotlivými připomínkovými místy. Držíme se původně stanovených zásad – maximální využití administrativních zdrojů a co nejmenší zátěž občanů při vyplňování sčítacích formulářů. Na začátku nového roku předložíme návrh vládě, aby jej projednala.

A když ho vláda přijme?

Tak bude následovat příprava paragrafového znění zákona ke sčítání lidu domů a bytů 2021. Rádi bychom ho předložili už příští rok. Zároveň pracujeme na územní přípravě sčítání a technologickém projektu pro zpracování dat.

Proběhly letos nějaké změny v oblasti zpracování dat?

Samozřejmě. Tempo dění v současné ekonomice a společnosti se přímo odvíjí od existence moderních technologií. Proto musíme tomuto tempu stačit. Prohlubujeme procesy modernizace tvorby statistik s využitím nástrojů, které jsme vyvinuli v projektu Redesign statistického informačního systému. Realizovali jsme řadu funkčních vylepšení a celkové uživatelské přívětivosti našich aplikací. Aktivně rozvíjíme a podporujeme elektronické vykazování dat. V oblasti odborné metodiky jsme letos mimo jiné aktualizovali váhy cenových indexů a zaměřili se na téma kvality dat v cenové statistice. Byly reali­zovány změny metodiky zachycení zahraničního obchodu se zemním plynem. Aktivně jsme se podíleli na přípravě monitorovacího rámce k nové agendě udržitelného rozvoje. V běhu je i modernizace statistiky energetiky, která by měla spočívat ve využití nových administrativních zdrojů a v úpravách šetření primárních dat na straně ČSÚ. Další významná opatření jsme letos přijímali i v návaznosti na tzv. peer review, tedy hodnocení Eurostatem.

O kterých úkolech hovoříte?

Zaměřili jsme se na další posílení koordinační role ČSÚ v rámci státní statistické služby. Byly vytipovány hlavní oblasti, ve kterých by bylo přínosné ve větší míře formalizovat existující metodické zásady. Na tvorbě těchto metodik se v současnosti pracuje. Větší důraz klademe na další rozvoj procesů řízení kvality uvnitř Úřadu. O pokroku v těchto oblastech pravidelně reportujeme směrem k Evropské komisi.

Zmínila jste elektronizaci. Jak se vyvíjí administrativní zátěž statistiky?

Ve zpracovatelském roce 2017 jsme rea­lizovali 91 zjišťování, což je o 3 méně než v předchozím roce. Přitom jsme oslovili 141 tisíc respondentů. Oproti roku 2016 došlo ke snížení administrativní zátěže o cca 50 tisíc hodin. Celková odhadovaná zátěž ve zpracovatelském roce 2017 činí 1 776 tisíc hodin.

Pracujete na dalším snižování zátěže?

Za posledních sedm let se podařilo dosáhnout celkového snížení zátěže o 29 %. Vzhledem k tomu, že využíváme všechny použitelné administrativní zdroje, tedy databáze ministerstev a dalších úřadů, je prostor k dalšímu snižování zátěže poměrně omezený. Aktivně monitorujeme vznik nových zdrojů a vedeme jednání s cílem přebírat kvalitní data. Svou roli ale samozřejmě hrají i nové technologie. Pro respondenty, které žádáme o vyplnění statistických výkazů, máme nové webové rozhraní DANTE WEB. Je mnohem příjemnější a nabízí více užitečných funkcí než klasický PDF formulář. Využívá ho čím dál více podnikatelů a firem. Rozvíjíme mobilní a smart technologie i v rámci našich terénních zjišťování. Jedná se o oblasti zjišťování cen nebo šetření v domácnostech.

Jak se šetření v domácnostech mění?

Docela zásadně se modernizuje. Zahájili jsme práce na nové podobě dotazníků pro dotykové ovládání. Prototyp budoucí nové úvodní společné části dotazníku pro všechna šetření byl testován v týmu tazatelské laboratoře a na všech odděleních terénních zjišťování v krajských správách ČSÚ. Zkušebním provozem prošly a do praxe byly zařazeny nové aplikace. Konkrétně jde například o moduly pro plánování práce tazatelů nad mapovým podkladem nebo o aplikaci pro kapacitní plánování terénních šetření pomocí kapacitního modelu tazatelské sítě. Od letošního roku mají tazatelé ČSÚ v terénu nové průkazy.

Jak vypadají?

Jde o polykarbonátovou kartu, na jejíž přední straně je 16místný kód. Když za vámi tedy přijde tazatel ČSÚ, musí se vám touto kartou prokázat a vy si prostřednictvím kódu můžete ověřit jeho identitu. Stačí zadat na našem webu do ověřovacího formuláře kód z průkazu a zobrazí se vám informace o oprávněném držiteli průkazu.

Dotýkají se změny i oblasti zveřejňování dat?

Naše Rychlé informace, jež se těší vysokému zájmu odborné veřejnosti a které hojně prezentují média, letos získaly nový, modernější vzhled. Rozvíjíme i technologie zveřejňování dat. Ve Veřejné databázi dat jsme pub­likovali přes 496 milionů údajů. To je o 2,7 % víc než v roce předchozím. Celkem 506 datových sad jsme zveřejnili ve velmi žádaném otevřeném formátu. V této oblasti neustále rozšiřujeme nabídku, ať už jde o volební výsledky, údaje o dojížďce do zaměstnání mezi okresy, o narozených a zemřelých nebo o naději dožití v okresech. K dispozici jsou i zajímavá otevřená data o dlouhodobém vývoji spotřebitelských cen.

Kdo jsou hlavní uživatelé dat?

Oficiální statistika je veřejnou službou. Spektrum potenciálních uživatelů dat je velmi široké. I proto jsou všechna data, která produkujeme, veřejná. Zájem o ně je obrovský. ČSÚ byl letos uveden jako zdroj informací ve více než 30 tisících výstupech v médiích. Pouze naše webové stránky zaznamenaly 8,3 milionu zobrazení. Oficiální účet Úřadu na Twitteru @statistickyurad sledovalo přes 11 tisíc uživatelů, což je o 2,5 tisíce více než v předchozím roce. Zájem vyplývá i z počtu dotazů, které jsme letos vyřídili. Informační služby ČSÚ jich zodpověděly bezmála 6 tisíc. Vedle toho jsme odpovídali na 1,7 tisíce dotazů médií.

Plánujete, že alespoň Vánoce budou klidné?

Vánoce jsou svátky, k nimž stres rozhodně nepatří. Měli bychom se zastavit a rozjímat. Není důležité, kolik dárků jsme stihli nakoupit a jestli jsme napekli dva nebo deset druhů cukroví. Důležité je být s lidmi, které máte rádi. Přeji všem čtenářům, aby se jim toto poštěstilo nejen během vánočních svátků, ale i v průběhu nového roku. Do něj bych všem ráda popřála mnoho zdraví a úspěchů. V ČSÚ se na rok 2018 těšíme o to více, že se budeme připravovat na sté výročí statistiky. Připravujeme bohatý program a doufám, že osloví naše příznivce i širokou veřejnost.

Autor: , tisková mluvčí ČSÚ
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Na Ivu Ritschelovou nikdy nezapomeneme

prof. Ing. Iva Ritschelová, CSc

Lídr, významná osobnost společenského i akademického života, profesionálka, jež se významně zasloužila o modernizaci české statistiky a která vždy vysoce dbala na nezávislost ČSÚ – tak vzpomínají na Ivu Ritschelovou její přátelé a spolupracovníci.

Má manažerská vize je jasná

prof. Ing. Iva Ritschelová, CSc

Od jmenování Ivy Ritschelové předsedkyní ČSÚ uplynulo 1. září sedm let. V minulém rozhovoru pro Statistiku&My kriticky hodnotila úkoly, před nimiž ČSÚ v současnosti stojí a s nimiž se vypořádává. Nyní je prostor pro souhrnnou bilanci.

První polovina roku byla velmi náročná

prof. Ing. Iva Ritschelová, CSc

Český statistický úřad řešil v prvním pololetí několik zásadních otázek. Týkaly se například sčítání lidu, statistiky odpadů i organizačních záležitostí. Jak se s nimi vedení vypořádalo, shrnuje v letním rozhovoru předsedkyně Iva Ritschelová.

Publikujeme miliony statistických údajů

prof. Ing. Iva Ritschelová, CSc.

Už více než šest let je Iva Ritschelová šéfkou českých statistiků. Pracuje 14 hodin denně a je tvrdou a nesmlouvavou manažerkou. Jak hodnotí letošní rok a jaké cíle si vytyčila pro ten další?

Štěstí statisticky nezměříme

prof. Ing. Iva Ritschelová, CSc.

Při rozhovoru Iva Ritschelová, předsedkyně ČSÚ, předjímá otázky a hledá mezi řádky. Téměř nikdy nevybočí z řeči plné přesných výrazů, jako by stále byla v modu, v němž zvládne porady vlády i mezinárodní fóra. Přesto jsem měla celou dobu pocit, že chvílemi nenápadně, gestem, úsměvem, nebo zachvěním rtů rozhrnuje tenkou oponu a ukáže jinou tvář – a ta je rozverně veselá, usměvavá a vřelá.