Statistika je o kompromisech

VYDÁNÍ: 11-12/2017
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Když se člověk při svém bádání obrátí ke statistice a hledá ukazatele, které by odpověděly na jeho otázky, stává se, že skončí zklamán, a s povzdechem se ptá: „Proč nejsou ty údaje dříve? Častěji? Ve větším detailu?

Když se člověk při svém bádání obrátí ke statistice a hledá ukazatele, které by odpověděly na jeho otázky, stává se, že skončí zklamán, a s povzdechem se ptá: „Proč nejsou ty údaje dříve? Častěji? Ve větším detailu? A ještě ke všemu se postupně zpřesňují!“ Takové otázky jsou zcela pochopitelné, ale nezapomínejme, že statistika je především uměním možného a kompromisem mezi včasností, přesností a podrobností.
Co takový kompromis v praxi znamená? Ilustrujme jej na příkladu snahy sledovat, jak se daří naší ekonomice. Při konstrukci jakéhokoliv ukazatele je nejprve nutné odpovědět si na otázku, co od něj čekáme. Je to co nejrychlejší dostupnost informace, abychom mohli včas reagovat na změnu? Nebo je pro nás důležitá přesnost, abychom si mohli být opravdu jistí? Nebo nás zajímá nějaký detail (řekněme jedno malé odvětví v určitém regionu) namísto sledování ekonomiky jako celku? Samozřejmě, v ideálním případě chceme všechno najednou, ale tak to v praktické statistice, stejně jako v životě, nefunguje. Vždy si nakonec musíme vybrat, co preferujeme více, a kde jsme ochotni slevit ze svých nároků. Různé preference jsou pak důvodem, proč statistika nabízí více různých ukazatelů k jednomu zkoumanému jevu.
Vraťme se však k praktickým důvodům, proč si ve statistice musíme vždy vybrat určitou kombinaci včasnosti, přesnosti a podrobnosti. Vše závisí na reálných možnostech sestavení statistického ukazatele: na sběru zdrojových dat, jejich kontrolách, zvolených metodách odhadu, dostupných kapacitách i nákladech.
Pokud preferujeme včasnost (rychlost), pak nemáme na odhad moc času. Budeme si muset vystačit s menším vzorkem firem a relativně malým rozsahem zdrojových dat, která nám podniky poskytnou. Firmy musejí data předat rychle a stejně tak rychlé musejí být kontroly a zpracování. Výsledné statistické ukazatele (říkáme jim obvykle konjunkturální) pak sice relativně včas naznačují směr vývoje ekonomiky (a zhruba intenzitu změny), je však nutné počítat s jejich postupným zpřesňováním a těžko od nich můžeme očekávat detailní informace, například o vývoji malých odvětví. Jinými slovy, cenou za rychlost je menší přesnost a ztráta detailu.
Pokud bude naopak naší prioritou přesnost, pak si na takový ukazatel musíme počkat. Nejen že je potřeba zeptat se většího počtu podniků, což prodlužuje zpracování a sestavení statistických ukazatelů, ale hlavně musíme počítat s tím, že měsíčně poskytované údaje od firem jsou méně přesné než ty, které nám mohou podniky zaslat po své roční závěrce účetnictví a případném auditu (tedy se značným zpožděním). Takové zpřesnění podkladových dat pak může vést k nutnosti zpřesnit i dříve publikované (konjunkturální) statistické ukazatele, které sice indikovaly správně směr vývoje ekonomiky (zda ekonomika rostla, nebo byla v krizi), nemusely však být tak přesné (zda ekonomika vzrostla o 4,0 % nebo o 4,3 %). Správně zvolené statistické metody samozřejmě mohou částečně změnu podkladových dat předjímat, některé věci však v životě zůstávají nevyzpytatelné. Jinými slovy, cenou za přesnost je pozdější dostupnost ukazatelů a obvykle i menší podrobnost.
A jestliže jsou naší prioritou velké detaily, pak se budeme muset smířit nejen s časovou náročností, ale také s menší přesností. Důvody jsou podobně praktické jako v předchozích dvou případech. Aby mohly statistické údaje vypovídat o velmi podrobných strukturách, vyžadují statistické metody mnoho detailních podkladů, které budou dostatečně přesné (a od mnoha podniků). Je snesitelné a prakticky zvládnutelné, pokud se firem zeptáme každý měsíc na několik základních údajů o jejich ekonomické činnosti (tak, aby to stačilo na odhad konjunkturálních ukazatelů), těžko se však můžeme ptát na velké detaily. To lze udělat jednou ročně, nebo i méně často. Jinými slovy, pokud od ukazatelů vyžadujeme detail, pak si na něj musíme počkat, a i tak obvykle bývá vykoupen menší přesností ukazatelů v detailním členění.
Statistika je sice uměním možného, ale to neznamená, že je něčím strnulým a neměnným. Naopak! S tím, jak se vyvíjejí nové statistické metody, způsoby zpracování, technologie i komunikační prostředky, se mění i praktická statistika. S každou takovou změnou se můžeme přiblížit ideálu: mít vše rychle, přesně a detailně. I tak ale každé nové řešení zůstane kompromisem.

Autor: , vedoucí oddělení čtvrtletních odhadů
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Podíl a poměr nejsou jedno a totéž

Ilustrační foto

Termíny „podíl“ a „poměr“ se občas mylně zaměňují. Přispívá k tomu zřejmě to, že matematicky k oběma ukazatelům dojdeme stejnou operací, tj. dělením. Jaký je mezi nimi rozdíl a kdy se správně používají?

Ukazatele vznikají a zanikají

Ilustrační foto

Svět kolem nás se mění a na to musí reagovat i statistická praxe. To není nic nového. Vznikají nové ukazatele, které popisují jevy, jež dosud neexistovaly.

Očištění od kalendářních vlivů

ilustrační foto

Mnoho ukazatelů ekonomické statistiky bývá očištěno od kalendářních vlivů a sezónnosti, případně od nestejného počtu pracovních dnů a sezónnosti.

Měřítko u sloupcových grafů

Ilustrační foto

Dobrý obrázek dokáže často vyjádřit více než obsáhlý popis. To platí jak o fotografii, tak o grafu. Vnímáme je totiž intuitivně a všímáme si jich dřív, než začneme (pokud vůbec) číst text.

Meziroční, mezičtvrtletní a bazický index

Ilustrační foto

Indexy jsou základ, to vám potvrdí každý správný statistik. Jsou klíčovým nástrojem pro jakékoliv porovnávání v čase či prostoru. Zaměřme se na tři indexy, které uživatel často potkává: meziroční, mezičtvrtletní a bazický.

Změna přístupu k sezónnímu očištění HDP

Ilustrační foto

V dubnovém čísle časopisu Statistika&My jsme v článku Sezónní očištění a vypovídací schopnost mezičtvrtletních indexů HDP upozornili na to, že při zveřejnění předběžného odhadu HDP za 1. čtvrtletí 2016 dojde ke změně přístupu k sezónnímu očištění HDP. A spolu s tím budou zrevidovány sezónně očištěné údaje čtvrtletních národních účtů za jednotlivá čtvrtletí roků 2014 a 2015. Tento článek je zaměřen na podrobnější vysvětlení příčin i dopadů změn, ke kterým došlo.

Procentní bod a procento

Ilustrační foto

V analýzách a komentářích se tu a tam objevuje pojem „procentní bod“.

HDP na obyvatele v PPS

ilustrační foto

Hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele v paritě kupní síly (PPS) je jedním ze základních ukazatelů ekonomické úrovně při mezinárodních srovnáních. Hodnota ve vztahu k průměru EU je klíčovým kritériem pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU. Proč se používá parita kupní síly, co znamená a proč ji nestačí vyjadřovat v korunách nebo v eurech? Na to vám odpovíme v naší nové rubrice.

Sezónnost a sezónní očištění

ilustrativní obrázek

Lidé se v průběhu roku chovají různě. V létě je teplo, v zimě je zima a v prosinci jsou Vánoce. A to všechno pochopitelně ovlivňuje lidské životy a odráží se ve statistických ukazatelích stejně jako různý počet pracovních dní v daném období.

Meziroční a meziměsíční srovnání

ilustrativní fotka

Každý měsíc slýcháme, že průmysl vzrostl nebo stavebnictví pokleslo o tolik a tolik procent.

Konsolidovaný a nekonsolidovaný dluh

ilustrativní foto

Dluh vládních institucí je jedním z nejsledovanějších ukazatelů statistiky vládních účtů.

Průměrná mzda a medián

ilustrativní fotka

Průměrná mzda je jedním z nejsledovanějších statistických ukazatelů, a přestože nebo možná právě proto, že je jeho název velmi jednoduchý, patří mezi nejčastěji nepochopené indikátory.

Naděje dožití a průměrný věk

Ilustrační foto

Demografické statistiky nabízejí velké množství různých ukazatelů. Některé z nich uživatelé mylně zaměňují více než jiné, například střední délku života a průměrný věk. Každý ukazatel vypovídá o něčem jiném, ale jedno mají společné, za všemi jsou schováni lidé a jejich příběhy.

Meziroční a průměrná roční míra inflace

ilustrační foto

Rostou ceny, anebo naopak klesají? A o kolik? Otázky, na které nemusí být snadné odpovědět. Každý z nás si však může udělat vlastní průzkum cen.