Automobilový průmysl táhne výzkum a vývoj v ČR

VYDÁNÍ: 01/2018
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Podnikatelský výzkum a vývoj se v roce 2016 podílel z 61 % – nejvíce v historii – na celkových investicích do výzkumu a vývoje (VaV) provedeného v Česku. Dohromady bylo v podnicích na tuto činnost vynaloženo 49 mld. Kč – tj. téměř dvakrát více než před deseti lety.

Výzkum a vývoj jsou hlavním zdrojem nových znalostí, produktů a technologických postupů, jež jsou nezbytným předpokladem stabilního a dlouhodobě udržitelného ekonomického růstu společnosti. Stejně jako ve většině vyspělých zemí hrají v České republice na tomto poli i podniky významnou roli. Nachází se mezi nimi nejen nejvíce subjektů, kde se VaV provádějí, ale vynakládá se zde na tuto činnost i nejvyšší finanční částka a pracuje tu i nejvíce výzkumných a vývojových pracovníků.

Výdaje českých podniků na VaV jsou pod průměrem EU

V roce 2016 firmy v Česku investovaly, ať již ze svých, či cizích zdrojů, do u nich prováděného VaV celkem 49 mld. Kč (ukazatel BERD – Business Enterprise Expenditure on R&D). V mezinárodním kontextu se podniky v České republice, při přepočtu na eura, výše uvedenou částkou podílely jen necelým procentem na celkových výdajích podnikatelského sektoru v zemích EU. Například ve firmách v Rakousku bylo na VaV vydáno čtyřikrát více finančních prostředků než u podniků v Česku.
Podniky v České republice ve vztahu k HDP vynakládají na výzkum a vývoj nižší částku, než je průměr za státy EU. V roce 2015 to bylo 1,05 % HDP oproti 1,25 % za průměr zemí EU. Z evropských zemí byla v tomto roce intenzita podnikových výdajů na VaV větší než 2 % HDP zaznamenána ve Švýcarsku, Švédsku, Rakousku a Německu. Z mimoevropských zemí byly investice do podnikatelského výzkumu v poměru k HDP zdaleka nejvyšší v Izraeli (3,6 % HDP) a Koreji (3,3 % HDP).

Výdaje za podnikový VaV v Česku podle vlastnictví sledovaných podniků

Výdaje za podnikový VaV v Česku podle vlastnictví sledovaných podniků

Polovinu výdajů na výzkum a vývoj tvoří mzdy

Z hlediska druhu vynaložených nákladů je v českých firmách, stejně jako v ostatních zemích EU, podstatná část z celkových výdajů na VaV tvořena mzdovými a ostatními běžnými náklady. V roce 2016 tvořily mzdové náklady poprvé více než polovinu (53 %, tj. 25,9 mld. Kč) z celkových podnikových výdajů na VaV. A od roku 2011 vzrostla průměrná měsíční výše mzdových nákladů na jednoho přepočteného výzkumného a vývojového zaměstnance v podnicích o třetinu (ze 45 tis. Kč na 58 tis. Kč v roce 2016). Ve firmách pod zahraniční kontrolou však tyto osobní měsíční náklady byly v roce 2016 o polovinu vyšší než u soukromých domácích firem.

Zahraniční firmy v česku více spoléhají na daňovou podporu

Podniky pod zahraniční kontrolou naopak financují svůj VaV téměř výhradně ze soukromých zdrojů (tuzemských a zahraničních). Zároveň ale vydávají na VaV výrazně více než domácí podniky. V roce 2016 byly dvě třetiny z výdajů na podnikový VaV vynaloženy ve firmách pod zahraniční kontrolou. Jde o jeden z nejvyšších podílů jak mezi zeměmi EU, tak OECD. V absolutním vyjádření bylo v ČR ve firmách pod zahraniční kontrolou na VaV vynaloženo 31,4 mld. Kč. Z hlediska sídla vrcholového vlastníka těchto firem vynaložily zdaleka nejvíce prostředků na tuto činnost podniky vlastníků z Německa a Spojených států.
U firem pod zahraniční kontrolou má financování z veřejných zdrojů spíše doplňkový charakter. V roce 2016 se tyto zdroje podílely pouze 1,7 % na financování jejich VaV. Naopak tyto firmy v mnohem větší míře využívají nepřímou (daňovou) podporu jejich výzkumných a vývojových aktivit, která se v posledních letech stala i v mnoha vyspělých zemích (Francie, Nizozemsko, Kanada či Japonsko) hlavním nástrojem veřejné podpory soukromého výzkumu.

Struktura zdrojů  financování VaV  v podnicích

V roce 2016 se na financování podnikového VaV podílely soukromé zdroje z 93 %, to bylo o 11 p. b. více než v roce 2011. Význam peněz ze státního rozpočtu pro podnikový výzkum u nás v posledních letech klesá a mezi podniky se z tohoto zdroje rozděluje méně peněz než dříve. V roce 2016 podniky získaly od státu na svůj VaV příspěvek ve výši 3 mld. Kč v porovnání s 5 mld. Kč v roce 2011. Za posledních deset let přesto český stát investoval do soukromého VaV 35,5 mld. Kč.
Struktura zdrojů financování se však významně liší, pokud se podíváme zvlášť na soukromé podniky domácí a pod zahraniční kontrolou. Z peněz, které český stát investoval do VaV těchto podniků v posledních deseti letech, se 80 % (28,8 mld. Kč) objevilo na účtu domácích podniků. Tato skutečnost je výrazně ovlivněna především tím, že VaV jsou v soukromých domácích firmách prováděny především v malých a středních podnicích, které častěji k této činnosti využívají přímé financování jak z domácích, tak i zahraničních veřejných zdrojů.

Výdaje na VaV v Česku rostou již jen u firem pod zahraniční kontrolou

V letech 2011 a 2012 podíl veřejných zdrojů na financování podnikového VaV v domácích soukromých firmách činil 31 % (v případě malých podniků šlo dokonce o téměř 40% podíl) v porovnání s 15 % v roce 2016. Tato „závislost“ na veřejných zdrojích se stala určitým rizikem pro dlouhodobou udržitelnost pozitivního trendu růstu celkových výdajů na VaV v těchto firmách. Jestliže u firem pod zahraniční kontrolou vzrostly celkové výdaje na VaV meziročně o desetinu (2,7 mld. Kč) a od roku 2010 se více než zdvojnásobily, tak u domácích firem tyto výdaje v posledních dvou letech klesají – meziročně v roce 2016 poklesly o 10 % (1,7 mld. Kč).

TOP 10 odvětví zpracovatelského průmyslu v Česku s nejvyššími výdaji na výzkum a vývoj

TOP 10 odvětví zpracovatelského průmyslu v Česku s nejvyššími výdaji na výzkum a vývoj

 Více než miliardu na výzkum vynaložilo v Česku pět firem

V roce 2016 se VaV prováděly v Česku ve 2 355 firmách a na této činnosti se v nich ke konci tohoto roku ve větší či menší míře podílelo 51 tis. jejich zaměstnanců – při přepočtu na roční pracovní dobu plně věnovanou výzkumným a vývojovým činnostem pak šlo o 37,3 tis. přepočtených osob (ukazatel FTE).
I když z hlediska počtu firem provádějících VaV převažují podniky domácí nad firmami pod zahraniční kontrolou (v roce 2016 tvořily 75 % ze všech podniků provádějících v Česku tuto činnost), většinu zaměstnanců, stejně jako i výdajů na VaV nalezneme právě ve firmách pod zahraniční kontrolou. Většina investovaných prostředků se pak koncentruje jen u několika málo firem. Rozložíme-li výše uvedených necelých 50 mld. Kč na výdaje jednotlivých firem, pak pětina (19 %, 9 mld. Kč) připadla na pouhých pět firem z výše uvedených 2,4 tis. Těchto top 5 výzkumných a vývojových firem – všechny patřily mezi podniky pod zahraniční kontrolou – vynaložilo na VaV miliardu a více korun. Obdobnou situaci nalezneme ale i ve většině ostatních vyspělých zemí světa. Např. v Dánsku se v roce 2014 sto firem s nejvyššími výdaji na VaV podílelo na celkových podnikových výdajích na tuto činnost z 80 %, v Nizozemsku, Rakousku, Německu či v Česku to bylo přibližně ze dvou třetin. Přitom těchto sto firem jak u nás, tak v Rakousku reprezentovalo jen cca 5 % ze všech firem, které provádějí VaV, a v případě Německa pak dokonce jen jedno procento.

V podnikovém VaV hraje prim zpracovatelský průmysl – především automobilový

Podíváme-li se blíže na odvětví, do kterých především spadají podniky provádějící VaV, hraje prim zpracovatelský průmysl. Pracovalo zde 49 % výzkumných a vývojových zaměstnanců a vynaložilo se zde 54 % z celkových výdajů všech podniků na tuto činnost. Pokud bychom vzali v potaz produktovou či odvětvovou orientaci prováděné VaV činnosti, tj. povahu nebo uplatnění produktů či procesů, jež jsou předmětem této činnosti, dosáhl by podíl zpracovatelského průmyslu na celkových podnikových výdajích na VaV dokonce 64 %.
V rámci zpracovatelského průmyslu již od roku 2005 nejvíce lidí pracuje a nejvíce investic putuje do VaV prováděných v automobilovém průmyslu (NACE oddíl 29) – v roce 2016 zde pracovaly téměř 4 tis. přepočtených výzkumných a vývojových pracovníků a výdaje na tuto činnost dosáhly 7,8 mld. Kč. Na samotnou výrobu motorových vozidel je však napojen VaV i v celé řadě dalších odvětví (elektrotechnický, gumárenský, plastikářský, textilní či kovozpracující průmysl). Při započtení výdajů na VaV dodavatelských podniků pro automobilový průmysl dosáhly celkové výdaje na VaV v oblasti „automotive“ odhadem více než 10 mld. Kč, a tento sektor se tak podílí více než třetinou na celém zpracovatelském průmyslu.

Intenzita podnikových výdajů na výzkum a vývoj (BERD jako % HDP)

Intenzita podnikových výdajů na výzkum a vývoj (BERD jako % HDP)

Intenzita průmyslového VaV je v Rakousku a v Německu výrazně vyšší než u nás

Vysoký podíl automobilového průmyslu je u nás do značné míry ovlivněn celkovým významem tohoto odvětví ve struktuře české ekonomiky – v roce 2016 se podílel pětinou na celkové hrubé přidané hodnotě zpracovatelského průmyslu. Proto je vhodnější podívat se na intenzitu průmyslového VaV v jednotlivých odvětvích, která je nejčastěji měřena pomocí podílů těchto výdajů na přidané hodnotě vytvořené v daném odvětví či na jeho celkových tržbách. V těchto ukazatelích Česká republika výrazně zaostává za vyspělými státy EU ve většině odvětví. Například v roce 2015 byl podíl výdajů na VaV na přidané hodnotě vytvořené v automobilovém průmyslu v Česku jen cca 3 % v porovnání se 13 % v Rakousku, Koreji či Spojených státech nebo 17 % u podniků v Německu.

Ve světě se investuje především do high-tech odvětví

Jestliže u nás ve zpracovatelském průmyslu jde většina peněz na VaV do podniků s převažující činností v tzv. skupině odvětví se středně vysokou technologickou náročností (medium high-tech), kam patří například i výše zmíněný automobilový průmysl či průmysl strojírenský nebo elektrotechnický v nejvyspělejších státech EU naopak často dominují high-tech odvětví, kam se řadí farmaceutický, elektronický (výroba ICT) a letecký průmysl. A právě v těchto odvětvích státy s nejvyššími výdaji na podnikový VaV dosahují několikanásobně vyšší intenzity výzkumu a vývoje než Česká republika – platí to především pro VaV v oblasti výroby ICT.

V Česku posiluje VaV v oblasti ICT služeb či biotechnologií

V posledních letech roste v českém VaV i význam elektrotechnického průmyslu, výroby měřicích přístrojů spadajících pod elektronický průmysl či gumárenského a plastikářského průmyslu. Mimo zpracovatelský průmysl pak i firem zaměřujících se na informační a komunikační činnosti (NACE sekce J), kam patří např. výzkum a vývoj nového softwaru, kde výdaje dosáhly v roce 2017 již 8,6 mld. Kč v porovnání se 4,0 miliardami v roce 2010.
A právě v oblasti ICT služeb – na rozdíl od výše zmíněných odvětví zpracovatelského průmyslu – patříme mezi státy s nejvyššími výdaji na výzkum a vývoj ve vztahu ke zde vytvořené přidané hodnotě. V posledních letech roste v Česku i význam podnikového výzkumu a vývoje v oblasti biotechnologií a nanotechnologií, a to často ve spolupráci s vládním a vysokoškolským sektorem.

Autor: , oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Čerpání unijní podpory pro výzkum a vývoj není ideální

Václav Sojka_náhled

Údaje o výzkumu a vývoji za rok 2016 s sebou přinesly první po-krizový pokles celkových výdajů na výzkum a vývoj.

Financování VaV ze státního rozpočtu stagnuje

ilustrativní fotka

Stát vydává v poměru k HDP na výzkum a vývoj (VaV) méně, než je průměr EU. Nejvíce finančních prostředků rozděluje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). V podpoře podniků roste význam Technologické agentury.

Patenty jsou spíš vítaným přilepšením

Jan Pech_náhled

„Kdyby bylo možné patentovat matematické výsledky a postupy, dost možná by matematici tvořili vrstvu nejbohatších lidí,“ říká Jan Pech, vedoucí Laboratoře výpočetní mechaniky tekutin Ústavu termomechaniky Akademie věd ČR. Kromě svých skvělých matematických znalostí je také bravurním hráčem na violoncello.

Nečerpání dotací omezilo investice do výzkumu

ilustrativní fotka

Výpadek v čerpání prostředků z EU znamenal v roce 2016 výrazný meziroční propad výdajů na výzkum a vývoj (VaV). Ten se projevil především ve velkém poklesu investic do VaV ve veřejném sektoru a byl natolik výrazný, že ho nevyvážily ani trvale rostoucí výdaje na VaV v podnikatelské sféře.

Růst českého průmyslu pokračoval

ilustrační foto

Český průmysl se na počátku roku 2017 vyznačoval vysokou dynamikou, znatelně převyšující tempa předchozího roku a navazující spíše na velice úspěšný rok 2015. Ve 2. a 3. čtvrtletí 2017 je však již patrný pokles dynamiky.

Jak si české podniky chrání své inovace na zahraničních trzích

Ilustrační foto

V posledních deseti letech výrazně vzrostl počet patentových přihlášek a udělených patentů českým subjektům. I nadále však pro právní ochranu svých technických řešení a vynálezů častěji využívají institut užitného vzoru spíše než patent a v zahraničí svá řešení a vynálezy chrání jen málo.

Jaká je podpora vědy a výzkumu?

ilustrativní fotka

Podobně jako v případě podpory školství je i podpora výzkumu a vývoje (VaV) důležitou součástí úspěšné a prosperující ekonomiky. Jaká je však realita řeči statistických čísel? Jsou zde nějaké dlouhodobé trendy a naopak říkají nám údaje z roku 2015 něco nového? A jak si vedeme v mezinárodním srovnání?

Inovativní podniky využívají daňových výhod

ilustrativní fotka

Za posledních 10 let se více než zdvojnásobil počet podniků, které se naučily využívat daňovou podporu pro své výzkumné a vývojové činnosti. Vliv na to měl i stát. Aby podpořil výzkum a vývoj mezi soukromým a veřejným sektorem, umožnil od roku 2014 odečíst nákupy služeb výzkumu a vývoje od veřejných výzkumných organizací.

Výdaje státu na výzkum a vývoj stagnují

ilustrativní fotka

V poměru k dosaženému hrubému domácímu produktu podpořila Evropská unie výzkum a vývoj nižším objemem finančních prostředků než Spojené státy a Japonsko. V Česku došlo v období 2010 až 2011 k navýšení podpory. V posledních deseti letech však financování výzkumu a vývoje ze státního rozpočtu spíše stagnuje.