Čerpání unijní podpory pro výzkum a vývoj není ideální

VYDÁNÍ: 01/2018
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Údaje o výzkumu a vývoji za rok 2016 s sebou přinesly první po-krizový pokles celkových výdajů na výzkum a vývoj.

Údaje o výzkumu a vývoji za rok 2016 s sebou přinesly první po-krizový pokles celkových výdajů na výzkum a vývoj. V současné situaci, kdy česká ekonomika jede téměř na doraz, se jedná vcelku o neopodstatněný pokles. Jediným viníkem je nerovnoměrné čerpání veřejné podpory VaV ze strukturálních fondů EU, tedy spíše technická záležitost dočerpání prostředků z minulých operačních programů a opožděný náběh čerpání z nových operačních programů ESIF 2014–2020. Přitom podniky v roce 2016 investovaly do VaV více než v přechozím roce a také stát mírně navýšil svou podporu VaV, nikoliv ale v předem plánované výši. Konečné čerpání bylo o 1,1 mld. Kč nižší zejména v důsledku nečerpání v položce spolufinancování nových projektů z programů OP PIK a OP VVV. Opožděné vyhlašování výzev pro projekty VaV v rámci operačních programů se tak negativně projevilo i ve výši státní podpory. Nedočerpání prostředků na spolufinancování operačních programů je tak vysoké, že pro rok 2018 došlo ke snížení této položky v kapitole MPO o 400 mil. Kč. Celková výše nespotřebovaných státních výdajů na VaV přesáhla ke konci roku 2016 částku 10 mld. Kč, z toho na předfinancování projektů z operačních programů mělo být čerpáno 6 mld. Kč. Bohužel tyto jevy se negativně odrážejí ve statistice VaV a je otázkou, jak se s nimi co nejlépe vypořádat. Nerovnoměrné čerpání fondů EU vnáší do statistiky VaV prvek jakési umělé cykličnosti, která narušuje přirozené trendy dané vývojem v ekonomice.
Velkou neznámou pro VaV v ČR také je, v jakém formátu (dotace či půjčky) a v jaké výši bude poskytována podpora z unijních fondů v budoucnosti. Na tuto skutečnost se bude muset stát koncepčně připravit, aby byl schopen suplovat případné chybějící unijní prostředky a zabezpečit zejména požadovanou udržitelnost nově zbudované infrastruktury výzkumu a vývoje. V opačném případě může dojít ke stagnaci výdajů na výzkum a vývoj, v horším scénáři dokonce i k jejich poklesu. I když české firmy vcelku solidně investují do VaV, veřejná podpora má svou nezadatelnou roli zejména pro skupinu malých a středních podniků. Pro nepodnikovou sféru je pak veřejná podpora zcela dominantním zdrojem financování VaV činností.

Autor: , oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Automobilový průmysl táhne výzkum a vývoj v ČR

ilustrační foto

Podnikatelský výzkum a vývoj se v roce 2016 podílel z 61 % – nejvíce v historii – na celkových investicích do výzkumu a vývoje (VaV) provedeného v Česku. Dohromady bylo v podnicích na tuto činnost vynaloženo 49 mld. Kč – tj. téměř dvakrát více než před deseti lety.

Financování VaV ze státního rozpočtu stagnuje

ilustrativní fotka

Stát vydává v poměru k HDP na výzkum a vývoj (VaV) méně, než je průměr EU. Nejvíce finančních prostředků rozděluje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). V podpoře podniků roste význam Technologické agentury.

Patenty jsou spíš vítaným přilepšením

Jan Pech_náhled

„Kdyby bylo možné patentovat matematické výsledky a postupy, dost možná by matematici tvořili vrstvu nejbohatších lidí,“ říká Jan Pech, vedoucí Laboratoře výpočetní mechaniky tekutin Ústavu termomechaniky Akademie věd ČR. Kromě svých skvělých matematických znalostí je také bravurním hráčem na violoncello.

Nečerpání dotací omezilo investice do výzkumu

ilustrativní fotka

Výpadek v čerpání prostředků z EU znamenal v roce 2016 výrazný meziroční propad výdajů na výzkum a vývoj (VaV). Ten se projevil především ve velkém poklesu investic do VaV ve veřejném sektoru a byl natolik výrazný, že ho nevyvážily ani trvale rostoucí výdaje na VaV v podnikatelské sféře.

Kancelářské programy Češi zvládají, ale programování ne

ilustrativní fotka

Tak jako řadu dalších zemí i Česko trápí nedostatek počítačových odborníků. Textový nebo tabulkový procesor používá již téměř 70 % pracujících. Programování se ale v posledním roce věnovalo pouze 5 % z nich. A pracovníků, kteří mají IT jako svou hlavní náplň práce, je ještě méně – necelá 4 %.

Jak si české podniky chrání své inovace na zahraničních trzích

Ilustrační foto

V posledních deseti letech výrazně vzrostl počet patentových přihlášek a udělených patentů českým subjektům. I nadále však pro právní ochranu svých technických řešení a vynálezů častěji využívají institut užitného vzoru spíše než patent a v zahraničí svá řešení a vynálezy chrání jen málo.

Jaká je podpora vědy a výzkumu?

ilustrativní fotka

Podobně jako v případě podpory školství je i podpora výzkumu a vývoje (VaV) důležitou součástí úspěšné a prosperující ekonomiky. Jaká je však realita řeči statistických čísel? Jsou zde nějaké dlouhodobé trendy a naopak říkají nám údaje z roku 2015 něco nového? A jak si vedeme v mezinárodním srovnání?

Výdaje státu na výzkum a vývoj stagnují

ilustrativní fotka

V poměru k dosaženému hrubému domácímu produktu podpořila Evropská unie výzkum a vývoj nižším objemem finančních prostředků než Spojené státy a Japonsko. V Česku došlo v období 2010 až 2011 k navýšení podpory. V posledních deseti letech však financování výzkumu a vývoje ze státního rozpočtu spíše stagnuje.

Stále více podniků si odečítá náklady na výzkum a vývoj

ilustrativní fotka

Český statistický úřad nedávno zveřejnil na svých internetových stránkách publikaci Nepřímá veřejná podpora výzkumu a vývoje v České republice 2014.