Financování VaV ze státního rozpočtu stagnuje

VYDÁNÍ: 01/2018
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Stát vydává v poměru k HDP na výzkum a vývoj (VaV) méně, než je průměr EU. Nejvíce finančních prostředků rozděluje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). V podpoře podniků roste význam Technologické agentury.

V roce 2016 stát podpořil VaV částkou 28 mld. Kč. Oproti předcházejícímu roku vzrostly státní rozpočtové výdaje o pouhých 0,6 % (155 mil. Kč). Přitom schválený státní rozpočet pro VaV na rok 2016 počítal s alokací částky 29,1 mld. Kč. Kvůli nižšímu čerpání v položce spolufinancování projektů hrazených z fondů EU byly konečné výdaje o 1,1 mld. Kč nižší, než se plánovalo.
Stát hraje v podpoře a stimulaci výzkumu a vývoje v ČR stále významnou roli. V roce 2016 financoval třetinu celkových výdajů na VaV v ČR. Za posledních 10 let přispěl souhrnnou částkou 248 mld. Kč. Rychlejší tempo HDP než v případě státních výdajů na VaV v předchozích třech letech se odráží v postupném snižování podílu státních výdajů na HDP. Hodnota tohoto ukazatele dosáhla maxima v roce 2013 (0,65 %) a postupně klesala až na 0,59 % v roce 2016. Průměr za EU28 v roce 2016 činil 0,64 %.

Téměř polovinu prostředků rozděluje MŠMT

Z celkem 11 rozpočtových kapitol, které poskytují veřejnou podporu VaV, rozděluje nejvíce Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. V roce 2016 vydalo 12,7 mld. Kč, z toho 60 % (7,6 mld. Kč) formou institucionální podpory. Převažující část těchto financí (8,6 mld. Kč) byla určena VaV prováděným na veřejných vysokých školách. Menším dílem byly podpořeny veřejné výzkumné instituce (1,6 mld. Kč), zejména pak ústavy Akademie věd ČR (1,4 mld. Kč), a podnikový VaV. Důležitým poskytovatelem veřejné podpory VaV byla dále Akademie věd ČR, jež k činnosti svých výzkumných ústavů rozdělila institucionální podporu ve výši 4,8 mld. Kč. Významnými poskytovateli účelové podpory byly také Grantová agentura ČR s rozpočtem ve výši 3,9 mld. Kč, která financuje zejména VaV na vysokých školách (1,9 mld. Kč) a ve veřejných výzkumných institucích (1,8 mld. Kč), a Technologická agentura ČR, která ve sledovaném roce rozdělila prostředky na podporu VaV v objemu 2,8 mld. Kč. V poslední době klesá význam financování VaV ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu, které se zaměřuje především na podporu VaV prováděných v podnicích. Ministerstvo v roce 2016 rozdělilo pouhých 0,5 mld. Kč, přitom ještě v roce 2010 to bylo až šestkrát více (3,2 mld. Kč).

Státní rozpočtové výdaje na VaV, 2005 až 2016

Státní rozpočtové výdaje na VaV, 2005 až 2016

Největším příjemcem jsou vysoké školy

V roce 2016 získaly vysoké školy pro svůj VaV státní podporu v úhrnné výši 12,3 mld. Kč (44 % z celkové státní podpory VaV). Formou institucionální podpory obdržely více než polovinu prostředků (6,8 mld. Kč). Druhým největším příjemcem státní podpory VaV byly veřejné výzkumné instituce s příspěvkem 9,2 mld. Kč. Více než polovina byla poskytnuta formou institucionální podpory (rovných 5 mld. Kč). Podniky získaly pro stimulaci svých VaV činností či rozvoj svých výzkumných a vývojových kapacit v roce 2016 státní podporu ve výši 3,3 mld. Kč, z toho převážná většina plynula do soukromých podniků (2,6 mld. Kč), zejména těch domácích (2,1 mld. Kč).
Nejvíce státních výdajů na VaV směřovalo do neorientovaného výzkumu (10,5 mld. Kč, 37,4 % z celkové státní podpory VaV). Sem spadá zejména základní výzkum prováděný ve veřejných výzkumných institucích a na vysokých školách (účelová podpora). Druhou nejsilněji podpořenou oblastí je všeobecný výzkum na vysokých školách ve formě institucionálního financování (6,8 mld. Kč, 24,4 %). Následuje oblast VaV zaměřená na průmyslovou výrobu a technologie (2,3 mld. Kč, 8,3 %), kde převažuje aplikovaný výzkum doplněný experimentálním vývojem pod taktovkou podniků. Výraznou státní podporu dostává i výzkum v oblasti ochrany a zlepšování lidského zdraví (2 mld. Kč, 7 %).

Státní rozpočtové výdaje na VaV podle hlavních poskytovatelů podpory, příjemců, socioekonomických oblastí a krajů, 2016

Státní rozpočtové výdaje na VaV podle hlavních poskytovatelů podpory, příjemců, socioekonomických oblastí a krajů, 2016

 Polovina podpory končí v Praze

Z geografického pohledu byla polovina státní podpory (14,8 mld. Kč) poskytnuta subjektům v Praze, šestina v Jihomoravském kraji. V těchto centrech českého výzkumu je nejvyšší koncentrace vysokých škol a veřejných výzkumných institucí jako významných příjemců státní podpory. V poslední době roste význam Středočeského kraje (1,6 mld. Kč) jako příjemce statní podpory VaV, a to díky nově vzniklé VaV infrastruktuře (BIOCEV, SUSEN) a navázaným projektům. Pouze v dalších dvou krajích (Olomouckém a Moravskoslezském) přesáhla částka získané státní podpory VaV hranici jedné miliardy korun.

Autor: , oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Čerpání unijní podpory pro výzkum a vývoj není ideální

Václav Sojka_náhled

Údaje o výzkumu a vývoji za rok 2016 s sebou přinesly první po-krizový pokles celkových výdajů na výzkum a vývoj.

Automobilový průmysl táhne výzkum a vývoj v ČR

ilustrační foto

Podnikatelský výzkum a vývoj se v roce 2016 podílel z 61 % – nejvíce v historii – na celkových investicích do výzkumu a vývoje (VaV) provedeného v Česku. Dohromady bylo v podnicích na tuto činnost vynaloženo 49 mld. Kč – tj. téměř dvakrát více než před deseti lety.

Patenty jsou spíš vítaným přilepšením

Jan Pech_náhled

„Kdyby bylo možné patentovat matematické výsledky a postupy, dost možná by matematici tvořili vrstvu nejbohatších lidí,“ říká Jan Pech, vedoucí Laboratoře výpočetní mechaniky tekutin Ústavu termomechaniky Akademie věd ČR. Kromě svých skvělých matematických znalostí je také bravurním hráčem na violoncello.

Nečerpání dotací omezilo investice do výzkumu

ilustrativní fotka

Výpadek v čerpání prostředků z EU znamenal v roce 2016 výrazný meziroční propad výdajů na výzkum a vývoj (VaV). Ten se projevil především ve velkém poklesu investic do VaV ve veřejném sektoru a byl natolik výrazný, že ho nevyvážily ani trvale rostoucí výdaje na VaV v podnikatelské sféře.

Jak si české podniky chrání své inovace na zahraničních trzích

Ilustrační foto

V posledních deseti letech výrazně vzrostl počet patentových přihlášek a udělených patentů českým subjektům. I nadále však pro právní ochranu svých technických řešení a vynálezů častěji využívají institut užitného vzoru spíše než patent a v zahraničí svá řešení a vynálezy chrání jen málo.

Jaká je podpora vědy a výzkumu?

ilustrativní fotka

Podobně jako v případě podpory školství je i podpora výzkumu a vývoje (VaV) důležitou součástí úspěšné a prosperující ekonomiky. Jaká je však realita řeči statistických čísel? Jsou zde nějaké dlouhodobé trendy a naopak říkají nám údaje z roku 2015 něco nového? A jak si vedeme v mezinárodním srovnání?

Inovativní podniky využívají daňových výhod

ilustrativní fotka

Za posledních 10 let se více než zdvojnásobil počet podniků, které se naučily využívat daňovou podporu pro své výzkumné a vývojové činnosti. Vliv na to měl i stát. Aby podpořil výzkum a vývoj mezi soukromým a veřejným sektorem, umožnil od roku 2014 odečíst nákupy služeb výzkumu a vývoje od veřejných výzkumných organizací.

Výdaje státu na výzkum a vývoj stagnují

ilustrativní fotka

V poměru k dosaženému hrubému domácímu produktu podpořila Evropská unie výzkum a vývoj nižším objemem finančních prostředků než Spojené státy a Japonsko. V Česku došlo v období 2010 až 2011 k navýšení podpory. V posledních deseti letech však financování výzkumu a vývoje ze státního rozpočtu spíše stagnuje.

Stále více podniků si odečítá náklady na výzkum a vývoj

ilustrativní fotka

Český statistický úřad nedávno zveřejnil na svých internetových stránkách publikaci Nepřímá veřejná podpora výzkumu a vývoje v České republice 2014.