Kancelářské programy Češi zvládají, ale programování ne

VYDÁNÍ: 01/2018
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Tak jako řadu dalších zemí i Česko trápí nedostatek počítačových odborníků. Textový nebo tabulkový procesor používá již téměř 70 % pracujících. Programování se ale v posledním roce věnovalo pouze 5 % z nich. A pracovníků, kteří mají IT jako svou hlavní náplň práce, je ještě méně – necelá 4 %.

Zatímco základní práci s Excelem využívá dnes již více než polovina pracujících, programování je stále výsadou pouze technicky zdatných jednotlivců. Běžné činnosti, jako je kopírování souborů či složek, provádělo v posledním roce 74 % zaměstnaných a instalaci softwaru či aplikací 45 % z nich. Programování, ať už v práci, či ve svém volném čase, se ale věnovalo pouze 5 % z této skupiny.
Nejvyšší podíly osob počítačově gramotných nalezneme ve kvalifikovaných profesích. To platí jak pro používání základní znalosti, jakou je přenos souborů mezi zařízeními, tak pro složitější dovednosti, jako jsou práce s tabulkovým procesorem či programování. Mezi manažery nalezneme 91 % takových, kteří v posledním roce přenášeli soubory mezi různými zařízeními, tabulkový procesor využilo 82 % z nich a v programovacím jazyku psalo 6 %. Ještě více používali tyto dovednosti specialisté z různých oborů. Na druhém konci kvalifikační škály se nacházejí pomocní a nekvalifikovaní zaměstnanci, z nichž přenášela soubory mezi různými zařízeními pouze polovina, tabulkový procesor využila pětina a programování se věnovalo méně než jedno procento.
Kromě rozdílů mezi různě kvalifikovanými pracovníky nalezneme odlišnosti v počítačových dovednostech také mezi pracovníky různého pohlaví. Statistická čísla dokládají, že tahouny IT profesí jsou opravdu muži. Programování používá 8 % pracujících mužů, ale pouze 1 % pracujících žen. Avšak nejsou to jen náročnější počítačové dovednosti, které muži ovládají častěji. I základní úkon, jakým je např. přesouvání souborů z jednoho zařízení na druhé, využijí častěji pracující muži než ženy (80 % mužů vs. 72 % žen).

Využívání kancelářského softwaru podle typu zaměstnání (v %)

Využívání kancelářského softwaru podle typu zaměstnání (v %)

Jak jsou na tom studenti

Z hlediska budoucího zapojení do trhu práce jsou počítačové dovednosti u této skupiny vysoce poptávané. Osoby ve věku 16–24 let, které se připravují na své budoucí povolání, převyšují v počítačové gramotnosti jak průměr všech osob, tak i skupinu zaměstnaných. Většinou používají více elektronických zařízení – 81 % z nich používá notebook, 40 % tablet a 87 % telefon s přístupem na internet. Není tedy překvapivé, že si 94 % studentů přenáší soubory mezi těmito zařízeními. Další dovednosti využijí studenti při svém studiu. V textovém procesoru píše 89 % z nich, programování se věnuje desetina studentů. S prezentačním softwarem pracovaly v posledním roce dvě třetiny studentů, což je přibližně dvakrát více než mezi zaměstnanými.

Počet IT odborníků roste, ale pořád je jich málo

Stále větší digitalizace ekonomiky vyžaduje rostoucí počet specialistů v oblasti IT – jen za posledních 10 let se jejich podíl zdvojnásobil (z 1,8 % zaměstnaných osob v roce 2006 na 3,6 % v roce 2016). Stále je ale IT odborníků nedostatek. Mezi firmami, které zaměstnávají IT specialisty, jich 29 % hlásí, že měly v posledním roce problémy s obsazením míst pro IT odborníky. Na základě údajů z minulých let také víme, že podíl firem s těmito problémy každoročně roste. V roce 2011 mělo potíže s obsazením IT pozic pouze 14 % firem, které zaměstnávaly IT odborníky. To je o polovinu méně než v současnosti.

Programování v zemích EU, 2017 (% z jednotlivců 16–74 let)

Programování v zemích EU, 2017 (% z jednotlivců 16–74 let)

Na stejný problém upozorňuje mezinárodní srovnání napříč Evropskou unií, které ukazuje, že Češi zaostávají především v náročnějších počítačových dovednostech, jako jsou pokročilá práce v tabulkovém procesoru či programování. Zatímco v ČR v roce 2017 používalo složitější funkce v Excelu či jiném tabulkovém procesoru pouze 19 % osob ve věku 16–74 let, v Evropské unii takové funkce využilo 25 % osob stejné věkové kategorie. Programování se v České republice věnovalo 4,3 % osob z dané věkové skupiny a v EU28 to bylo 6,1 %. Vinou nízkého podílu, a tedy i počtu programátorů mají firmy v České republice nedostatek kvalifikovaných sil pro svůj rozvoj v oblasti elektronizace. Nejsou ale samy. S nedostatkem IT odborníků se potýkají i další státy Evropské unie. Dle zjištění Eurostatu se IT profesí nedotkla ani ekonomická krize – od roku 2006 vykazuje zaměstnanost v IT profesích nárůst průměrně 3 % za rok.
Naopak, v případě základních dovedností, jako jsou kopírování složek či jednoduché úkony v Excelu či Wordu, si Česká republika nestojí špatně. Soubory nebo složky si v posledních 12 měsících kopírovalo 64 % Čechů ve věku 16–74 let, tj. o 4 p. b. více, než je průměr EU. Textový procesor použilo 58 % Čechů z této věkové skupiny. Průměr EU je přitom 53 %. A Excel či jiný tabulkový procesor využilo 44 % Čechů v daném věku oproti 38 % osob ze všech zemí Evropské unie.

Podíl firem, které mají problémy s hledáním IT odborníků

Podíl firem, které mají problémy s hledáním IT odborníků

Programování se věnují hlavně Seveřané

Při pohledu na jednotlivé státy EU vidíme, že na evropské špici v počítačové gramotnosti stojí obyvatelé Lucemburska, Nizozemska a severských zemí. Například Excel využívá alespoň na základní úrovni 69 % Lucemburčanů ve věku 16–74 let, mezi Nizozemci je tento podíl 57%. Programování se věnuje 14 % Dánů a 11 % Švédů. Naopak nejméně lidí počítačově gramotných žije v Rumunsku a Bulharsku.

Autor: , oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Čerpání unijní podpory pro výzkum a vývoj není ideální

Václav Sojka_náhled

Údaje o výzkumu a vývoji za rok 2016 s sebou přinesly první po-krizový pokles celkových výdajů na výzkum a vývoj.

Patenty jsou spíš vítaným přilepšením

Jan Pech_náhled

„Kdyby bylo možné patentovat matematické výsledky a postupy, dost možná by matematici tvořili vrstvu nejbohatších lidí,“ říká Jan Pech, vedoucí Laboratoře výpočetní mechaniky tekutin Ústavu termomechaniky Akademie věd ČR. Kromě svých skvělých matematických znalostí je také bravurním hráčem na violoncello.

Nečerpání dotací omezilo investice do výzkumu

ilustrativní fotka

Výpadek v čerpání prostředků z EU znamenal v roce 2016 výrazný meziroční propad výdajů na výzkum a vývoj (VaV). Ten se projevil především ve velkém poklesu investic do VaV ve veřejném sektoru a byl natolik výrazný, že ho nevyvážily ani trvale rostoucí výdaje na VaV v podnikatelské sféře.

Univerzita třetího věku mládne

RNDr. Alena Chvátalová, Ph.D.

O tom, jak probíhá vzdělávání osob starších padesáti let na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, hovoří prorektorka UJEP Alena Chvátalová.

Počet studentů vysokých škol klesá. O které obory je největší zájem?

Ilustrační obrázek

V posledních deseti letech se počet vysokoškoláků dynamicky vyvíjel. Zatímco do roku 2010 jich každoročně po tisících přibývalo, od roku 2010, kdy počet vysokoškolských studentů dosáhl téměř 400 tis., klesl jejich počet o více než pětinu.

Pětina českých firem nemá vlastní web

ilustrativní obrázek

Zatímco počet firem s webovými stránkami v posledních letech stagnuje, využívání sociálních sítí je na vzestupu, a to hlavně u velkých podniků. Přesto je Česko ve využívání sociálních sítí v porovnání s ostatními státy EU pod průměrem.

Snižovat náklady se daří hlavně v ICT službách

Mgr. Radoslav Bulíř

Radoslav Bulíř je zkušeným manažerem, který bdí nad rozpočtem Českého statistického úřadu. Od roku 2015 je ředitelem sekce ekonomické a správní. Jeho hlavními úkoly jsou rozpočtové zabezpečení činnosti ČSÚ, zadávání veřejných zakázek, správa budov a koordinace ICT infrastruktury.

Co ovlivňuje výši platů? Pohlaví a dobrý obor

Mgr. Dalibor Holý

Máloco se v naší zemi za posledních 25 let tak proměnilo jako odměňování za práci.