Rok 2018 přinese mnoho výzev

VYDÁNÍ: 01/2018
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Český statistický úřad vkročil do nového roku s novými prioritami. Změny se v nadcházejícím období dotknou všech oblastí statistiky. Konkrétněji jsme na toto téma hovořili s místopředsedou Markem Rojíčkem, kterého vláda navrhla jmenovat předsedou ČSÚ.

Jaké jsou plány ČSÚ pro rok 2018?

Výzev je mnoho. A nejde jen o tento rok, řada jich musí být řešena ve víceletém horizontu. Finanční prostředky určené na činnosti Úřadu jsou pochopitelně limitované, a proto jsme si museli stanovit určité priority.

O které priority jde?

K našim aktuálním hlavním úkolům patří příprava Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2021 nebo hledání nových zdrojů dat, mezi které momentálně patří pilotní testování využití scanner dat od obchodních řetězců při tvorbě statistik. Jde ale i o podporu e-governmentu a aktivní implementaci dalších administrativních zdrojů dat do statistického systému. Priority ovšem máme stanoveny pro každou oblast statistiky.

Už se rýsuje podoba příštího sčítání lidu?

Ve větší míře ano, vše ale záleží i na celkovém postoji vlády a jednotlivých ministerstev. Navrhujeme, aby sčítání bylo založeno na maximálním využití administrativních zdrojů dat. Jinými slovy, co nejvíce údajů chceme čerpat z již existujících registrů a evidencí jiných veřejných institucí. Díky tomu bude možné zredukovat terénní šetření. Současně budeme klást důraz na to, aby údaje, které se budou zjišťovat přímo od obyvatel, byly v co největší míře vyplňovány a zasílány elektronicky a pro občany bylo možné vyřídit vše z domova během několika minut.

 

Ing. Marek Rojíček, Ph.D.Ing. Marek Rojíček, Ph.D.
místopředseda ČSÚ

Marek Rojíček je místopředsedou ČSÚ od dubna 2014. V této instituci však působí už od roku 2001. V rámci odborné činnosti se specializoval na oblast národních účtů, více než sedm let byl ředitelem sekce makroekonomických statistik. Podílí se na výuce makroekonomické analýzy na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze a na Vysoké škole ekonomie a managementu. Je autorem nebo spoluautorem řady vědeckých a odborných článků, učebních textů a výzkumných studií. Hovoří anglicky a francouzsky.

Co dalšího kromě sčítání v oblasti sociálních statistik řešíte?

Například reformu výběrových zjišťování, která probíhají v domácnostech. Chystáme se k další etapě technologické inovace nástrojů a postupů pro sběr těchto dat v terénu. Tazatelé v budoucnu obdrží nová lehká mobilní zařízení s dotykovým ovládáním. Kromě toho budeme inovovat elektronické dotazníky a také integrovat všechna tato šetření do jednotné struktury založené na společném základním dotazníku, který bude doplněn tematickými moduly jednotlivých zjišťování.

Brzy také začne každoroční šetření životních podmínek a příjmů domácností. Kolika bytů se bude týkat?

Tazatelé ČSÚ osobně navštíví v období od 3. února do 27. května více než 11 tisíc domácností. Většina těchto respondentů s námi dlouhodobě spolupracuje. Nově bude osloveno jen 4 750 domácností z náhodně vybraných bytů. Cílem je získat aktuální údaje pro hodnocení sociální a ekonomické situace obyvatel. Toto zjišťování probíhá každoročně.

Plánujete změny i v oblasti makro­ekonomických statistik?

Rozhodně. V roce 2020 provedeme revizi národních účtů, kde budou zapracovány nové požadavky Eurostatu vyplývající z kontrol, které pravidelně provádí v členských zemích. Tyto revize budou probíhat i ve všech zemích Evropské unie v letech 2019 až 2020. Cílem je zejména mezinárodní srovnatelnost v oblasti národního důchodu a v oblasti měření deficitu a dluhu vládních institucí. Přípravné práce již plně probíhají. Budeme také řešit otázku sektorového třídění statistických jednotek, ve spolupráci s Českou národní bankou i problematiku přes­hraničních vlastnických toků a odhadu finančních aktiv a pasiv.

Do oblasti makroekonomické statistiky patří i statistika cen. Jak se do ní promítne využití zmiňovaných scan­ner dat?

Jde v podstatě o obecný trend, kdy jsou tradiční datové zdroje nahrazovány novými, moderními. Scanner data, neboli data o prodeji od obchodních řetězců, a jejich konkrétní využití ve statistice nyní testujeme. Umožňuje nám to vloni schválená evropská legislativa. Do roku 2022 chceme využití scanner dat výrazně rozšířit, a dosáhnout tak ještě vyšší kvality například ukazatele míry inflace. Pro ČSÚ jsou velkou inspirací severské země, kde tato oblast má již svou zaběhnutou tradici, ale například i Slovensko, které získává údaje již od většiny významných obchodních řetězců. My se na tuto oblast budeme zaměřovat právě v letošním roce.

Jaké jsou plány ve statistice zahraničního obchodu? Budete i v této oblasti přijímat nějaká nová opatření?

Ano, i zde stojíme před velmi náročným úkolem. Připravuje se přechod na nový systém sběru údajů o obchodu mezi členskými zeměmi EU. Jde o projekt zvaný SIMSTAT, který navazuje na současný Intrastat. Změna se projeví ve zpřísnění požadavků na zachycení vývozu zboží a ve zmírnění požadavků na data o dovozu. Očekává se také, že Eurostat zavede povinnost výměny mikrodat s ostatními členskými zeměmi, což se projeví ve snížení administrativní zátěže respondentů. Rád bych však všechny ujistil, že ČSÚ bude hledat takovou strategii sběru dat o zahraničním obchodu, aby po roce 2020 vyhověl požadavkům respondentů a Eurostatu na snižování zátěže a zároveň uspokojil neustále rostoucí nároky uživatelů na kvalitu a detail údajů.

Co podnikové statistiky?

V této oblasti je určitě hlavním tématem rámcové nařízení FRIBS, které spojuje devět doposud izolovaných oblastí podnikové statistiky. Legislativní proces stále ještě probíhá, ale je jasné, že hlavním posunem je zejména nová právní architektura, jež umožní obsah sledovaných statistik poměrně pružně přizpůsobovat aktuálním potřebám, a zavedení nových prvků, které znamenají mnohem užší propojení mezi národními statistickými úřady. Jako příklad lze uvést výměnu mikrodat v rámci Intrastatu nebo užší koordinaci mezi statistickými registry, a to včetně sdílení dat. Tyto techniky by měly zachovat relevanci podnikových statistik i v prostředí pokračující globalizace, ale reálné dopady lze čekat spíše v průběhu několika let. Co nás čeká bezprostředně, jsou nové požadavky na datové výstupy, které FRIBS přinese bezprostředně po svém přijetí, tedy zejména rozšíření krátkodobých statistik o oblast velkoobchodu, zavedení indexu produkce ve službách, později i specifické šetření na téma globálních hodnotových řetězců.

Kolik zjišťování letos bude ČSÚ realizovat?

Těch, u kterých je předepsaná zpravodajská povinnost, je celkem 90. Odhadujeme, že v rámci těchto šetření bude osloveno zhruba 140 tisíc respondentů z řad podnikatelů, vládních institucí či neziskového sektoru. Vedle těchto zjišťování probíhá i pět dobrovolných šetření u domácností, v nichž je osloveno asi 30 tisíc domácností.

Bude to mít dopad na administrativní zátěž respondentů?

Snižování administrativní zátěže zůstává naší prioritou. Od roku 2010 se tuto zátěž podařilo snížit o více než 36 %. Neustále však hledáme nové administrativní zdroje dat, z nichž bychom mohli čerpat údaje, které jsou nyní zjišťovány přímo od respondentů prostřednictvím statistických šetření. Rovněž se zaměřujeme na rozvoj elektronického sběru dat. Respondenti již dnes mají možnost využít například DANTE WEB, což je moderní aplikace umožňující rychlé a bezpečné vyplnění statistických výkazů on-line. Ušetříte díky ní čas a zároveň máte přehled nad vámi poskytnutými údaji. Tuto platformu chceme dál rozvíjet.

Změn, o kterých hovoříte, je opravdu mnoho. Dají se vůbec všechny stihnout?

Všechno máme naplánované tak, abychom to zvládli. Samozřejmě záleží zejména na spolupracovnících, kteří mají jednotlivé statistiky ve svých gescích. V tomto ohledu na ně ale plně spoléhám a vím, že jejich práce bude jako vždy perfektní. Je před námi hodně úkolů, a tento rok proto nebude jednoduchý. Věřím však, že se nám vše povede a že letošek bude úspěšný. Přeji to nejen všem kolegům z ČSÚ, ale i čtenářům a dalším příznivcům statistiky.

Autor: , tisková mluvčí ČSÚ
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Prioritou Českého statistického úřadu je kvalita informací

ilustrativní fotka

Vedení ČSÚ schválilo aktualizovanou strategii pro pětileté období 2018–2022. Nová strategie Úřadu je rozpracována do oblastí strategických zájmů, které mimo jiné reflektují priority stanovené ve víceletém evropském statistickém programu a aktuální požadavky dalších skupin uživatelů dat. V návaznosti na tyto oblasti se v ČSÚ každoročně schvalují tzv. prioritní úkoly.