Sazby na dluhopisech v EU se zvýšily

VYDÁNÍ: 01/2018
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Průměrná sazba na českých dluhopisech s desetiletou splatností se meziročně zvýšila. Česko se bez problémů drží pod průměrem EU.

Přibližně před rokem jsme se na tomto místě věnovali sazbám na dlouhodobých dluhopisech (splatnost přes 10 let) států EU. Ve 3. čtvrtletí roku 2016 byly obecně všechny úrokové sazby extrémně nízké. Nyní s odstupem je patrné, že šlo o skutečné dno, od kterého se hodnoty v průběhu roku 2017 odpoutaly. Pro účely tohoto článku používáme hodnoty průměrných výnosů dlouhodobých dluhopisů sledované kvůli maastrichtským konvergenčním kritériím.
Průměrný výnos na desetiletých dluhopisech v EU ve 3. čtvrtletí 2017 dosáhl 1,32 % a meziročně se zvýšil o 0,50 p. b. O stejnou hodnotu meziročně vzrostly i výnosy dluhopisů v eurozóně a dosáhly 1,10 %. ČR se s hodnotou 0,90 % umístila mezi Slovenskem (0,86 %) a Slovinskem (1,07 %). Z těchto tří zemí však v Česku výnosy vzrostly nejvíce (o 0,60 p. b.).
Mezi státy EU se našlo několik výjimek, u kterých došlo k meziročnímu poklesu výnosů na dlouhodobých dluhopisech. Jednalo se o Řecko, které má na dluhopisech dlouhodobě nejvyšší výnosy kvůli riziku, jež představují.
Od počátku roku 2016 (9,54 %) však došlo k výraznému poklesu (8,17 % ve 3. čtvrtletí 2016, 5,48 % ve 3. čtvrtletí 2017). Stabilně klesají i výnosy dlouhodobých dluhopisů Kypru nebo Bulharska.

Průměrný výnos dluhopisů s desetiletou splatností, 3. čtvrtletí 2017

Průměrný výnos dluhopisů s desetiletou splatností, 3. čtvrtletí 2017

Autor: , vedoucí oddělení svodných analýz
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Výnosy vládních dluhopisů klesají

Ilustrační foto

Výnosy českých státních dluhopisů se drží pod průměrem Evropské unie.

Ekonomická provázanost ČR a Řecka

ilustrativní fotka

Aktuální situace Řecka navozuje otázku, v jakém vztahu jsou obě ekonomiky.

Konsolidovaný a nekonsolidovaný dluh

ilustrativní foto

Dluh vládních institucí je jedním z nejsledovanějších ukazatelů statistiky vládních účtů.

Na dluh mezi 41 a 60 % HDP doplatilo nejvíce zemí

Aleš Michl

„Smažme tedy veškerá klišé o tom, že když jsi pod šedesátkou HDP, jsi dobrý,“ tvrdí Aleš Michl v rozhovoru ve Statistice&My. Ekonom, analytik, novinář, poradce vlád, zkrátka člověk, který jde často proti proudu, by maastrichtská kritéria rád vyměnil za nová.

Tlak na transparentnost vládních financí roste

Ing. Marek Rojíček, Ph.D.

Hospodaření s veřejnými prostředky bude vždy centrem pozornosti, a to z různých důvodů.