Kolik ovoce vypěstujeme a sníme

VYDÁNÍ: 02/2018
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Nejoblíbenějším ovocem v České republice je tradičně jablko. Podle odhadů statistiků sklidí Češi na svých zahradách až 40 % z celkové sklizně jablek v ČR. Přesto se k nám jablka dovážejí ze zahraničí. Nejvíce jablek se pěstuje ve Středočeském kraji.

Podle ČSÚ spotřeboval každý Čech v roce 2016 celkem 49,0 kg ovoce mírného pásma. Nejvyšší podíl na spotřebě měly jablka (23,7 kg), švestky (5,7 kg), broskve, hroznové víno (shodně 3,6 kg) a hrušky (3,4 kg). Spotřeba ovoce se sleduje od roku 1948, kdy dosáhla úrovně 54,8 kg na osobu. V roce 2016 sklidili zemědělci a domácnosti dohromady 310 tis. tun ovoce, z toho 210 tis. tun jablek. Podle předběžných výsledků souhrnného zemědělského účtu představovala produkce ovoce zemědělců vyjádřená v běžných cenách 1 359,8 mil. Kč. Na celkové produkci zemědělství se podílela jedním procentem.

Ceny jablek se vloni výrazně zvýšily

V roce 2017 byl průběh počasí pro ovocnáře značně nepříznivý a především v důsledku jarních mrazů došlo k významnému poklesu sklizně ovoce. Například jablek se podle posledního odhadu ČSÚ k 15. září sklidilo v porovnání s průměrem sklizní za posledních pět let o čtvrtinu méně (–24,0 %).
Podobně nepříznivá situace jako v České republice byla v loňském roce také v ostatních státech Evropské unie. Nedostatek jablek se projevil na nárůstu spotřebitelských cen i cen zemědělských výrobců. Průměrná spotřebitelská cena konzumních jablek se pohybovala v roce 2017 na úrovni 33,0 Kč/ kg a byla o 8,7 % vyšší než v roce 2016, kdy se jablka prodávala v průměru za 30,4 Kč/kg. Průměrná cena zemědělských výrobců konzumních jablek v roce 2017 dosáhla úrovně 12,0 Kč/kg a byla o 22,4 % vyšší než v roce 2016.
V produkci ovoce není Česká republika soběstačná. Dováží se jak jižní druhy ovoce, tak ovoce mírného pásma. Největší podíl na dovozech ovoce mírného pásma mají jablka, broskve a hrušky. V roce 2016 se dovezlo 77,7 tis. tun čerstvých jablek. Téměř polovina jejich dovozu byla z Polska (47,1 %), dále z Itálie (19,3 %) a Slovenska (10,7 %). Ve stejném období se vyvezlo 55 tis. tun jablek, přičemž polovina do Rakouska (48,2 %). Vývoz dále směřoval do Německa (28,6 %) a na Slovensko (18,7 %).

Plocha sadů v jednotlivých státech EU v roce 2012 (v tis. ha)

Plocha sadů v jednotlivých státech EU v roce 2012 (v tis. ha)

Nejvíce půdy zabíraly v roce 2012 ovocné sady ve Španělsku

Strukturální šetření o sadech, které se uskutečnilo v roce 2012 (výsledky šetření za rok 2017 Eurostat zveřejní až v roce 2019) ukázalo, že v EU produkční sady hlavních ovocných druhů zabíraly 1,29 mil. ha zemědělské půdy.
Největší rozloha ovocných sadů se nacházela ve Španělsku (33,5 %), další v Itálii (22,1 %) a Polsku (11,7 %). Česká republika se podílela na výměře ovocných sadů Evropské unie 1,1 %.
Nejpěstovanějším ovocným druhem byly jabloně, které se pěstovaly na více než třetině výměry ovocných sadů EU (34,9 %), dále pak pomerančovníky (20,7 %) a broskvoně (15,4 %).
Největší výměru jabloňových sadů vykázalo Polsko (31,8 % z celkové výměry EU), hrušňových sadů měla nejvíce Itálie (28,9 %), více než polovina pomerančovníků se pěstovala ve Španělsku (56,1 %), kde se pěstovalo také nejvíce broskvoní (38,8 %) a meruněk (30,1 %).
Nejrozšířenější skupinou odrůd jabloní byla v zemích Evropské unie Golden Delicious (17,6 %), Idared (10,3 %) a Jonagold/Jonagored (9,3 %), hrušní pak Conference (31,1 %), Abate (13,4 %) a William (11,2 %).

Počet pěstitelů ovoce v ČR klesá

V České republice byli do strukturálního šetření Ovocné sady 2017 zahrnuti všichni pěstitelé ovoce, kteří k 1. květnu obhospodařovali minimálně 0,20 ha ovocných sadů určených k produkci ovoce pro trh. Zjišťování u jabloní, hrušní, meruněk a broskvoní bylo v souladu s evropským nařízením. Sledovaly se také základní údaje o dalších u nás pěstovaných druzích ovocných stromů a keřů.
Podle výsledků strukturálního šetření v průběhu posledních pěti let významně poklesl počet pěstitelů ovoce i výměra ovocných sadů určených k produkci ovoce na trh. Počet pěstitelů se v porovnání s rokem 2012 snížil o více než čtvrtinu z 2 388 na 1 755 (–26,5 %). Výměra ovocných sadů poklesla z 21 347 na 16 417 ha (–23,1 %). Průměrná velikost sadů se zvýšila z 8,94 na 9,35 ha (+4,6 %).

Další šetření o ovocných sadech bude v roce 2023

V roce 2017 se uskutečnilo ve všech členských státech EU strukturální šetření o ovocných sadech, které se provádí kaž­dých pět let podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1337/2011 o evropské statistice trvalých kultur. Cílem šetření je získat dlouhodobě srovnatelné údaje o odrůdové skladbě, věkové struktuře a intenzitě pěstování produkčních sadů hlavních druhů ovocných stromů, jabloní, hrušní, meruněk, broskvoní, pomerančovníků a citrusů. Výsledná data jsou podkladem pro určení produkčního potenciálu ovocných sadů Evropské unie a formování zemědělské politiky. V rámci změn evropské zemědělské statistiky se plánuje zařadit další šetření o ovocných sadech do Integrovaného šetření v zemědělství v roce 2023.

Pokles výměry ovocných sadů souvisel do značné míry se změnou definice kultury ovocný sad a přeřazováním nevyhovujících sadů do jiných druhů zemědělských kultur. Přestárlé ovocné sady byly v tomto období také ve větší míře likvidovány bez náhrady novými výsadbami.
Nejvýznamnějším ovocným druhem byly v roce 2017 stejně jako v předchozích šetřeních jabloně. Ty se pěstovaly na ploše 7 819 ha, což představovalo téměř polovinu z celkové výměry ovocných sadů (47,6 %). Druhým nejrozšířenějším ovocným druhem byly slivoně, které zabíraly 2 329 ha (14,2 %). Sady višňové se rozprostíraly na 1 427 ha (8,7 %), meruňkové na 1 152 ha (7,0 %), třešňové na 1 017 ha (6,2 %), hrušňové na 870 ha (5,3 %) a broskvoňové na 340 ha (2,1 %).
Drobné ovoce (rybízy, angrešty, ostružiníky, maliníky a borůvky) se pěstovalo na celkové výměře 984 ha a zabíralo 6,1 % výměry sadů. Skořápkové ovoce (ořešáky vlašské, lísky, mandloně a kaštanovníky jedlé) se pěstovalo na 215 ha (1,3 %) a ostatní druhy ovocných stromů nebo keřů zabíraly 254 ha (1,6 %).
Nejrozšířenější skupinou odrůd jabloní byla Golden Delicious (19,6 % z celkové výměry jabloní), Idared (16,5 %) a Jonagold/Jonagored (8,8 %). Mezi nejvíce pěstované odrůdy hrušní patřily odrůdy zařazené ve skupině Conference (24,1 %) a William (12,4 % z celkové výměry hrušní).

Plocha sadů a jejich struktura podle druhů ovocných stromů (v ha)

Plocha sadů a jejich struktura podle druhů ovocných stromů (v ha)

Naše ovocné sady jsou přestárlé

Sady v Česku mají nevyhovující věkovou strukturu s vysokým podílem přestárlých výsadeb. Téměř 40 % jabloňových sadů bylo zařazeno v nejstarší věkové kategorii nad 25 let (38,6 %), zatímco v mladých výsadbách do čtyř let stáří bylo zařazeno pouze 11,2 % výsadeb jabloní.
Nejpříznivější věkovou strukturu měly slivoňové sady, u kterých podíl mladých výsadeb (19,7 %) převyšoval podíl v nejstarší věkové kategorii (10,3 %). Nejhorší věkovou strukturu vykázaly broskvoňové sady, podíl mladých výsadeb byl ze všech druhů ovocných sadů nejmenší (7,0 %) a převažovalo zařazení sadů do nejstarší věkové kategorie se stářím výsadby nad 15 let (66,9 %).
Ve srovnání se šetřením v roce 2012 se v ČR výrazně zvýšila hustota výsadeb všech sledovaných ovocných druhů. Souvisí to především s likvidací přestárlých sadů a také s přeřazením porostů s malým počtem životaschopných ovocných stromů nebo keřů do jiných druhů zemědělských kultur. Nejvyšší průměrnou hustotu výsadby měly jabloňové sady a hrušňové sady (1 322, resp. 1 108 stromů/ha). Ostatní ovocné druhy se vysazovaly v průměrné hustotě okolo 500 stromů/ha.

Nejvíce jabloní je ve Středočeském kraji

V Jihomoravském a Středočeském kraji se nacházelo 38,6 % z celkové výměry sadů. Nejvíce jabloní, třešní a višní se pěstovalo ve Středočeském kraji, broskvoní a meruněk v Jihomoravském kraji, slivoní ve Zlínském kraji, hrušní v Ústeckém kraji a drobného ovoce v Libereckém kraji.
Více na ZDE.

Autor: , oddělení statistiky zemědělství a lesnictví
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Trendy v zemědělství po rozdělení společného státu

ilustrativní obrázek

Už v dobách společného státu vykazovalo české a slovenské zemědělství společné rysy, ale i odlišnosti. Po rozdělení ČSFR některé přetrvaly, v jiných došlo ke změnám. Ukažme si na několika příkladech, jakým vývojem procházelo zemědělství obou států v posledních 25 letech.

Jablka jsou stále dražší

ilustrativní fotka

V květnu 2018 zemědělská cena za kilogram konzumních jablek dosáhla průměrné hodnoty 14,20 Kč. V porovnání se stejným měsícem minulého roku cena vzrostla o 43,8 %, v březnu oproti loňskému roku dokonce o 53,7 %.

Chardonnay jen od Pálavy

ilustrativní fotka

Sklizňová plocha vinic v Jihomoravském kraji se od roku 1961 ztrojnásobila, současných téměř 15 tis. ha tvoří 93 % republikového celku. Téměř tři pětiny vinic v kraji jsou osázeny bílými odrůdami, na největší ploše jsou Veltlínské zelené a Müller Thurgau, z modrých odrůd jsou nejrozšířenější Frankovka a Svatovavřinecké.

Češi dnes nemají hlad, ale chuť

Ing. Jiří Hrbek_náhled

„Diskuse nad kvalitou potravin je velmi široké, vděčné a také snadno zneužitelné téma,“ říká Jiří Hrbek, ředitel odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí v ČSÚ. Kromě toho, čemu dávají Češi ve svém jídelníčku přednost, zkoumá i důvody, proč se v bývalém Československu změnily stravovací návyky jeho obyvatel.

Co ovlivňuje, za kolik koupíme brambory

ilustrativní fotka

V říjnu 2017 zemědělská cena za jeden kilogram konzumních brambor dosáhla průměrné hodnoty 4,30 Kč. V porovnání se stejným měsícem minulého roku cena mírně vzrostla, a to o 4,4 %, avšak v porovnání s říjnem roku 2015 poklesla o 25 %. K výraznějšímu nárůstu cen konzumních brambor v roce 2017 došlo v červnu a následně v červenci, kdy se cena vyšplhala až k hodnotě 6,78 Kč/kg.

Denně ubývá 25 ha zemědělské půdy

ilustrační foto

Výměra obhospodařované zemědělské půdy se kontinuálně zmenšuje. Od roku 2000 jí ubylo téměř 148 tis. ha, to znamená 25 ha denně, jak zjistili statistici z ČSÚ v roce 2016 ve strukturálním šetření o zemědělských subjektech. Analýzou údajů za 26 525 zemědělských subjektů došli k dalším závěrům.

Spotřebu potravin sledují statistici téměř sto let

ilustrativní fotka

Zatímco v předválečném Československu sledovali statistici pouze 30 položek základních potravin, od roku 1950 už bylo jejich šetření mnohem podrobnější. Nepřetržitou časovou řadou dat za Českou republiku disponuje ČSÚ počínaje rokem 1948. Díky tomu je možné charakterizovat změny stravovacích zvyklostí.

Kraje mají své zemědělské „specializace“

ilustrační foto

Více než polovinu celorepublikové zemědělské produkce vytvářejí kraje Středočeský, Jihomoravský, Jihočeský a Kraj Vysočina. Obhospodařují dohromady přes polovinu orné půdy ČR – 54 %. Nejvyšší intenzita zemědělské výroby je však v Pardubickém kraji.

Čím se dnes živí průměrný Australan?

ilustrační foto

Australský statistický úřad zveřejnil výsledky o množství a složení jídla, které během jednoho dne zkonzumuje průměrný Australan. Za 24 hodin je to 3,1 kg potravin a nápojů včetně vody.

Cena potravin se ve světě nezměnila

Ilustrační obrázek

Cenový index potravin se podle Organizace pro výživu a zemědělství – FAO v prosinci 2013 meziměsíčně téměř nezměnil. Cena potravin tak zůstává stále vysoká.

„Jsme to, co jíme“

ilustrační obrázek

Ještě pár let bude trvat, než se dozvíme, co má Evropa na jídelním lístku. Na úrovni Evropské unie totiž neexistují žádné harmonizované údaje o spotřebě potravin. Přitom zájem o tuto statistiku je obrovský. Dokazuje to úspěch statistiky spotřeby potravin.

Stanou se brambory „citlivou komoditou“?

Odhad skluzně brambor

Když Český statistický úřad zveřejnil v říjnu odhad letošní sklizně brambor, vyšlo najevo, že se produkce této významné plodiny meziročně propadla o jednu pětinu a ve srovnání s desetiletým průměrem dokonce o jednu třetinu. Přestože poptávka po „chlebu chudých“ u nás dlouhodobě klesá, letošní zimu a jaro se bez dovozu brambor ze zahraničí neobejdeme.