Kolik ovoce vypěstujeme a sníme

Nejoblíbenějším ovocem v České republice je tradičně jablko. Podle odhadů statistiků sklidí Češi na svých zahradách až 40 % z celkové sklizně jablek v ČR. Přesto se k nám jablka dovážejí ze zahraničí. Nejvíce jablek se pěstuje ve Středočeském kraji.

Podle ČSÚ spotřeboval každý Čech v roce 2016 celkem 49,0 kg ovoce mírného pásma. Nejvyšší podíl na spotřebě měly jablka (23,7 kg), švestky (5,7 kg), broskve, hroznové víno (shodně 3,6 kg) a hrušky (3,4 kg). Spotřeba ovoce se sleduje od roku 1948, kdy dosáhla úrovně 54,8 kg na osobu. V roce 2016 sklidili zemědělci a domácnosti dohromady 310 tis. tun ovoce, z toho 210 tis. tun jablek. Podle předběžných výsledků souhrnného zemědělského účtu představovala produkce ovoce zemědělců vyjádřená v běžných cenách 1 359,8 mil. Kč. Na celkové produkci zemědělství se podílela jedním procentem.

Ceny jablek se vloni výrazně zvýšily

V roce 2017 byl průběh počasí pro ovocnáře značně nepříznivý a především v důsledku jarních mrazů došlo k významnému poklesu sklizně ovoce. Například jablek se podle posledního odhadu ČSÚ k 15. září sklidilo v porovnání s průměrem sklizní za posledních pět let o čtvrtinu méně (–24,0 %).
Podobně nepříznivá situace jako v České republice byla v loňském roce také v ostatních státech Evropské unie. Nedostatek jablek se projevil na nárůstu spotřebitelských cen i cen zemědělských výrobců. Průměrná spotřebitelská cena konzumních jablek se pohybovala v roce 2017 na úrovni 33,0 Kč/ kg a byla o 8,7 % vyšší než v roce 2016, kdy se jablka prodávala v průměru za 30,4 Kč/kg. Průměrná cena zemědělských výrobců konzumních jablek v roce 2017 dosáhla úrovně 12,0 Kč/kg a byla o 22,4 % vyšší než v roce 2016.
V produkci ovoce není Česká republika soběstačná. Dováží se jak jižní druhy ovoce, tak ovoce mírného pásma. Největší podíl na dovozech ovoce mírného pásma mají jablka, broskve a hrušky. V roce 2016 se dovezlo 77,7 tis. tun čerstvých jablek. Téměř polovina jejich dovozu byla z Polska (47,1 %), dále z Itálie (19,3 %) a Slovenska (10,7 %). Ve stejném období se vyvezlo 55 tis. tun jablek, přičemž polovina do Rakouska (48,2 %). Vývoz dále směřoval do Německa (28,6 %) a na Slovensko (18,7 %).

Plocha sadů v jednotlivých státech EU v roce 2012 (v tis. ha)

Plocha sadů v jednotlivých státech EU v roce 2012 (v tis. ha)

Nejvíce půdy zabíraly v roce 2012 ovocné sady ve Španělsku

Strukturální šetření o sadech, které se uskutečnilo v roce 2012 (výsledky šetření za rok 2017 Eurostat zveřejní až v roce 2019) ukázalo, že v EU produkční sady hlavních ovocných druhů zabíraly 1,29 mil. ha zemědělské půdy.
Největší rozloha ovocných sadů se nacházela ve Španělsku (33,5 %), další v Itálii (22,1 %) a Polsku (11,7 %). Česká republika se podílela na výměře ovocných sadů Evropské unie 1,1 %.
Nejpěstovanějším ovocným druhem byly jabloně, které se pěstovaly na více než třetině výměry ovocných sadů EU (34,9 %), dále pak pomerančovníky (20,7 %) a broskvoně (15,4 %).
Největší výměru jabloňových sadů vykázalo Polsko (31,8 % z celkové výměry EU), hrušňových sadů měla nejvíce Itálie (28,9 %), více než polovina pomerančovníků se pěstovala ve Španělsku (56,1 %), kde se pěstovalo také nejvíce broskvoní (38,8 %) a meruněk (30,1 %).
Nejrozšířenější skupinou odrůd jabloní byla v zemích Evropské unie Golden Delicious (17,6 %), Idared (10,3 %) a Jonagold/Jonagored (9,3 %), hrušní pak Conference (31,1 %), Abate (13,4 %) a William (11,2 %).

Počet pěstitelů ovoce v ČR klesá

V České republice byli do strukturálního šetření Ovocné sady 2017 zahrnuti všichni pěstitelé ovoce, kteří k 1. květnu obhospodařovali minimálně 0,20 ha ovocných sadů určených k produkci ovoce pro trh. Zjišťování u jabloní, hrušní, meruněk a broskvoní bylo v souladu s evropským nařízením. Sledovaly se také základní údaje o dalších u nás pěstovaných druzích ovocných stromů a keřů.
Podle výsledků strukturálního šetření v průběhu posledních pěti let významně poklesl počet pěstitelů ovoce i výměra ovocných sadů určených k produkci ovoce na trh. Počet pěstitelů se v porovnání s rokem 2012 snížil o více než čtvrtinu z 2 388 na 1 755 (–26,5 %). Výměra ovocných sadů poklesla z 21 347 na 16 417 ha (–23,1 %). Průměrná velikost sadů se zvýšila z 8,94 na 9,35 ha (+4,6 %).

Další šetření o ovocných sadech bude v roce 2023

V roce 2017 se uskutečnilo ve všech členských státech EU strukturální šetření o ovocných sadech, které se provádí kaž­dých pět let podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1337/2011 o evropské statistice trvalých kultur. Cílem šetření je získat dlouhodobě srovnatelné údaje o odrůdové skladbě, věkové struktuře a intenzitě pěstování produkčních sadů hlavních druhů ovocných stromů, jabloní, hrušní, meruněk, broskvoní, pomerančovníků a citrusů. Výsledná data jsou podkladem pro určení produkčního potenciálu ovocných sadů Evropské unie a formování zemědělské politiky. V rámci změn evropské zemědělské statistiky se plánuje zařadit další šetření o ovocných sadech do Integrovaného šetření v zemědělství v roce 2023.

Pokles výměry ovocných sadů souvisel do značné míry se změnou definice kultury ovocný sad a přeřazováním nevyhovujících sadů do jiných druhů zemědělských kultur. Přestárlé ovocné sady byly v tomto období také ve větší míře likvidovány bez náhrady novými výsadbami.
Nejvýznamnějším ovocným druhem byly v roce 2017 stejně jako v předchozích šetřeních jabloně. Ty se pěstovaly na ploše 7 819 ha, což představovalo téměř polovinu z celkové výměry ovocných sadů (47,6 %). Druhým nejrozšířenějším ovocným druhem byly slivoně, které zabíraly 2 329 ha (14,2 %). Sady višňové se rozprostíraly na 1 427 ha (8,7 %), meruňkové na 1 152 ha (7,0 %), třešňové na 1 017 ha (6,2 %), hrušňové na 870 ha (5,3 %) a broskvoňové na 340 ha (2,1 %).
Drobné ovoce (rybízy, angrešty, ostružiníky, maliníky a borůvky) se pěstovalo na celkové výměře 984 ha a zabíralo 6,1 % výměry sadů. Skořápkové ovoce (ořešáky vlašské, lísky, mandloně a kaštanovníky jedlé) se pěstovalo na 215 ha (1,3 %) a ostatní druhy ovocných stromů nebo keřů zabíraly 254 ha (1,6 %).
Nejrozšířenější skupinou odrůd jabloní byla Golden Delicious (19,6 % z celkové výměry jabloní), Idared (16,5 %) a Jonagold/Jonagored (8,8 %). Mezi nejvíce pěstované odrůdy hrušní patřily odrůdy zařazené ve skupině Conference (24,1 %) a William (12,4 % z celkové výměry hrušní).

Plocha sadů a jejich struktura podle druhů ovocných stromů (v ha)

Plocha sadů a jejich struktura podle druhů ovocných stromů (v ha)

Naše ovocné sady jsou přestárlé

Sady v Česku mají nevyhovující věkovou strukturu s vysokým podílem přestárlých výsadeb. Téměř 40 % jabloňových sadů bylo zařazeno v nejstarší věkové kategorii nad 25 let (38,6 %), zatímco v mladých výsadbách do čtyř let stáří bylo zařazeno pouze 11,2 % výsadeb jabloní.
Nejpříznivější věkovou strukturu měly slivoňové sady, u kterých podíl mladých výsadeb (19,7 %) převyšoval podíl v nejstarší věkové kategorii (10,3 %). Nejhorší věkovou strukturu vykázaly broskvoňové sady, podíl mladých výsadeb byl ze všech druhů ovocných sadů nejmenší (7,0 %) a převažovalo zařazení sadů do nejstarší věkové kategorie se stářím výsadby nad 15 let (66,9 %).
Ve srovnání se šetřením v roce 2012 se v ČR výrazně zvýšila hustota výsadeb všech sledovaných ovocných druhů. Souvisí to především s likvidací přestárlých sadů a také s přeřazením porostů s malým počtem životaschopných ovocných stromů nebo keřů do jiných druhů zemědělských kultur. Nejvyšší průměrnou hustotu výsadby měly jabloňové sady a hrušňové sady (1 322, resp. 1 108 stromů/ha). Ostatní ovocné druhy se vysazovaly v průměrné hustotě okolo 500 stromů/ha.

Nejvíce jabloní je ve Středočeském kraji

V Jihomoravském a Středočeském kraji se nacházelo 38,6 % z celkové výměry sadů. Nejvíce jabloní, třešní a višní se pěstovalo ve Středočeském kraji, broskvoní a meruněk v Jihomoravském kraji, slivoní ve Zlínském kraji, hrušní v Ústeckém kraji a drobného ovoce v Libereckém kraji.
Více na ZDE.

Více informací na www.czso.cz

Zemědělství