Nejčastější příčinou úmrtí u mužů i u žen byly nemoci oběhové soustavy, a to v celém sledovaném období. To platilo jak pro Česko, tak pro celou Unii. Podíl zemřelých na tuto příčinu smrti byl v ČR vyšší než v EU28. Zatímco u mužů v Česku v roce 2014 způsobily nemoci oběhové soustavy 41,8 % úmrtí, v Unii 34,1 %. V případě žen byly podíly 50,3 % pro ČR a 40,0 % za EU28.
U obou sledovaných celků docházelo k poklesu zastoupení nemocí oběhové soustavy na počtu zemřelých, přičemž relativní pokles byl podobný. Například u žen v ČR se podíl úmrtí na nemoci oběhové soustavy při srovnání let 2006 a 2014 snížil z 55,6 na 50,3 %.
Druhou nejčastější příčinou byly novotvary, třetí nemoci dýchací soustavy
Zastoupení novotvarů bylo v EU28 na podobné úrovni jako v ČR. Trendem sledovaného období byla spíše stagnace. Vyšší podíl úmrtí na novotvary byl sledován u mužů (v roce 2014 to bylo 30,6 % v EU28 a 28,4 % v ČR) než u žen (ve stejném roce činil podíl 24,0 % v EU28 a 23,8 % v ČR).
Úmrtí na nemoci dýchací soustavy byla třetí nejčastější. Běžněji než u nás se tato příčina úmrtí vyskytovala v Evropské unii. Zatímco v roce 2014 šlo v ČR o 6,6 % úmrtí u mužů a 5,2 % v případě žen, v EU28 činily tyto hodnoty 8,3 a 7,2 % ze všech úmrtí. Obdobně jako u novotvarů podíly v čase spíše stagnovaly.
Vnější příčiny úmrtí jsou typičtější spíše u mužů. Proto jsou také podíly zemřelých na tuto příčinu smrti zhruba dvakrát tak vysoké než u žen. Při srovnání dvou územních celků byly vnější příčiny častější v ČR. Zatímco v roce 2014 činil v EU28 podíl takto zemřelých mužů 6,0 %, v ČR to bylo dokonce 7,2 %. V čase tyto podíly klesaly.
Nemoci trávicí soustavy byly pátou nejčastější příčinou smrti v EU28 a s výjimkou posledního sledovaného roku i v ČR. V roce 2014 je početně převýšila úmrtí na nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek, jejichž nejpočetnějším zástupcem byl diabetes mellitus. Hodnoty zastoupení úmrtí na nemoci trávicí soustavy byly v ČR i EU28 velmi podobné. U mužů se jednalo zhruba o 5,0 %, zatímco u žen o 4,0 %. V průběhu času došlo k mírnému poklesu.
Zemřelí podle pohlaví a vybraných kapitol příčin smrti v ČR a EU28 v letech 2006 a 2014 (v %)
Intenzita úmrtnosti se snížila u všech nejčetnějších příčin úmrtí
Standardizovaná míra úmrtnosti, která má za cíl vyloučit vliv věkové struktury daného roku a tím umožnit porovnání úmrtnosti z různých let a územních celků, u pěti nejpočetnějších příčin úmrtí při srovnání let 2006 a 2014 v EU28 u obou pohlaví vždy poklesla. V případě stejných příčin úmrtí byl pokles zaznamenán i v ČR. Nejvýraznější pokles intenzity úmrtnosti byl v Evropské unii zaznamenán u nemocí oběhové soustavy – u mužů o 20,8 % a u žen o 22,4 %. Naopak nejmenší byl u novotvarů (8,6 a 4,9 %).
V České republice ve stejném období nejintenzivněji poklesly také standardizované míry úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy (o 23,9 % u mužů a 25,1 % v případě žen). U nejméně výrazného poklesu se však situace lišila. V případě mužů šlo o nemoci dýchací soustavy (–9,6 %) a u žen o vnější příčiny úmrtí (–8,8 %).
ČR dosahovala v celém sledovaném období a u obou pohlaví vyšších hodnot standardizované míry úmrtnosti na nejčetnější příčiny úmrtí s výjimkou nemocí dýchací soustavy, kde byly hodnoty naopak zhruba o desetinu nižší. Výrazně vyšší míra úmrtnosti byla zaznamenána v ČR oproti EU28 u nemocí oběhové soustavy (v roce 2014 i na začátku období u obou pohlaví zhruba o dvě třetiny vyšší) a také u vnějších příčin (v roce 2014 u mužů o 39,4 % a u žen o 27,7 %, ve srovnání s rokem 2006 došlo k růstu rozdílu). U novotvarů byl zaznamenán pozitivní vývoj v ČR, když se zde rozdíl ve srovnání s intenzitou úmrtnosti v EU28 snížil ve sledovaném období u mužů z 18,8 % na 8,2 % a v případě žen z 20,9 % na 8,4 %. ČR tedy vykazovala stále vyšší intenzitu úmrtnosti na novotvary než EU28, ale rozdíl se značně snížil.
Nejvýraznější pokles intenzity úmrtnosti na novotvary byl v ČR
Nejvyšší intenzita úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy byla v rámci EU28 u obou pohlaví v Bulharsku. S odstupem pak následovaly země Rumunsko, Lotyšsko a Litva. Naopak nejnižší hodnoty bylo možné nalézt ve Francii, Španělsku a Dánsku. Česká republika má v tomto ohledu nadprůměrnou intenzitu úmrtnosti (zhruba dvacátou nejvyšší u obou pohlaví) a nejblíže jí byly v roce 2014 Slovensko a Polsko.
Nejhorší úmrtnostní poměry na novotvary byly u mužů dlouhodobě v Maďarsku, Chorvatsku, Estonsku a Lotyšsku. V případě žen šlo o Maďarsko, Dánsko, Irsko a Chorvatsko. Naopak nejnižší intenzitu úmrtnosti u mužů vykazovaly ve sledovaném období státy Kypr, Finsko a Švédsko. U žen šlo opět o Kypr, dále Španělsko a Portugalsko.
Nejvýraznější pokles standardizovaných měr úmrtnosti na novotvary zaznamenali z celé EU28 muži a ženy v ČR (16,7 a 14,8 %). Přiblížili se tak intenzitě úmrtnosti v EU28 jako celku.
Mužská nadúmrtnost (vyšší intenzita úmrtnosti u mužů ve srovnání se ženami) byla dlouhodobě nejvýraznější u vnějších příčin úmrtí v EU28 (zhruba 2,4krát vyšší hodnota) i v ČR (2,6krát vyšší). Naopak v rámci skupiny nejpočetnějších příčin smrti byly nejmenší rozdíly podle pohlaví u nemocí oběhové soustavy (1,4krát vyšší intenzita úmrtnosti u obou územních celků).
