Na co nejčastěji umíráme my, Evropané

VYDÁNÍ: 02/2018
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

V období 2006 až 2014 umírali obyvatelé České republiky a členských zemí EU28 nejčastěji na nemoci oběhové soustavy, novotvary a nemoci dýchací soustavy. Z pohledu intenzity úmrtnosti zaostávalo Česko za Unií u všech nejčastějších příčin úmrtí. Výjimkou byly nemoci dýchací soustavy, v těch dosahujeme lepších hodnot.

Nejčastější příčinou úmrtí u mužů i u žen byly nemoci oběhové soustavy, a to v celém sledovaném období. To platilo jak pro Česko, tak pro celou Unii. Podíl zemřelých na tuto příčinu smrti byl v ČR vyšší než v EU28. Zatímco u mužů v Česku v roce 2014 způsobily nemoci oběhové soustavy 41,8 % úmrtí, v Unii 34,1 %. V případě žen byly podíly 50,3 % pro ČR a 40,0 % za EU28.
U obou sledovaných celků docházelo k poklesu zastoupení nemocí oběhové soustavy na počtu zemřelých, přičemž relativní pokles byl podobný. Například u žen v ČR se podíl úmrtí na nemoci oběhové soustavy při srovnání let 2006 a 2014 snížil z 55,6 na 50,3 %.

Druhou nejčastější příčinou byly novotvary, třetí nemoci dýchací soustavy

Zastoupení novotvarů bylo v EU28 na podobné úrovni jako v ČR. Trendem sledovaného období byla spíše stagnace. Vyšší podíl úmrtí na novotvary byl sledován u mužů (v roce 2014 to bylo 30,6 % v EU28 a 28,4 % v ČR) než u žen (ve stejném roce činil podíl 24,0 % v EU28 a 23,8 % v ČR).
Úmrtí na nemoci dýchací soustavy byla třetí nejčastější. Běžněji než u nás se tato příčina úmrtí vyskytovala v Evropské unii. Zatímco v roce 2014 šlo v ČR o 6,6 % úmrtí u mužů a 5,2 % v případě žen, v EU28 činily tyto hodnoty 8,3 a 7,2 % ze všech úmrtí. Obdobně jako u novotvarů podíly v čase spíše stagnovaly.
Vnější příčiny úmrtí jsou typičtější spíše u mužů. Proto jsou také podíly zemřelých na tuto příčinu smrti zhruba dvakrát tak vysoké než u žen. Při srovnání dvou územních celků byly vnější příčiny častější v ČR. Zatímco v roce 2014 činil v EU28 podíl takto zemřelých mužů 6,0 %, v ČR to bylo dokonce 7,2 %. V čase tyto podíly klesaly.
Nemoci trávicí soustavy byly pátou nejčastější příčinou smrti v EU28 a s výjimkou posledního sledovaného roku i v ČR. V roce 2014 je početně převýšila úmrtí na nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek, jejichž nejpočetnějším zástupcem byl diabetes mellitus. Hodnoty zastoupení úmrtí na nemoci trávicí soustavy byly v ČR i EU28 velmi podobné. U mužů se jednalo zhruba o 5,0 %, zatímco u žen o 4,0 %. V průběhu času došlo k mírnému poklesu.

Zemřelí podle pohlaví a vybraných kapitol příčin smrti v ČR a EU28 v letech 2006 a 2014 (v %)

Zemřelí podle pohlaví a vybraných kapitol příčin smrti v ČR a EU28 v letech 2006 a 2014 (v %)

Intenzita úmrtnosti se snížila u všech nejčetnějších příčin úmrtí

Standardizovaná míra úmrtnosti, která má za cíl vyloučit vliv věkové struktury daného roku a tím umožnit porovnání úmrtnosti z různých let a územních celků, u pěti nejpočetnějších příčin úmrtí při srovnání let 2006 a 2014 v EU28 u obou pohlaví vždy poklesla. V případě stejných příčin úmrtí byl pokles zaznamenán i v ČR. Nejvýraznější pokles intenzity úmrtnosti byl v Evropské unii zaznamenán u nemocí oběhové soustavy – u mužů o 20,8 % a u žen o 22,4 %. Naopak nejmenší byl u novotvarů (8,6 a 4,9 %).
V České republice ve stejném období nejintenzivněji poklesly také standardizované míry úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy (o 23,9 % u mužů a 25,1 % v případě žen). U nejméně výrazného poklesu se však situace lišila. V případě mužů šlo o nemoci dýchací soustavy (–9,6 %) a u žen o vnější příčiny úmrtí (–8,8 %).
ČR dosahovala v celém sledovaném období a u obou pohlaví vyšších hodnot standardizované míry úmrtnosti na nejčetnější příčiny úmrtí s výjimkou nemocí dýchací soustavy, kde byly hodnoty naopak zhruba o desetinu nižší. Výrazně vyšší míra úmrtnosti byla zaznamenána v ČR oproti EU28 u nemocí oběhové soustavy (v roce 2014 i na začátku období u obou pohlaví zhruba o dvě třetiny vyšší) a také u vnějších příčin (v roce 2014 u mužů o 39,4 % a u žen o 27,7 %, ve srovnání s rokem 2006 došlo k růstu rozdílu). U novotvarů byl zaznamenán pozitivní vývoj v ČR, když se zde rozdíl ve srovnání s intenzitou úmrtnosti v EU28 snížil ve sledovaném období u mužů z 18,8 % na 8,2 % a v případě žen z 20,9 % na 8,4 %. ČR tedy vykazovala stále vyšší intenzitu úmrtnosti na novotvary než EU28, ale rozdíl se značně snížil.

Standardizované míry úmrtnosti podle pohlaví na novotvary a nemoci oběhové soustavy v ČR a EU28 v letech 2006–2014 (na 100 tis. obyvatel)

Nejvýraznější pokles intenzity úmrtnosti na novotvary byl v ČR

Nejvyšší intenzita úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy byla v rámci EU28 u obou pohlaví v Bulharsku. S odstupem pak následovaly země Rumunsko, Lotyšsko a Litva. Naopak nejnižší hodnoty bylo možné nalézt ve Francii, Španělsku a Dánsku. Česká republika má v tomto ohledu nadprůměrnou intenzitu úmrtnosti (zhruba dvacátou nejvyšší u obou pohlaví) a nejblíže jí byly v roce 2014 Slovensko a Polsko.
Nejhorší úmrtnostní poměry na novotvary byly u mužů dlouhodobě v Maďarsku, Chorvatsku, Estonsku a Lotyšsku. V případě žen šlo o Maďarsko, Dánsko, Irsko a Chorvatsko. Naopak nejnižší intenzitu úmrtnosti u mužů vykazovaly ve sledovaném období státy Kypr, Finsko a Švédsko. U žen šlo opět o Kypr, dále Španělsko a Portugalsko.
Nejvýraznější pokles standardizovaných měr úmrtnosti na novotvary zaznamenali z celé EU28 muži a ženy v ČR (16,7 a 14,8 %). Přiblížili se tak intenzitě úmrtnosti v EU28 jako celku.
Mužská nadúmrtnost (vyšší intenzita úmrtnosti u mužů ve srovnání se ženami) byla dlouhodobě nejvýraznější u vnějších příčin úmrtí v EU28 (zhruba 2,4krát vyšší hodnota) i v ČR (2,6krát vyšší). Naopak v rámci skupiny nejpočetnějších příčin smrti byly nejmenší rozdíly podle pohlaví u nemocí oběhové soustavy (1,4krát vyšší intenzita úmrtnosti u obou územních celků).

Autor: , oddělení demografické statistiky
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Srovnávat odvětví bylo vždy atraktivní

ilustrativní fotka

Po roce 1993 se stalo téměř zvykem porovnávat výkony odvětví České a Slovenské republiky. Přitom porovnání absolutních hodnot může být mírně zavádějící, protože na Slovensku žije zhruba o polovinu obyvatel méně a jeho rozloha je o třetinu menší než rozloha Česka.

Statistiku úmrtnosti tvoří dva pilíře

Mgr. Terezie Štyglerová

Prvním pilířem jsou údaje ze statistických hlášení o úmrtí (Obyv 3–12). Za každého zemřelého vyplňují hlášení matriční úřady a zasílají ho kvůli statistice zemřelých ČSÚ. Podkladem je část listu o prohlídce zemřelého (LPZ) určená pro matriku.

Autorem prvních úmrtnostních tabulek byl anglický astronom

Jitka Langhamrová_náhled

Jak se u nás v průběhu staletí měnila délka života a co nás čeká v budoucnosti, vysvětluje demografka Jitka Langhamrová, vedoucí katedry demografie na Vysoké škole ekonomické v Praze a předsedkyně České demografické společnosti. Podle ní demografy nejvíce šokovaly změny, ke kterým u nás došlo po roce 1989.

Úmrtnost podle rodinného stavu

ilustrační foto

V článku v únorovém vydání časopisu Statistika&My O kolik roků žijí ženatí muži a vdané ženy déle? je analyzována úmrtnost svobodných, ženatých/vdaných, rozvedených a ovdovělých ve věku 30 a více let.

O kolik roků žijí ženatí muži a vdané ženy déle?

ilustrativní fotka

V posledních dvou desetiletích se zlepšila úmrtnost mužů i žen všech rodinných stavů. Rozdíly v úrovni úmrtnosti osob jednotlivých rodinných stavů, vyjádřené nadějí dožití třicetiletých, však byly a jsou pořád poměrně výrazné. Větší jsou pak u mužů než u žen.

Kdy přibývá zemřelých?

Ilustrativní foto

Počet zemřelých obyvatel ČR měl od počátku 80. let 20. století, kdy roční úhrn převyšoval 130 tis. osob, dlouhodobě klesající trend. Minimum, 104,4 tis., připadlo na rok 2006. V posledním desetiletí má naopak počet zemřelých spíše mírně rostoucí tendenci.

Žijeme o dva roky méně než průměrný Evropan

ilustrativní fotka

Úroveň úmrtnosti v České republice dlouhodobě klesá, což dokazuje téměř nepřetržitě rostoucí naděje dožití při narození i ve středním a vyšším věku. Přesto jsme za nejlepšími státy Evropské unie pozadu o čtyři až pět let.

Chřipky a špatné počasí nám zkracují život

ilustrativní fotka

Střední délka života se od roku 1990 ve všech členských zemích EU prodloužila o více než šest let. Obyvatelé států západní Evropy, v nichž je naděje dožití nejvyšší, mají před sebou v průměru o více než osm let života více než lidé ze zemí střední a východní Evropy.

Očkování může zabránit zbytečným úmrtím dětí

Světový den očkování

Podle zdrojů Světové zdravotnické organizace a Dětského fondu OSN se od roku 1990 podařilo za 25 let snížit počet zemřelých dětí mladších pěti let díky očkování z 12,6 mil. na polovinu. Přesto stále přibližně 1,5 mil. dětí ročně umírá ještě před dosažením věku jednoho roku na nemoci, kterým je možno zabránit očkováním.

Nově příchozí migranti jsou zdravější než my

doc. RNDr. Dagmar Dzúrová, CSc.

Docentka Dagmar Dzúrová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze vzbudila pozornost v přednáškovém sále Fakulty managementu Vysoké školy ekonomické v Jindřichově Hradci. Zde na demografické konferenci hovořila o zdraví migrantů, což je téma, o kterém se u nás příliš neví a nemluví.