O kolik roků žijí ženatí muži a vdané ženy déle?

VYDÁNÍ: 02/2018
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

V posledních dvou desetiletích se zlepšila úmrtnost mužů i žen všech rodinných stavů. Rozdíly v úrovni úmrtnosti osob jednotlivých rodinných stavů, vyjádřené nadějí dožití třicetiletých, však byly a jsou pořád poměrně výrazné. Větší jsou pak u mužů než u žen.

Ve všech třech sledovaných obdobích, konkrétně 1994 až 1996, 2004 až 2006 a 2014 až 2016, měli ženatí a vdané naprosto jednoznačně nejnižší úmrtnost. Nejvyšší úmrtnosti dosahovali muži a ženy svobodní. Rozvedení na tom byli u obou pohlaví oproti ovdovělým hůře před dvaceti i před deseti lety. Aktuálně jsou na tom nepatrně hůře muži ovdovělí než rozvedení. Ženy rozvedené a ovdovělé mají celkovou úmrtnost obdobnou.

Standardizované míry úmrtnosti mužů ve věku 30+ podle rodinného stavu, 2014–2016

Standardizované míry úmrtnosti mužů ve věku 30+ podle rodinného stavu, 2014–2016

Naděje dožití ženatých mužů v přesném věku 30 let v období 2014 až 2016 byla o 20 % vyšší než mužů svobodných. V absolutním vyjádření představuje tento rozdíl 8,5 roku (49,3 vs. 40,8 roku). Před dvaceti, ale i deseti lety však rozdíl nadějí dožití 30letých ženatých a svobodných mužů byl dokonce více než čtvrtinový. Absolutně to znamenalo 9,4 roku v období 1994 až 1996, resp. 9,7 v období 2004 až 2006. Diference se tedy za poslední dvě desetiletí snížila relativně o 10 %, absolutně pak o více než jeden rok. I přesto je stále velmi významná.
Ještě více se však za posledních dvacet let snížil rozdíl v úrovni úmrtnosti mezi ženatými a rozvedenými i mezi ženatými a ovdovělými. V případě rozvedených šlo o snížení rozdílu o více než čtvrtinu, u ovdovělých pak téměř o jednu pětinu. Z pohledu absolutních hodnot to znamenalo, že rozvedení muži, kteří v letech 2014 až 2016 dosáhli 30 let, by měli v průměru šanci žít ještě bezmála 43 let, o necelý půlrok déle než ovdovělí a o dva roky více než svobodní, avšak o 6,5 roku méně než muži žijící v manželství.

Naděje dožití ve věku 30 let

Naděje dožití ve věku 30 let

Jak ukazují standardizované míry úmrtnosti vypočtené za použití standardu evropské populace Eurostatu (2013), svobodní, rozvedení i ovdovělí muži mají oproti těm ženatým vyšší úmrtnost v celém věkovém rozpětí 30 a více let. Nadúmrtnost svobodných oproti rozvedeným a ovdovělým se projevuje od věkové skupiny 55-až 59letých. Od věku 80 let se ale snižuje a v úplně nejvyšším věku (95+) se míry úmrtnosti mužů všech rodinných stavů sbližují.
Rozdíl mezi nejnižší hodnotou naděje dožití 30letých svobodných a maximální hodnotou vdaných žen byl a je nižší než u mužů. Ve třech obdobích se v relativním vyjádření pohyboval na úrovni 18, 15 a 12 % (tj. v čase se postupně snížil). Absolutně pak šlo o rozdíl ve výši 7,5, 7,0 a 6,0 roků, což znamená, že za posledních dvacet let se snížil téměř o jednu pětinu.
Stejně jako u svobodných se i u rozvedených žen snížila jejich úmrtnost výrazněji než u vdaných. Absolutně se rozdíl nadějí dožití ve věku 30 let mezi vdanými a rozvedenými ženami v čase snížil z 5,5 roku (1994–1996) přes 4,4 roku (2004–2006) na 3,8 roku (2014–2016). Mezi krajními časovými periodami šlo o pokles rozdílu o téměř jednu čtvrtinu. Zato pokles úmrtnosti ovdovělých žen ve věku 30 let a starších, měřený relativní změnou naděje dožití, byl v zásadě obdobně intenzivní jako pokles u vdaných. Rozdíl jejich nadějí dožití pro 30leté ženy byl na začátku i konci hodnoceného období stejný, přestože se mezi obdobími 1994 až 1996 a 2004 až 2006 přechodně mírně snížil.
I u žen je nejnižší úmrtnost vdaných ve všech pětiletých věkových skupinách. Na příkladu posledního období je patrné, že vyšší míry úmrtnosti svobodných začínají být výraznější od věkové kategorie 50–54 let, avšak od skupiny 70–74letých se hodnotám svobodných začínají pomalu přibližovat hodnoty měr úmrtnosti rozvedených žen, když ve věkovém rozpětí 80–94 let se míry obou kategorií žen prakticky vyrovnají.

Standardizované míry úmrtnosti žen ve věku 30+ podle rodinného stavu, 2014–2016

Standardizované míry úmrtnosti žen ve věku 30+ podle rodinného stavu, 2014–2016

Úmrtnost sezdaných a nesezdaných mužů a žen podle příčin smrti

Velmi zajímavá zjištění poskytují i vypočtené standardizované míry úmrtnosti mužů a žen jednotlivých rodinných stavů podle příčin smrti. I analýza na základní úrovni – na úrovni nejčetněji zastoupených hlavních skupin příčin smrti (tzv. kapitol Mezinárodní klasifikace nemocí) – nabídne oporu pro možná zdůvodnění v celkovém pohledu výrazné diferenciace úmrtnosti podle rodinného stavu. Jak v případě mužů, tak i žen platí, že u nesezdaných existuje oproti ženatým/vdaným nadúmrtnost ve všech šesti skupinách nejčastějších příčin smrti. Sem patří nemoci oběhové soustavy, novotvary, nemoci dýchací soustavy, nemoci endokrinní soustavy, nemoci trávicí soustavy a vnější příčiny smrti.
Nejvýraznější relativní rozdíly se u mužů vyskytují u vnějších příčin smrti. Na druhém místě pak u nemocí trávicí soustavy, kde jsou nejčetněji zastoupena úmrtí na onemocnění jater. U obou skupin příčin smrti jsou rozdíly v intenzitě úmrtnosti ostatních rodinných stavů oproti ženatým více než dvojnásobné.

Srovnávací index standardizované míry úmrtnosti podle rodinného stavu a příčin smrti (míra úmrtnosti ženatých/vdaných = 1), 2014–2016

Srovnávací index standardizované míry úmrtnosti podle rodinného stavu a příčin smrti (míra úmrtnosti ženatých/vdaných = 1), 2014–2016

V případě žen se maximální rozpětí mezi mírou úmrtnosti 30-a víceletých vztahuje k úmrtnosti na nemoci dýchací soustavy svobodných a vdaných žen (2,6násobek). Velké rozdíly se pak vážou i k úmrtnosti na vnější příčiny smrti. Obecně nejnižší je u obou pohlaví diference úmrtnosti mezi jednotlivými rodinnými stavy u novotvarů.
Diferenciace úmrtnosti mužů a žen podle rodinného stavu, resp. rozdíly mezi osobami žijícími v manželství a těmi ostatními, je statisticky významná a přetrvává i přes určité snížení, ke kterému došlo v hodnoceném období posledních dvaceti let. V tomto období ale docházelo i k podstatným změnám struktury obyvatel České republiky podle rodinného stavu spočívajícím zejména v rozšíření nesezdaných soužití. Jedna skupina teorií vysvětlujících rozdíly v úmrtnosti podle rodinného stavu obecně přikládá manželství ochrannou funkci (zodpovědnější přístup ke svému zdravotnímu stavu a jeho rizikům). Jiné teorie hovoří o selekci pro vstup do manželství, tj. že horší zdravotní stav osob vede k jejich nižší sňatečnosti.


1 Pings/Trackbacks pro "O kolik roků žijí ženatí muži a vdané ženy déle?"

Související články

 

Statistiku úmrtnosti tvoří dva pilíře

Mgr. Terezie Štyglerová

Prvním pilířem jsou údaje ze statistických hlášení o úmrtí (Obyv 3–12). Za každého zemřelého vyplňují hlášení matriční úřady a zasílají ho kvůli statistice zemřelých ČSÚ. Podkladem je část listu o prohlídce zemřelého (LPZ) určená pro matriku.

Na co nejčastěji umíráme my, Evropané

ilustrativní fotka

V období 2006 až 2014 umírali obyvatelé České republiky a členských zemí EU28 nejčastěji na nemoci oběhové soustavy, novotvary a nemoci dýchací soustavy. Z pohledu intenzity úmrtnosti zaostávalo Česko za Unií u všech nejčastějších příčin úmrtí. Výjimkou byly nemoci dýchací soustavy, v těch dosahujeme lepších hodnot.

Kdy přibývá zemřelých?

Ilustrativní foto

Počet zemřelých obyvatel ČR měl od počátku 80. let 20. století, kdy roční úhrn převyšoval 130 tis. osob, dlouhodobě klesající trend. Minimum, 104,4 tis., připadlo na rok 2006. V posledním desetiletí má naopak počet zemřelých spíše mírně rostoucí tendenci.

Autorem prvních úmrtnostních tabulek byl anglický astronom

Jitka Langhamrová_náhled

Jak se u nás v průběhu staletí měnila délka života a co nás čeká v budoucnosti, vysvětluje demografka Jitka Langhamrová, vedoucí katedry demografie na Vysoké škole ekonomické v Praze a předsedkyně České demografické společnosti. Podle ní demografy nejvíce šokovaly změny, ke kterým u nás došlo po roce 1989.

Úmrtnost podle rodinného stavu

ilustrační foto

V článku v únorovém vydání časopisu Statistika&My O kolik roků žijí ženatí muži a vdané ženy déle? je analyzována úmrtnost svobodných, ženatých/vdaných, rozvedených a ovdovělých ve věku 30 a více let.

Žijeme o dva roky méně než průměrný Evropan

ilustrativní fotka

Úroveň úmrtnosti v České republice dlouhodobě klesá, což dokazuje téměř nepřetržitě rostoucí naděje dožití při narození i ve středním a vyšším věku. Přesto jsme za nejlepšími státy Evropské unie pozadu o čtyři až pět let.

Chřipky a špatné počasí nám zkracují život

ilustrativní fotka

Střední délka života se od roku 1990 ve všech členských zemích EU prodloužila o více než šest let. Obyvatelé států západní Evropy, v nichž je naděje dožití nejvyšší, mají před sebou v průměru o více než osm let života více než lidé ze zemí střední a východní Evropy.

Očkování může zabránit zbytečným úmrtím dětí

Světový den očkování

Podle zdrojů Světové zdravotnické organizace a Dětského fondu OSN se od roku 1990 podařilo za 25 let snížit počet zemřelých dětí mladších pěti let díky očkování z 12,6 mil. na polovinu. Přesto stále přibližně 1,5 mil. dětí ročně umírá ještě před dosažením věku jednoho roku na nemoci, kterým je možno zabránit očkováním.