Světová populace konzumuje stále více masa

VYDÁNÍ: 02/2018
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

V roce 1990 snědl průměrný obyvatel Země 33 kg masa za rok. Od té doby se toto množství zvýšilo téměř o třetinu. Spotřeba masa vzrostla celosvětově za posledních 50 let pětinásobně.

Nejoblíbenějším masem je vepřové, kterého průměrný obyvatel planety spotřebuje 16 kg ročně, drůbežího masa sní o jeden kilogram méně a hovězího pak jen 9 kg za rok.

Průměrný obyvatel USA sní za rok 124 kg masa

Kdyby všichni lidé na světě jedli tolik masa jako průměrný obyvatel USA (124 kg/rok), bylo by pro vypěstování adekvátního množství krmiv pro dobytek zapotřebí rozlohy dalších čtyř planet. Povědomí, že nezřízená konzumace živočišných produktů může být příčinou civilizačních chorob, vede u obyvatel severní polokoule k omezování spotřeby masa a masných výrobků, případně k nahrazování mas, která jsou považována za méně zdravá, za masa zdravější.
Za nárůstem spotřeby masa stojí především obyvatelé zemí, pro které je charakteristický ekonomický vzestup. Ke snaze přecházet na západní životní styl se mimo jiné váže také konzumace steaků, hamburgerů a hot dogů. Například v Číně a Japonsku se za posledních 30 let spotřeba masa zvýšila shodně ze 4 na 54 kg na osobu a rok. Podobná situace nastala i v Brazílii, kde na konci 80. let minulého století snědli 28 kg masa na osobu a rok, zatímco dnes je to téměř trojnásobné množství (79 kg).

Američan spořádá 50 kg drůbežího za rok, Ind jen dvě kila

Od roku 1990 nejvíce vzrostla spotřeba drůbežího masa, a to téměř dvojnásobně (z 8 na 15 kg). Spotřeba vepřového masa taktéž významně vzrostla (o 23 %), zatímco hovězího se na celé planetě v průměru na jednoho obyvatele zkonzumuje o 10 % méně než na začátku poslední dekády minulého století.
Navzdory globalizaci, stále větší provázanosti národních ekonomik, častějšímu cestování, s nímž souvisí i snaha zopakovat si i v domácím prostřední kulinářské zážitky ze zahraničí, zůstávají ve spotřebě různých druhů masa mezi jednotlivými zeměmi významné rozdíly.
Například drůbežího masa spotřeboval v roce 2013 průměrný obyvatel USA 50 kg, zatímco v Číně to bylo 14, a v Indii dokonce pouhé 2 kg.

Největším výrobcem vepřového masa je Čína

Z Číny pochází téměř polovina (48 %) celosvětové produkce vepřového. Stejně tak dominuje tato země i výrobě skopového (24 %). Spojené státy pak jsou největším producentem hovězího a drůbežího masa (shodně 18 %).
Z hlediska vývozu v běžných cenách byly v roce 2016 největšími exportéry Spojené státy, odkud bylo vyvezeno maso v hodnotě 14,7 mld. dolarů. Následovaly Brazílie (12,7 mld.), Nizozemsko, Německo a Austrálie, odkud byly exportovány maso a výrobky z něj v hodnotě 8,2 až 8,7 mld. dolarů.
Naopak do Číny, kde poptávka po mase výrazně stoupá, se dovezlo maso v hodnotě 10,3 mld. dolarů. Druhým největším celosvětovým dovozcem masa bylo Japonsko, do kterého se dovezlo maso a masné výrobky v ceně 9,1 mld. dolarů. Následovaly Spojené státy (7,9 mld.), Německo (6,9 mld.) a Spojené království (5,5 mld.). Více ZDE.

Autor: , odbor vnější komunikace
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Chov ovcí zatím sucho nezasáhlo

ilustrativní fotka

Zatímco vliv sucha na rostlinnou výrobu lze ve statistice doložit nižšími výnosy, na chovu zvířat se extrémy počasí projeví nepřímo a s určitým zpožděním. To lze ukázat na „ovčích“ ukazatelích.

Češi dnes nemají hlad, ale chuť

Ing. Jiří Hrbek_náhled

„Diskuse nad kvalitou potravin je velmi široké, vděčné a také snadno zneužitelné téma,“ říká Jiří Hrbek, ředitel odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí v ČSÚ. Kromě toho, čemu dávají Češi ve svém jídelníčku přednost, zkoumá i důvody, proč se v bývalém Československu změnily stravovací návyky jeho obyvatel.

Hladovějících lidí ve světě opět přibylo

ilustrativní fotka

Po letech, kdy se ve světě počet lidí trpících hladem snižoval, došlo v roce 2016 k obratu. Zpráva OSN uvádí, že v loňském roce nemělo dostatek jídla 815 mil. osob. Přitom v roce 2015 to bylo 777 mil.

Spotřebu potravin sledují statistici téměř sto let

ilustrativní fotka

Zatímco v předválečném Československu sledovali statistici pouze 30 položek základních potravin, od roku 1950 už bylo jejich šetření mnohem podrobnější. Nepřetržitou časovou řadou dat za Českou republiku disponuje ČSÚ počínaje rokem 1948. Díky tomu je možné charakterizovat změny stravovacích zvyklostí.

Výstava: Jídlo jako výtvarný prostředek

Ilustrační foto

Ve spolupráci s KS ČSÚ v Jihlavě byla začátkem března v ČSÚ v Praze instalována výstava Fashion Food aneb Jídlo jako výtvarný prostředek

„Jsme to, co jíme“

ilustrační obrázek

Ještě pár let bude trvat, než se dozvíme, co má Evropa na jídelním lístku. Na úrovni Evropské unie totiž neexistují žádné harmonizované údaje o spotřebě potravin. Přitom zájem o tuto statistiku je obrovský. Dokazuje to úspěch statistiky spotřeby potravin.

Stanou se brambory „citlivou komoditou“?

Odhad skluzně brambor

Když Český statistický úřad zveřejnil v říjnu odhad letošní sklizně brambor, vyšlo najevo, že se produkce této významné plodiny meziročně propadla o jednu pětinu a ve srovnání s desetiletým průměrem dokonce o jednu třetinu. Přestože poptávka po „chlebu chudých“ u nás dlouhodobě klesá, letošní zimu a jaro se bez dovozu brambor ze zahraničí neobejdeme.