Úmrtnost podle rodinného stavu

VYDÁNÍ: 02/2018
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

V článku v únorovém vydání časopisu Statistika&My O kolik roků žijí ženatí muži a vdané ženy déle? je analyzována úmrtnost svobodných, ženatých/vdaných, rozvedených a ovdovělých ve věku 30 a více let.

V článku v únorovém vydání časopisu Statistika&My O kolik roků žijí ženatí muži a vdané ženy déle? je analyzována úmrtnost svobodných, ženatých/vdaných, rozvedených a ovdovělých ve věku 30 a více let. Hlavním důvodem pro hodnocení úmrtnosti až od věku 30 let je posun uzavírání manželství do pozdějšího věku, malá velikost mladé populace alespoň jedenkrát sezdaných a obecně nízké počty zemřelých v mladém věku. Pro eliminaci náhodných výkyvů je úroveň úmrtnosti navíc hodnocena za tříletá kalendářní období. Ve výše uvedeném článku se jedná konkrétně o období let 1994–1996, 2004–2006 a 2014–2016.
I pro hodnocení úmrtnosti podle rodinného stavu lze využít úmrtnostní tabulky, neboť data sbíraná a zpracovávaná Českým statistickým úřadem je umožňují pro populace jednotlivých rodinných stavů vypočítat. Při interpretaci zjištěných údajů je však třeba mít na zřeteli několik věcí.
První z nich je definice výsledné naděje dožití pro dané období. V případě úmrtnostních tabulek, které odrážejí úmrtnostní poměry daného období, jde o průměrný počet let, který má osoba ve věku 30 let ještě před sebou za předpokladu zachování úmrtnosti osob daného rodinného stavu podle věku po zbytek jejich života. Úroveň úmrtnosti se však může v budoucnu měnit. Druhým omezením je to, že v reálném životě určitý podíl osob svůj rodinný stav v čase změní, a přesunou se tak do jiné „úmrtnostní kategorie“. Změny partnerského soužití však na druhou stranu nemusejí být (ani vždy nejsou) doprovázeny změnou rodinného stavu. Především jde o vliv nárůstu počtů nesezdaných soužití zejména mezi svobodnými, ale i u rozvedených a osob oficiálně ženatých/vdaných (z výsledků sčítání lidu 2001 a 2011), která nemají vliv na jejich „de iure“ rodinný stav. Nicméně dá se do určité míry předpokládat, že i nesezdané soužití má pro zdravotní stav osob podobnou „ochrannou roli“ jako manželství. Avšak zjistit na kolik nám data bohužel neumožňují. V demografické statistice jsou tyto osoby klasifikovány do kategorie skutečného rodinného stavu, nikoliv stavu „de facto“. Třetím faktorem, který ovlivňuje hodnotu výsledné naděje dožití, je a) kvalita vstupních údajů, b) použitá metodika konstrukce úmrtnostních tabulek ČSÚ pro ošetření náhodných výkyvů úmrtnosti způsobených nízkými počty událostí i velikostí populace v mladém a naopak nejvyšším věku.
Kvalita vstupních údajů pro výpočet úmrtnostních tabulek podle rodinného stavu (i dalších ukazatelů úmrtnosti) spočívá kromě kompletnosti v jejich přesnosti. Ta se týká jak rodinného stavu zemřelých (údaje poskytují matriční úřady), tak struktury populace podle rodinného stavu. Údaje o tomto složení obyvatelstva získává ČSÚ při sčítáních lidu a z navazujících každoročních bilancí obyvatelstva podle rodinného stavu. Do bilancí vstupují také informace o rodinných stavech snoubenců a zemřelých a o rozvodech ve stejném roce. V článku uvedené údaje o nadějích dožití mužů a žen jednotlivých rodinných stavů je tak třeba hodnotit spíše v řádu půlroků až roků, nikoliv přesných desetin roku.

Podíly mužů a žen ve věku 15+ podle rodinného stavu v roce 1994 a v roce 2016 (v %)

Podíly mužů a žen ve věku 15+ podle rodinného stavu v roce 1994 a v roce 2016 (v %)

Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Co jsou příspěvky k růstu

ilustrativní fotka

O příspěvcích k růstu slýcháváme obvykle v souvislosti s růstem hrubého domácího produktu či s jinými makroekonomickými ukazateli. Jedná se však o univerzální analytický nástroj, který lze použít v mnoha situacích a lze jej snadno interpretovat. Umožňuje totiž stanovit vliv jednotlivých částí na vývoj celku.

Hospodářský růst – jeden jev, více ukazatelů

Ilustrační foto

Když se vám v práci nebo podnikání dobře daří a vyděláváte více a více, můžete nabýt dojmu, že šlape celá ekonomika. Je to však názor založený pouze na vaší (omezené) zkušenosti jedné oblasti ekonomického života. Co když se všechny ostatní oblasti hospodářství utápějí v problémech a ve skutečnosti ekonomika padá? Pokud zobecníme pouze svou vlastní (subjektivní) zkušenost, vystavujeme se riziku, že takové závěry budou špatné. Potřebujeme mnohem širší (objektivnější) pohled.

Mezinárodní (ne)srovnatelnost

ilustrativní foto

Možnost mezinárodního srovnání je lákadlo, kterému občas neodolá ani ten nejzarytější statistický nedůvěřivec. Kdo by nechtěl vědět, jestli je na tom (alespoň v průměru) lépe, nebo hůře než soused?

Podíl a poměr nejsou jedno a totéž

Ilustrační foto

Termíny „podíl“ a „poměr“ se občas mylně zaměňují. Přispívá k tomu zřejmě to, že matematicky k oběma ukazatelům dojdeme stejnou operací, tj. dělením. Jaký je mezi nimi rozdíl a kdy se správně používají?

Statistiku úmrtnosti tvoří dva pilíře

Mgr. Terezie Štyglerová

Prvním pilířem jsou údaje ze statistických hlášení o úmrtí (Obyv 3–12). Za každého zemřelého vyplňují hlášení matriční úřady a zasílají ho kvůli statistice zemřelých ČSÚ. Podkladem je část listu o prohlídce zemřelého (LPZ) určená pro matriku.

Na co nejčastěji umíráme my, Evropané

ilustrativní fotka

V období 2006 až 2014 umírali obyvatelé České republiky a členských zemí EU28 nejčastěji na nemoci oběhové soustavy, novotvary a nemoci dýchací soustavy. Z pohledu intenzity úmrtnosti zaostávalo Česko za Unií u všech nejčastějších příčin úmrtí. Výjimkou byly nemoci dýchací soustavy, v těch dosahujeme lepších hodnot.

Kdy přibývá zemřelých?

Ilustrativní foto

Počet zemřelých obyvatel ČR měl od počátku 80. let 20. století, kdy roční úhrn převyšoval 130 tis. osob, dlouhodobě klesající trend. Minimum, 104,4 tis., připadlo na rok 2006. V posledním desetiletí má naopak počet zemřelých spíše mírně rostoucí tendenci.

Autorem prvních úmrtnostních tabulek byl anglický astronom

Jitka Langhamrová_náhled

Jak se u nás v průběhu staletí měnila délka života a co nás čeká v budoucnosti, vysvětluje demografka Jitka Langhamrová, vedoucí katedry demografie na Vysoké škole ekonomické v Praze a předsedkyně České demografické společnosti. Podle ní demografy nejvíce šokovaly změny, ke kterým u nás došlo po roce 1989.

O kolik roků žijí ženatí muži a vdané ženy déle?

ilustrativní fotka

V posledních dvou desetiletích se zlepšila úmrtnost mužů i žen všech rodinných stavů. Rozdíly v úrovni úmrtnosti osob jednotlivých rodinných stavů, vyjádřené nadějí dožití třicetiletých, však byly a jsou pořád poměrně výrazné. Větší jsou pak u mužů než u žen.

Žijeme o dva roky méně než průměrný Evropan

ilustrativní fotka

Úroveň úmrtnosti v České republice dlouhodobě klesá, což dokazuje téměř nepřetržitě rostoucí naděje dožití při narození i ve středním a vyšším věku. Přesto jsme za nejlepšími státy Evropské unie pozadu o čtyři až pět let.

Chřipky a špatné počasí nám zkracují život

ilustrativní fotka

Střední délka života se od roku 1990 ve všech členských zemích EU prodloužila o více než šest let. Obyvatelé států západní Evropy, v nichž je naděje dožití nejvyšší, mají před sebou v průměru o více než osm let života více než lidé ze zemí střední a východní Evropy.

Očkování může zabránit zbytečným úmrtím dětí

Světový den očkování

Podle zdrojů Světové zdravotnické organizace a Dětského fondu OSN se od roku 1990 podařilo za 25 let snížit počet zemřelých dětí mladších pěti let díky očkování z 12,6 mil. na polovinu. Přesto stále přibližně 1,5 mil. dětí ročně umírá ještě před dosažením věku jednoho roku na nemoci, kterým je možno zabránit očkováním.