Eurostat: Pracujeme více než osm hodin denně
Obyvatel Evropské unie, který je zaměstnán na plný úvazek, stráví v běžném pracovním týdnu v zaměstnání průměrně 40,3 hod. Muži jsou v práci průměrně 41,0 hod., ženy pak o 1,7 hod. méně.
Nejdelší průměrný pracovní týden mají zaměstnanci v odvětví těžba a dobývání (42,0 hod.), zatímco zaměstnanci v odvětví vzdělávání tráví v práci 38,1 hod. za týden. Obyvatelé Velké Británie jsou jediní ze všech zemí EU, jejichž průměrný pracovní týden je delší než 42 hod., v práci stráví 42,3 hod. Ještě déle pracují Černohorci (43,6 hod.), Islanďané (44,6 hod.) a obyvatelé Turecka (49,4 hod.), v ČR je to 40,7 hod. Obyvatelé 11 zemí EU pracují méně než 8 hodin denně, Dánové v práci tráví jenom 7,5 hod. Více ZDE.
Eurostat: Obnovitelné zdroje energie
Na konci roku 2016 dosáhl podle údajů Eurostatu podíl energie pocházející z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie 17 %. Časová řada tohoto ukazatele začíná v roce 2004. Od té doby se tento podíl zdvojnásobil.
Energie z obnovitelných zdrojů je jedním z ukazatelů Strategie 2020. Státy EU si kladou za cíl dosáhnout jejich 20% podílu. Do roku 2030 by se pak obnovitelné zdroje měly podílet na celkové produkci energií z 27 %.
Cíle jednotlivých zemí však nejsou stejné. Největší závazek na sebe vzalo Švédsko, které chce, aby do roku 2020 polovina energií pocházela z obnovitelných zdrojů. Toho také dosáhlo již v roce 2016, kdy se především větrné a vodní elektrárny podílely na celkové produkci elektrické energie více než 53 %. Švédsko následovalo Finsko, které s 38,7% podílem již také překročilo svůj závazek, dále Lotyšsko (37,2 %) a Rakousko (33,5 %). Dalších 15 států EU svých cílů ještě nedosáhlo. Mezi ně patří například Malta, kde v roce 2016 pocházelo jen 6 % vyrobené energie z obnovitelných zdrojů (cíl pro rok 2020 je 10 %). Závazek České republiky, aby 13 % energie pocházelo z obnovitelných zdrojů, byl již splněn. V roce 2016 měla více než sedmina energie svůj původ v obnovitelných zdrojích. Více ZDE.
Nizozemsko: Cena zdravých potravin rostla rychleji
Když se nizozemští statistici zaměřili na změny cen jednotlivých druhů potravin, obvyklý index jim už nestačil. Vyčíslili vývoj cen potravin, které jsou označované za zdravé.
Průměrná cena potravin se mezi lety 2007 a 2017 zvýšila o 18 %, to je o jeden procentní bod více než celkový cenový index veškerého zboží.
Ceny nezdravých potravin se v uvedeném období zvýšily o 12,6 %. Zmrzlina, cukr a cukrovinky byly v roce 2017 dokonce v průměru levnější než před deseti lety. Ceny omáček, dresinků a smažených brambůrků se zvýšily méně, než činil průměr. Ceny uzeného, sušeného či soleného masa vzrostly více než průměrné ceny potravin.
Potraviny zařazené do kategorie zdravého jídla však vzrostly o 22,2 %. Největší nárůst byl zaznamenán u čerstvého odtučněného a polotučného mléka, jehož cena narostla o 58,6 %. Cena čerstvého ovoce se zvýšila o 28 %. U sušeného ovoce byl cenový nárůst ještě větší (+30,1 %), u čerstvé zeleniny pak významně menší (+9,0 %). Více ZDE.
