Žijeme o dva roky méně než průměrný Evropan

VYDÁNÍ: 02/2018
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Úroveň úmrtnosti v České republice dlouhodobě klesá, což dokazuje téměř nepřetržitě rostoucí naděje dožití při narození i ve středním a vyšším věku. Přesto jsme za nejlepšími státy Evropské unie pozadu o čtyři až pět let.

Vývoj naděje dožití mužů i žen v ČR dokládá, že průměrná délka života obyvatel Česka roste. Tento trend, odrážející snižování úrovně úmrtnosti, je zvláště patrný od počátku devadesátých let 20. století. Za posledních dvacet let, mezi roky 1996 a 2016, vzrostla naděje dožití při narození u mužů o 5,8 roku a u žen o 4,8 roku. Mezi lety 1966 a 1986, tj. také za dvacet let, se přitom zvýšila u mužů pouze o 0,2 a u žen o 0,9 roku. Výsledky úmrtnostních tabulek za poslední zpracovaný rok 2016 předpovídají, že se živě narozený chlapec v průměru dožije věku 76,2 roku a živě narozené děvče věku 82,1 roku.

Úmrtnostní tabulky

Nejlépe vystihují úmrtnostní podmínky daného období. Vycházejí z každoroční statistiky o počtu zemřelých podle pohlaví a věku a z podrobné bilance počtu obyvatel podle pohlaví a věku. Odpovídají mj. na otázku, jaká bude délka života jedince v konkrétním přesném věku, pokud by se úroveň úmrtnosti již nijak neměnila. První tabulkovou funkcí je pravděpodobnost úmrtí. Z tabulkových počtů zemřelých lze, stejně jako z reálných dat, vypočíst medián a modus.

Úmrtnost se nejvíce zlepšila u starších věkových skupin

Na snižování úmrtnosti v posledním dvacetiletém období se největší měrou podílelo zlepšení úmrtnosti osob ve vyšším věku. K růstu střední délky života u mužů nejvíce přispěl pokles úmrtnosti ve věkových skupinách 50–54 až 70–74 let, u žen dokonce až ve věku nad 70 let. V rozdílné váze jednotlivých věkových skupin hrál roli vývoj v předcházejících desetiletích. Úmrtnost mužů středního věku v 60. až 80. letech 20. století stagnovala, či dokonce mírně rostla, a byly zde tedy větší „rezervy“ pro pokles. Měřeno nadějí dožití při narození jsou však dnes na tom muži stále ještě mírně hůře, než jak na tom byly ženy před dvaceti lety. A i přes výrazné zlepšení úmrtnosti po roce 1990 Česká republika hodnotou střední délky života stále zaostává za průměrem Evropské unie zhruba o dva roky. Za nejlepšími státy EU je pozadu o čtyři až pět let.
Pravděpodobná délka života při narození – věkový medián – byla podle údajů z roku 2016 u mužů 78,6 roku a u žen 84,7 roku. V obou případech tedy převyšovala naději dožití při narození. To znamená, že více než polovina mužů a žen se dožije věku vyššího než střední délka života při narození.

Ukazatele věkového rozložení tabulkového a reálného počtu zemřelých, 1996–2016*)

Ukazatele věkového rozložení tabulkového a reálného počtu zemřelých, 1996–2016*)

Modus zemřelých označuje normální délku života. Jde o věk, ve kterém by osoby nejčastěji umíraly. Jeho nalezení v úmrtnostní tabulce je velmi jednoduché – tabulkový počet (dospělých) zemřelých zde dosahuje nejvyšší hodnoty. Úmrtnostní tabulky z roku 2016 vypovídaly, že normální délka života mužů v ČR je 82 let a žen 87 let. V souladu s růstem střední délky života se i nejčastější věk při úmrtí posouvá do vyššího věku. Před dvaceti lety, v roce 1996, byl 74, resp. 83 let. Stejně jako medián dosahuje vyšších hodnot než naděje dožití při narození.
Tabulkové počty zemřelých nám zároveň blíže charakterizují rozložení úmrtí podle věku. Potvrzují, že úmrtí jsou koncentrována do poměrně vysokého věku. Největší váhu (aktuálně 17 %) má u zemřelých mužů (z pětiletých skupin) věková skupina 80–84 let. U žen převažují zemřelé ve věkovém rozpětí 85–89 let, ve kterém by při současné úmrtnosti umírala jedna pětina žen.
Vývoj tabulkových ukazatelů úmrtnostních tabulek je pochopitelně plynulejší než vývoj ukazatelů založených na absolutních počtech událostí. V některých případech ani nemusejí mít stejný trend, přestože v základu stojí tatáž zdrojová data. Zatímco tabulkový modus věku zemřelých má v ČR rostoucí trend, z hlediska absolutního počtu nejčastěji evidovaný věk zemřelých osob již několikrát významně poklesl (naposledy u mužů mezi lety 2013 a 2014). Průměrný věk zemřelých vypočtený z rozložení absolutních počtů je v ČR tradičně nižší než naděje dožití při narození. V posledním desetiletí je nižší u mužů asi o čtyři roky a u žen o 2,5 roku.

Relativní rozložení tabulkových a reálných počtů zemřelých podle pohlaví a věku v roce 2016

Relativní rozložení tabulkových a reálných počtů zemřelých podle pohlaví a věku v roce 2016

Autor: , oddělení demografické statistiky

1 Pings/Trackbacks pro "Žijeme o dva roky méně než průměrný Evropan"

Související články

 

Na co nejčastěji umíráme my, Evropané

ilustrativní fotka

V období 2006 až 2014 umírali obyvatelé České republiky a členských zemí EU28 nejčastěji na nemoci oběhové soustavy, novotvary a nemoci dýchací soustavy. Z pohledu intenzity úmrtnosti zaostávalo Česko za Unií u všech nejčastějších příčin úmrtí. Výjimkou byly nemoci dýchací soustavy, v těch dosahujeme lepších hodnot.

O kolik roků žijí ženatí muži a vdané ženy déle?

ilustrativní fotka

V posledních dvou desetiletích se zlepšila úmrtnost mužů i žen všech rodinných stavů. Rozdíly v úrovni úmrtnosti osob jednotlivých rodinných stavů, vyjádřené nadějí dožití třicetiletých, však byly a jsou pořád poměrně výrazné. Větší jsou pak u mužů než u žen.

Autorem prvních úmrtnostních tabulek byl anglický astronom

Jitka Langhamrová_náhled

Jak se u nás v průběhu staletí měnila délka života a co nás čeká v budoucnosti, vysvětluje demografka Jitka Langhamrová, vedoucí katedry demografie na Vysoké škole ekonomické v Praze a předsedkyně České demografické společnosti. Podle ní demografy nejvíce šokovaly změny, ke kterým u nás došlo po roce 1989.

Úmrtnost podle rodinného stavu

ilustrační foto

V článku v únorovém vydání časopisu Statistika&My O kolik roků žijí ženatí muži a vdané ženy déle? je analyzována úmrtnost svobodných, ženatých/vdaných, rozvedených a ovdovělých ve věku 30 a více let.