Chardonnay jen od Pálavy

VYDÁNÍ: 03/2018
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Sklizňová plocha vinic v Jihomoravském kraji se od roku 1961 ztrojnásobila, současných téměř 15 tis. ha tvoří 93 % republikového celku. Téměř tři pětiny vinic v kraji jsou osázeny bílými odrůdami, na největší ploše jsou Veltlínské zelené a Müller Thurgau, z modrých odrůd jsou nejrozšířenější Frankovka a Svatovavřinecké.

Pěstování révy vinné má na jižní Moravě dlouholetou tradici. Počátky vinařství spadají zřejmě již do období 2. století, i když přímé důkazy o zakládání vinic pocházejí až z období Velkomoravské říše z archeologických nálezů z přelomu 8. a 9. století. Na rozvoj moravských vinic mělo velký vliv středověké křesťanství, od 12. století byly zakládány kláštery a ty zakládaly vinice. Na počátku 13. století se obchod s vínem a vinice staly významným zdrojem příjmů měšťanů a šlechty. Prací na vinicích se zabývalo téměř veškeré místní obyvatelstvo. V roce 1309 byl vydán první vinařský zákon, podle kterého všechny spory o zdejší vinice rozhodoval výkonný orgán v Hustopečích, jež byly tehdejší největší vinařskou obcí na jižní Moravě. Zlatý věk moravského vinařství vyvrcholil kolem roku 1820, na Moravě bylo 29,8 tis. ha vinic a moravská vína byla známá a žádaná i v zahraničí.
Pro vinařství však nastaly i roky méně příznivé. Kromě krutých zim, které způsobily vymrznutí části vinic, se objevili i škůdci a onemocnění. Ošetřování vinic bylo stále nákladnější a nerentabilnost pěstování vinné révy vedla k postupnému úpadku vinohradnictví.

Sklizňové plochy a sklizeň révy vinné v Jihomoravském kraji, 1961–2017

Sklizňové plochy a sklizeň révy vinné v Jihomoravském kraji, 1961–2017

ČSÚ sleduje vinice od roku 1920

ČSÚ má k dispozici údaje o rozloze produkčních vinic od roku 1920, kdy se hrozny sklízely z necelých 6 tis. ha. Na přelomu tisíciletí celková plocha vinic v ČR ale přesahovala již 15 tis. ha. Blížící se vstup do Evropské unie předznamenal zvýšenou aktivitu v rozšiřování plochy vinic. V ČR bylo v letech 2001 až 2004 nově osázeno více než 5 tis. ha vinic. V současné době vinice na jihu Moravy zabírají 18,2 tis. ha a tvoří 91,2 % republikového celku.
Plodným se keř révy vinné stává až čtvrtý rok po výsadbě. Sklizňové plochy jsou tak oproti celkovým výměrám vinic o 10 až 20 % nižší. Z archivních podkladů definitivních výsledků sklizně zemědělských plodin za okresy lze zjistit údaje o sklizni révy vinné v Jihomoravském kraji v současném správním uspořádání od roku 1961. Údaje za roky 1995 až 1999 jsou dopočteny z tehdejšího krajského celku (podíl 95 % ze sklizňové plochy v kraji a 96 % z objemu sklizně), do roku 2001 jsou ve výsledcích započteni i drobní pěstitelé.

Hektarové výnosy révy vinné v Jihomoravském kraji, 1961–2017

Hektarové výnosy révy vinné v Jihomoravském kraji, 1961–2017

 Sklizňová plocha v roce 2007 na maximu

V roce 1961 byly hrozny v Jihomoravském kraji sklizeny z plochy 5,2 tis. ha. Sklizňová plocha vinic v kraji se postupně zvyšovala. V roce 1977 překročila hranici 10 tis. a léta růstu byla ukončena rokem 1984 s hodnotou 11,7 tis. ha. Po devíti letech poklesu či kolísání se sklizňové plochy vinic v kraji snížily na 8,7 tis. ha v roce 1993. Poté však následovalo období nárůstu ploch a v roce 2000 již byly o jeden tisíc hektarů vyšší než před sedmi lety. V letech 2004 až 2007 se v meziročním zvyšování sklizňové plochy v kraji plně projevily výše uvedené aktivity nové výsadby. V roce 2007 sklizňová plocha v kraji dosáhla novodobého maxima, a to 15,7 tis. ha. V posledních pěti letech je sklizňová plocha révy vinné stabilní na úrovni 14,7 tis. ha, což tvoří 93 % republikového celku, oproti roku 1961 je téměř trojnásobná.

Výměra hlavních odrůd révy vinné v Jihomoravském kraji, 2015 (ha)

Výměra hlavních odrůd révy vinné v Jihomoravském kraji, 2015 (ha)

Ve výnosech hroznů byly v jednotlivých letech sledovaného období evidovány značné rozdíly zapříčiněné například možným poškozením kultur zimními a jarními mrazy, nepřízní počasí v době odkvětu, častými dešti v dalších fázích vegetačního období spojenými s výskytem plísní a škůdců. Krajním případem optimálních podmínek v Jihomoravském kraji byl rok 1983 s nejvyšší sklizní 107,8 tis. tun révy při výnosu 9,60 tuny z ha. Tehdejší desetiletý roční průměrný výnos byl překročen o 2,28 tuny z hektaru. O dva roky později byl zaznamenán opačný případ, kdy byly sklizeny pouze 4 tis. tun hroznů a výnos 0,35 tuny z hektaru dosáhl pouze 5,2 % desetiletého ročního průměrného výnosu. V roce 2017 bylo sklizeno 74,5 tis. tun hroznů při výnosu 5,06 tuny z ha. Desetiletý průměr výnosu byl překročen o 0,31 tuny z ha.

Čtyři vinařské podoblasti

Vinařská oblast Morava se geograficky rozkládá mezi Znojmem a Uherským Hradištěm a je tvořena čtyřmi vinařskými podoblastmi – Mikulovskou, Znojemskou, Velkopavlovickou a podoblastí Moravské Slovácko. V každé z nich se vzhledem k rozmanitosti krajiny daří především určitým druhům vín.
Pro Znojemskou podoblast je charakteristické Veltlínské zelené, Mikulovská podoblast v okolí Pálavy se zaměřuje na Ryzlink vlašský, Rulandské bílé a Chardonnay. Velkopavlovická vinařská podoblast produkuje především moravská červená vína a pro Slováckou podoblast je typický Ryzlink rýnský, Rulandské bílé a Rulandské šedé.
V roce 2015 se uskutečnilo strukturální šetření o vinicích. Z výsledků je možno uvést, že v Jihomoravském kraji bylo 17,6 tis. pěstitelů, kteří révu vinnou pěstovali na ploše 16,7 tis. ha. V třídění podle odrůd byly bílé odrůdy pěstovány na ploše 9,8 tis. ha (58,6 % z výměry vinic v kraji), modré odrůdy na ploše 5,2 tis. ha (31,2 %) a ostatní odrůdy na ploše 1,7 tis. ha (10,2 %). Největší plochu mezi bílými odrůdami zabíraly Veltlínské zelené (1 659 ha) a Müller Thurgau (1 385 ha), mezi modrými odrůdami to byly Frankovka (1 121 ha) a Svatovavřinecké (1 109 ha).

Autor:
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Co ovlivňuje, za kolik koupíme brambory

ilustrativní fotka

V říjnu 2017 zemědělská cena za jeden kilogram konzumních brambor dosáhla průměrné hodnoty 4,30 Kč. V porovnání se stejným měsícem minulého roku cena mírně vzrostla, a to o 4,4 %, avšak v porovnání s říjnem roku 2015 poklesla o 25 %. K výraznějšímu nárůstu cen konzumních brambor v roce 2017 došlo v červnu a následně v červenci, kdy se cena vyšplhala až k hodnotě 6,78 Kč/kg.

Kolik ovoce vypěstujeme a sníme

Ilustrační foto

Nejoblíbenějším ovocem v České republice je tradičně jablko. Podle odhadů statistiků sklidí Češi na svých zahradách až 40 % z celkové sklizně jablek v ČR. Přesto se k nám jablka dovážejí ze zahraničí. Nejvíce jablek se pěstuje ve Středočeském kraji.

Češi dnes nemají hlad, ale chuť

Ing. Jiří Hrbek_náhled

„Diskuse nad kvalitou potravin je velmi široké, vděčné a také snadno zneužitelné téma,“ říká Jiří Hrbek, ředitel odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí v ČSÚ. Kromě toho, čemu dávají Češi ve svém jídelníčku přednost, zkoumá i důvody, proč se v bývalém Československu změnily stravovací návyky jeho obyvatel.

Denně ubývá 25 ha zemědělské půdy

ilustrační foto

Výměra obhospodařované zemědělské půdy se kontinuálně zmenšuje. Od roku 2000 jí ubylo téměř 148 tis. ha, to znamená 25 ha denně, jak zjistili statistici z ČSÚ v roce 2016 ve strukturálním šetření o zemědělských subjektech. Analýzou údajů za 26 525 zemědělských subjektů došli k dalším závěrům.

Českému zemědělství se vloni dařilo

ilustrativní obrázek

Ekonomický výsledek českého zemědělství ovlivnila především dobrá úroda. Produkce odvětví v běžných cenách v roce 2016 dosáhla hodnoty 129,3 mld. Kč, tj. o 1,8 % více než v roce předchozím. Podnikatelský důchod se meziročně zvýšil o více než čtvrtinu na 20,2 mld. Kč.

Spotřebu potravin sledují statistici téměř sto let

ilustrativní fotka

Zatímco v předválečném Československu sledovali statistici pouze 30 položek základních potravin, od roku 1950 už bylo jejich šetření mnohem podrobnější. Nepřetržitou časovou řadou dat za Českou republiku disponuje ČSÚ počínaje rokem 1948. Díky tomu je možné charakterizovat změny stravovacích zvyklostí.

Víno se pěstuje skoro v celé republice

ilustrativní fotka

Češi rádi pijí víno od domácích vinařů, zvyšuje se rozloha vinic i spotřeba vína. Od roku 1920 do roku 2015 se ztrojnásobila plocha vinic a spotřeba vína je od roku 1964 více než čtyřnásobná. Kde a jaké víno se u nás pěstuje, dokládají výsledky z evropského strukturálního šetření o vinicích.

Kraje mají své zemědělské „specializace“

ilustrační foto

Více než polovinu celorepublikové zemědělské produkce vytvářejí kraje Středočeský, Jihomoravský, Jihočeský a Kraj Vysočina. Obhospodařují dohromady přes polovinu orné půdy ČR – 54 %. Nejvyšší intenzita zemědělské výroby je však v Pardubickém kraji.