Dluhy na export

VYDÁNÍ: 03/2018
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Makroekonomické údaje o chování vládních institucí získaly v hospodářské politice vskutku exkluzivní pozici. Jejich výše dnes podmiňují vstup zemí do eurozóny, ovlivňují rating zemí, rozpočtová opatření vlád, ale i přístup k evropským fondům a řadu dalších politických rozhodnutí. Proto je uspokojení silné poptávky po včasných a precizních informacích o veřejných financích jednou z velkých výzev statistických úřadů.

Největší pozornost samozřejmě poutají údaje o saldu hospodaření a dluzích státu. Neudržitelnost veřejných financí může nejen destabilizovat ekonomiky jednotlivých zemí, zejména zajištění dostupnosti veřejných statků a služeb, ale také, kvůli společné měně, exportovat finanční obtíže do dalších států. Proto je úkolem statistiků poskytovat o stavu a případných hrozbách spolehlivé informace.
Údaji o deficitech a dluzích však informační potenciál vládní finanční statistiky zdaleka není vyčerpán. Údaje o struktuře výdajů, tzv. statistika COFOG, zase ukazují, na co vládní instituce vydávají peníze. Jednou z nejdiskutovanějších oblastí se v poslední době stala obrana státu. Členové NATO se totiž zavázali vydávat na ni ze svých rozpočtů nejméně 2 % HDP. Na konci roku 2016 měla ČR tento podíl 0,7 % HDP, tedy pouze asi 35 % uvedeného závazku. Současně tento podíl meziročně poklesl o 0,2 procentního bodu (p. b.). Z dalších údajů můžeme vyčíst, že nejvíce prostředků se vydalo na sociální účely (12,3 %), zdraví (7,4 %) a ekonomické záležitosti, jako jsou například dotace (5,9 %). Největší meziroční pokles zasáhl oblasti ekonomických záležitostí (–0,6 p. b.) a vzdělávání (–0,5 p. b., tj. 4,9 % HDP).
Z dat můžeme usuzovat i na ekonomickou roli vládních institucí v ekonomice, často vyjadřovanou jejich celkovými výdaji. Zejména díky silné ekonomice se jejich podíl na HDP pohyboval v roce 2016 těsně pod hranicí 40 % při meziročním poklesu o 2,3 procentního bodu.
Množství dat o ekonomickém chování vládních institucí poskytuje v současné době značný analytický potenciál. Nicméně svět se stále mění. Proto ani veřejný sektor, ani vládní finanční statistika nespí. Diskuse nad metodikou výpočtu, zejména sald a dluhů, tak v podstatě běží neustále. Cílem je už nikdy neopakovat nechvalně známé události z dob nedávných.

Autor: , ředitel odboru vládních a finančních účtů
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Nejmenší dluh má Estonsko, největší Řecko

ilustrativní fotka

Většina zemí Evropské unie dlouhodobě nedodržuje maastrichtské kritérium. Jde o to, že hrubý konsolidovaný dluh k hrubému domácímu produktu nepřekročí 60 %. Tuto hranici v roce 2008 překročilo devět a v roce 2016 dokonce 16 členských států.

Zadluženost přijetí eura nebrání

ilustrativní fotka

Se zadlužeností 36,77 % HDP patřilo Česko na konci roku 2016 mezi evropské premianty. Nižší úroveň vykázaly jen tři země. Avšak ne vždy jsme na tom byli tak dobře. Podívejme se, jaká byla dynamika vývoje dluhu ČR a jeho struktury od roku 1995.

Dluhy straší Evropu

ilustrativní fotka

Statistika umí nejen potěšit, ale i vystrašit. Stav a vývoj zadlužení evropských zemí patřily v poslední dekádě k těm údajům, které veřejnost spíše děsily.

Deficity se snižují

Ilustrační foto

V roce 2016 činil celkový rozpočtový deficit v Evropské unii 1,7 % hrubého domácího produktu. Od roku 2007 to byl nejnižší schodek.

Proč dluh klesá i při deficitech

ilustrační foto

Vládní instituce může stejně jako domácnost krýt momentální nedostatek finančních prostředků čerpáním úspor či prodejem majetku. Mezi deficitem a dluhem tudíž nemusí být přímý vztah, jak koneckonců ukazuje vývoj v posledních obdobích.

Více daní, ale i sociálních výdajů

ilustrativní obrázek

Kolik vybraly vlády v České republice na daních? Rostla, či klesala daňová zátěž občanů? Kolik z vybraných peněz vlády investovaly? Jaký objem hrubého domácího produktu byl a je přerozdělován? I na tyto otázky umí statistika odpovědět.

Za co evropské vlády nejvíce utrácejí?

ilustrativní fotka

Obraz o vydáních vlády poskytuje statistika výdajů členěná podle tzv. klasifikace COFOG. Výdaje zařazuje do příslušných „kolonek“: národní bezpečnost, životní prostředí, vzdělávání, zdravotní péče či sociální zabezpečení.

Revize napříč Evropou

Ilustrační foto

Likvidací druhého pilíře důchodového systému dosáhlo Maďarsko rekordní změny salda hospodaření směrem dolů. Avšak i další členské státy Evropské unie prohloubily své deficity z důvodu revize národních účtů.