Kde hledat volné pracovní síly? Mezi mladými a seniorkami

VYDÁNÍ: 03/2018
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Od roku 2013 se snížil počet ekonomicky neaktivních, kteří by chtěli pracovat, o 23,5 tis. a v období 1.–3. čtvrtletí roku 2017 dosáhl 124,8 tis. osob. Většina z nich (97 tis.)
již dříve pracovala.

V minulém roce jsme evidovali mimořádně příznivý vývoj na trhu práce. Celkový počet pracujících byl nejvyšší od vzniku ČR a zároveň míra nezaměstnanosti byla vůbec nejnižší v rámci celé EU. Za této situace se tím naléhavěji nabízí otázka, jak řešit rozpor mezi tlakem na další růst zaměstnanosti a současnými sociálně ekonomickými a demografickými podmínkami.

Ekonomicky neaktivní populace představuje určité řešení

Z porovnání s ostatními členskými zeměmi EU vyplývá, že v případě naší republiky se jedná zejména o mladé lidi do pětadvaceti let, v kratším výhledu i o ženy ve věku 60 a více let. Při Výběrovém šetření pracovních sil se všechny členské země EU zabývají i skupinou osob, které nepracují, aktivně si práci nehledají, a nesplňují tedy podmínky pro zařazení mezi nezaměstnané, zároveň by ale chtěly pracovat. Tyto tzv. odrazené osoby lze považovat za specifickou rezervu pracovních sil.

Vývoj počtu neaktivních ochotných pracovat, 2008–2017 podle pohlaví

Vývoj počtu neaktivních ochotných pracovat, 2008–2017 podle pohlaví

V roce 2008 činil počet odrazených od hledání zaměstnání téměř 190 tis. a na této úrovni se udržel zhruba do roku 2011. Od roku 2012 je zřejmý značný pokles počtu těchto osob. V roce 2013 se jejich počet snížil pod 150 tis. Výsledky za tři čtvrtletí roku 2017 ukazují, že v minulém roce se jejich počet dostal již pod hodnotu 125 tis. Jedná se častěji o ženy, ale významná je i četnost mužů.
Současně s poklesem počtu odrazených prudce klesl počet nezaměstnaných. Od roku 2013 se snížila celková nezaměstnanost o téměř 205 tis. osob na necelých 165 tis. v průměru za tři čtvrtletí roku 2017. Výsledkem je fakt, že absolutní počet neaktivních ochotných pracovat se významně přiblížil celkovému počtu nezaměstnaných. Ještě v roce 2013 byl poměr počtu odrazených k počtu nezaměstnaných 40 : 100, ale v minulém roce se dostal na úroveň 76 : 100. Po zahrnutí předběžného odhadu za 4. čtvrtletí 2017 se v průměru za celý minulý rok dostal na úroveň 79 : 100.
Pokud jde o vývoj počtu neaktivních ochotných pracovat a celkového počtu zaměstnaných, projevuje se jiná tendence. Z hlediska poměru četnosti těchto skupin se ukazuje, že jestliže v roce 2013 dosahoval hodnoty 3,0 : 100, tak v minulém roce to bylo pouze 2,4 : 100. Tento poměr je vyšší u žen a dosahuje zhruba dvojnásobné hodnoty než u mužů (3,3 : 100 oproti 1,7 : 100).
Rozdíly v počtu neaktivních ochotných pracovat v jednotlivých věkových skupinách jsou nízké. Četnost těchto osob v šesti pětiletých skupinách produktivního věku až do věku 45 let se pohybovala od 11,2 tis. do 12,7 tis. Jejich počet ve starším věku se těmto údajům přibližuje. Relativně významnější jsou rozdíly ve věkové skladbě mužů a žen. Ženy přitom převládají nad počtem mužů ve věku od 20 až do 55 let, zejména v rozmezí od 30 do 45 let.
Rychlejší růst počtu žen s vyšším stupněm vzdělání vede k tomu, že podíl odrazených žen se středním stupněm vzdělání s maturitou a s vysokoškolským vzděláním činil 53 % (absolutně téměř 40 tis. z celkového počtu 75 tis. žen). Odpovídající počet mužů s tímto vyšším vzděláním přitom dosahuje pouze o něco více než jedné třetiny počtu mužů klasifikovaných jako neaktivní a ochotní pracovat.

Počet zaměstnaných, nezaměstnaných a neaktivních ochotných pracovat,
2013 a 2017 (tis.)

Počet zaměstnaných, nezaměstnaných a neaktivních ochotných pracovat, 2013 a 2017 (tis.)

V rámci výběrového šetření se zjišťuje obvyklé ekonomické postavení respondenta, jak je vnímáno samotnou dotazovanou osobou. Nevztahuje se tedy pouze k referenčnímu období, jak vyžaduje striktní výklad klasifikace zaměstnaných, nezaměstnaných a ekonomicky neaktivních podle metodiky Mezinárodní organizace práce ILO. Respondenti nejčastěji uvádějí, že patří do skupiny starobních a invalidních důchodců, nezaměstnaných a do skupiny osob v domácnosti. Velký počet odrazených žen ve věku 30–45 let je v prvé řadě ovlivněn počtem matek na mateřské a rodičovské dovolené, včetně následné péče o děti v domácnosti. Přitom tyto ženy mají významně vyšší úroveň formálního vzdělání než starší ročníky.
Převažující část odrazených někdy pracovala, v průměru za tři čtvrtletí minulého roku to bylo 97 tis. osob. Počet těch, kteří nikdy nepracovali, dosáhl necelých 28 tis. Ve výběrovém šetření jsou zjišťovány údaje o odvětvové klasifikaci (CZ-NACE) těch odrazených, kteří měli nějakou pracovní zkušenost v posledních osmi letech (71 tis.). Významná část z nich byla zaměstnána ve zpracovatelském průmyslu (17,2 tis.). Velký počet z nich pracoval i v obchodních organizacích (10,4 tis.) a dále ve veřejné správě (6,4 tis.), ve vzdělávání (5,5 tis.) a ve zdravotní a sociální péči (5,2 tis.). V těchto pěti odvětvových sekcích pracovaly téměř dvě třetiny všech respondentů se zjištěnou pracovní zkušeností.

Počet*) neaktivních mužů a žen ochotných pracovat s pracovní zkušeností v posledních osmi letech, 1.–3. čtvrtletí 2017 (tis.)

Počet*) neaktivních mužů a žen ochotných pracovat s pracovní zkušeností v posledních osmi letech, 1.–3. čtvrtletí 2017 (tis.)

Za stejný okruh osob byly zjišťovány údaje o klasifikaci zaměstnání CZ-ISCO. S výjimkou hlavní třídy řemeslníci a opraváři převažují ve všech ostatních třídách vždy ženy nad muži, a to především ve skupině pracovníků ve službách a prodeji a ve skupině úředníků, ale i v profesích často vyžadujících vysokoškolské vzdělání, jako jsou specialisté nebo techničtí a odborní pracovníci.
Počet neaktivních, kteří mají zájem pracovat, dosáhl v průměru za 1.–3. čtvrtletí roku 2017 téměř 125 tis. osob. Ne všichni jsou však v případě nalezení vhodného pracovního místa schopni do něj rychle nastoupit. Pouze 40 tis. uvedlo, že mohou nastoupit do zaměstnání do 14 dnů. Mírně mezi nimi převažují ženy (22 tis.) nad muži (necelých 18 tis.). I tyto údaje dokumentují vysokou míru využití dostupných pracovních zdrojů na trhu práce. Více ZDE.

Autor: , oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Evropské domácnosti snižují své závazky

ilustrativní fotka

Aktiva českých domácností mají v nadprůměrné míře podobu hotovosti a vkladů. V únoru Eurostat zveřejnil podrobné údaje o finanční rozvaze jednotlivých sektorů evropské ekonomiky za rok 2016. V následujícím textu se zaměříme na domácnosti.

Česko patří mezi nejrychleji rostoucí země EU

ilustrativní fotka

Ekonomické výsledky roku 2017 jsou zatím ve znamení vysokých temp hospodářského růstu. Meziroční růst se totiž zrychlil i ve 3. čtvrtletí roku. Stál za ním stabilní růst domácí spotřeby kombinovaný se stále vysokou zahraniční poptávkou i meziroční růst investiční aktivity. I ve 3. čtvrtletí rostla zaměstnanost a mzdy.

Praha přitahuje vzdělané. Berou tu více

Ilustrační foto

Vysoké průměrné mzdy v Praze jsou dány především velkým podílem vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců, kteří zároveň dostávají výrazně vyšší mzdy, než je běžné v ostatních krajích. Naopak zaměstnanců bez maturity je v Praze málo a jejich výplata je ve srovnání s ostatními kraji zcela průměrná. Vyplývá to z regionální analýzy strukturální mzdové statistiky za rok 2016, která vysvětluje jednak vysokou mzdovou úroveň a zároveň ekonomickou výkonnost Prahy, jež je nad dvojnásobkem národního průměru.

Nezaměstnanost, 1 jev – 2 ukazatele

Ilustrační foto

Pokud chceme v České republice zkoumat nezaměstnanost, nabízí se nám dva základní ukazatele. Jsou jimi míra nezaměstnanosti a podíl nezaměstnaných osob. Oba ukazatele sledují tentýž jev, nezaměstnanost, a přesto je každý z nich jiný a poskytuje jiné výsledky. Jaké jsou mezi nimi rozdíly?

Dlouhodobá nezaměstnanost je nejnižší od roku 1997

ilustrativní obrázek

Počet lidí hledajících zaměstnání déle než jeden rok sestoupil na konci roku na rekordně nízkou úroveň. Mezi dlouhodobě nezaměstnanými převládají ženy a lidé ve vyšším věku. Naopak většina mladých lidí si je schopná nalézt zaměstnání do jednoho roku.

Může za nízkou nezaměstnanost demografický vývoj?

ilustrativní obrázek

Přestože se ČR vejde do desítky států s dlouhodobě nejnižší nezaměstnaností v EU, v období nedávné recese se nezaměstnanost ve věku 15–64 let vyšplhala až na 7,8 %. Ovšem další vývoj byl nad očekávání skvělý a míra nezaměstnanosti nás směle zařadila před státy, jako jsou Německo, Rakousko či Velká Británie. Může to mimo jiné být důsledek stárnutí populace a odchodů silných ročníků do důchodu?

Rezervy jsou v dlouhodobé nezaměstnanosti

ilustrativní obrázek

Srovnatelně nízkou míru nezaměstnanosti jako ČR mají v EU jen Německo a Malta. V míře dlouhodobé nezaměstnanosti jsme ale až osmí.

Nově příchozí migranti jsou zdravější než my

doc. RNDr. Dagmar Dzúrová, CSc.

Docentka Dagmar Dzúrová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze vzbudila pozornost v přednáškovém sále Fakulty managementu Vysoké školy ekonomické v Jindřichově Hradci. Zde na demografické konferenci hovořila o zdraví migrantů, což je téma, o kterém se u nás příliš neví a nemluví.

Výroba a zaměstnanost jako spojité nádoby

Ing. Marek Rojíček, Ph.D.

Hrubý domácí produkt a zaměstnanost jsou považovány za spojité nádoby – pohybují se stejným směrem.

V Evropě mají práci, nezaměstnanost klesá

Ilustrační foto

Téměř ve všech členských státech Evropské unie klesá míra nezaměstnanosti, a to již od konce roku 2014. Souvisí to s ukončením hospodářské krize a zlepšením podmínek na trhu práce.

Přichází éra růstu mezd?

Ilustrační foto

Vývoj na českém trhu práce lze v poslední době popisovat snad jen superlativy. Podle výsledků šetření v domácnostech vzrostla celková zaměstnanost nad magickou hranici 5 mil. osob a míra zaměstnanosti 15–64letých ve výši 70,5 % dosáhla nejvyšší úrovně v historii České republiky.

Ekonomická migrace ze Slovenska

Ilustrační foto

Zaměstnanecká populace ze Slovenska je dvojího druhu: na jedné straně vysoce kvalifikovaní experti, kteří nadstandardně vydělávají, a na druhé dělníci, kteří se spokojí s tím, že vůbec nějaké zaměstnání mají, a proto berou méně než Češi.