Cizinců s trvalým pobytem přibylo

VYDÁNÍ: 04/2018
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Cizinci mimo Evropskou unii mají vysoký podíl osob s trvalým pobytem v ČR, u občanů z Unie je tomu naopak. Zatímco ukrajinští a vietnamští muži přijíždějí do Česka podnikat a pracovat, Rusové sem chodí studovat.

V roce 2016 pocházela většina cizinců v České republice ze zemí mimo Evropskou unii. V případě mužů cizinců pocházelo ze zemí EU zhruba 45 % osob, u žen cizinek pak ještě méně, necelých 38 %. Jak mezi cizinci s původem v zemích EU, tak mimo tyto státy převažovali muži. U cizinců mimo země EU byl podíl podle pohlaví vyrovnaný, převaha mužů byla mírná, jenom 53 %. To u cizinců původem z některé unijní země převládali muži z 61 %.

Téměř 60 % cizinek a více než polovina cizinců mužů měla k 31. 12. 2016 v ČR trvalý pobyt

Většinou se však jednalo o cizince mimo EU, kde jak muži, tak ženy měli trvalý pobyt ze zhruba dvou třetin. U cizinek ze zemí EU činil podíl žen s trvalým pobytem necelých 47 % a v případě mužů cizinců představoval tento podíl pouze jednu třetinu.
Trvalý pobyt na našem území mělo 83 % žen a 84 % mužů s vietnamským občanstvím. Vysoké podíly zaznamenali také cizinci s občanstvím Ukrajiny (76 % žen a 72 % mužů s občanstvím Ukrajiny mělo trvalý pobyt). Naopak například u Slováků a Němců byl podíl osob s trvalým pobytem podstatně nižší s tím, že u mužů výrazněji než u žen. Jenom 17,5 % mužů s německým občanstvím mělo u nás trvalý pobyt. Na dlouhodobá víza u nás pobývalo k 31. 12. 2016 celkem 13 147 cizinců, z toho asi 55 % žen. Nadpoloviční zastoupení žen s tímto typem pobytu vykazovali jak občané Ukrajiny (59 %), tak Ruska (61 %) a Vietnamu (64 %).
Podíl osob, kterým byla v ČR udělena mezinárodní ochrana, tvořil k 31. 12. 2016 u obou pohlaví přibližně jedno procento.

Podíl cizinců s trvalým pobytem ze všech cizinců podle pohlaví (%)

Podíl cizinců s trvalým pobytem ze všech cizinců podle pohlaví (%)

Účely pobytu jsou zjišťovány výhradně za cizince z třetích zemí s přechodným pobytem

Nejčastějším účelem pobytu (zastoupeným z více než poloviny) bylo u mužů z třetích zemí zaměstnání a podnikání (celkově 54 %). Zaměstnání a podnikání tvořilo více než dvoutřetinový podíl všech účelů pobytu jak u mužů s občanstvím Vietnamu (70 %), tak Ukrajiny (73 %). Jiná byla situace u ruských mužů. Ti sice také pobývali v ČR nejčastěji za účelem zaměstnání a podnikání, ale jen v 37 % případů. Dalších 33 % u nich zaplnilo studium.
U cizinek bylo nejčastějším důvodem slučování rodiny (38 %). Nejvíce to bylo patrné u žen s vietnamským občanstvím, kde slučování rodiny tvořilo 61 % všech účelů pobytu. V případě ukrajinských žen to byl o něco nižší podíl, zhruba 46%.

Počet cizinců mírně stoupá

Srovnáme-li stavy k 31. 12. za rok 2016 s rokem 2010, vidíme, že celkové počty cizinců na našem území ani jejich podíly podle pohlaví se příliš nemění (rostou, ale poměrně mírně). Jiné je to ovšem při pohledu na cizince s trvalým pobytem v ČR. Zatímco k 31. 12. 2010 jich bylo asi 190 tis., k témuž datu v roce 2016 dosahovaly jejich počty 272 tis. Je tedy zřejmé, že se výrazně zvýšil i jejich podíl na celkovém počtu cizinců u nás.
Platí, že podíl žen s trvalým pobytem ze všech cizinek je vyšší než podíl mužů s tímto typem pobytu ze všech cizinců mužského pohlaví. V roce 2010 činil tento podíl 49 % v případě cizinek a necelých 41 % u cizinců. V roce 2016 mělo trvalý pobyt téměř 60 % cizinek a přes 51 % mužů s jiným než českým občanstvím.
Výraznější rozdíly podle pohlaví byly zjištěny u cizinců pocházejících z některé z 28 zemí EU. K 31. 12. 2016 činil podíl žen s trvalým pobytem z těchto zemí ze všech cizinek z evropské osmadvacítky zhruba 47 % (tedy zhruba o 5 procentních bodů méně než k 31. 12. 2010). U mužů byl tento podíl v roce 2016 podstatně nižší, a to 32% (opět zde vidíme propad pěti procentních bodů oproti roku 2010).
Jestliže k 31. 12. 2010 tvořili muži s trvalým pobytem zhruba 42% podíl cizinců mužů mimo EU a cizinky s trvalým pobytem 48% podíl ze všech cizinek pocházejících odjinud než z EU, k 31. 12. 2016 zaznamenala obě pohlaví téměř shodné skóre – 67% podíl.

Podíl cizinců ze zemí mimo EU s dlouhodobými vízy (nad 90 dní, %)

Podíl cizinců ze zemí mimo eu s dlouhodobými vízy (nad 90 dní, %)

Ukrajinci mají enormní zájem o trvalý pobyt

Za pozornost stojí vývoj u cizinců s občanstvím Ukrajiny. V roce 2010 zaznamenaly ženy s tímto občanstvím a trvalým pobytem 44 % všech Ukrajinek na našem území, u Ukrajinců to bylo ještě o 11 procentních bodů méně. Tehdy můžeme mluvit o trendu, kdy si Ukrajinci k nám jezdili většinou přivydělávat, aby se s penězi vraceli domů a přispívali svým rodinám.
Pak ovšem přišla občanská válka a poměry na Ukrajině se výrazně zhoršily. K 31. 12. 2016 tvořil podíl Ukrajinek s trvalým pobytem v ČR 76 % všech Ukrajinek u nás. U Ukrajinců byl tento podíl zhruba o 4 procentní body nižší.
Výrazně se zvýšil i počet cizinců s uděleným azylem u občanů z Ukrajiny. K 31. 12. 2010 se jednalo o pouhých 86 osob (z toho 38 žen), o šest let později to bylo již 395 Ukrajinců a ženy zde tvoří většinu (201 Ukrajinek).
Můžeme tedy mluvit o jisté kvalitativní proměně migrace z Ukrajiny, která je v uplynulém období patrná. Nejvyššími podíly trvalých pobytů se vyznačují cizinci s občanstvím Vietnamu (také zde došlo k výraznému nárůstu mezi roky 2010 a 2016, a to u obou pohlaví).
Naopak pokles podílu trvalých pobytů u cizinců pocházejících ze zemí EU můžeme demonstrovat na Němcích. K 31. 12. 2010 činil podíl žen s občanstvím Německa s trvalým pobytem v ČR polovinu (zato u mužů dosahoval pouze hodnoty 27 %). V roce 2016 mělo trvalý pobyt v ČR jenom 36 % německých žen a 18 % německých mužů. Nutno ale dodat, že německých žen je na území ČR celkově značně méně než mužů.
Jestli u někoho v podílu trvalých pobytů na území ČR nedošlo ve sledovaném období k signifikantnější změně, jsou to Slováci. Jak v roce 2010, tak v roce 2016 činil podíl slovenských žen s trvalým pobytem zhruba 45–47 %, podíl slovenských mužů s trvalým pobytem byl 36 %.

Autor: , oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Vnitřní migrací nejvíce populačně vydělal Středočeský kraj

ilustrační foto

Vývoj objemu vnitřní migrace v ČR mezi roky 2005 až 2017 nevykazoval jasný trend a pohyboval se v rozmezí 214 tis. a 256 tis. Ve vnitřním stěhování mírně převažovaly ženy. Nejvíce si populačně pomohly obce ve Středočeském kraji, největší města jako Brno, Ostrava a Praha byla ztrátová

Nejméně přesný je odhad migrace

ilustrační foto

Pravidelné vypracování a vydávání projekcí vývoje obyvatelstva České republiky patří mezi standardní úkoly Českého statistického úřadu.

Za zvýšení počtu obyvatel Prahy může migrace

ilustrativní fotka

Celkový počet obyvatel Prahy se mezi lety 2007 až 2017 zvýšil o téměř sedm procent. V absolutních číslech jde o navýšení o 82 tis. osob. Vliv na to mělo zejména přistěhování nejen Čechů, ale i cizinců.

V Praze žije 37 % v ČR legálně pobývajících cizinců

ilustrativní fotka

Na konci roku 2017 pobývalo legálně na našem území celkem 526 811 cizinců. Více než polovina z nich měla povolení k trvalému pobytu. Více než třetina cizinců žila v Praze, nejméně pak v Kraji Vysočina a Zlínském kraji.

České a slovenské mzdy se od sebe příliš neliší

Ilustrační foto

Ve 2. čtvrtletí 2018 dosáhla průměrná mzda v Česku 31 851 Kč, když se meziročně zvýšila o 8,6 %. Na Slovensku vzrostla o 6,4 % na 1 004 eur, v přepočtu směnným kurzem 25,599 tedy na 25 701 Kč. Jak se liší struktury výdělků u nás a na Slovensku a jak rozdílné jsou trhy práce?