Cizinců s trvalým pobytem přibylo

VYDÁNÍ: 04/2018
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Cizinci mimo Evropskou unii mají vysoký podíl osob s trvalým pobytem v ČR, u občanů z Unie je tomu naopak. Zatímco ukrajinští a vietnamští muži přijíždějí do Česka podnikat a pracovat, Rusové sem chodí studovat.

V roce 2016 pocházela většina cizinců v České republice ze zemí mimo Evropskou unii. V případě mužů cizinců pocházelo ze zemí EU zhruba 45 % osob, u žen cizinek pak ještě méně, necelých 38 %. Jak mezi cizinci s původem v zemích EU, tak mimo tyto státy převažovali muži. U cizinců mimo země EU byl podíl podle pohlaví vyrovnaný, převaha mužů byla mírná, jenom 53 %. To u cizinců původem z některé unijní země převládali muži z 61 %.

Téměř 60 % cizinek a více než polovina cizinců mužů měla k 31. 12. 2016 v ČR trvalý pobyt

Většinou se však jednalo o cizince mimo EU, kde jak muži, tak ženy měli trvalý pobyt ze zhruba dvou třetin. U cizinek ze zemí EU činil podíl žen s trvalým pobytem necelých 47 % a v případě mužů cizinců představoval tento podíl pouze jednu třetinu.
Trvalý pobyt na našem území mělo 83 % žen a 84 % mužů s vietnamským občanstvím. Vysoké podíly zaznamenali také cizinci s občanstvím Ukrajiny (76 % žen a 72 % mužů s občanstvím Ukrajiny mělo trvalý pobyt). Naopak například u Slováků a Němců byl podíl osob s trvalým pobytem podstatně nižší s tím, že u mužů výrazněji než u žen. Jenom 17,5 % mužů s německým občanstvím mělo u nás trvalý pobyt. Na dlouhodobá víza u nás pobývalo k 31. 12. 2016 celkem 13 147 cizinců, z toho asi 55 % žen. Nadpoloviční zastoupení žen s tímto typem pobytu vykazovali jak občané Ukrajiny (59 %), tak Ruska (61 %) a Vietnamu (64 %).
Podíl osob, kterým byla v ČR udělena mezinárodní ochrana, tvořil k 31. 12. 2016 u obou pohlaví přibližně jedno procento.

Podíl cizinců s trvalým pobytem ze všech cizinců podle pohlaví (%)

Podíl cizinců s trvalým pobytem ze všech cizinců podle pohlaví (%)

Účely pobytu jsou zjišťovány výhradně za cizince z třetích zemí s přechodným pobytem

Nejčastějším účelem pobytu (zastoupeným z více než poloviny) bylo u mužů z třetích zemí zaměstnání a podnikání (celkově 54 %). Zaměstnání a podnikání tvořilo více než dvoutřetinový podíl všech účelů pobytu jak u mužů s občanstvím Vietnamu (70 %), tak Ukrajiny (73 %). Jiná byla situace u ruských mužů. Ti sice také pobývali v ČR nejčastěji za účelem zaměstnání a podnikání, ale jen v 37 % případů. Dalších 33 % u nich zaplnilo studium.
U cizinek bylo nejčastějším důvodem slučování rodiny (38 %). Nejvíce to bylo patrné u žen s vietnamským občanstvím, kde slučování rodiny tvořilo 61 % všech účelů pobytu. V případě ukrajinských žen to byl o něco nižší podíl, zhruba 46%.

Počet cizinců mírně stoupá

Srovnáme-li stavy k 31. 12. za rok 2016 s rokem 2010, vidíme, že celkové počty cizinců na našem území ani jejich podíly podle pohlaví se příliš nemění (rostou, ale poměrně mírně). Jiné je to ovšem při pohledu na cizince s trvalým pobytem v ČR. Zatímco k 31. 12. 2010 jich bylo asi 190 tis., k témuž datu v roce 2016 dosahovaly jejich počty 272 tis. Je tedy zřejmé, že se výrazně zvýšil i jejich podíl na celkovém počtu cizinců u nás.
Platí, že podíl žen s trvalým pobytem ze všech cizinek je vyšší než podíl mužů s tímto typem pobytu ze všech cizinců mužského pohlaví. V roce 2010 činil tento podíl 49 % v případě cizinek a necelých 41 % u cizinců. V roce 2016 mělo trvalý pobyt téměř 60 % cizinek a přes 51 % mužů s jiným než českým občanstvím.
Výraznější rozdíly podle pohlaví byly zjištěny u cizinců pocházejících z některé z 28 zemí EU. K 31. 12. 2016 činil podíl žen s trvalým pobytem z těchto zemí ze všech cizinek z evropské osmadvacítky zhruba 47 % (tedy zhruba o 5 procentních bodů méně než k 31. 12. 2010). U mužů byl tento podíl v roce 2016 podstatně nižší, a to 32% (opět zde vidíme propad pěti procentních bodů oproti roku 2010).
Jestliže k 31. 12. 2010 tvořili muži s trvalým pobytem zhruba 42% podíl cizinců mužů mimo EU a cizinky s trvalým pobytem 48% podíl ze všech cizinek pocházejících odjinud než z EU, k 31. 12. 2016 zaznamenala obě pohlaví téměř shodné skóre – 67% podíl.

Podíl cizinců ze zemí mimo EU s dlouhodobými vízy (nad 90 dní, %)

Podíl cizinců ze zemí mimo eu s dlouhodobými vízy (nad 90 dní, %)

Ukrajinci mají enormní zájem o trvalý pobyt

Za pozornost stojí vývoj u cizinců s občanstvím Ukrajiny. V roce 2010 zaznamenaly ženy s tímto občanstvím a trvalým pobytem 44 % všech Ukrajinek na našem území, u Ukrajinců to bylo ještě o 11 procentních bodů méně. Tehdy můžeme mluvit o trendu, kdy si Ukrajinci k nám jezdili většinou přivydělávat, aby se s penězi vraceli domů a přispívali svým rodinám.
Pak ovšem přišla občanská válka a poměry na Ukrajině se výrazně zhoršily. K 31. 12. 2016 tvořil podíl Ukrajinek s trvalým pobytem v ČR 76 % všech Ukrajinek u nás. U Ukrajinců byl tento podíl zhruba o 4 procentní body nižší.
Výrazně se zvýšil i počet cizinců s uděleným azylem u občanů z Ukrajiny. K 31. 12. 2010 se jednalo o pouhých 86 osob (z toho 38 žen), o šest let později to bylo již 395 Ukrajinců a ženy zde tvoří většinu (201 Ukrajinek).
Můžeme tedy mluvit o jisté kvalitativní proměně migrace z Ukrajiny, která je v uplynulém období patrná. Nejvyššími podíly trvalých pobytů se vyznačují cizinci s občanstvím Vietnamu (také zde došlo k výraznému nárůstu mezi roky 2010 a 2016, a to u obou pohlaví).
Naopak pokles podílu trvalých pobytů u cizinců pocházejících ze zemí EU můžeme demonstrovat na Němcích. K 31. 12. 2010 činil podíl žen s občanstvím Německa s trvalým pobytem v ČR polovinu (zato u mužů dosahoval pouze hodnoty 27 %). V roce 2016 mělo trvalý pobyt v ČR jenom 36 % německých žen a 18 % německých mužů. Nutno ale dodat, že německých žen je na území ČR celkově značně méně než mužů.
Jestli u někoho v podílu trvalých pobytů na území ČR nedošlo ve sledovaném období k signifikantnější změně, jsou to Slováci. Jak v roce 2010, tak v roce 2016 činil podíl slovenských žen s trvalým pobytem zhruba 45–47 %, podíl slovenských mužů s trvalým pobytem byl 36 %.

Autor: , oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

České a slovenské mzdy se od sebe příliš neliší

Ilustrační foto

Ve 2. čtvrtletí 2018 dosáhla průměrná mzda v Česku 31 851 Kč, když se meziročně zvýšila o 8,6 %. Na Slovensku vzrostla o 6,4 % na 1 004 eur, v přepočtu směnným kurzem 25,599 tedy na 25 701 Kč. Jak se liší struktury výdělků u nás a na Slovensku a jak rozdílné jsou trhy práce?