Doplňková ochrana je pouze dočasným statusem

VYDÁNÍ: 04/2018
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Počty žadatelů o mezinárodní ochranu se v posledních třech letech, tj. od vypuknutí uprchlické krize, udržují v Česku víceméně na stejné úrovni. Zatímco v roce 2015 zažádalo na našem území o mezinárodní ochranu celkem 1 525 osob, v roce 2016 to bylo o zhruba 50 žadatelů méně.

Počty žadatelů o mezinárodní ochranu se v posledních třech letech, tj. od vypuknutí uprchlické krize, udržují v Česku víceméně na stejné úrovni. Zatímco v roce 2015 zažádalo na našem území o mezinárodní ochranu celkem 1 525 osob, v roce 2016 to bylo o zhruba 50 žadatelů méně. Přibližně stejný počet (1 450) byl registrován i v roce 2017. Oproti tomu v zemích EU v roce 2015 zažádalo o udělení mezinárodní ochrany celkem 1 257 610 cizinců. Toto číslo se příliš nezměnilo ani v roce 2016 (1 206 510), zato v roce 2017 došlo k výraznému poklesu (649 855).
Celkem 31 % z celkového počtu žadatelů o mezinárodní ochranu v zemích EU bylo v roce 2017 registrováno v Německu. Následovaly Itálie (20 %), Francie (17 %), Řecko (9 %), Velká Británie (5 %) a Španělsko (5 %). Nejvyšší podíl žadatelů k celkové populaci mělo Řecko – 5 295 žadatelů na jeden milion osob. Naopak nejnižší (27) mělo Slovensko.
Pokud jde o hlavní zdrojové země žadatelů o azyl, vykazuje Česká republika oproti zemím EU markantní rozdíly. Hlavní zdrojovou zemí zůstává Ukrajina. V roce 2017 u nás žádalo o azyl 435 Ukrajinců. Na dalších místech pak byly Arménie (129), Gruzie (129) a Ázerbájdžán (127). Oproti tomu spektrum zdrojových zemí žadatelů o mezinárodní ochranu v rámci celé EU je výrazně odlišné. Na prvním místě dominuje Sýrie (102 385 žadatelů v roce 2017), na dalších místech se umístily Irák (47 525), Afghánistán (43 625), Nigérie (39 090) a Pákistán (29 570). Z dostupných statistik vyplývá, že žadatelé o mezinárodní ochranu ze Sýrie dominují ve většině zemí EU.
Počty udělených azylů jsou v ČR dlouhodobě na nízké úrovni. Zatímco v roce 2016 bylo v České republice uděleno celkem 148 azylů, a to nejvíce občanům Iráku, vloni to bylo podle Ministerstva vnitra jen 29 azylů. Častěji je udělována tzv. doplňková ochrana, a to v případech, kdy žadatel nesplňuje nároky na udělení azylu, ale existují důvodné obavy z hlediska bezpečnosti pro jeho navrácení do státu, jehož je státním občanem nebo na jehož území měl poslední trvalé bydliště. Na rozdíl od azylu je však doplňková ochrana pouze dočasným statusem. V roce 2016 získalo doplňkovou ochranu v ČR celkem 302 a vloni 118 cizinců.

Zatím zde není žádný komentář.