Jsem příznivec maximální transparentnosti statistiky

VYDÁNÍ: 04/2018
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Nový místopředseda Českého statistického úřadu Jaroslav Sixta pracuje v ČSÚ od roku 2002. Nyní dohlíží mimo jiné na koordinaci a konzistenci jednotlivých statistik. Jeho cílem je sledovat moderní trendy ve zpracování statistik a aplikovat je do prostředí Úřadu.

Jaké jsou největší výzvy pro místopředsedu, který má na starosti všechny odborné statistické sekce?

Největší výzvou je postupná modernizace statistiky. V souladu s prioritami, které stanovil předseda ČSÚ Marek Rojíček, jde zejména o získávání dat jiným způsobem než prostřednictvím statistických výkazů. Chceme využít veškerá dostupná data a nesbírat duplicitně to, co už někde je, a v rámci ČSÚ zjišťovat pouze to, co nikde jinde není. Vybrané čtvrtletní, měsíční a roční výkazy bychom chtěli postupně nahradit daty z nových administrativních zdrojů, které má například veřejná správa v rámci databází různých ministerstev. Zpracování těchto dat však musí probíhat transparentně a umožnit „překlopení“ dat primárně sbíraných pro administrativní účely do podoby statistických výstupů. Další výzvou je technické zabezpečení sběru a vyhodnocování těchto dat, tedy oblast informačních technologií. To jsou tedy mé priority a zároveň největší výzvy.

V oblasti zvyšování kvality publikovaných statistických ukazatelů ČSÚ již řeší pilotní projekt sběru tzv. scanner dat. Do konce tohoto roku by měl projekt přejít do rutinní fáze. Co to bude znamenat?

Scanner data zatím získáváme každý měsíc z pokladen dvou obchodních řetězců. V současné době testujeme a porovnáváme výsledky, abychom je mohli začít využívat pro tvorbu cenové statistiky. Dosud jsme měřili cenu okamžikovou tak, jak ji naše tazatelky na místě zaznamenaly, zatímco scanner data nám každý měsíc vygenerují cenu průměrnou. Naše tazatelky přestanou do obchodních řetězců docházet a obchodníci nebudou muset vyplňovat některé naše výkazy.

Plánujete získávat scanner data i od dalších subjektů? Pokud ano, tak od kterých?

V současné době máme podepsanou smlouvu se dvěma obchodními řetězci. Jako první se zapojil Ahold a vzápětí také část sítě prodejen COOP. Moc si cením toho, že nám vstřícně poskytují svá data a že se nebály vkročit do pilotní fáze tohoto projektu. Aktuálně jednáme s dalšími třemi subjekty, které jsou součástí velkého obchodního řetězce. Naši další strategii chceme představit na jednání Svazu obchodu a cestovního ruchu. Do konce roku bychom rádi oslovili všechny hlavní obchodní řetězce.

 

doc. Ing. Jaroslav Sixta, Ph.D.doc. Ing. Jaroslav Sixta, Ph.D.

Profesně se zabývá oblastí makroekonomické statistiky a národního účetnictví. Spolupracoval na zavádění standardů národních účtů ESA1995 a ESA2010. Kromě působení v ČSÚ se také věnuje vědecké a pedagogické činnosti v oblasti ekonomické statistiky a národního účetnictví na Vysoké škole ekonomické v Praze. Je autorem nebo spoluautorem dvou učebních textů a více než stovky vědeckých a odborných článků, konferenčních příspěvků a výzkumných studií.

Ovlivní to nějak tvorbu cenové statistiky?

Zatím pouze nepřímo ve smyslu vylepšování kvality. Přímé dopady by mohly nastat tehdy, když se nám v relativně krátké době podaří výrazně rozšířit náš záběr o významné obchodníky nejen s potravinami a nealkoholickým sortimentem, ale i s jiným zbožím, například s oděvy, obuví, nábytkem a podobně.

Jaké změny plánujete v makroekonomické statistice v oblasti sestavování HDP?

Výhledově bychom rádi významně zkrátili termín sestavování čtvrtletního HDP z pětačtyřiceti dní na třicet dní po skončení referenčního čtvrtletí. Předpokladem toho jsou nové datové zdroje a větší míra ekonomického modelování. Pak se možná ukáže, že pro nás už některé datové zdroje na čtvrtletní bázi přestanou být nutné, budeme je moci opustit, ulevit respondentům a snížit nejen administrativní zátěž, ale i finanční náklady.

Kromě nových datových zdrojů je v dnešním globalizovaném světě výzvou i statistické zachycení velkých podniků. Jak se k tomu ČSÚ staví?

I pro nás je to výzva. V Evropě již dochází k zakládání tzv. Large Cause Units, oddělení pro velké jednotky, která si kladou za cíl zmapovat klíčové hráče prostřednictvím jejich výkazů a organizační struktury tak, aby eliminovala možné chyby ve výkazech a zároveň byla připravena na organizační změny, které probíhají v celé Evropě. Například když se výroba přemisťuje z jedné země do druhé, aby to bylo správně statisticky zachyceno.

Bude zřizovat i ČSÚ taková oddělení pro velké jednotky?

Momentálně s předsedou ČSÚ diskutujeme o tom, jak by to mělo vypadat. Budeme zpracovávat analýzu, jakým způsobem by tento útvar měl fungovat. A pak se ve vedení ČSÚ k tomu musíme nějak postavit. Osobně si myslím, že to smysl má, ale vnímám i odlišné názory a argumenty.

Agenda útvaru pro velké jednotky předpokládá vysoké nároky na odbornost zaměstnanců. Podobně je tomu i v dalších statistických sekcích. Jak zajistíte pro Úřad odborníky?

O problematice lidských zdrojů diskutujeme asi nejčastěji. Jde o to, jakým způsobem v rámci našeho rozpočtu zajistit adekvátní odměňování kvalitních lidí, takových, které ta práce baví a jsou schopni něco přinášet, a jakým způsobem jim zajistit příjemné pracovní prostředí. To znamená, jak je motivovat, aby tady zůstávali, aby si prohlubovali své znalosti a statistika pro ně byla tím, co je bude naplňovat. Chceme je motivovat osobním ohodnocením, podporovat ve vzdělávacích aktivitách a v zapojení se do mezinárodní spolupráce, ať už v Eurostatu, anebo v rámci technické asistence zejména u mimoevropských zemí.

Od roku 2004 kromě práce v ČSÚ působíte i na Vysoké škole ekonomické. Vidíte nějaký potenciál i pro další rozvoj spolupráce s akademickou sférou?

Určitě ano. Jednou z priorit, kterou jsem dosud nezmínil, je budování sítě tzv. safe center, která by našim tuzemským akademikům obrovským způsobem pomohla v přístupu k mikrodatům pro účely analýz a modelování. Mám za to, že bychom jim to měli jako instituce umožnit. Druhou oblastí možné spolupráce je tzv. recruitment, příprava lidských zdrojů již na školách, tedy vyhlížení si studentů a diskutování s nimi. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že od mladých lidí, kteří přicházejí rovnou po škole, se zase můžeme lecčemu novému naučit, a naopak, pokud se jim naši experti věnují, je to úžasná synergie a funguje to dobře.

Jak se vyvíjí problematika v oblasti statistiky odpadů?

V této oblasti plynule navazujeme na dlouholetou práci předsedkyně Ivy Ritschelové, která se tomu velmi věnovala. Rádi bychom pokročili dál, a to i ve smyslu dohod, které s Ministerstvem životního prostředí uzavřela. Chceme testovat využitelnost jejich datových zdrojů pro naši statistiku a rádi bychom společnými silami přispěli k tomu, aby Česká republika navenek vystupovala jednotně. Vznikla pracovní skupina, která se problematikou přebírání dat zabývá. Jsme tam zastoupeni naším klíčovým pracovníkem a Ministerstvo životního prostředí deklarovalo vstřícnost z hlediska přístupu k datům, dopadu do zákona a informačního systému. Pokud bude spolupráce pokračovat ve stejném duchu, dokážu si představit, že v časovém horizontu několika let budeme schopni administrativní data využívat a zpracovávat podle evropské metodiky.

Horizont dohody ohledně ukazatele průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře je již zřetelnější?

Ano. Ministerstvo práce a sociálních věcí zahájilo v první polovině dubna vnější připomínkové řízení k návrhu nařízení vlády o vymezení nepodnikatelské sféry pro účely stanovení platové základny. Příprava nařízení se opírá o závěry pracovní skupiny Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva spravedlnosti, Úřadu vlády a Českého statistického úřadu a vychází z lednového usnesení vlády. Již nyní lze konstatovat, že návrh odpovídá dohodě Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva spravedlnosti a reflektuje odborné konzultace s Českým statistickým úřadem.

Dojde k novému vymezení „nepodnikatelské sféry“, jejíž původní význam se s přechodem na nový evropský statistický standard rozpadl?

Pojem „nepodnikatelská sféra“ by měl podle daného návrhu vycházet z okruhu 17 vybraných typů statistických jednotek s definovanou právní formou, který zaručí nezbytnou časovou stabilitu ukazatele a zároveň zajistí srovnatelnost ukazatele s původními údaji. Podle metodiky, kterou takto stanoví vláda, pak ČSÚ může daný údaj vypočítávat. Bude tak činit pouze pro účely zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu mimo rámec státní statistické služby.

Autor: , Šéfredaktor
Zatím zde není žádný komentář.