Rok 2017 byl pro českou ekonomiku úspěšný

VYDÁNÍ: 04/2018
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Poslední čtvrtletí roku 2017 potvrdilo, že česká ekonomika zažila mimořádně úspěšný rok. Díky růstu výdělků se spotřeba českých domácností zvýšila nejvíce za posledních deset let. Silná zahraniční poptávka motivovala podniky k investicím v jejich provozech.

Hrubý domácí produkt (HDP) v roce 2017 vzrostl o 4,5 %, což je druhá nejvyšší hodnota od konjunkturního roku 2007. Přispěly k tomu všechny součásti ekonomiky. Stabilním pilířem českého hospodářského růstu jsou již tři roky výdaje na konečnou spotřebu. V roce 2017 přispěly k celkovému meziročnímu růstu HDP 1,7 p. b. (příspěvky po vyloučení dovozu pro konečné užití) a jejich vliv byl rovnoměrně vysoký po celý rok. Rostla především spotřeba domácností (o 4,0 %, nejvíce od roku 2007). Příspěvek zahraniční poptávky k meziročnímu růstu v roce 2017 činil 1,8 p. b. Zahraniční obchod se zbožím loni nabral obrátky a růst vývozu (5,8 %) i dovozu (6,6 %) zrychlil. Nejvíce se dařilo vývozcům motorových vozidel, strojů a zařízení a elektrických zařízení. Vyšší růst dovozu zboží byl mimo jiné způsoben meziročním navýšením cen některých surovin, které mají velký význam ve skladbě dovozu. Prudce se tedy zvýšila hodnota dovozu ropy a zemního plynu (o 36,1 %) a rovněž základních kovů (o 17,7 %).

Ve druhém pololetí poháněly růst investice

Výdaje na tvorbu hrubého fixního kapitálu, které v pojetí národních účtů reprezentují investice, loni vzrostly o 5,8 % a k celkovému růstu HDP přispěly 1,2 p. b. Jejich vliv byl klíčový pro zrychlení růstu ve druhé polovině roku. Ve 2. až 4. čtvrtletí příspěvek k meziroční dynamice dosahoval vždy 1,6 p. b. Věcné členění investiční aktivity ukazuje, že značně narostly především investice do dopravních prostředků a zařízení (o 8,9 %), do obydlí (o 7 %) a do informačních technologií a ostatních strojů a zařízení (o 6,6 %). Zrychlil i růst investic do produktů duševního vlastnictví (na 5,4 %).

Ceny nemovitostí, 2013–2017 (%)

Ceny nemovitostí, 2013–2017 (%)

Z účelové struktury investic tedy vyplývá, že loňský nárůst investiční aktivity byl ve zvýšené míře tažen podniky a též domácnostmi, které investovaly hlavně do obydlí. Investice do obydlí silně rostly zejména v 1. až 3. čtvrtletí. V posledním čtvrtletí roku se však projevil mimořádně silný závěr roku 2016 (související s očekávanými změnami podmínek hypotečních úvěrů) a meziroční tempo se výrazně zpomalilo. Posun lze pozorovat i v údajích o počtu nových hypotečních smluv (z databáze ARAD České národní banky). Po skokovém navýšení na přelomu let 2016 a 2017 loni nepřibývaly tak rychle. Naopak hodnota poskytnutých hypotečních úvěrů i nadále výrazně rostla. Ostatní zmíněné investiční kategorie, tedy dopravní prostředky a ICT a stroje, jsou doménou podniků. Investiční aktivita firem je v současnosti stimulována pozitivním ekonomickým vývojem i stále příznivými úvěrovými podmínkami. V prostředí nedostatku pracovní síly se však stále častěji zmiňuje vyšší míra investic do automatických systémů, které mohou částečně nahradit lidskou pracovní sílu, případně jí asistovat a tím zefektivnit výrobu.
Výdaje na ostatní budovy a stavby, u kterých hraje významnou úlohu stát, loni setrvaly na mimořádně nízké úrovni roku 2016, když jejich růst dosáhl 0,9 %. Kromě infrastrukturních projektů (financovaných dominantně vládním sektorem) tato investiční kategorie zahrnuje i různé průmyslové budovy a sklady, které si pořizují podniky. Jejich výstavbu stimuluje silný ekonomický růst i logisticky výhodná poloha Česka. Detailnější údaje o roli jednotlivých sektorů v loňské investiční aktivitě přinese až publikace ročních sektorových účtů (na konci června 2018).

Výdaje na mzdy a platy*), celková zaměstnanost, 2000–2017 (%)

Výdaje na mzdy a platy*), celková zaměstnanost, 2000–2017 (%)

Nejvyšší růst cen za posledních pět let

Po letech cenové stagnace došlo v roce 2017 ke zrychlení růstu většiny sledovaných cenových indexů. Tím nejsledovanějším je index spotřebitelských cen. Ten se oproti roku 2016 zvýšil o 2,5 %, což bylo nejvíce od roku 2012. Meziroční růst spotřebitelských cen byl nejvýrazněji ovlivněn zdražováním potravin, které se dokonce v průběhu roku zrychlovalo. Mírně zrychloval i růst nákladů na bydlení a energie, a to především vlivem zvyšování cen nájemního bydlení i imputovaného nájemného. Po období poklesu cen ropy se opět začaly zvyšovat i ceny dopravy. U těch se však v druhé půli roku více projevovalo zdražování osobních dopravních prostředků.
Významným tématem se staly prudce rostoucí ceny bytů. Ty jsou problémem nejen ve vztahu k dostupnosti bydlení, ale mohou rovněž představovat riziko v prostředí lehce dostupných hypotečních úvěrů. Během roku 2017 zrychloval meziroční růst nabídkových cen bytů. Ve 4. čtvrtletí v celém Česku dosáhl 12,5 %, v Praze 18,8 %. Naproti tomu meziroční růst realizovaných cen bytů svého vrcholu dosáhl ve 2. čtvrtletí a následně zpomalil. Ve 4. čtvrtletí 2017 dokonce realizované ceny bytů v Praze (nových i starších) poprvé po téměř čtyřech letech mezi­čtvrtletně poklesly.

Reálný růst průměrné mzdy loni nejvyšší od roku 2003

V úhrnu za celý rok mzdy vystoupaly o 7,0 % a přiblížily se tempům z konjunkturních let 2007 a 2008. Průměrná hrubá měsíční mzda překročila ve 4. čtvrtletí 2017 poprvé v historii 30tis. hranici a meziročně posílila o 8,0 % (o rok dříve o 3,7 %). Navzdory vyšší inflaci se navýšilo tempo růstu průměrné reálné mzdy – v roce 2017 posílila o 4,4 %, nejvíce po roce 2003.
Růst mezd byl podpořen dobrými hospodářskými výsledky firem i pokračujícími pozitivními očekáváními. Stále více se projevoval také vliv nedostatku zaměstnanců. Významnou roli sehrál i stát – posílením platových tarifů vlastních zaměstnanců i dalším navýšením hranice minimální mzdy. Výrazně si tak polepšili zaměstnanci v nízkopříjmových odvětvích, především v ubytování, stravování a pohostinství (loni o 11,9 %) nebo v administrativních a podpůrných činnostech (+8,0 %). Mzdová diferenciace se loni mírně snížila, mediánová mzda roste rychleji než průměrná mzda již dva a půl roku.

Příspěvky výdajových složek ke změně HDP*), 2006–2017 (stálé ceny, meziročně, p. b., HDP v %)

Příspěvky výdajových složek ke změně HDP*), 2006–2017 (stálé ceny, meziročně, p. b., HDP v %)

Zaměstnanost po většinu roku sílila. Oproti roku 2016 se počet pracovníků (v pojetí národních účtů) navýšil o 1,6 % (nejvíce od roku 2008). V Česku pracovalo na sklonku loňského roku nejvíce lidí v jeho historii (5,36 mil.). Projevil se vliv hospodářského cyklu spojeného s přílivem pracovní síly ze zahraničí, ale rovněž posun ve věkové skladbě obyvatelstva. Z dat Výběrového šetření pracovních sil vyplynulo, že hlavním zdrojem růstu zaměstnanosti byl v 1. až 3. čtvrtletí 2017 čistý přítok z nezaměstnanosti. Na růstu zaměstnanosti se podíleli spíše starší pracovníci (nad 55 let), míra zaměstnanosti ale vzrostla téměř ve všech věkových skupinách. Zaměstnanost mužů dosáhla ve 3. čtvrtletí 81,4 % a byla již více než rok nejvyšší v EU. Zaměstnanost žen řadila ČR nadále až na jedenácté místo, a to i přesto, že se meziročně ve srovnání s EU zvyšovala dvojnásobným tempem (z 64,5 % na 66,7 %).

Autor: , vedoucí oddělení svodných analýz
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Nedostatek lidí dělá podnikům problémy

Růst české ekonomiky v 1. čtvrtletí 2018 zpomalil. Podobně jako vloni však přetrval vysoký růst výdajů domácností, mzdová tempa akcelerovala. Podniky stále naléhavěji pociťovaly nedostatek pracovní síly, což limitovalo jejich růst. Výsledkem bylo mimo jiné posílení investiční aktivity do ICT, strojů a zařízení.

OSVČ v národních účtech

V roce 2017 přispěli sebezaměstnaní svou činností téměř 12 % k tvorbě hrubého domácího produktu (HDP). Nejvíce to bylo ve službách a vybraných činnostech ve stavebnictví.

Hospodářský růst mírně zpomalil

Evropským zemím se ekonomicky daří. Česko se stále drží mezi nejrychleji rostoucími ekonomikami. Rychlejší tempo meziročního růstu se tradičně soustředí do zemí, které vstoupily do EU později a dohánějí úroveň západní části Unie.