V Česku žije a pracuje půl milionu cizinců

VYDÁNÍ: 04/2018
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Podíl cizinců na celkové populaci České republiky roste. V roce 2016 dosáhl 4,5 %, a v mezinárodním srovnání tak zařadil Česko na 19. místo v rámci zemí Evropské unie.

Podle údajů Ředitelství služby cizinecké policie pobývalo k 31. 12. 2016 legálně na území České republiky celkem 496 413 cizinců, z toho většina (271 957, tedy 54,8 %) na základě uděleného povolení k trvalému pobytu.

Azyl byl udělen zhruba 3 tisícům osob

Celkem 221 484 osob pobývalo na některém z typů přechodného pobytu – občané tzv. třetích zemí na dlouhodobá víza nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občané EU a jejich rodinní příslušníci registrovaní k přechodnému pobytu. Zbytek, tj. 2 972 osob, tvořili cizinci, kterým byl na území České republiky udělen azyl.
Z údajů podle jednotlivých kategorií pobytu je patrné, že zatímco do roku 2012 převažovali mezi cizinci s uděleným povolením k pobytu osoby s některým z typů přechodného pobytu, od roku 2013 se tento poměr obrátil a převažují držitelé povolení k trvalému pobytu.
Zatímco počty cizinců s přechodným pobytem mezi lety 2012–2014 klesaly, počty cizinců s trvalým pobytem v tomto období rostly. Od roku 2015 je však i u kategorie cizinců s přechodným pobytem zaznamenán opětovný růst.
Počet cizinců, kteří v ČR získali azyl nebo dočasnou ochranu, vzhledem k nízkým počtům kladně vyřízených žádostí rostl v posledním období pouze pozvolně.

Cizinci v ČR podle kategorie pobytu

 Cizinci v ČR podle kategorie pobytu

Podíl cizinců na celkové populaci roste

Zároveň roste i podíl cizinců na celkové populaci ČR. V roce 2016 dosáhl 4,5 %, a v mezinárodním srovnání tak zařadil Českou republiku na 19. místo v rámci zemí EU28.
Zastoupení žen mezi cizinci s povoleným pobytem rovněž dlouhodobě roste, i když muži mají stále většinu. Koncem roku 2016 tvořily ženy 43,7 % legálně žijících cizinců v ČR (pro srovnání v roce 2006 to bylo 40 %).

42 % z celkového počtu cizinců tvoří občané států EU

Občané států EU28 dosáhli v roce 2016 více než čtyř desetin (42 %) z legálně pobývajících cizinců v ČR. Jejich zastoupení se i nadále zvyšuje (v roce 2006 tvořili pouze 31,8 %). Oproti tomu podíl občanů třetích zemí dále mírně klesá (v roce 2016 pokles o 0,2 procentního bodu).
Pořadí nejvíce zastoupených státních občanství se ve statistikách cizinců s povoleným pobytem v poslední době výrazněji nemění.
Mezi nejvíce zastoupené skupiny patří tradičně občané Ukrajiny (110 245 osob), Slovenska (107 251) a Vietnamu (58 080). Občané těchto tří zemí tvořili v roce 2016 celkem 55,5 % cizinců s povolením k pobytu, resp. s povoleným nebo evidovaným pobytem v České republice.
Pořadí na ostatních místech žebříčku se v průběhu let příliš nezměnilo. V roce 2016 byli na čtvrtém místě stejně jako v předchozím roce Rusové (35 987), následovaní Němci (21 216) a Poláky (20 305). Další místa byla obsazena Bulhary (12 250), Rumuny (10 826), občany USA (8 763) a občany Velké Británie (6 288).

Cizinci z třetích zemí podle účelu pobytu, 2016

Cizinci z třetích zemí podle účelu pobytu, 2016

Cizinci přicházejí kvůli práci a podnikání

Převažujícím účelem pobytu cizinců z třetích zemí, kterým bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu v České republice nebo dlouhodobé vízum, stále zůstává zaměstnání a podnikání. Následují rodinné důvody a studium.
Podle odhadu Ministerstva práce a sociálních věcí bylo ke konci roku 2016 zaměstnáno v Česku celkem 382,9 tis. zahraničních pracovníků. Dalších 85,6 tis. cizinců mělo podle údajů Ministerstva průmyslu a obchodu platné živnostenské oprávnění. Zahraniční pracovníci tak tvořili 9,1 % z celkového počtu zaměstnaných v národním hospodářství v ČR.

Vybrané evropské země – počet cizinců a jejich podíl na obyvatelstvu

Vybrané evropské země – počet cizinců a jejich podíl na obyvatelstvu

Počty žadatelů o mezinárodní ochranu jsou zatím nízké

Cizinci přicházejí na území České republiky i jako žadatelé o mezinárodní ochranu. Jejich počty jsou však ve srovnání s většinou zemí Evropské unie zatím nízké.
V roce 2016 zažádalo o mezinárodní ochranu na území ČR celkem 1 478 cizinců (v roce 2015 to bylo 1 525).
Mezi žadateli o mezinárodní ochranu převažují muži s více než šesti desetinami (62,8 %) v roce 2016. Celkem 18,2 % žadatelů v roce 2016 byli nezletilí. Hlavní zdrojovou zemí žadatelů o mezinárodní ochranu v ČR je stále Ukrajina, následují Irák, Kuba, Sýrie, Čína a Vietnam (údaje z roku 2016). Oproti tomu struktura žadatelů o azyl v zemích EU se liší – na prvním místě byli ve 3. čtvrtletí 2016 Syřané, následovaní Afghánci, Iráčany, občany Nigérie a Pákistánci.
Počty udělených azylů jsou velice nízké. V roce 2016 bylo v České republice uděleno celkem 148 azylů, a to nejvíce občanům Iráku. Zároveň byla ve 302 případech udělena doplňková ochrana – nejvíce občanům Sýrie, Iráku, Ukrajiny a Kuby.
Doplňková ochrana je udělována v těch případech, kdy žadatel nesplňuje nároky na udělení azylu, ale existují důvodné obavy z hlediska jeho bezpečnosti pro navrácení do státu, jehož je státním občanem nebo na jehož území měl poslední trvalé bydliště.

Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

České a slovenské mzdy se od sebe příliš neliší

Ilustrační foto

Ve 2. čtvrtletí 2018 dosáhla průměrná mzda v Česku 31 851 Kč, když se meziročně zvýšila o 8,6 %. Na Slovensku vzrostla o 6,4 % na 1 004 eur, v přepočtu směnným kurzem 25,599 tedy na 25 701 Kč. Jak se liší struktury výdělků u nás a na Slovensku a jak rozdílné jsou trhy práce?

Nedostatek lidí dělá podnikům problémy

Růst české ekonomiky v 1. čtvrtletí 2018 zpomalil. Podobně jako vloni však přetrval vysoký růst výdajů domácností, mzdová tempa akcelerovala. Podniky stále naléhavěji pociťovaly nedostatek pracovní síly, což limitovalo jejich růst. Výsledkem bylo mimo jiné posílení investiční aktivity do ICT, strojů a zařízení.