Více čtou ženy

VYDÁNÍ: 04/2018
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Výsledky šetření Vzdělávání dospělých v České republice za rok 2016 potvrdily trendy v četbě knih. Stejné zjištění provedl ČSÚ v roce 2011. Díky tomu je možné vysledovat rozdíly ve čtenářských návycích české populace.

Z údajů Svazu českých knihkupců a nakladatelů vyplývá, že knižní trh v České republice je v dobré kondici. Autoři Zprávy o českém knižním trhu uvádějí, že obrat z prodeje knih mezi lety 2014 a 2016 vzrostl, v roce 2016 se pohyboval okolo 7,8 mld. Kč. Dařilo se také prodeji e-knih. V roce 2016 se podílel 1,5 % na celkovém obratu, což se sice může jevit jako nízký podíl, přesto rostl jejich prodej meziročně rychleji než prodej fyzických knih. Průměrná cena e-knihy se pohybovala u beletristických titulů okolo 62 % ceny tištěné knihy – ta dosahovala výše 261 Kč včetně DPH.

Deset a více knih přečte za rok pětina dospělých

Podle aktuálních údajů ČSÚ z šetření Vzdělávání dospělých vyplývá, že v Česku mírně vzrostl podíl čtenářů (osob, které za rok přečtou alespoň jednu knihu) z 68 % v roce 2011 na 73 % v roce 2016. Co se týče množství titulů, které lidé stihnou v období jednoho roku přečíst, nejčastěji sáhli po jedné až čtyřech knihách, a to ve zhruba třetině případů. Překvapivě vysoký podíl (22 %) tvořili zapálení čtenáři, kteří přečtou ročně deset a více knih. Více než čtyři a méně než devět knih pak ročně přečetla necelá pětina populace.

Podíl čtenářů podle ekonomického postavení ve věku 18–69 let, počet přečtených knih, 2016 (%)

Podíl čtenářů podle ekonomického postavení ve věku 18–69 let, počet přečtených knih, 2016 (%)

Zdroj: Vzdělávání dospělých v České republice, ČSÚ

Výrazné rozdíly se vyskytly při srovnání čtenářů a čtenářek. Zatímco 39 % mužů ve zkoumané populaci v roce 2016 nepřečetlo žádnou knihu, mezi ženami se našlo pouze 15 % těch, které nečtou knihy. Nejvíce mužů (34 %) pak přečetlo v roce 2016 jednu až čtyři knihy. Mezi ženami se našlo stejně vysoké procento (31 %) občasných čtenářek, které přečetly jednu až čtyři knihy, a aktivních čtenářek, jež přečetly deset a více knih.

Počet přečtených knih za rok v letech 2011 a 2016 podle věkových kategorií*)

Počet přečtených knih za rok v letech 2011 a 2016 podle věkových kategorií*)

Podíl čtenářů v mladších věkových kategoriích vzrostl

Zájem o četbu knih zkoumaný podle věkových kategorií dosahoval při srovnání údajů z roku 2011 a 2016 podobných hodnot. Mírně se zvýšil u mladých lidí ve věku 18–24 let, a to o 9 procentních bodů. Nejenže se v této věkové kategorii zvýšil podíl čtenářů, ale vzrostl také podíl těch, kteří přečtou ročně 10 a více knih. Četba knih tak v konkurenci různých výdobytků digitální doby mladé lidi stále přitahuje. Údaje zahrnují tištěné i elektronické knihy, členění podle formátu knihy nemá ČSÚ k dispozici.

Nejvíce aktivních čtenářů je mezi studenty a mladšími důchodci

Pokud zohledníme ekonomické postavení v populaci, bylo v roce 2016 nejvíce čtenářů mezi studenty. Pouze 10 % studentů starších 18 let uvedlo, že v roce 2016 nepřečetli žádnou knihu. Podíl těch, kteří přečetli 10 a více knih, byl u studentů přibližně 40% a takřka dvakrát převyšoval průměr v populaci. Je možné jen spekulovat, kolik z těchto knih bylo přečteno v rámci povinné studijní četby.

Počet přečtených knih v roce 2016 podle pohlaví*)

Počet přečtených knih v roce 2016 podle pohlaví*)

U pracujících byl podíl čtenářů i těch, kteří přečetli 10 a více knih, podobný jako v celé populaci. U důchodců pak počet čtenářů oproti zaměstnaným mírně vzrostl. Každý čtvrtý důchodce do 69 let přečetl 10 a více knih. V důchodovém věku tak zřejmě lidé opět nacházejí cestu k četbě, což může být dáno zejména vyšším množstvím volného času. Všeobecně tedy platí, že nejvyšší podíl čtenářů můžeme nalézt u mladších lidí ve studentském věku, stejně jako u starších lidí v důchodovém věku.

Autor: , oddělení statistiky vzdělávání, zdravotnictví, kultury a sociálního zabezpečení
Zatím zde není žádný komentář.