Devět lidí z deseti dýchá znečištěný vzduch

VYDÁNÍ: 05/2018
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Sedm milionů lidí na celém světě každoročně umírá v důsledku znečištění ovzduší. Nejvíce znečištěnými městy jsou podle zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO) indická metropole Dillí a egyptská Káhira, následují bangladéšská Dháka, Bombaj v Indii a čínský Peking.

Na celém světě dýchá 90 % osob znečištěný či přímo velmi nebezpečný vzduch. Podle nové zprávy WHO se za posledních šest let tento údaj prakticky nezměnil. Ve vyspělých zemích se kvalita ovzduší sice zlepšuje, v řadě rozvojových států je však situace naopak čím dál horší. Míra znečištění ovzduší se odvíjí nejen od ochoty vlád proti tomu bojovat, ale také do značné míry závisí na finančních možnostech politiků příslušných zemí. Více než devět z deseti úmrtí, k nimž přispívá znečištění ovzduší, připadá na země s nízkými či středními příjmy, jedná se zejména o oblasti Asie a Afriky.
Ve zprávě WHO je sice uvedeno, že mezi roky 2010 a 2016 se koncentrace prachových částic menších než deset mikrometrů a částic menších než 2,5 mikrometru ve více než 57 % amerických měst a ve více než 61 % měst v Evropě snížila, avšak v jiných částech světa byl trend opačný. Nejrychleji se míra znečištění ovzduší zvyšovala v jižní a jihovýchodní Asii a také na Blízkém východě. Zdaleka nejhůř na tom jsou Dillí a Káhira, kde průměrná hustota prachových částic menších než deset mikrometrů více než desetinásobně překračuje bezpečnou hladinu stanovenou WHO. Hodnoty polétavého prachu v ovzduší Dháky, Bombaje či Pekingu překračují tuto hranici pětinásobně. Svou roli v tom bezesporu hrají nejen stále se zvětšující průmyslové podniky, ale především malí znečišťovatelé. K nim patří i ti, kterým zlepšující se osobní ekonomická situace umožnila vyměnit obyčejné jízdní kolo za malý motocykl. Zde je namístě upřesnit, že tento motocykl často slouží k dopravě celé, mnohdy velmi početné rodiny, takže jeho kapacita je více než využita.
Zmíněný polétavý prach obsahuje škodliviny, jako jsou sulfáty, nitráty a oxid uhelnatý. Proniká hluboko do plic a kardiovaskulárního systému, čímž vážně ohrožuje lidské zdraví. Zhruba čtvrtina úmrtí na selhání srdce či mozkovou mrtvici může být připsána znečištění ovzduší, uvádí ve své zprávě WHO. V případě úmrtí na rakovinu plic byla nemoc dle WHO až z 29 % způsobena právě znečištěným ovzduším a u chronické obstrukční plicní nemoci to je dle odhadu WHO 43 %.
Znečištění vnitřního ovzduší se podílí na 3,8 milionu úmrtí ročně. Přispívá k tomu fakt, že rodiny v chudých zemích používají k vaření a vytápění dřevo, uhlí a petrolej. Vnější ovzduší znečišťují převážně emise z průmyslových podniků a dopravy. Více ZDE.

Autor: , odbor vnější komunikace
Zatím zde není žádný komentář.