Přijetí eura se bát nemusíme

VYDÁNÍ: 05/2018
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Od ekonomického zdraví eurozóny se odvíjí i zdraví české ekonomiky, tvrdí Oldřich Dědek, člen bankovní rady České národní banky. Jelikož jsme s eurozónou úzce propojeni, je nutné si odpovědět na otázku, zda máme ambice podílet se na dalším směřování eurozóny, anebo máme být pasivním příjemcem změn, uvažuje český ekonom, který dříve zastával funkci národního koordinátora pro zavedení eura v ČR.

V Česku roste ekonomika, firmy a domácnosti utrácejí, zvyšuje se inflace. Máte nějakou dobrou radu pro tvůrce hospodářských a sociálních politik?

Ano, tuzemské ekonomice se daří, a přitom inflace se pohybuje kolem 1,8 %. V takovýchto dobrých časech, které zažíváme, je vhodné se zaměřit na dlouhodobé výzvy. Stále nám chybí věrohodná penzijní reforma, je nutné více investovat do infrastruktury, zkvalitnit je třeba strukturu pracovní síly. Abychom udržitelným způsobem konvergovali k vyspělejším zemím EU, není možné jen zvyšovat mzdy. V prvé řadě je třeba zvyšovat naši konkurenceschopnost.

Máte nějaké obavy z budoucího vývoje? Co dělat pro to, aby se neopakovala realitní krize?

Ekonomika roste, bankovní sektor je kapitálově dobře vybaven, přesto bych upozornil na riziko rychlého zvyšování zadluženosti českých domácností. Drtivá většina úvěrů je čerpána na bydlení a zájem o nové hypotéky zůstává vysoký. V tom spatřuji určitý možný problém pro finanční stabilitu. Je krajně nežádoucí, aby v horších časech, které jednoho dne přijdou, se dlužníci dostávali do situace, že nejsou schopni úvěry splácet. Proto se ČNB snaží vyvíjet tlak na banky, aby úvěry poskytovaly obezřetně. Důležitou roli rovněž přisuzujeme zvyšování finanční gramotnosti samotných českých občanů.

Můžete s odstupem zhodnotit intervence ČNB v držení kurzu u 27 korun za euro? ČNB vydala stovky miliard korun. Stálo to za to? Jak to ovlivnilo český export?

Fakta jsou taková, že během finanční krize naše ekonomika začala ztrácet dech a inflace hrozila překlopením do záporných hodnot. ČNB nejprve snížila sazby na technickou nulu a poté měla na vybranou: buď nedělat nic a přihlížet hospodářskému poklesu, nebo zasáhnout, tak jako zasáhly i jiné centrální banky. Rozhodla se devizovými intervencemi nedovolit kurzu klesnout pod 27 korun za euro. Slabší kurz pomohl v těžkých chvílích exportu. Hrozba deflace je dnes již minulostí, ekonomika úspěšně roste, míra nezaměstnanosti je na historickém minimu, do státního rozpočtu díky dobré kondici české ekonomiky přitékají vyšší daňové příjmy. ČNB má spočítáno, že vzniklou účetní ztrátu uhradí z budoucích výnosů devizových rezerv. Stálo-li to za to, o tom se bude debatovat ještě dlouho.

 

prof. Ing. Oldřich Dědek, CSc.prof. Ing. Oldřich Dědek, CSc.

V letech 1999 až 2005 viceguvernér a člen bankovní rady České národní banky, od roku 2007 národní koordinátor pro zavedení eura v ČR, od února 2017 opět člen bankovní rady ČNB. Vede katedru makroekonomie a ekonometrie na Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Jaké jsou největší výhody zavedení eura?

Česká republika má tradičně velmi silné vazby na země platící eurem. S eurozónou je provázána nejen obchodně, ale i finančně a vlastnicky. Mezi nesporné výhody společné měny patří odstranění významné části kurzového rizika pro firmy obchodující se zahraničím a snížení nákladů na měnové konverze. Zmínit je třeba též vyšší atraktivitu české ekonomiky pro zahraniční investory. A koneckonců z eura mají prospěch i běžní občané, jak to dokládají pravidelná šetření Eurobarometru. Eura není třeba se bát, vždyť je zavedeno již v 19 zemích EU s více než 330 miliony obyvatel.

V čem je přijetí eura pro nás nevýhodné?

Jako základní nevýhoda je uváděna ztráta vlastní měnové politiky a nemožnost využívání kurzu koruny jako stabilizačního mechanismu. Já sám jsem však s používáním těchto argumentů velmi opatrný, protože nezávislost měnové politiky v ekonomice našeho typu má své zřetelné limity a jako člen vnitřního trhu EU bychom kurzové otázky měli považovat za věc společného zájmu. Řada z uváděných nevýhod členství v eurozóně, jako jsou například rozdílné cenové a mzdové hladiny v ČR a eurozóně, navíc často nemá s eurem mnoho společného.

Je ČR na euro připravena? Nehrozí nám ještě další růst cen nemovitostí a s tím související růst nájmů? Porostou kromě cen dostatečně i platy?

Připravenost na členství v eurozóně je standardně hodnocena podle plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a nově i podle stavu makroekonomických nerovnováh. Zde si česká ekonomika vede velmi dobře. Takže po formální stránce je česká ekonomika připravena. Jinou otázkou zůstává, jaká další dodatečná kritéria si na sebe uvalíme sami. Jeden by chtěl rychleji snížit odstup mezd, druhý více posílit kurz, třetí neručit za závazky jiných zemí. Je na vládě, aby si v této bilanci dodatečných požadavků udělala jasno a podle toho se rozhodla.

Kdy by měla ČR podle vás přijmout euro?

Rozhodnutí o termínu přijetí eura je výsostně politické. Je však třeba zdůrazňovat, že mezi rozhodnutím o přijetí eura a jeho faktickým zavedením uplynou minimálně tři roky. Jinými slovy, toto rozhodnutí je vysoce strategické a vpřed hledící. Mnohem více než aktuální situací by mělo být podepřeno vizí, kam chce naše země patřit a jak intenzivně se chce podílet na rozvoji integračního uskupení, které nás velmi zásadním způsobem ovlivňuje.

Co by se stalo, kdyby Česko euro nepřijalo?

V Evropě nalezneme prosperující země, které eurem neplatí, dokonce nemusejí být ani členy EU. Nepřijetí eura v ČR tudíž není důvodem pro vymýšlení katastrofických scénářů. To ale nic nemění na skutečnosti, že od ekonomického zdraví eurozóny se odvíjí i zdraví české ekonomiky, která je s eurozónou propojena nesčetnými ekonomickými pouty. Takže se opět vracíme k otázce, zda máme spíše ambice podílet se na dalším směřování eurozóny, nebo máme být pasivním příjemcem změn v tomto integračním celku.

Co by na to řekli vaši studenti?

Asi by bylo lepší zeptat se nějakým způsobem přímo jich, protože je to právě o jejich budoucnosti. Atmosféra na Institutu ekonomických studií, kde si udržuji částečný úvazek, je vysoce kosmopolitní. Na přednáškách mám mnoho zahraničních studentů, zatímco ti naši získávají zkušenosti na zahraničních univerzitách. Na jiných českých vysokých školách je to podobné. Takže si myslím, že ve vysokoškolském prostředí by značná část mladých lidí, kteří již uvažují v evropském měřítku, byla pro přijetí eura a nehorovali by pro zachování vlastní národní měny.

Jakou roli či pověst má u dnešních studentů statistika?

Statistika představuje pro studenty perspektivní obor tím, že nabízí účast v široce rozvětvené mezinárodní síti statistických pracovišť. Být členem mezinárodní statistické komunity je atraktivní a nabízí příležitost pro další vzdělávání, dobré profesní uplatnění a užitečné kontakty. Statistika kombinovaná s matematikou a se znalostí informačních technologií se stává prestižním mezinárodním studijním oborem se vznešeně znějícím názvem „data science“.

Jak vnímáte současnou statistiku z pohledu člena bankovní rady ČNB?

Přestože statistika v centrální bance nepatří ke „core byznysu“, bez kvalitního datového servisu se dnes nic neobejde. ČNB nemůže být datově slepá ve svých hlavních činnostech, což jsou měnová politika, finanční stabilita či dohled nad finančním trhem. Získávání informací o stále složitějších produktech finančního trhu a monitorování dramaticky rostoucího objemu mikrodat finančních institucí vyžaduje kvalifikované pracovníky a důmyslné informační systémy. Proto je ze strany bankovní rady ČNB této oblasti věnována mimořádná pozornost.

Jak hodnotíte vzájemnou spolupráci České národní banky a Českého statistického úřadu?

Vztahy obou institucí jsou bez nadsázky nadstandardní. Již od poloviny devadesátých let ČNB a ČSÚ intenzivně spolupracují v oblasti metodické i v oblasti výměny dat. Jsou ustaveny společné platformy spolupráce na úrovni managementu i na expertní úrovni. To nám vytváří dobrý obraz naší republiky v zahraničí, zejména pak vůči Evropskému statistickému úřadu a Evropské centrální bance. Společných témat k řešení není málo. Zmínit bych mohl namátkou otázky související s jednotnou klasifikací finančních institucí či s jednotnou evidencí vývozu a dovozu. Mít dobré vztahy se prostě oboustranně vyplácí.

Autor: , Šéfredaktor
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Relativní dluh se snížil

ilustrativní obrázek

Příznivý ekonomický vývoj v evropských zemích napomohl i snížení relativního dluhu.

Úvěry v cizí měně? Ve firmách běžný jev

ilustrativní fotka

Otevřenost české ekonomiky se neprojevuje jen rostoucím objemem vývozu a dovozu zboží a služeb. České firmy často operují v jiné než korunové měně. A tak je pro ně přirozené, že si i úvěr pořídí v cizí měně. Zpracovatelský průmysl je toho příkladem.