Chudí nejsme, ale rádi si zahřešíme

VYDÁNÍ: 06/2018
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Češi rádi jedí a dost kouří. Proto jsou podle indexu tělesné hmotnosti a počtu kuřáků nad evropským průměrem. Jak si na tom stojí v rámci Evropské unie, se můžete dočíst v analýze, která vychází z publikace Česká republika v mezinárodním srovnání.

Česká republika obsadila v rámci zemí EU v roce 2016 první místo nejmenším podílem osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením. Zatímco v ČR činil tento podíl 13,3 %, v Bulharsku, které se v pomyslném žebříčku umístilo až na samém chvostu, to bylo 40,4 %. Průměr EU se v tomto ohledu pohyboval na hodnotě 23,5 %. Také ve statistice kojenecké úmrtnosti Česká republika dosahuje příznivých čísel. V roce 2015 patřila s hodnotou 2,5 (počet zemřelých do 1 roku na 1 000 živě narozených) společně se Švédskem na dělené třetí místo v žebříčku členských zemí Unie. První příčka patřila Slovinsku (1,6), naopak poslední Rumunsku (7,6). Unijní průměr činil 3,6.

Rádi jíme a kouříme

Co se týká indexu tělesné hmotnosti (BMI) či počtu kuřáků, Česká republika se v obou případech pohybuje nad evropským průměrem. Až 63,2 % mužů ve věku 15 a více let u nás v roce 2014 trpělo nadváhou (vs. 48,2 % žen). Průměr mužů, kteří trpěli nadváhou v EU, byl 57,3 % (žen 43,7 %).
Nejvíce mužů s nadváhou žilo v Chorvatsku (65,8 %), žen na Maltě (53,2 %). Naopak nejvíce žen se zdravou váhou (BMI = 18,5–25) žilo v Itálii, a to až 59,1 %. Mužů se zdravou váhou žilo nejvíce v Nizozemsku (46,6 %). Ve stejném roce v ČR kouřilo až 28,7 % populace ve věku 15 a více let, přičemž průměr EU byl tehdy 24 %. Nejvíce obyvatel kouřilo v Bulharsku, dokonce až 34,8 %, nejméně ve Švédsku, 16,7 %.

Podíl obyvatel trpících nadváhou, 2014*)

Podíl obyvatel trpících nadváhou, 2014*)

V počtu vysokoškoláků jsme podprůměrní

Z hlediska podílu osob se středoškolským vzděláním ukončeným závěrečnou nebo maturitní zkouškou či nástavbovým vzděláním nalezneme Českou republiku v roce 2016 dokonce na prvním místě v žebříčku zemí EU s podílem 70,9 %. Nejméně těchto osob shledáme v Portugalsku (20,2 %). Průměr EU se v této oblasti zastavil na úrovni 45 %.
Naopak v počtu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel vykazujeme vzhledem k EU dlouhodobě podprůměrné hodnoty. Sice lze vysledovat stoupající trend – v roce 2005 u nás žilo pouze 12,5 % vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva, v roce 2016 pak 21,2 % –, ovšem i toto číslo je poměrně daleko za evropským průměrem (28,8 % v roce 2016). Nejvíce se podílem vysokoškoláků v Evropské unii „pyšní“ Velká Británie (41,1 %), nejméně jich udává Rumunsko (15,8 %).
Pouze 6,7 % českých žen pracovalo v roce 2016 na částečný úvazek. Unijní průměr se téhož roku pohyboval na hodnotě až 20 %. Nejvíce žen na částečný úvazek bylo zaměstnáno v Nizozemsku (50,5 %), nejméně pak v Bulharsku (2,2 %). Bohužel v této oblasti je u nás trend pouze mírně stoupající, když v roce 2010 v České republice pracovalo na částečný úvazek 5,9 % žen. Nárůst za šest let tedy činil pouze 0,8 procentního bodu. Například v roce 2010 byl na Maltě stejný údaj 12,4 % a v roce 2016 již 14,7 %.

Osoby ohrožené chudobou nebo sociálním vyloučením, 2016*)

Osoby ohrožené chudobou nebo sociálním vyloučením, 2016*)

Nejvíce aut se krade v Itálii

Jako příznivé jistě shledáme postavení ČR v Evropské unii v rámci statistik kriminality. V roce 2015 připadlo v ČR na 100 tis. obyvatel pouze 19 loupeží, což je v evropském kontextu podprůměrné číslo. V Belgii se ve stejný rok událo až 197 loupeží na 100 tis. obyvatel, což bylo vůbec nejvíce v Evropské unii. Naproti tomu na Slovensku to bylo pouze 10 loupeží na 100 tis. obyvatel, což bylo vůbec nejméně v Unii. Při zaměření pozornosti na krádeže motorových vozidel nalezneme Českou republiku na poměrně lichotivých místech pod průměrem EU. Na 100 tis. obyvatel bylo v tuzemsku v roce 2015 odcizeno 65,3 motorových vozidel, v Dánsku dokonce pouze 4,1. Nelichotivé prvenství v této statistice připadlo Itálii s hodnotou dokonce až 272,5.

Územní uspořádání států se změnilo

Zajímavý je také vývoj územního uspořádání států Evropské unie, které každým rokem zaznamenává větší či menší změny. I takové informace publikace ČSÚ nabízí, a to přehledně v mapové příloze pro všechny členské státy Unie.
Největší změny nastaly v roce 2017 ve Francii a Polsku. Ve Francii se změny týkaly až na region Auvergne-Rhône-Alpes všech regionů NUTS1, kterých ve Francii oproti roku 2016 přibylo pět, takže se v současné době země nově člení na 14 regionů NUTS1 a 28 regionů NUTS2. Největší změny jsou patrné v území středu a západu Francie. V okolí Paříže zcela zanikl územně rozlehlý region FR2 Bassin Parisien. V případě Polska nově vznikl region NUTS1 v centrálním Polsku PL7 Centralny. Polsko se tudíž nově dělí na sedm regionů NUTS1.

Územní uspořádání Francie

Územní uspořádání Francie

Orné půdy máme dost

Publikace také nabízí zajímavé srovnání států Evropské unie z hlediska zemědělství. Podíl orné půdy v České republice v roce 2015 činil až 40 % z celkové plochy zemědělské půdy. Přitom evropský průměr byl 24,5 %. V tomto směru nás předstihly pouze rovinaté země Dánsko (54,8 %) a Maďarsko (47,4 %). Není překvapením, že nejmenší zastoupení orné půdy bylo ve Švédsku (5,8 %).
Oproti roku 2010 činil v roce 2016 průměr zemí EU z hlediska indexu průmyslové produkce 105,6. S hodnotou 118,8 se Česká republika zařadila na osmé místo. První bylo Irsko (159,9). Naopak na chvostu žebříčku byl Kypr, který uváděl index 79,9.
Pozoruhodný byl v Česku také vývoj indexu výroby motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů. Ještě v roce 2016 zaznamenal index oproti roku 2010 hodnotu 34, v loňském roce vystoupala tato hodnota na 167,7. Větší nárůst výroby motorových vozidel již zaznamenaly pouze Maďarsko (202,7), Litva, Lotyšsko a Bulharsko. Jedinou zemí v Unii, kde index od roku 2010 poklesl, bylo Řecko (75,6).

Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Mezinárodní (ne)srovnatelnost

ilustrativní foto

Možnost mezinárodního srovnání je lákadlo, kterému občas neodolá ani ten nejzarytější statistický nedůvěřivec. Kdo by nechtěl vědět, jestli je na tom (alespoň v průměru) lépe, nebo hůře než soused?

Štěstí statisticky nezměříme

prof. Ing. Iva Ritschelová, CSc.

Při rozhovoru Iva Ritschelová, předsedkyně ČSÚ, předjímá otázky a hledá mezi řádky. Téměř nikdy nevybočí z řeči plné přesných výrazů, jako by stále byla v modu, v němž zvládne porady vlády i mezinárodní fóra. Přesto jsem měla celou dobu pocit, že chvílemi nenápadně, gestem, úsměvem, nebo zachvěním rtů rozhrnuje tenkou oponu a ukáže jinou tvář – a ta je rozverně veselá, usměvavá a vřelá.