Hospodářský růst – jeden jev, více ukazatelů

VYDÁNÍ: 06/2018
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Když se vám v práci nebo podnikání dobře daří a vyděláváte více a více, můžete nabýt dojmu, že šlape celá ekonomika. Je to však názor založený pouze na vaší (omezené) zkušenosti jedné oblasti ekonomického života. Co když se všechny ostatní oblasti hospodářství utápějí v problémech a ve skutečnosti ekonomika padá? Pokud zobecníme pouze svou vlastní (subjektivní) zkušenost, vystavujeme se riziku, že takové závěry budou špatné. Potřebujeme mnohem širší (objektivnější) pohled.

Jaké tedy máme možnosti zjistit, zda se ekonomice daří? Hospodářská a sociální statistika nabízejí mnoho různých ukazatelů. Je tu tedy jeden zkoumaný jev – hospodářský růst – a k němu více ukazatelů. Ale ještě než s nimi začneme, nakrátko odbočme. Zkoumaným jevem samozřejmě není jen „růst“, ale obecně vývoj ekonomiky. Může jít i o „pokles“ či „stagnaci“. Ale dovolme si toto sémantické zjednodušení a používejme termín „ekonomický růst“ obecněji i ve smyslu vývoje. Růst pak může být kladný, záporný nebo (téměř) žádný. A také nezapomínejme, že pokud používáme peněžní ukazatele, vždy musí jít o reálný růst, tedy o růst očištěný o změny cen.
A teď už se vraťme k ukazatelům, které mohou přímo či nepřímo vypovídat o hospodářském růstu. Vyberme jen několik základních. Začněme tím, který byl zkonstruován primárně pro zachycení hospodářského růstu – hrubý domácí produkt (HDP), resp. hrubá přidaná hodnota (HPH) po odvětvích. Jsou to ukazatele, které vycházejí z velmi propracovaného a komplexního systému národních účtů. HDP, resp. HPH v sobě zachycují ekonomický výkon velkých podniků i drobných podnikatelů; od zemědělství přes průmysl a všechny možné služby až po činnost státu či obcí; od legálních činností přes šedou ekonomiku až po nelegální obchody. Jinými slovy, reálný růst HDP v sobě zahrnuje všechny činnosti, které jsou chápány jako produktivní, ve snaze popsat ekonomiku v co nejširším smysluplném rozsahu a zároveň nabídnout uživatelům mezinárodní srovnatelnost. Za široký (makroekonomický) záběr však platíme tím, že chvíli trvá, než se HDP, resp. HPH odhadnou, a míra publikovaného detailu je omezená. V české praxi je HDP odhadován čtvrtletně a postupně zpřesňován i po relativně dlouhou dobu (na základě detailnějších ročních účtů). A pokud chceme v rámci národních účtů sledovat odvětví (tj. HPH), musíme se smířit s relativně vysokou mírou agregace. Například čtvrtletně je v současnosti publikován pouze zpracovatelský průmysl celkem, zatímco jiné statistky nabízejí detaily, jako je třeba automobilový nebo potravinářský průmysl.

Odvětvové statistiky poskytují více detailů

Pokud tedy chceme informace rychleji (měsíčně) nebo větší detail, musíme se poohlédnout jinde. Už to však nebude o ekonomice v celé její šíři a pestrosti. Jako první uveďme index průmyslové produkce (IPP). Je vydáván měsíčně, a jak jeho název napovídá, jde o vývoj výhradně průmyslových odvětví. Pro ČR se jedná o důležitý ukazatel, protože průmysl představuje významnou část české ekonomiky. Když se mu daří, obvykle se dobře vede i ostatním odvětvím národního hospodářství. V ekonomicky vyspělejších státech může o celkové ekonomické situaci lépe vypovídat index služeb. Opět se jedná o užší záběr než HDP, ale snáze sestavitelný a poskytující větší detail. V České republice je čtvrtletně vydáván index tržeb ve službách či index maloobchodních tržeb. A sledovat lze samozřejmě i jiné odvětvové statistiky. Uveďme alespoň index stavební produkce nebo zemědělskou produkci. Dobrým indikátorem ekonomického růstu bývají i ukazatele zahraničního obchodu. Pro českou ekonomiku, malou a otevřenou, je důležité, kolik toho prodá na zahraničních trzích (tj. zahraničním zákazníkům) nebo v zahraničí nakoupí pro další výrobu či spotřebu.
Vedle jednoznačně ekonomických ukazatelů si ale můžeme udělat obrázek o ekonomické situaci i prostřednictvím ukazatelů sociálních statistik. Například podle vývoje míry nezaměstnanosti lze obvykle dobře usuzovat, zda se ekonomice daří, či nikoliv. A o ekonomické situaci nepřímo vypovídá třeba i migrace obyvatelstva.
Ukazatelů, které vypovídají o hospodářském růstu, je mnoho a každý má svá specifika. Něco však mají společné: všechny zachycují minulost. Popisují situaci, která již skončila (byť jen před pár dny, týdny, měsíci). Neříkají nic o situaci právě teď, byť díky značné setrvačnosti ekonomiky si můžeme představu udělat. A to poslední, nač bychom neměli zapomínat? Inu, na to základní: že to jsou statistické ukazatele. Neměli bychom je chápat nekompromisně jednoznačně, jsou to ukazatele a jako takové hlavně ukazují (směr, tendenci…). Není proto obvykle až tak rozhodující, zda byl jejich růst 4,5 % nebo 4,4 %. Desetiny nehrají roli. Obě hodnoty ukazují stejným směrem: ekonomika významně vzrostla.

Autor: , vedoucí oddělení čtvrtletních odhadů
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Jak (ne)číst mezi ukazateli

Hledání závislostí mezi ukazateli a jejich interpretace je to, co dělá statistiku dobrodružstvím. Pokud ovšem pracujeme se statistickými ukazateli, měli bychom se vyhnout zkratkám, jinak nám hrozí mylné závěry a špatná rozhodnutí.

OSVČ v národních účtech

V roce 2017 přispěli sebezaměstnaní svou činností téměř 12 % k tvorbě hrubého domácího produktu (HDP). Nejvíce to bylo ve službách a vybraných činnostech ve stavebnictví.

Hospodářský růst mírně zpomalil

Evropským zemím se ekonomicky daří. Česko se stále drží mezi nejrychleji rostoucími ekonomikami. Rychlejší tempo meziročního růstu se tradičně soustředí do zemí, které vstoupily do EU později a dohánějí úroveň západní části Unie.

Mezinárodní (ne)srovnatelnost

ilustrativní foto

Možnost mezinárodního srovnání je lákadlo, kterému občas neodolá ani ten nejzarytější statistický nedůvěřivec. Kdo by nechtěl vědět, jestli je na tom (alespoň v průměru) lépe, nebo hůře než soused?

Ptejme se na původ dat

ilustrační foto

Všude kolem nás krouží čísla. Na internetu, v televizi, všude. Lidé se ve snaze dodat svému názoru váhu a objektivitu snaží podložit svá tvrzení (jakýmkoliv) číslem.

Podíl a poměr nejsou jedno a totéž

Ilustrační foto

Termíny „podíl“ a „poměr“ se občas mylně zaměňují. Přispívá k tomu zřejmě to, že matematicky k oběma ukazatelům dojdeme stejnou operací, tj. dělením. Jaký je mezi nimi rozdíl a kdy se správně používají?

Úmrtnost podle rodinného stavu

ilustrační foto

V článku v únorovém vydání časopisu Statistika&My O kolik roků žijí ženatí muži a vdané ženy déle? je analyzována úmrtnost svobodných, ženatých/vdaných, rozvedených a ovdovělých ve věku 30 a více let.

Ukazatele vznikají a zanikají

Ilustrační foto

Svět kolem nás se mění a na to musí reagovat i statistická praxe. To není nic nového. Vznikají nové ukazatele, které popisují jevy, jež dosud neexistovaly.

Statistika je o kompromisech

Ilustrační foto

Když se člověk při svém bádání obrátí ke statistice a hledá ukazatele, které by odpověděly na jeho otázky, stává se, že skončí zklamán, a s povzdechem se ptá: „Proč nejsou ty údaje dříve? Častěji? Ve větším detailu?

Očištění od kalendářních vlivů

ilustrační foto

Mnoho ukazatelů ekonomické statistiky bývá očištěno od kalendářních vlivů a sezónnosti, případně od nestejného počtu pracovních dnů a sezónnosti.

Nezaměstnanost, 1 jev – 2 ukazatele

Ilustrační foto

Pokud chceme v České republice zkoumat nezaměstnanost, nabízí se nám dva základní ukazatele. Jsou jimi míra nezaměstnanosti a podíl nezaměstnaných osob. Oba ukazatele sledují tentýž jev, nezaměstnanost, a přesto je každý z nich jiný a poskytuje jiné výsledky. Jaké jsou mezi nimi rozdíly?