Kdo je v Česku ohrožen příjmovou chudobou?

VYDÁNÍ: 06/2018
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

V Česku bylo v roce 2017 ohroženo příjmovou chudobou 9,1 % osob. Jednalo se zejména o samoživitelky s dětmi a jednotlivce starší 65 let. Naproti tomu nízkou míru ohrožení příjmovou chudobou měly domácnosti dvojic jak s dětmi, tak i bez nich.

Složení domácností ovlivňuje také hodnoty dalších indikátorů chudoby, jako jsou míra materiální deprivace a míra nízké pracovní intenzity. Podle výsledků výběrového šetření Životní podmínky (EU-SILC) si domácnosti samoživitelek častěji než jiné domácnosti nemohly dovolit čtyři a více sledovaných položek materiální deprivace. Zhruba čtvrtina osob žijících v těchto domácnostech vykazovala nízkou pracovní aktivitu.

Dvojice s dětmi jsou nejčastějším typem domácnosti

Pro dokreslení situace je třeba se podívat, v jakých typech domácností lidé žijí. Domácnosti samoživitelek se závislými dětmi zahrnují pouze 4 % z celkového počtu hospodařících domácností. Hospodařící domácnost je založena na prohlášení osob, které spolu žijí, že také společně hospodaří, tzn. společně hradí základní výdaje domácnosti, jako jsou strava, náklady na bydlení a ostatní provozní výdaje domácnosti.
Vůbec nejčastějším typem hospodařící domácnosti je dvojice dospělých se závislým dítětem, popř. dětmi (37,0 %). Zhruba v polovině domácností dvojic s dětmi žijí dvě závislé děti, ve třetině jedno dítě a v 15,1 % těchto domácností žijí tři závislé děti a více. Za závislé děti jsou považovány osoby ve věku 0–17 let a také osoby ve věku 18–24 let, které nejsou ekonomicky aktivní a žijí ve společné domácnosti s rodiči.
Dalším typem domácnosti je dvojice dospělých, oba mladší 65 let, který tvoří 13,6 % domácností, dvojici s alespoň jednou osobou 65letou a starší odpovídá 12,6 % českých domácností. Domácnosti jednotlivců mladších 65 let i 65letých a starších pokrývají každá necelých 6 % z celkového počtu domácností. Domácnosti zařazené do kategorie ostatní zahrnují například rodinné domácnosti s dospělými a již ekonomicky aktivními dětmi (8,9 % z celkového počtu hospodařících domácností) a ostatní různorodé typy domácností (11,9 %).

Nízký příjem nejvíce ohrožuje domácnosti samoživitelek

Ze všech typů domácností byly v roce 2017 příjmovou chudobou i materiální deprivací nejvíce ohroženy neúplné rodiny, ve kterých byl také nejvyšší podíl osob s nízkou pracovní intenzitou. Jednalo se především o domácnosti žen samoživitelek, které byly rozvedené (56,2 %) nebo svobodné (31,8 %). Téměř tři čtvrtiny žen samoživitelek pracovaly, přičemž většina (65,6 %) jako zaměstnankyně na plný úvazek, 4,0 % na částečný úvazek a 4,7 % samoživitelek se živilo jako osoby samostatně výdělečně činné. Ekonomicky neaktivních bylo 12,0 % samoživitelek v domácnosti pečujících o děti a 9,4 % nezaměstnaných.
Další skupinou ohroženou příjmovou chudobou byly osoby 65leté a starší hospodařící samy. Tuto skupinu zastupovaly zejména ženy (76,7 %), které byly ovdovělé (76,0 %) nebo rozvedené (14,6 %). Muži starší 65 let hospodařící sami byli také většinou vdovci (56,2 %), na rozdíl od žen byli častěji rozvedení (28,8 %) či svobodní (12,4 %). Celých 97,2 % osob v tomto typu hospodařící domácnosti pobíralo starobní důchod.

Indikátor chudoby podle typu domácnosti, 2017

Třetí nejohroženější skupinou podle indikátoru míry ohrožení příjmovou chudobou byly domácnosti jednotlivců mladších 65 let. Muži i ženy zde byli shodně zastoupeni, přičemž muži byli převážně svobodní (51,8 %) či rozvedení (40,0 %). Mezi ženami převažovaly rozvedené (46,7 %) následované svobodnými (31,2 %) a vdovami (17,3 %). Celkem 73,1 % jednotlivců mladších 65 let bylo ekonomicky aktivních, 14,2 % již pobíralo starobní důchod, 6,7 % invalidní důchod a 4,3 % bylo nezaměstnaných.
Na rozdíl od míry ohrožení příjmovou chudobou při analýze míry materiální deprivace hodnotili svoji situaci lépe senioři 65letí a starší (5,2 % materiálně deprivovaných) než jednotlivci mladší 65 let (9,2 % materiálně deprivovaných). Tento stav může odrážet celkovou větší skromnost a jistotu příjmů z důchodu u jednotlivců 65letých a starších, případně si mohli stihnout na některé hmotné položky materiální deprivace za svůj život již našetřit (auto, pračka, televize) či častěji uváděli, že neměli problém se splácením dluhů. Naopak jednotlivci mladší 65 let významně častěji oproti jednotlivcům 65letým a starším deklarovali schopnost zaplatit si týdenní dovolenou mimo domov. Zde je vhodné poznamenat, že domácnosti jednotlivců mladších 65 let zahrnují široké věkové spektrum osob, poměrně rovnoměrně jsou zde zastoupeny osoby ve věku od 25 do 64 let.

Dvojice jsou na tom lépe

Příznivější hodnoty ukazatelů chudoby lze pozorovat u domácností tvořených dvojicí dospělých, a to jak se závislými dětmi, tak i bez nich. Odráží se zde vyšší míra pracovní intenzity, ze které plynou vyšší příjmy a dále pak úspory, například u nákladů na bydlení.
U dvojic s nezaopatřenými dětmi činila hodnota míry ohrožení příjmovou chudobou 8,2 %, u domácností dvojic s oběma osobami mladšími 65 let 6,5 % a u domácností dvojic, kde byl alespoň jeden člen 65letý a starší, bylo příjmovou chudobou ohroženo 3,1 % osob. Co se týká ukazatele míry materiální deprivace, rozdíly mezi těmito typy domácností nebyly příliš zřetelné. Nicméně přetrvávala nižší hodnota tohoto ukazatele u dvojic, kde byl alespoň jeden 65letý a starší (2,1 % materiálně deprivovaných), následovaly dvojice s dětmi (2,8 % materiálně deprivovaných) a dvojice, kde jsou oba mladší 65 let (3,3 % materiálně deprivovaných).

Indikátor chudoby v rodinách s nezaopatřenými dětmi, 2015–2017

Domácnosti se závislými dětmi

Podle indikátorů chudoby se v období 2015 až 2017 nejlépe žilo dvojícím s jedním nebo dvěma závislými dětmi. Rozdíly mezi těmito typy domácností nebyly výrazné. Dvojice s jedním dítětem měla mírně lepší hodnoty ukazatele míry ohrožení příjmovou chudobou. Naopak dvojice se dvěma dětmi vycházely lépe v míře nízké pracovní intenzity a v míře materiální deprivace. Mírné rozdíly v posledně jmenovaném ukazateli způsobovaly zejména položky týdenní dovolená mimo domov pro celou rodinu, možnost zaplacení neočekávaného výdaje, placení pravidelných plateb a splátek a vlastní osobní auto, které si mohly poněkud častěji dovolit domácnosti dvojic se dvěma dětmi.
U domácností dvojic se třemi a více dětmi lze pozorovat výraznější nárůst v hodnotách všech sledovaných ukazatelů. Míra nízké pracovní intenzity postihovala v období 2015–2017 téměř 10 % osob, příjmovou chudobou bylo ohroženo 21,2 % osob a materiální deprivace se týkala 7,7 % osob žijících v těchto domácnostech. V rámci daného typu hospodařící domácnosti převažovaly dvojice se třemi závislými dětmi (81,0 %) následované dvojicemi se čtyřmi dětmi (14,1 %).
Pokud v domácnosti není dvojice dospělých, ale pouze jeden dospělý se závislým dítětem či více dětmi, dochází k výraznému zhoršení všech sledovaných indikátorů. Oproti domácnosti dvojic se třemi a více dětmi bylo možné ve sledovaném období pozorovat zejména nárůst hodnoty ukazatele nízké pracovní intenzity u jednotlivců s jedním dítětem, a to o téměř 12,0 p. b. až na hodnotu 21,8 % osob. Míra ohrožení příjmovou chudobou byla vyšší o 8,1 p. b. a míra materiální deprivace narostla o 3,2 p. b.
Ještě vyšších hodnot pak dosahovaly domácnosti samoživitelek se dvěma a více dětmi. Bezmála třetina osob žijících v těchto domácnostech měla nízkou pracovní intenzitu, 39,5 % osob bylo ohroženo příjmovou chudobou a 19,2 % osob se potýkalo s materiální deprivací. Podobně jako u domácností dvojic s více dětmi převažovaly u domácností jednotlivců se dvěma a více dětmi domácnosti se dvěma dětmi (76,4 %) následované domácnostmi se třemi dětmi (17,6 %).

Autor: , oddělení sociálních šetření
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

V domácím prostředí se senioři zotavují rychleji

V roce 2020 by mělo žít v České republice 2,2 mil. osob starších 65 let. Stále rostoucí počet seniorů má dopad na veřejné finance. Již dnes stojí dlouhodobá péče ročně zhruba 1,4 % hrubého domácího produktu, a to bez zahrnutí péče poskytované v rodinách.

Zdraví a životní styl Čechů

ilustrativní fotka

Součástí šetření Životní podmínky 2017 byl modul, který se týkal zdraví a životního stylu dospělých osob. Statistici zkoumali pracovní a volnočasovou fyzickou aktivitu, konzumaci ovoce a zeleniny, výšku a váhu osob či jejich návštěvy u lékařů.

Bez spolupráce respondentů s tazateli by to nešlo

ilustrativní fotka

Výběrové šetření Životní podmínky se v České republice realizuje každoročně již od roku 2005.

Už nepojišťujeme sebe, ale svá nová auta

ilustrativní fotka

Zatímco v minulosti životní pojištění dynamicky rostlo, v roce 2013 došlo k obratu. V souvislosti s ekonomickým oživením a rostoucími výdaji domácností začalo růst neživotní pojištění. Tento obrat se dosud nepodařilo zcela zastavit.

Jak české domácnosti vnímají svou finanční situaci?

ilustrativní fotka

Speciální modul posledního šetření Životní podmínky byl zaměřen na finanční situaci domácností. ČSÚ zjišťoval, zda má některý člen bankovní účet či jak domácnosti pravidelně spoří. Zkoumal i zadlužení a schopnost splácet včas půjčky.

Evropské domácnosti snižují své závazky

ilustrativní fotka

Aktiva českých domácností mají v nadprůměrné míře podobu hotovosti a vkladů. V únoru Eurostat zveřejnil podrobné údaje o finanční rozvaze jednotlivých sektorů evropské ekonomiky za rok 2016. V následujícím textu se zaměříme na domácnosti.

S růstem ekonomické úrovně stoupá míra zadlužení

ilustrativní fotka

Tématem březnového vydání jsou dluhy. Redakce časopisu Statistika&My oslovila analytiky a zeptala se jich, co si myslejí o životě na dluh.

Miliony tun jídla končí v koši

ilustrativní fotka

Podle OSN skončí každoročně v popelnicích nebo je jinak znehodnoceno až 1,3 mld. tun potravin, což je třetina světové produkce. V rozvojových zemích se jedná téměř výhradně o neúmyslné ztráty, na nichž se podílejí zejména špatné technologie sklizně, nevhodné skladování nebo obaly. V bohatých zemích je třeba většinu ztrát připsat na vrub přílišnému nakupování, velkým porcím nebo špatnému chápání data spotřeby.

Spotřeba domácností zůstává stabilním tahounem růstu

Ilustrační foto

Zrychlení růstu české ekonomiky podpořila rostoucí spotřeba domácností i bilance zahraničního obchodu. Ve 2. čtvrtletí 2017 se ke kladně působícím faktorům přidala i investiční aktivita. Růst reálných výdělků, který byl podpořen příznivým ekonomickým vývojem i nedostatkem pracovní síly, byl v 1. pololetí tlumen růstem spotřebitelských cen.

Pětina nákladů je za léky

ilustrativní fotka

V České republice bylo v roce 2015 vydáno za léky celkem 76,8 mld. Kč, což představuje stabilně více než pětinu z celkových výdajů na zdravotní péči. Na jednoho obyvatele tak připadlo v průměru 7 284 Kč.

Za zdraví domácích mazlíčků utratíme dvě miliardy ročně

ilustrativní fotka

Podle údajů ČSÚ měla v roce 2015 více než čtvrtina českých domácností (28,3 %) psa a necelá pětina (18,6 %) kočku. Ze statistiky rodinných účtů vedené ČSÚ vyplývá, že výdaje na zvířecí miláčky jsou v ČR přibližně o 73 % vyšší v bezdětných domácnostech oproti domácnostem s dětmi.

Kolik zaplatí domácnosti za zdravotní péči

ilustrativní fotka

Náklady na zdravotnictví v České republice každoročně stoupají. Výnosy z veřejného pojištění je již nestačí pokrýt, a tak se domácnosti na jejich hrazení podílejí stále vyšší mírou. Zatímco v roce 2010 vydala ročně průměrná osoba za zdravotní péči 4 100 Kč, v roce 2015 to bylo již 4 700 Kč.

Výdaje českých domácností vzrostly

ilustrativní fotka

Průměrná roční spotřební vydání české domácnosti vloni činila 125 947 Kč na osobu. Ve srovnání s předchozím rokem to bylo o 2,8 % více.

Domácnosti vycházejí se svými příjmy lépe

ilustrativní fotka

Zásadním předpokladem dobrého hospodaření domácnosti je zapojení jejích členů na trhu práce. S tím souvisejí vyšší příjmová úroveň domácnosti a následně nižší riziko materiální deprivace. Tyto rizikové aspekty se v posledních pěti letech v ČR snižují.