Příští sčítání bude provázet mnoho novinek

VYDÁNÍ: 06/2018
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Tři roky zbývají do dalšího sčítání lidu, domů a bytů. ČSÚ stojí před nejtěžší statistickou úlohou – sečíst všechny obyvatele republiky a zjistit další údaje. Ty budou sloužit jako nenahraditelný podklad pro hodnocení dlouhodobého vývoje obyvatelstva, struktury domácností nebo osídlení.

 

První soupisy obyvatel se na našem území uskutečnily už ve středověku. Sloužily hlavně k vojenským a daňovým účelům. Pravidelná sčítání lidu pak zavedla až Marie Terezie. První sčítání, které se konalo k jednomu rozhodnému okamžiku, proběhlo v roce 1857. Od té doby se cenzy postupně modernizovaly a už se neomezovaly pouze na základní údaje o počtu obyvatel. Stávaly se základním pramenem pro porovnání dat o složení obyvatelstva a později i struktuře bytového a domovního fondu.
Sčítání se u nás konají v téměř pravidelných desetiletých intervalech od roku 1869. Od vzniku samostatné Československé republiky v roce 1918 proběhlo devět sčítání. Poslední se v České republice uskutečnilo v březnu 2011 a další nás čeká v roce 2021.
Sčítání je součástí celosvětového programu cenzů, který v evropském prostoru koordinuje OSN spolu s Eurostatem. Cílem je získat souhrnné údaje o obyvatelstvu, domech a bytech.

Základní principy sčítání v roce 2021

 Sečíst se bude snazší

Sčítání v roce 2021 bude provázet mnoho novinek. Důležité však je, že sečíst se bude mnohem snazší, domnívá se předseda ČSÚ Marek Rojíček: „Chceme, aby se co nejvíc lidí sečetlo on-line. Půjde to i přes mobil. A počet otázek bude o polovinu nižší než minule. Bude jich jen 23 namísto 47. Zmizí třeba otázky na rodinný stav, státní občanství nebo postavení v zaměstnání. Nebudeme se ptát ani na vybavení bytu teplou vodou nebo koupelnou.“

Co se nebude zjišťovat

2021 – Rodinný stav, postavení v zaměstnání ani vybavení bytu koupelnou.

První fáze se uskuteční elektronicky

V první fázi proběhne sběr dat pouze on-line způsobem. Následnému terénnímu došetření prostřednictvím sčítacích komisařů budou podléhat pouze ty domácnosti, které nevyplnily údaje on-line.
Sčítat se budou všichni lidé a byty. Formuláře za domy byly zrušeny, protože ČSÚ bude moci čerpat příslušná data z registrů. „Díky tomu, že řadu údajů získáme z existujících evidencí a databází ministerstev a jiných úřadů, zůstanou na sčítacích formulářích jen ty údaje, které nemůžeme získat z jiných zdrojů. Například otázky na místo pracoviště nebo na to, jak dojíždíte do zaměstnání. Tahle data jsou nezbytná třeba pro plánování veřejné dopravy. Jiná zase pro zakládání školek nebo pro hasiče,“ potvrzuje Robert Šanda, ředitel odboru statistiky obyvatelstva ČSÚ.

Cenzus nabídne cenné výsledky

Výsledky sčítání nabídnou podrobný a kvalitní popis důležitých demografických a socioekonomických charakteristik obyvatelstva a bydlení. Výstupní data budou zcela unikátní, nejsou totiž dostupná z žádných jiných zdrojů. Jako jediná poskytnou i na regionální a místní úrovni například informace o dojížďce do zaměstnání a škol. K dispozici budou až do úrovně obcí a městských částí.
„Sčítání lidu je fotografií stavu společnosti. Přináší údaje za nejmenší územní detail, které nikde jinde nezískáte. Taková data jsou vysoce ceněná zvláště v době, kdy narůstají geografické rozdíly. Sčítání také umožňuje pravidelnou kalibraci demografické statistiky,“ potvrzuje emeritní předseda ČSÚ Jan Fischer.
Jedná se o velmi cenný zdroj dat, který má hojné a praktické využití. Zjišťované údaje slouží jako informační zdroj nejen pro veřejnou správu, ale i pro komerční sféru pro analýzy podnikatelských záměrů nebo pro vysoké školy, vědecká a výzkumná pracoviště. Výsledky sčítání jsou podkladem například při přípravě rozvojových programů bydlení, záměrů rozvoje infrastruktury nebo plánování sítí služeb. Jsou také důležitým zdrojem pro stanovení váhy hlasů v Radě EU a jsou využívány i pro plnění a hodnocení mezinárodních závazků České republiky.
„Hodnota sčítání lidu tkví především v tom, že je obsahově stabilní. Zjišťují se tytéž základní údaje. Je to důležitá věc pro srovnání, jak jsme žili a jak žijeme nyní. Právě v tom je ona cenná hodnota. Navíc sčítání je ve všech zemích podobné, což umožňuje jeho mezinárodní srovnatelnost,“ doplňuje Jiřina Růžková, renomovaná demografka, která řídila sčítání lidu, domů a bytů v letech 1991 a 2001. Současně ale upozorňuje, že každé sčítání musí reagovat na aktuální situaci a nové informační potřeby. Zatímco dříve se zjišťovala například znalost čtení a psaní nebo vybavení domácnosti pračkou a chladničkou, dnes už to není třeba.
Významnou inovací bude také mnohem širší paleta využití tzv. georeferencovaných dat, která podle libovolně definovaného území nebo ve čtvercové síti umožní různé druhy analýz. Tato data najdou využití zejména v otázkách dopravní dostupnosti nemocnic či pohotovostí, v mapování zázemí průmyslových zón nebo záplavových oblastí.

Jak se měnily zjišťované údaje

1930 – Poprvé se zjišťovala plodnost žen (manželská).

1950 – Naposledy (až do roku 1991) se zjišťovala příslušnost k církvím.

1961 – Poprvé se zjišťovaly údaje o do­jížďce do zaměstnání mezi okresy i do větších měst.

1970 – Nově se zjišťoval například mateřský jazyk nebo státní příslušnost.

1991 – Poprvé byla zařazena otázka na trvalé bydliště v době narození.

Sčítání bude levnější

Výdaje čerpané na sčítání v roce 2011 byly zhruba 2,27 mld. Kč, tedy asi 225 Kč na jednoho obyvatele. Nyní se počítá s náklady ve výši přibližně 2,23 mld. Po započtení inflace dochází k úspoře 627 mil. Kč, tedy o téměř 22 %.
„Náklady omezujeme ve všech oblastech. Úspor je možné dosáhnout díky celkové modernizaci a racionalizaci způsobu provedení sčítání a také díky chystaným technologickým a organizačním změnám. Kromě jiného hodláme maximálně využít existující IT infrastrukturu v rámci státní správy. S ohledem na jednorázový proces sběru dat a navazujících nároků na kapacitu a robustnost IT řešení by totiž nebylo efektivní budovat vlastní infrastrukturu s požadovanými parametry,“ vysvětluje Martin Zelený, ředitel sekce demografie a sociálních statistik ČSÚ.
Čerpání výdajů na sčítání je rozloženo do období šesti let, s počátkem v letošním roce a s ukončením v roce 2023. Nejvíce výdajů se bude čerpat v roce 2021. Nejdražší položkou bude provedení terénních prací. Bude také nutné navýšit počet služebních a pracovních míst v ČSÚ na dobu určitou.
Rozhodný okamžik sčítání určí zákon. ČSÚ navrhuje, aby byl podobně jako v roce 2011 zvolen měsíc březen.

Budoucnost sčítání

V evropském a mezinárodním měřítku se sčítání lidu postupně mění. Od jednorázové statistické akce velkého rozsahu se postupně posouvá k pravidelně se opakující aktivitě. Evropská komise počítá s tím, že po roce 2021 se sčítání nebude konat pouze v desetileté periodě, ale bude doplněno každoročním poskytováním údajů v rámci tzv. malých cenzů.
I když je tento záměr formulován zatím pouze ve strategickém dokumentu Eurostatu, na chystanou změnu se ČSÚ připravuje. Důležitým krokem bude založení informačního systému sčítání, jenž by měl uchovat údaje získané ze sčítání a umožnit jejich následnou aktualizaci prostřednictvím administrativních dat z registrů vedených ministerstvy. Uchované údaje pak bude možné využít pro budoucí každoroční cenzy. Systém je nutný rovněž pro úplný přechod k cenzové statistice bez terénního došetřování, která je založena výhradně na administrativních datech.

Autor: , tisková mluvčí ČSÚ
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Hledá se logo pro Sčítání lidu, domů a bytů 2021

ilustrativní fotka

Ve spolupráci s Unií grafického designu vypsal ČSÚ 15. října veřejnou soutěž na vytvoření jednotného vizuálního stylu ke Sčítání lidu, domů a bytů 2021.

Sčítání chceme udělat co nejkomfortnější

Mgr. Robert-Šanda_náhled

Zapojit se do sčítání v roce 2021 bude mnohem jednodušší. Kromě toho, že si občané budou moci vybrat, jakou formou budou vyplňovat sčítací formuláře, nebudou o sobě muset uvádět citlivé údaje. „Například nebudeme nic zjišťovat o příjmech, majetku nebo zdravotním stavu,“ vysvětluje Robert Šanda, ředitel odboru statistiky obyvatelstva ČSÚ. Proč je sčítání důležité, se dozvíte v rozhovoru.

Slovenské sčítání bude v roce 2021 integrované

Ing. Alexander Ballek

Letos v lednu navštívil ČSÚ nový předseda Štatistického úradu Slovenskej republiky Alexander Ballek. Jednalo se o jeho první zahraniční návštěvu. Při té příležitosti poskytl časopisu Statistika&My rozhovor.