V Česku se těží méně ropy, zemního plynu i uhlí

VYDÁNÍ: 06/2018
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

V roce 2016 českou energetiku ovlivnily mimořádné události – havárie v rafineriích a výpadek výroby v jaderných elektrárnách. Zemní plyn nahradil energii z jádra.

V České republice se v roce 2016 vytěžilo 218 mil. m3 zemního plynu, což pokrylo 2,6 % spotřeby. Jedná se o nejnižší vytěžené množství za posledních osm let. Spotřeba přitom činila nadprůměrných 8 491 mil. m3. Zvýšenou spotřebu způsobila zejména výroba elektřiny z plynu v důsledku výpadku výroby v jaderných elektrárnách. Spotřeba zemního plynu v ostatních sektorech byla z dlouhodobého hlediska průměrná, meziročně vzrostla o 5,2 %. Hlavní podíl na tom měla spotřeba domácností (meziroční růst o 11,4 %).
Spotřebu domácností zemního plynu i dalších paliv určují především teplotní podmínky v daném roce. To se projevilo také v roce 2016, který byl chladnější než předešlé dva roky.

 

Poptávka po černém uhlí stoupla, ale jeho těžba je tlumena

Tuzemská spotřeba energetického černého uhlí meziročně vzrostla o 5,6 % na 4 619 tis. tun, což bylo nejvíce od roku 2008. Více než tři čtvrtiny byly spotřebovány v energetice na výrobu elektřiny a tepla. Naopak spotřeba koksovatelného černého uhlí byla nejnižší od roku 2009. Spotřebu energetického i koksovatelného černého uhlí stále více pokrývá dovoz. Černého uhlí se vytěžilo 6 900 tis. tun, tedy nejméně v historii samostatného Česka. Rekordně nízká byla také výroba (2 209 tis. tun) a spotřeba (2 162 tis. tun) černouhelného koksu.

Konečná spotřeba zemního plynu, tepla a elektřiny podle sektorů, 2016 (%)

Konečná spotřeba zemního plynu, tepla a elektřiny podle sektorů, 2016 (%)

Hnědého uhlí se v roce 2016 vytěžilo 38 528 tis. tun, spotřebovalo se ho 38 216 tis. tun. Těžba i spotřeba této komodity v uplynulých letech stagnovaly, stejně jako dovoz a spotřeba hnědouhelných briket. V roce 2016 se jich v Česku spálilo 155 tis. tun. Již šest let stoupá tuzemská spotřeba dehtu. Loni činila 526 tis. tun. Česká výroba dehtu pokryla třetinu spotřeby.
Těžba ropy se nepřetržitě snižuje již jedenáct let. V roce 2016 poklesla meziročně o 8,6 % na 117 tis. tun. Kvůli následkům havárií v rafineriích byla omezena výroba ropných produktů, a proto dovoz ropy poklesl o čtvrtinu. Výpadek ropných produktů na domácím trhu nahradil dovoz, který meziročně vzrostl o 24,3 %. Celkový vývoz klesl o 9,7 %.
Celkové dodávky ropných produktů na trh ČR sice klesly o 7,1 %, ale dodávky pohonných hmot a jejich spotřeba se meziročně zvýšily o 4 % na 6 389 tis. tun. Spotřeba motorového benzinu vzrostla o 1,9 %, motorové nafty o 4,7 % a leteckého petroleje o 7,8 %.
Přestože produkce biosložek do motorového benzinu činila v roce 2016 rekordních 116 tis. tun (meziročně o 10,4 % více), došlo k výraznému snížení spotřeby pro míchání s benzinem (o 28,5 % na 86 tis. tun). Část vyprodukovaných biosložek se proto vyvezla. Produkce biodieselu (149 tis. tun) byla nejnižší od roku 2008, meziročně klesla o 11,2 %. Tuzemská spotřeba biodieselu klesla o 6,6 %.

konečná spotřeba elektřiny a tepla, 2007–2016 (tis.)

konečná spotřeba elektřiny a tepla, 2007–2016 (tis.)

Dřevěné pelety putují do zahraničí

Produkce a spotřeba pevných biopaliv roste a v roce 2016 činila již 124 330 TJ (terajoule). Výrazně stoupl jejich dovoz (o 45,2 %) i vývoz (o 21,4 %). Skokově se zvýšila výroba dřevěných pelet (meziročně o 31,2 %). Dovoz dřevěných pelet stagnuje a stále se pohybuje kolem 24 tis. tun. Nejvíce se dovážejí z Ukrajiny (71 %) a Běloruska (18 %). Vývoz pelet činil 277 tis. tun, což bylo o 29 % více než v roce 2015 a dvakrát více než v roce 2014. Pelety vyrobené v Česku končí především v Itálii (48 %) a v Rakousku (38 %).
Obsah energie v energeticky spotřebovaném průmyslovém odpadu poprvé překonal 10 tis. TJ, meziročně se zvýšil o 10,4 % na 10 361 TJ. Také obsah energie v komunálním odpadu překonal svá maxima, meziročně vzrostl o 7,1 % na 5 968 TJ. Produkce bioplynu přestala v ČR růst, v roce 2016 dosáhla 25 161 TJ. Spotřeba bioplynu v energetických podnicích klesla a naopak rostla v zemědělství, lesnictví a průmyslu.
Teplo vyprodukované solárními systémy meziročně vzrostlo o 6,1 % na 787 TJ. Od roku 2003, kdy bylo poprvé sledováno, nepřetržitě roste.

Konečná spotřeba zemního plynu, 2007–2016 (tis. TJ)

Konečná spotřeba zemního plynu, 2007–2016 (tis. TJ)

Tepla se vyrobilo víc, výroba elektřiny stagnovala

Výroba elektřiny dosáhla v roce 2016 celkové výše 83 309 GWh a byla nejnižší od roku 2009. Z paliv se vyrobilo 64,0 % elektřiny, 28,9 % pocházelo z jaderných elektráren, 7,0 % bylo vyrobeno z vodní, so­lární a větrné energie a 0,1 % z jiných zdrojů. Kvůli již zmíněnému výpadku jaderných elektráren vzrostla meziročně zejména výroba elektřiny. Zahraniční obchod s elektřinou zaznamenal útlum, dovoz i vývoz klesly přibližně o 14 %.
Instalovaný výkon elektráren dosáhl 21 989 MW a byl o 123 MW vyšší než ke konci roku 2015. Zvýšení výkonu vykázaly především zdroje, které vyrábějí elektřinu z paliv. Mírně naopak poklesla kapacita větrných a fotovoltaických elektráren. Elektřiny se v Česku spotřebovalo meziročně o 1,9 % více. Rostla spotřeba v téměř všech průmyslových odvětvích, výjimkou byl chemický a hutní průmysl. Snížila se spotřeba v energetice, avšak v domácnostech vzrostla o 3,8 %.
Hrubá výroba tepla se meziročně zvýšila o 5,9 % a činila 128 439 TJ. Dodávka tepla pro konečnou spotřebu vzrostla o 6,2 %. Zatímco v průmyslu spotřeba stagnovala, sektor služeb potřeboval o 4,3 % tepla více. Čtyřprocentní nárůst zaznamenaly také domácnosti.

Autor: , oddělení statistiky energetiky
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Evropská unie si posvítila na energetiku

ilustrativní fotka

Eurostat vydal průvodce statistikou energetiky, který mapuje toky energie v zemích EU. Jak je na tom s energetickou závislostí ČR, uvádí následující analýza ČSÚ.

Za 25 let poklesla těžba uhlí o více než polovinu

V roce 2015 se v České republice vytěžilo o 55 % méně uhlí než před 25 lety. To mělo dopad na zaměstnanost v odvětví. Za poslední dekádu se snížila o 43 %. Na konci roku 2016 zde pracovalo 16,4 tis. zaměstnanců.

Výběr paliva ovlivňuje dostupnost zdrojů

ilustrativní fotka

Struktura spotřeby paliv a energií se liší mezi venkovem a městem i mezi Čechami a Moravou se Slezskem. Ovlivňuje ji podíl rodinných a bytových domů, dostupnost přírodních zdrojů i regionální zvyklosti.

Energetika toho o domácnostech moc neví

Mgr. Jakub Vít

Jakub Vít je ředitelem Národního centra energetických úspor. Tato nezisková organizace vznikla z iniciativy Svazu měst a obcí, Hospodářské komory ČR a soukromého sektoru – energetických společností v roce 2016. „Hlavním úkolem bylo napomoci státu plnit poslední závazek energetickoklimatické politiky EU, a to je energetická účinnost,“ říká odborník na energetiku, který již netrpělivě vyhlíží publikování výsledků šetření Energo 2015.

K situaci na energetickém trhu

Ing. Josef Vlášek

Energetický systém v České republice poskytuje v současnosti spolehlivé, stabilní a dostupné služby všem sektorům české ekonomiky. Dnes stojí před řadou otázek. Některá jejich řešení už za sebou mají určitý vývoj. Jiná vyplývají z rychlého technického a technologického vývoje v oboru. Po havárii v japonské Fukušimě a následném

Šetření ENERGO 2015 zahájeno

Ing. Radek Matějka

Energetika je jedním z průmyslových odvětví. Zabývá se činnostmi spojenými s těžbou energetických surovin a jejich zpracováním, výrobou dalších paliv a energií, jejich distribucí k zákazníkům až po jejich konečnou spotřebu.

Díky jádru svítí každá třetí žárovka

Ing. Dana Drábová, Ph.D.

Na vysoké škole statistiku upřímně nenáviděla. Jenže jaderné obory, které jsou její doménou, se bez ní neobejdou. „Krok po kroku jsem naznala, jak užitečný nástroj to je. A statistika mne začala i bavit,“ přiznala v rozhovoru Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost České republiky. Její další odpovědi se už týkají naší energetické soběstačnosti.