Kriminalita cizinců v Česku

VYDÁNÍ: 07-08/2018
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Podíl cizinců v ČR se zvyšuje a překročil již pětiprocentní hranici. Mezi citlivá témata patří, zda cizinci s sebou nesou i riziko zvýšené kriminality. Oficiální statistiky naznačují, že v některých oblastech by ji mohli i snižovat.

Migrace do ČR je především pracovní, kdy nepřicházejí celé rodiny, ale nejvíc muži středního věku. Tento fakt ovlivňuje statistiku kriminality, neboť z dat je zjevné, že právě tato demografická skupina je nejrizikovější, zejména u násilných trestných činů.
Oficiální statistika vychází z údajů o registrované kriminalitě, což je nutné vzít v potaz, neboť některé trestné činy nemusejí být ani hlášeny. To se týká například znásilnění. Odhaduje se, že těchto zločinů je hlášen pouze malý zlomek. Často se jedná o domácí násilí, které spáchá rodinný příslušník, (bývalý) přítel oběti nebo nějaký jiný blízký známý. Takové údaje tedy nemohou přesně popisovat skutečný stav.

Jaký podíl kriminality by byl odpovídající?

Pokud chceme porovnávat kriminalitu domácí a cizinecké populace, musíme si určit, jaký podíl by měl být odpovídající. Nelze jen převzít celkový podíl cizinců na obyvatelstvu. Odborná literatura nás poučí, že rozložení násilné kriminality ve společnosti je nerovnoměrné a je závislé na sociodemografických charakteristikách pachatelů. Cizinci jsou v České republice rozděleni do dvou protikladných skupin. První skupina je početně výrazně menší. Jedná se o cizince z vyspělých států Západu, kteří jsou příjmově bohatší než česká domácí populace. Obsazují totiž vysoce kvalifikovaná pracovní místa, často manažerská. Druhou – převažující – skupinu cizinců
představují populace z Východu. Tito lidé v ČR vykonávají práce, které nejsou pro Čechy populární. Podle údajů Úřadu práce 63 % cizinců pracuje na dělnických místech, zejména jako obsluha strojů a zařízení. Na druhé straně každý sedmý pracuje na místě, kde je požadováno vysokoškolské vzdělání. Obecně je však cizinecká populace mírně pod domácím průměrem, což by se teoreticky mělo odrazit i ve struktuře trestné činnosti.
Ještě výrazněji se cizinci od Čechů odlišují, pokud jde o demografii, tedy pohlavní a věkovou strukturu. Na dvojici grafů vidíme, že u cizinců dominují lidé ve středním věku, takřka chybí složka postproduktivní. Rovněž podíl dětí je jen zlomkem celku. Také z hlediska pohlaví najdeme rozdíl – v české populaci je více žen než mužů, ale u cizinců je to naopak. V celkové mužské populaci v ČR tvoří cizinci podíl 5,3 % a ženy jen 4,0 %.
Z hlediska kriminality jsou tato fakta velmi důležitá. Největší podíl závažné trestné činnosti připadá na muže, především na mladé a ve středním věku. Děti do 15 let a starší populace jsou stejně jako ženy z hlediska kriminality marginálními skupinami.
Vzhledem k takto odlišným strukturám není odpovídající předpokládat, že vyvážený podíl trestných činů cizinců by měl být roven jejich celkovému podílu v populaci. Abychom zohlednili jejich demografickou strukturu, vycházejme z podílu cizinců ve skupině všech mužů v ČR ve věku 25–49 let, kteří jsou dominantně nejčastějšími pachateli trestných činů. Tam je cizinců 8,0 %.

Stromy života celé ČR a cizinců

Druhy závažné kriminality

Pohled do Statistické ročenky ČR ukáže, že počet vězňů v roce 2015 dosáhl úrovně 20 866, přičemž cizinců bylo 1 669, což je výše zmiňovaný podíl 8 %. V předcházejících letech se také pohyboval kolem této hodnoty. Celkově se tedy zdá, že sklon k trestné činnosti je u cizinců v ČR na stejné úrovni jako u domácí populace. Je však třeba se podívat, za co byly tyto osoby odsouzeny.
Nejcitlivější jsou pochopitelně násilné kriminální činy, zejména vraždy. V tomto směru připomeňme, že ČR je v mezinárodním srovnání vcelku pokojnou zemí. V rámci EU je jednou z mála těch, kde se v roce 2014 počet obětí vražd na 100 tis. obyvatel pohyboval pod hodnotou 0,8.
Za vraždu bylo v roce 2016 v ČR odsouzeno celkem 94 lidí, z toho pouze jeden cizinec. Naopak v předcházejícím roce 2015 bylo odsouzeno 107 vrahů, z nichž 15 bylo cizinců. V roce 2014 připadalo na 121 případů vražd 10 vrahů cizinců, a ještě rok předtím na 110 vrahů připadalo 15 cizinců. Takto by šlo pokračovat dále do minulosti. Celkově je podíl cizinců na vraždách nadprůměrný, avšak trend směřuje ke zlepšování. Nelze také opominout, že násilná trestná činnost probíhá často uvnitř cizinecké komunity, nikoli navenek.
Pokud se zaměříme na paragrafy trestního zákoníku (zákon č. 40/2009), které jsou nejčastěji souzené, pak vede § 205 Krádež, za který bylo v roce 2016 odsouzeno 12 155 lidí, z toho 894 cizinců, což je podíl 7,0 %, který je spíše podprůměrný. Na druhém místě najdeme § 274 Ohrožení pod vlivem návykové látky s 10 417 pachateli, z nichž cizinců bylo 937, tedy 9% podíl.
Dalších trestných činů již bylo početně méně. K vážným proviněním patří § 173 Loupež, kde cizinci figurovali v 93 případech z 879, tedy měli 11 % podíl. Dále § 145 Vážné ublížení na zdraví, kde byli odsouzeni cizinci ve 42 případech ze 484, tedy 9% podíl. Naopak u § 148 Ublížení na zdraví z nedbalosti mají podíl pouze 5%, když z 520 odsouzených bylo 28 cizinců.
Znásilnění, tedy § 185, bylo uvedeno na 227 rozsudcích, přičemž 41 případů (18,0 %) zavinili cizinci, což je vysoce nadprůměrný podíl. Na druhou stranu u § 354 Nebezpečné pronásledování (tzv. stalking) mají cizinci podíl jen 4%, tedy 9 případů z 224. Z 35 případů spadajících pod § 158 Rvačky bylo odsouzeno 8 cizinců (23,0 %).
Pokud se dále zaměříme na méně četné trestné činy, kde však výrazně převládají pachatelé s cizím státním občanstvím, pak je to § 348 Padělání a pozměňování veřejné listiny s 490 cizinci na 650 případů (75,0 %), § 268 Porušování práv k ochranné známce s 60 cizinci na 110 případů (55,0 %), § 234 Neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku (10,0 %), § 283 Nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy (12,0 %) a u § 245 Padělání a pozměňování dokladů mají 8 případů z 23.

Odsouzení podle věkových skupin a pohlaví v ČR, 2015

Češi dominují v zanedbání povinné výživy

Češi mají jednoznačně nadprůměrný podíl nad cizinci v často zmiňovaných paragrafech: § 196 Zanedbání povinné výživy (kde mají cizinci jen 4% podíl, což souvisí s jejich relativně malým počtem dětí), § 209 Podvod (5,0 %), § 178 Porušování domovní svobody (5,0 %), § 211 Úvěrový podvod (3,0 %), § 206 Zpronevěra (4,0 %) a § 210 Pojistný podvod (4,0 %).
Dále mají Češi neproporcionálně vysoký podíl u § 346 Křivá výpověď a nepravdivý znalecký posudek (kde mají cizinci podíl jen 2,0 %), § 181 Poškození cizích práv (5,0 %), § 329 Zneužití pravomoci úřední osoby (1,0 %), bohužel také u § 187 Pohlavní zneužití (6,0 %) anebo § 230 Neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací (3,0 %).
Žádný cizinec nebyl v roce 2016 odsouzen za § 143 Usmrcení z nedbalosti, zatímco českých občanů 244. Naopak u všech pěti případů § 236 Výroba a držení padělatelského náčiní byli odsouzeni cizinci.

Autor: , ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí
Zatím zde není žádný komentář.