Nedostatek lidí dělá podnikům problémy

VYDÁNÍ: 07-08/2018
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Růst české ekonomiky v 1. čtvrtletí 2018 zpomalil. Podobně jako vloni však přetrval vysoký růst výdajů domácností, mzdová tempa akcelerovala. Podniky stále naléhavěji pociťovaly nedostatek pracovní síly, což limitovalo jejich růst. Výsledkem bylo mimo jiné posílení investiční aktivity do ICT, strojů a zařízení.

Meziroční tempo růstu hrubého domácího produktu (HDP) v 1. čtvrtletí 2018 zpomalilo na 4,2 %. I to však stačilo na umístění České republiky na jedné z předních pozic v Evropské unii. K celkovému růstu HDP stabilně přispívala spotřeba domácností i vládního sektoru a sílil příspěvek investiční aktivity. Naopak bilance zahraničního obchodu poprvé od 3. čtvrtletí 2013 k ekonomickému růstu nepřispívala (po vyloučení dovozu pro konečné užití). Současný silný růst spotřeby i investiční aktivity totiž zčásti pokrývá dovoz, což byl jeden z důvodů poklesu přebytku bilance zahraničního obchodu.

Příspěvky odvětví k meziroční změně HPH, 1. Q 2013 – 1. Q. 2018 (příspěvky odvětví v p. b., růst HPH v %)

Růst průmyslu zvolnil, dařilo se službám

Nabídkovou stranu ekonomiky reprezentuje hrubá přidaná hodnota (HPH). Ta v 1. čtvrtletí 2018 meziročně vzrostla o 4,3 % (podle dostupných údajů šlo o pátý nejvyšší růst v EU). Pro českou ekonomiku je klíčovým odvětvím zpracovatelský průmysl. Ten v posledních čtyřech letech stabilně přispívá k růstu HPH a je rovněž silně navázán na vývoz. V 1. čtvrtletí 2018 však došlo k mírnému oslabení jeho role na celkovém růstu. Odvětví služeb naopak posílila a v 1. čtvrtletí k růstu přispívala nejvíce. Po delší době se vyššího růstu HPH dočkalo i stavebnictví.
Podrobnější pohled poskytují podnikové statistiky. Index průmyslové produkce vzrostl v 1. čtvrtletí meziročně o 4,0 %, a nedosáhl tak dynamiky žádného z loňských čtvrtletí. Zpomalení výkonu průmyslu může souviset i s obtížnější situací exportérů. Ti na jedné straně čelili důsledkům sílící koruny, na straně druhé pak naráželi na limity výrobních kapacit v důsledku stále se prohlubujícího nedostatku pracovních sil doprovázeného sílícími mzdovými náklady.

Dlouhodobý útlum těžby a dobývání

Za zpomalením meziročního růstu stála v 1. čtvrtletí především výroba motorových vozidel, jejíž produkce meziročně vzrostla o 2,9 %. Neudržitelnost vysoké dynamiky produkce signalizovaly v tomto odvětví i nové zakázky, jejichž objem již po 1. čtvrtletí 2017 meziročně fakticky stagnoval. Silnější dynamiku si uchovaly návazné obory automobilového průmyslu. Jejich příspěvek k růstu průmyslu činil 1,0 p. b. (hlavně vlivem výroby elektrických zařízení). Významný byl i příspěvek kovovýroby, kterou poháněla sílící tuzemská poptávka. Dařilo se strojírenství a hlavně výrobě počítačů, elektronických a optických přístrojů. Mimo zpracovatelský průmysl pokračoval dlouhodobý útlum v těžbě a dobývání, kde za deset let klesla produkce o třetinu. Mírnější zima se odrazila ve slabších výkonech energetiky.
Stavebnictví, podpořené mírným růstem objemu veřejných investic i příznivým počasím na počátku roku, pokračovalo v loňském oživení. Stavební produkce mezičtvrtletně posílila o 1,5 %, a to výhradně zásluhou váhově převažujícího pozemního stavitelství. Napomohl tomu i postupný rozvoj bytové výstavby, byť jde z pohledu celého odvětví o relativně okrajový segment.
Zahájených bytů bylo meziročně o šestinu více, jejich četnost (7,6 tis.) se v rámci 1. čtvrtletí navyšovala již potřetí v řadě. Více bytů vzniklo letos netradičně hlavně zásluhou růstu v kategorii stavebně upravených nebytových prostor (v krajích Středočeském a Ústeckém), přibylo však i bytů v rodinných či bytových domech. Přetrvával problém slabé bytové výstavby v Praze, jejíž objem výrazně pokulhával za růstem pracovních míst, resp. počtem nově příchozích obyvatel a přispíval k rostoucímu napětí na rezidenčním trhu.
Služby těží ze současného růstu domácí poptávky, což potvrzují například podrobnější údaje o spotřebě domácností. Některá odvětví služeb jsou přímo navázána na zbytek ekonomiky a současný rozvoj jim výrazně napomáhá. Takovými jsou například doprava a skladování, které v 1. čtvrtletí táhly růst tržeb v terciárním sektoru. Významná byla však i role dynamicky rostoucích informačních a komunikačních činností, které se na růstu služeb podílely celou třetinou. Tržby ve vybraných službách (bez obchodu, peněžnictví, pojišťovnictví, vědy, výzkumu a veřejných služeb) tak posílily proti poslednímu loňskému čtvrtletí o 2,3 %, v meziročním vyjádření pak o 4,2 %. I přes značnou různorodost služeb probíhal růst napříč všemi hlavními odvětvími.
Tržby v maloobchodu (bez motoristického segmentu) nadále mírně sílily a v 1. čtvrtletí vzrostly meziročně o 6,3 % (nejvyšším tempem po 3. čtvrtletí 2007). Plně se v nich odrážela rekordně vysoká důvěra spotřebitelů ovlivněná nízkou nezaměstnaností i vysokým tempem růstu průměrných mezd (jejich kupní síla vzrostla meziročně nejvíce za posledních patnáct let). K růstu maloobchodu nejvíce přispěl již tradičně prodej nepotravinářského zboží, jehož tempa převyšovala 8,5% hranici již páté čtvrtletí v řadě. Česko se v posledních třech letech řadí k zemím s nejsilnějším růstem maloobchodních tržeb v EU. V 1. čtvrtletí zaznamenaly vyšší meziroční tempa jen Kypr, Maďarsko a Rumunsko.

Vybrané bariéry růstu (podniky v %)

Limitem je pracovní síla

Navzdory mírnému oslabení zahraniční poptávky jsou v tomto ohledu podniky v dobré pozici. Potvrzují to i konjunkturální průzkumy. Stále klesá podíl respondentů, kteří uvádějí jako bariéru růstu nedostatečnou poptávku. Sílí však jejich problémy při hledání vhodné pracovní síly. Nejviditelnější je tato situace v průmyslu, kde se nedostatek pracovní síly stal nejvážnější překážkou již v druhé polovině loňského roku (naposledy k tomu došlo na přelomu let 2007 a 2008). Potíže s pracovní silou sužovaly na počátku 2. čtvrtletí 2018 zejména hlavní exportní odvětví – automobilový průmysl (66 %), strojírenství (59 %), hlavní subdodavatele pro automobilový průmysl (kolem 50 %) či kovodělný průmysl (47 %). Vysoký byl nedostatek pracovní síly i v mnohých malých oborech s nízkou mzdovou úrovní – v kožedělném, textilním či oděvním průmyslu. Zatímco v průmyslu se problém s lidskými zdroji začal silně projevovat již během let 2016 a 2017, v ostatních odvětvích ekonomiky se objevil s jistým odstupem – ve stavebnictví trápí letos více než čtvrtinu podniků, ve službách šestinu.
Neuspokojenou poptávku po zaměstnancích potvrzují i údaje z úřadů práce. Počet volných pracovních míst se letos meziročně navýšil o více než 100 tis., a během dubna dokonce poprvé v historii ČR překonal počet registrovaných uchazečů o práci. Obdobně jako v loňském roce ale platilo, že zhruba tři čtvrtiny meziročního přírůstku tvořila místa s nízkými deklarovanými nároky na kvalifikaci (pomocné a nekvalifikované práce, obsluha strojů a zařízení). Zaměstnavatelé tak pravděpodobně stále častěji cílí na zahraniční pracovníky především z východoevropských států, neboť rezervoár disponibilní pracovní síly z tuzemska se výrazně ztenčil. Obecná míra nezaměstnanosti dosáhla (podle sezónně očištěných údajů) v letošním květnu 1,8 % u mužů a 2,9 % u žen. Meziročně ubylo rovněž ekonomicky neaktivních, kteří by chtěli pracovat.

Volná místa podle kvalifikačních tříd na konci měsíce, meziroční přírůstky (v tis.)

Autor: , vedoucí oddělení svodných analýz
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

„Ajťáci“ chybějí dvěma třetinám firem

ilustrativní fotka

Poptávka po ICT odbornících se rok od roku zvyšuje. Za poslední dva roky stoupl podíl firem, které měly problémy s obsazením volných míst, o osm procentních bodů. Situaci jim neusnadňují ani nadprůměrné platy, které ICT pracovníci pobírají.

Klíčem k růstu jsou investiční výdaje

ilustrativní foto

Česko dlouhodobě patří mezi země s nejvyšším podílem investic na hrubém domácím produktu.

V Česku žije a pracuje půl milionu cizinců

Ilustrační foto

Podíl cizinců na celkové populaci České republiky roste. V roce 2016 dosáhl 4,5 %, a v mezinárodním srovnání tak zařadil Česko na 19. místo v rámci zemí Evropské unie.

Rok 2017 byl pro českou ekonomiku úspěšný

ilustrativní obrázek

Poslední čtvrtletí roku 2017 potvrdilo, že česká ekonomika zažila mimořádně úspěšný rok. Díky růstu výdělků se spotřeba českých domácností zvýšila nejvíce za posledních deset let. Silná zahraniční poptávka motivovala podniky k investicím v jejich provozech.

Kde hledat volné pracovní síly? Mezi mladými a seniorkami

ilustrativní fotka

Od roku 2013 se snížil počet ekonomicky neaktivních, kteří by chtěli pracovat, o 23,5 tis. a v období 1.–3. čtvrtletí roku 2017 dosáhl 124,8 tis. osob. Většina z nich (97 tis.)
již dříve pracovala.

Praha přitahuje vzdělané. Berou tu více

Ilustrační foto

Vysoké průměrné mzdy v Praze jsou dány především velkým podílem vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců, kteří zároveň dostávají výrazně vyšší mzdy, než je běžné v ostatních krajích. Naopak zaměstnanců bez maturity je v Praze málo a jejich výplata je ve srovnání s ostatními kraji zcela průměrná. Vyplývá to z regionální analýzy strukturální mzdové statistiky za rok 2016, která vysvětluje jednak vysokou mzdovou úroveň a zároveň ekonomickou výkonnost Prahy, jež je nad dvojnásobkem národního průměru.

Dlouhodobá nezaměstnanost je nejnižší od roku 1997

ilustrativní obrázek

Počet lidí hledajících zaměstnání déle než jeden rok sestoupil na konci roku na rekordně nízkou úroveň. Mezi dlouhodobě nezaměstnanými převládají ženy a lidé ve vyšším věku. Naopak většina mladých lidí si je schopná nalézt zaměstnání do jednoho roku.

Z východoevropských ekonomik je ČR nejdražší

Ilustrační foto

Průměrné náklady na pracovní sílu za jednu odpracovanou hodinu byly v EU 24,2 eur, v ČR 10 eur. V nejdražším finančním sektoru činil evropský průměr 41,2 eur, zatímco v pohostinství a ubytování dosáhl pouze 14,4 eur. Ještě větší rozdíly najdeme ve výsledcích posledního celoevropského šetření nákladů práce v třídění podle zemí a oblastí.

Podniky si více konkurují při hledání zaměstnanců

ilustrativní obrázek

Ekonomické oživení se projevuje nárůstem počtu volných pracovních míst, klesající nezaměstnaností a zrychlujícími mzdami. Do budoucna však může být ohroženo geopolitickou nestabilitou a ekonomickým útlumem u západních partnerů.