Jak vnímáte prospěšnost scanner dat ve statistice?

Pokladní systémy obchodních řetězců evidují podrobné údaje nejenom o tržbách, ale také o prodaném zboží. Díky nim dokážou obchodníci plánovat budoucí skladbu sortimentu. Údaje je však možné využít i jinak – například při měření spotřebitelské inflace.

Marek Rojíček

Marek Rojíček
předseda Českého statistického úřadu

Využívání dat z pokladen obchodních řetězců je jasný trend v moderní statistice, který přináší úsporu kapacit jak u respondentů, tak u statistiků. Představuje sice zvýšené nároky na zpracování a vyhodnocování těchto dat, ty jsou však bohatě vykompenzovány zvýšením kvality a přesnosti měření spotřebitelské inflace. Typickým příkladem je zachycení slevových akcí, které tradiční měření zachycuje jen nahodile, zatímco průměrné ceny vycházející z údajů z pokladen měří dopad těchto slev přesně. To se týká i množstevních slev, slev na věrnostní karty apod. Umožňuje to také pružněji reagovat na změny spotřebitelských preferencí.

 

Tomáš Holub

Tomáš Holub
ředitel měnové sekce České národní banky

Kvalita dat spotřebitelské inflace je důležitým předpokladem pro plnění hlavního poslání ČNB, a to péče o cenovou stabilitu. Ve využívání scanner dat vidíme významnou inovaci jdoucí ve směru většího množství a přesnosti dat, jakož i schopnosti pokrytí cenových pohybů v průběhu celého měsíce ve srovnání s dosavadní praxí. Očekáváme, že změna sběru dat a jejich následná analýza a zpracování povedou ke zvýšení vypovídací schopnosti ukazatelů zejména u spotřebitelské inflace a potažmo i k jejich vyšší důvěryhodnosti pro širokou veřejnost. To nepřímo přispěje i ke zvýšení kredibility režimu měnové politiky ČNB, kterým je cílování inflace.

 

Jakub Fischer

Jakub Fischer
děkan Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze

Zachycení vývoje cenové hladiny patří k nejvýznamnějším úkolům státní statistické služby. Odhady cenového vývoje jsou podstatné jak samy o sobě (například pro řízení měnové politiky), tak při přepočítávání nominálního vývoje nejrůznějších statistických ukazatelů (včetně mezd) na vývoj reálný. Součástí statistiky coby vědní disciplíny je hledání nejrůznějších cest, jak zvyšovat kvalitu statistických ukazatelů, snižovat respondentům zátěž (pracnost) při plnění jejich zpravodajské povinnosti a konečně i rozšiřovat možnosti výzkumného využití statistických údajů. Využívání scan­ner dat mezi takové cesty bezesporu patří.

 

Zdeněk Juračka

Zdeněk Juračka
předseda Asociace českého tradičního obchodu

Vážím si skutečnosti, že jsem byl před časem přizván ke spolupráci na řešení problematiky statistiky rodinných účtů s tím, že jsem mohl nabídnout efektivnější a aktivnější sběr potřebných dat. Několik desítek let práce v maloobchodě mě přesvědčilo o potřebnosti a důslednosti při koncipování techniky a zejména kvality této statistiky a také k poznání, že moderní maloobchod disponuje ve svých pokladních systémech potřebnými daty. Jen je dokázat využít. Důsledná a trpělivá práce kolegy z ČSÚ Jaroslava Sixty již začala přinášet ovoce. Po systému COOP se ke spolupráci přihlásil i řetězec Albert a snad se podaří přesvědčit i další. Ostatní řetězce by si měly uvědomit, že svou váhavostí poškozují i samy sebe.

 

Karel Havlíček

Karel Havlíček
předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR

Žijeme v době digitální revoluce, jejímž základem je internet, aplikace, vzdálená správa a sdílení dat. Chceme-li skutečně vytvořit moderní digitální stát, musí elektronizace sloužit nám, a ne my jí. Musí nám přinést úsporu času, lidí a peněz, přesnost, dostupnost a vlastní optimalizaci mi­lionu informací, které se na nás denně valí. K tomu je nezbytné sdílet vše, co nám neuškodí nebo nás neoslabí v konkurenčním prostředí. Přesná statistika má vliv na naše hodnocení, je klíčem pro rozhodování a její relevance musí být cílem nás všech. Sbírat ve 21. století data mechanickou cestou je jako pořídit si do firmy nový fax.