Největší chráněné území? Šumava

VYDÁNÍ: 09/2018
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Ke konci roku 2017 zabírala chráněná území v České republice 13 676 km2. Tato plocha představovala 17 % celkové rozlohy našeho státu. Jihočeský kraj má největších chráněných území nejvíce.

V Česku se nachází více než 200 národních přírodních rezervací a památek, 26 chráněných krajinných oblastí a čtyři národní parky.
Největší plochou chráněných území se může pochlubit Jihočeský kraj (2 065 km²), za ním pak následuje kraj Ústecký (1 482 km²). Plochu nad 1 000 km² má ještě dalších pět krajů. Pomineme-li kraj hl. m. Praha, mají nejmenší plochu chráněných území kraje Pardubický (440 km²) a Jihomoravský (496 km²).
Z mezikrajského pohledu byl nejvyšší podíl zvláště chráněných území zaznamenán v krajích Libereckém (37 % z rozlohy kraje), Zlínském (31 %) a Ústeckém (28 %). Oproti tomu nejmenší podíl rozlohy zvláště chráněných území měly kraje Jihomoravský (7 % z rozlohy kraje), Pardubický a Kraj Vysočina (oba shodně 10 %).

Beskydy jsou druhé

Největším chráněným územím je Šumava s celkovou rozlohou 1 678 km². Oblast tvoří národní park Šumava (683 km²) a chráněná krajinná oblast Šumava (995 km2), která zahrnuje ochranné pásmo národního parku. Nejvyšším bodem parku je hora Plechý v nadmořské výšce 1 378 m, nejníže položeným místem je tok řeky Otavy u Rejštejna (570 m n. m.).
Druhou největší chráněnou krajinnou oblastí jsou Beskydy s rozlohou 1 205 km2 a s nadmořskou výškou 326–1 319 m. Třetí největší plochu zaujímá České středohoří s rozlohou 1 068 km² a s nadmořskou výškou 124–824 m.
Naproti tomu rozlohou nejmenší je chráněná krajinná oblast Blaník, která se rozprostírá na ploše 40 km² (nadmořská výška 363–632 m). Její dominantou je hora Blaník. O 40 km² více má pak oblast Poodří (80 km², 164–536 m n. m.).

Rozloha chráněných území v České republice k 31. 12. 2017

Rozloha chráněných území v České republice k 31. 12. 2017

Orná půda mizí ve všech krajích

V posledních letech ubývá ve všech krajích orné půdy, a to převážně ve prospěch trvalých travních porostů a lesních pozemků. V porovnání let 2017 a 2000 ubylo nejvíce této půdy v Libereckém kraji (–11,4 %). Druhou příčku obsadil kraj hl. m. Praha (–8,9 %), třetí pak Karlovarský kraj (–8,7 %). Nejmenší pokles byl zaznamenán v krajích Jihomoravském a Středočeském (shodně o 2,6 %). Nejvyšší podíly orné půdy měly kraje Středočeský (18,4 %), Jihomoravský (11,8 %) a Kraj Vysočina (10,7 %).
Lesní pozemky se v porovnání let 2017 a 2000 zmenšily ve třech krajích, a to ve Středočeském, Moravskoslezském a v Kraji Vysočina. Nejvíce lesních pozemků naopak přibylo v krajích hl. m. Praha (o 6,5 %) a v Olomouckém (o 5,0 %).

Autor: , odělení informačních služeb a správy registrů
Zatím zde není žádný komentář.