V České republice se průměrně narodí přes 100 tis. dětí ročně. Od roku 2001 jich bylo nejvíce v roce 2008 (119,6 tis.) a nejméně právě v roce 2001 (90,7 tis.). Meziroční růstové tendence zaznamenané v letech 2002–2008 a 2014–2017 doplnil každoroční pokles živě narozených dětí v letech 2009–2013.
Nejvyšší věk prvorodiček je v Praze
Jestliže v roce 2001 představoval průměrný věk maminek při narození prvního dítěte 25,3 roku, o 16 let později již 28,9 roku. Suverénně nejvyšší byl v Praze, a to v celé časové řadě 2001–2017. Průměrný věk maminek při narození prvního dítěte zde v roce 2017 činil 31,1 roku. Praha je již devátým rokem jediným krajem v zemi, kde se průměrný věk prvorodiček nachází nad třicetiletou hranicí. V opačné pozici je kraj Ústecký, ve kterém v roce 2017 dosahoval průměrný věk prvorodiček 27,4 roku.
Co je hlavní příčinou?
Kromě proměn ve věkové skladbě populace je hlavní příčinou odkládání mateřství do pozdějšího věku. V roce 2001 mělo maminku ve věku do 24 let včetně celkem 28,8 tis. novorozenců. O 16 let později se jejich počet snížil na 16,0 tis. Výrazný úbytek počtu živě narozených dětí mladým ženám mezi roky 2001 a 2017 byl způsoben především třetinovým úbytkem potenciálních mladých rodiček. V relativním pohledu se počet dětí, které se narodily ženám ve věku do 19 let, dokonce mírně zvýšil. Zatímco v roce 2001 se jednalo o 11,5 dětí na 1 tis. žen daného věku, v roce 2017 to bylo 11,9 dětí. U následující, z pohledu reprodukce významnější věkové skupiny žen 20–24 let již míry plodnosti poklesly, a to z 61,4 dětí v roce 2001 na 50,8 dětí v roce 2017.
Průměrný věk matky při narození dítěte v krajích v roce 2017
Míra plodnosti žen ve věku 20–24 let se nejvíce snížila na Moravě
Významnou rozmanitost nenabízí pouze srovnání časové, ale také územní. V Ústeckém kraji se 1 tisíci žen ve věku do 19 let narodilo v roce 2017 průměrně 24,7 dětí. Druhý nejvyšší počet byl v kraji Karlovarském (18,5 dětí). Čtyřikrát méně dětí než v Ústeckém kraji se narodilo ženám stejného věku v Praze (6,1 dětí), která se umístila na opačném pólu pořadí. Druhý relativně nejnižší počet dětí narozených ženám ve věku do 19 let byl sledován v kraji Zlínském (6,9 dětí). Míry plodnosti žen ve věku 20–24 let se mezi roky 2001 a 2017 snížily ve všech krajích, nejvýznamněji na Moravě. Pořadí krajů s mezními hodnotami zůstalo stejné jako v případě předchozí věkové skupiny. Relativně nejvyšších hodnot dosáhly v roce 2017 kraje Ústecký (73,7 dětí) a Karlovarský (64,8 dětí). Nejnižší míry náležely opět Praze (29,8 dětí) a Zlínskému kraji (42,3 dětí).
Od roku 2008 další změna
Zatímco v roce 2001 se absolutně i relativně nejvíce dětí narodilo ženám ve věku 25–29 let, v roce 2017 již převažovaly děti narozené ženám ve věku 30–34 let. Z absolutního pohledu se začalo více dětí rodit ženám ve věku 30–34 let od roku 2008, z relativního pohledu nastal zlom v roce 2011. V roce 2001 se ženám ve věku 25–29 let narodilo 39,5 tis. dětí. Ačkoliv o 16 let později se jejich počet snížil na 34,5 tis., míry plodnosti se paradoxně zřetelně zvýšily. Příčinou protichůdného vývoje byl téměř čtvrtinový úbytek žen v této věkové kategorii. V roce 2017 se 1 tisíci žen ve věku 25–29 let narodilo v průměru 103,7 dětí, tj. o 11,3 více než v roce 2001. Z regionálního pohledu se relativně nejvíce dětí narodilo v Kraji Vysočina (117,0 dětí) a Středočeském kraji (112,2 dětí). Nejnižší míry plodnosti žen ve věku 25–29 let charakterizovaly Prahu (81,3 dětí) a kraj Karlovarský (92,3 dětí).
Ženám ve věku 30–34 let se v roce 2017 narodilo 39,4 tis. dětí. Pro srovnání, v roce 2001 se ženám stejného věku narodilo pouze 16,4 tis. dětí. Vzhledem k tomu, že se absolutní počet žen v této věkové kategorii zvýšil jen velmi mírně, jde rozhodující část výrazného přírůstku počtu narozených dětí na vrub vyšších měr plodnosti. Zatímco v roce 2001 připadalo na 1 tis. žen ve věku 30–34 let v průměru 48,3 dětí (tj. méně než ženám ve věku 25–29 let i 20–24 let), o 16 let později se jejich počet zvýšil na 111,9 dětí (tj. více než ženám ve věku 25–29 let i 20–24 let). V mezikrajském pohledu byly míry plodnosti žen ve věku 30–34 let nejvyšší v krajích Zlínském (121,0 dětí) a Jihomoravském (120,4 dětí). Naopak nejnižší byly v krajích Karlovarském (84,8 dětí) a Ústeckém (92,1 dětí).
Zvýšil se i počet dětí narozených ženám ve věku 35–39 let
Odklad mateřství do pozdějšího věku je dobře patrný z časového vývoje měr plodnosti žen ve věku 35–39 let a 40–44 let. V roce 2001 se 1 tisíci žen ve věku 35–39 let narodilo průměrně 15,3 dětí, tj. čtyřikrát méně než 1 tis. žen ve věku 20–24 let (61,4 dětí). Naopak v roce 2017 se průměrný počet dětí narozených ženám ve věku 35–39 let zvýšil na 49,8 dětí, tj. na téměř stejnou hodnotu, která ve stejném roce charakterizovala věkovou skupinu žen 20–24 let (50,8 dětí). V územním detailu náležely nejvyšší míry plodnosti žen ve věku 35–39 let Praze (62,6 dětí) a kraji Jihomoravskému (54,1 dětí). Nejnižší míry plodnosti příslušely ženám v krajích Moravskoslezském (40,4 dětí) a Karlovarském (41,0 dětí). V České republice se ženám ve věku 35–39 let narodilo v roce 2017 celkem 20,1 tis. dětí, což bylo o 14,9 tis. více než v roce 2001.
Vyšší významnosti dosahují v posledních letech také počty dětí narozených ženám ve věku 40–44 let. Zatímco v roce 2001 se na celkovém počtu živě narozených dětí podílely pouze z 0,9 %, o 16 let později jejich podíl vzrostl na 3,7 %. Například v Praze, kde byla v roce 2017 sledována v této věkové kategorii nejvyšší míra plodnosti (14,1 dětí), byl absolutní počet dětí narozených ženám ve věku 40–44 let téměř stejně vysoký jako v roce 2001 v celé České republice.
