Role ČSÚ v problematice udržitelného rozvoje

VYDÁNÍ: 09/2018
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Státní statistická služba má nezastupitelnou roli v monitorování udržitelného rozvoje. Český statistický úřad proto spolupracuje se všemi poskytovateli dat nezbytnými pro hodnocení, zda ČR dosahuje stanovených cílů. Posuzuje dostupnost údajů za ČR nejen ke globální sadě indikátorů Agendy 2030, ale také k evropské a tuzemské sadě indikátorů udržitelného rozvoje.

Historie a metodické vymezení udržitelného rozvoje

Významným milníkem byl rok 1987, kdy byla zveřejněna definice trvale udržitelného rozvoje: „Trvale udržitelný rozvoj je takovým rozvojem, který naplňuje potřeby přítomných generací, aniž by ohrozil schopnost budoucích generací naplňovat potřeby své.“ Na Konferenci Organizace spojených národů o životním prostředí a rozvoji v Rio de Janeiru v roce 1991 byla definice udržitelného rozvoje přijata. Po dvaceti letech na summitu Rio +20 bylo rozhodnuto o vytvoření celosvětové strategie Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030, respektující tři pilíře udržitelného rozvoje – ekonomický, environmentální a sociální. V roce 2015 se uskutečnil Summit OSN k udržitelnému rozvoji, na kterém byla tato strategie přijata.
Agenda 2030, jak se celosvětový plán zkráceně označuje, obsahuje 17 cílů udržitelného rozvoje, členěných na dalších 169 podcílů. Na tvorbě Agendy 2030 spolupracovalo 193 států OSN včetně České republiky.

Pilíře udržitelného rozvoje

Pilíře udržitelného rozvoje

Na přijetí Agendy 2030 reagovala také Evropská unie. V roce 2016 vydala sdělení, ve kterém se zavázala k naplňování všech jejích cílů. Problematika udržitelného rozvoje však nebyla pro Unii žádnou novinkou. Již od roku 2001 existovala Strategie Evropské unie pro udržitelný rozvoj. Ta byla v roce 2010 nahrazena širší strategií Evropa 2020.
S udržitelným rozvojem má dlouholeté zkušenosti i Česká republika. V roce 2003 vznikla Rada vlády pro udržitelný rozvoj (RVUR), která dodnes slouží jako poradní a koordinační orgán ČR pro oblast udržitelného rozvoje. V roce 2004 byla vytvořena Strategie udržitelného rozvoje ČR, kterou v roce 2010 nahradil Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR. V návaznosti na celosvětový rozvojový plán směřující k 17 cílům udržitelného rozvoje byl v roce 2017 schválen nový Strategický rámec Česká republika 2030. Ten formuluje šest klíčových oblastí: lidé a společnost, hospodářský model, odolné ekosystémy, obce a regiony, globální rozvoj a dobré vládnutí. Rámec předurčuje směr České republiky do roku 2030.

Cíle udržitelného rozvoje

Role ČSÚ

I když se na první pohled může zdát, že problematika udržitelného rozvoje nemá se statistikou nic společného, opak je pravdou. Její role je nezastupitelná, a to zejména při tvorbě návrhů a zpracování dat k indikátorům, které monitorují naplňování cílů udržitelného rozvoje.
Od roku 2010 spolupracoval ČSÚ na vydávání hodnotících „Situačních zpráv“ ke Strategickému rámci udržitelného rozvoje. Koordinátorem vydávání těchto zpráv bylo Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. Za dobu existence Strategického rámce byly vydány celkem tři zprávy, pro které ČSÚ připravoval data a hodnocení vývoje k jedné třetině indikátorů.
Od roku 2016, v průběhu příprav nového Strategického rámce Česká republika 2030, byla role statistiky ještě více posílena. Rada vlády pro udržitelný rozvoj zřídila Výbor pro indikátory, kterému od jeho vzniku předsedá ČSÚ. Úřad koordinuje naplňování indikátorů pro Agendu 2030 za Českou republiku a děje se tak na základě usnesení vlády č. 61 z 25. ledna 2016. Výbor pro indikátory má přes 40 členů a kromě statistiků jsou v něm zastoupena ministerstva, veřejná sféra, akademická sféra a neziskový sektor.
Problematika indikátorů udržitelného rozvoje se od roku 2016 také každoročně promítá do priorit ČSÚ. Uvnitř Úřadu se této problematice věnuje více než 20 zaměstnanců v rámci aktivit Interní pracovní skupiny pro indikátory udržitelného rozvoje. Pracovní skupina i Výbor pro indikátory RVUR rozsahem řešených témat přesahují tuzemské hranice, neboť diskutují celkem tři indikátorové sady k udržitelnému rozvoji: globální (Agenda 2030), evropskou a národní (ČR 2030).

ČR 2030

ČR 2030

Indikátorové sady obsahují dohromady 540 indikátorů

Prioritou je globální sada vytvořená OSN pro potřeby vyhodnocování Agendy 2030, která čítá 244 ukazatelů. Přestože se na této sadě pracuje již několik let, stále obsahuje některé položky bez jednoznačně vymezené metodiky. Po posledním přehodnocení, které se uskutečnilo v dubnu 2018, má 97 indikátorů propracovanou metodiku a celosvětovou dostupnost dat, 77 indikátorů má propracovanou metodiku, ale data nejsou celosvětově dostupná, 6 indikátorů se považuje za metodicky vyspělé, ale dostupnost dat je pouze pro určitá členění daného indikátoru (data například umožňují členění pouze podle pohlaví, ale ne podle věku). Ke zbývajícím 64 indikátorům ne­existuje zatím žádná metodika. Příkladem může být indikátor sledující podíl venkovského obyvatelstva, které bydlí v dosahu dvou kilometrů od celoročně sjízdné silnice.
Spolu s indikátory Agendy 2030 se ČSÚ zabývá evropskými indikátory, tzv. EU-SDG indikátory. Ty byly přijaty na jaře 2017 a v listopadu 2017 k nim vyšla první publikace EU-SDG monitoring report. Indikátory jsou přiřazeny k 17 cílům udržitelného rozvoje Agendy 2030. Měření cílů Eurostat monitoruje celkem stovkou dostupných indikátorů, které se v některých případech liší od indikátorů Agendy 2030.
Výše uvedené dvě sady indikátorů byly na tuzemské úrovni dále doplněny o indikátory ke Strategickému rámci Česká republika 2030. Tento rámec byl v roce 2017 schválen vládou ČR a zahrnuje 192 indikátorů. ČSÚ je poskytovatelem dat zhruba k jedné třetině z nich.
Role státní statistické služby, resp. ČSÚ je jasně vymezená a spočívá v dodávání dat k jednotlivým indikátorům. Ty slouží k měření stanovených cílů udržitelného rozvoje, avšak realizace opatření, která vedou k vyšší udržitelnosti, je již na vládách jednotlivých států a na mezinárodních organizacích.

Přehled počtu indikátorů k Agendě 2030 podle metodiky a dostupnosti dat, 2017 a 2018*)

Přehled počtu indikátorů k Agendě 2030 podle metodiky a dostupnosti dat, 2017 a 2018*)

Autor: , oddělení statistiky životního prostředí
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Indikátory udržitelného rozvoje

Problematika udržitelného rozvoje ve společnosti v posledních letech velmi rezonuje. Pro potřeby jeho měření a vyhodnocení nám v České republice slouží neuvěřitelných bezmála 540 indikátorů.

Environmentální účty

Enviromentální účty

Jaký je vliv ekonomického rozvoje společnosti na životní prostředí a jak naopak životní prostředí přispívá k ekonomickému rozvoji? Na tyto otázky dokáže dát odpovědi environmentální účetnictví.

Statistika lesů

Lesy

Lesnictví má u nás dlouhou tradici. Údaje o stavu lesů a hospodářských činnostech, které v nich probíhají, podávají informaci o významné složce krajiny. Lesy tvoří třetinu plochy území České republiky.

Statistika odpadů

Odpady

Odpady jsou součástí každodenního života všech lidí na celé planetě. Avšak lze na ně také hledět jako na cenný zdroj surovin. I když nemůžeme ovlivnit, jakým směrem se ve využívání odpadů budou ubírat jednotlivé země, sebe řídit umíme. Naším cílem je chránit životní prostředí.