Se čtyřmi vojenskými újezdy je v ČR 6 258 samosprávných obcí

VYDÁNÍ: 09/2018
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Územní jednotky jsou velikostně velmi odlišné. Z pohledu počtu obyvatel je největší obcí hlavní město Praha s 1 294 513 obyvateli. Naopak nejmenší obcí je Vysoká Lhota v okrese Pelhřimov s pouhými 15 obyvateli.

V historickém vývoji se počty obcí významně měnily. Podle toho, jak byly v příslušné době nastaveny společensko-ekonomické podmínky, docházelo k jejich slučování nebo rozdělování.

Obce vznikly v roce 1850

Územní jednotky (katastrální území) vznikly na území dnešní České republiky v roce 1789 při zavedení josefínského katastru. Postupně se však správní členění od katastrálního čím dál více odlišovalo. V katastrálním členění byla upřednostněna stabilita, správní členění reflektovalo vývoj území a jeho osídlení. Obce vznikly jako samosprávné jednotky v rámci reforem v roce 1850. Zákonem ze 17. března 1849 byla zrušena dosavadní panství a vrchnostenské zřízení, nejnižší jednotkou správy se staly obce. Nařízení č. 89/1854 zavedlo příslušnost obcí ke krajům, okresům a soudům.

Dlouhodobý vývoj počtu obcí na území současných krajů

Dlouhodobý vývoj počtu obcí na území současných krajů

V současnosti je obec definována jako základní územní samosprávné společenství občanů; tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce podle znění zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Za obce se považují také hlavní město Praha, statutární města, města a městyse. Vojenský újezd je vymezená část území státu určená k zajišťování obrany státu a k výcviku ozbrojených sil podle zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky. Vojenský újezd tvoří územní správní jednotku, ale od 1. ledna 2016 nejsou ve vojenských újezdech hlášeni k trvalému pobytu žádní obyvatelé.
Od roku 1869, kdy proběhlo první sčítání lidu, domů a bytů, se počet obcí v českých zemích postupně navyšoval až do roku 1930.

Počet obcí podle velikostních skupin k 1. 1. 2018

Počet obcí podle velikostních skupin k 1. 1. 2018

Po druhé světové válce došlo ke slučování obcí. Nejvíce obcí ubylo v pohraničních oblastech a v okolí větších měst, kdy začala města splývat se sousedními obcemi. Slučování obcí se uskutečnilo hlavně v roce 1960 při územní reorganizaci, kdy vznikly větší kraje a okresy, dále pak v letech 1964, 1975, 1976, 1980, 1981 a 1985.
Na počátku roku 1990 se úbytek počtu obcí zastavil. V té době existovalo na území České republiky jen 4 100 obcí. Již při volbách do zastupitelstev obcí na podzim roku 1990 se řada dříve sloučených obcí osamostatnila, vzniklo téměř 1 700 nových obcí. Tento proces pokračoval i v několika dalších letech, i když se slábnoucí intenzitou. V roce 1994 ještě vzniklo 36 nových obcí. Od té doby vznikalo jen několik obcí ročně (některé naopak zanikaly), anebo nedošlo k žádným změnám v počtu obcí.
Počty obyvatel v jednotlivých obcích jsou velmi rozdílné. Více než polovina obcí má méně než 500 obyvatel, 23 % obcí má méně než 200 obyvatel. Přitom podíly obcí do 200 obyvatel nejsou ve všech krajích stejné, v Kraji Vysočina představují 46,6 % obcí a naopak v Moravskoslezském kraji jen 4,7 % obcí. V těchto obcích však žije na území celého státu pouze 1,7 % obyvatel, největší podíly jsou v Kraji Vysočina (7,8 %) a v Jihočeském kraji (4,1%).

Vývoj počtu obcí*) v letech 1869–1990

Vývoj počtu obcí*) v letech 1869–1990

Naproti tomu více než 30 % obyvatel žije v 18 městech s 50 000 a více obyvateli. Kromě hlavního města Prahy, které má samozřejmě podíl stoprocentní, vysoký podíl obyvatel žije ve velkých městech v Moravskoslezském kraji (43,9 %) a v Jihomoravském kraji (32,1 %), což je ovlivněno především největšími městy v těchto regionech (Brno, Ostrava).
Také velikost území obcí je rozdílná. Hlavní město Praha má území s výměrou 49 621 ha, naproti tomu nejmenší výměru mají obce Závist v okrese Blansko (42 ha), Strukov v okrese Olomouc (53 ha) a Josefův Důl v okrese Mladá Boleslav (66 ha).
Na závěr pro zajímavost uvádíme, že nejdelší název má obec Nová Ves u Nového Města na Moravě (okres Žďár nad Sázavou) – 33 znaků vč. mezer, naopak nejkratší název mají obce Eš (okres Pelhřimov) a Aš (okres Cheb) – dva znaky.

Vývoj počtu obcí*) po roce 1950

Vývoj počtu obcí*) po roce 1950

Autor:
Zatím zde není žádný komentář.