Sever a východ republiky se vylidňují

VYDÁNÍ: 09/2018
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Příspěvky zaměřené na regionální rozdíly vycházejí z poznatků, ke kterým dospěli pracovníci oddělení informačních služeb krajských správ ČSÚ při přípravě publikací Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje kraje v roce 2017.

Příspěvky zaměřené na regionální rozdíly vycházejí z poznatků, ke kterým dospěli pracovníci oddělení informačních služeb krajských správ ČSÚ při přípravě publikací Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje kraje v roce 2017.
Z makroekonomického pohledu byl vývoj v roce 2017 příznivý – ekonomika rostla. V územním detailu však vidíme, že růst nebyl rovnoměrný. Nezřídka se ještě více rozevíraly pověstné nůžky mezi kraji úspěšně se rozvíjejícími a těmi zaostávajícími. Praha a střední Čechy jsou dlouhodobě na předních místech v růstu HDP, mají vysokou míru zaměstnanosti a nejvyšší mzdy. Tím se stávají atraktivními pro obyvatele území s méně příznivým trendem vývoje, což vede k migračnímu přírůstku obyvatel a následně i k růstu obyvatel přirozenou měnou. Růst počtu obyvatel s sebou přináší intenzivnější bytovou výstavbu a rozvoj služeb.
Naproti tomu sever a východ republiky se nerozvíjejí tak dynamicky. Investice tam sice směřují (například do ochrany životního prostředí jsou jedny z nejvyšších), avšak tím jsou spíše odstraňovány dluhy z minulosti. Tyto investice jsou nutnou, ale nikoli postačující podmínkou dalšího vývoje. Prozatím nižší mzdy, vyšší nezaměstnanost a přes určité zlepšení i nadále horší kvalita životního prostředí vedou k vylidňování těchto území a s tím souvisejícímu růstu negativních jevů.
Bylo by však zavádějící činit takové závěry jen z pohledu na „krajská čísla“. Územní rozdíly jsou i v rámci krajů – ekonomická úroveň v krajských městech a jejich zázemí se výrazně liší od periferních oblastí, ať již v příhraničí, nebo v tzv. vnitřních periferiích při hranicích krajů. Tato okrajová území lze charakterizovat horším pracovním uplatněním i obtížnou dostupností služeb v souvislosti se zhoršenou dopravní dostupností. Proto i ve středních Čechách existují území, která lze považovat za problematická, ať již jde o Slánsko a Čáslavsko z hlediska nezaměstnanosti, anebo Mělnicko z hlediska životního prostředí. Naproti tomu i v Moravskoslezském kraji jsou území s nízkou nezaměstnaností (Jablůnkovsko a Hlučínsko) a příznivými emisními poměry (Bruntálsko).

Autor: , oddělení informačních služeb
Zatím zde není žádný komentář.