„Ajťáci“ chybějí dvěma třetinám firem

VYDÁNÍ: 10/2018
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Poptávka po ICT odbornících se rok od roku zvyšuje. Za poslední dva roky stoupl podíl firem, které měly problémy s obsazením volných míst, o osm procentních bodů. Situaci jim neusnadňují ani nadprůměrné platy, které ICT pracovníci pobírají.

V roce 2017 se v České republice profesně zabývalo ICT necelých 186 tis. osob, z toho 88 tis. byli manažeři, inženýři a specialisté. Techniků, mechaniků a opravářů bylo 97 tis. Přestože pracovníků v obou skupinách každý rok mírně přibývá, stále tvoří „jen“ 3,6 % ze všech zaměstnaných, což odpovídá průměru Evropské unie. Podobné podíly jsou také v Maďarsku či ve Slovinsku. Nejvíce ICT odborníků pracovalo ve Finsku a Švédsku (6,6 a 6,3 %), nejméně pak v Řecku (1,4 %).

Největší koncentrace „ajťáků“ je v Praze

V hlavním městě tvoří ICT odborníci (46 tis.) největší podíl (6,8 %) na všech zaměstnaných. Se značným odstupem Prahu následují kraje Jihomoravský (26 tis. osob), Středočeský (24 tis. osob) a Moravskoslezský, kde jejich počet roste v posledních dvou letech nejrychleji. Zatímco v roce 2015 zde v ICT působilo 15 tis. osob, v roce 2017 již jejich počet dosáhl 22 tis.

Počet ICT odborníků celkem a v podskupinách, 2017 (v tis. osob)

Počet ICT odborníků celkem a v podskupinách, 2017 (v tis. osob)

Vlastní „ajťáky“ zaměstnávají hlavně velké firmy

ICT odborníci nepracují jen ve firmách zaměřených na informační a komunikační činnosti, i když v takových jich je více než polovina (51 %, 95 tis.). Další pracují v průmyslu a stavebnictví (24 %, 45 tis.). Vlastní ICT odborníky zaměstnávají především firmy s 250 a více zaměstnanci (81 % oproti 10 % firem s 10–49 zaměstnanci v roce 2017). Odborníci se zde starají hlavně o údržbu ICT a podporu kancelářského softwaru. Malé firmy tyto úkony častěji outsourcují nebo je vůbec neřeší. Na druhou stranu vývoj firemních informačních systémů, webových stránek a aplikací outsourcuje i většina velkých firem (69 %). Problém obsadit ICT pozice mají všechny firmy bez ohledu na svou velikost. Celkem 67 % firem zaměstnávajících ICT odborníky mělo v roce 2016 problémy s obsazováním dalších volných pozic. Firmy do 49 zaměstnanců s tím měly větší potíže než společnosti nad 250 zaměstnanců (73 vs. 68 %). Za poslední dva roky stoupl podíl firem, které měly problémy s obsazením volných ICT pozic, o osm procentních bodů.

Počet ICT odborníků (tis.) v krajích ČR, jejich podíl na celkovém počtu pracujících (%), 2017

Počet ICT odborníků (tis.) v krajích ČR, jejich podíl na celkovém počtu pracujících (%), 2017

Mzdy ICT specialistů a techniků se liší, více berou specialisté

Vzhledem k nedostatku ICT odborníků neřeší obsazování volných pozic ani jejich nadprůměrné platy – medián činil vloni 43 081 Kč měsíčně, což představovalo 160 % mediánu mezd všech zaměstnanců v ČR.
ICT specialisté jsou na tom s 48 874 Kč výrazně lépe než ICT technici s 34 452 Kč. Některé skupiny specialistů mají mzdu ještě výrazně vyšší. U systémových analytiků, vývojářů softwaru či specialistů na bezpečnost byl v roce 2017 medián mezd téměř dvakrát vyšší než mezi zaměstnanci v celé ČR (53 763, 52 400 a 52 511 Kč vs. 26 843 Kč).
Mzdy v ČR v posledních letech pozvolna rostou. Oproti roku 2015 byl medián v roce 2017 vyšší o 13 procentních bodů, což představovalo nárůst přes 3 000 Kč. Mzdy ICT specialistů a techniků se také zvýšily, i když o něco méně – o 11 procentních bodů, tj. o více než 4 000 Kč. Více rostly platy ICT specialistů a techniků ve státním než soukromém sektoru, a to díky plošnému zvýšení platů – o 10 % ve mzdové a o 13 % v platové sféře. Přesto mají státní platy stále co dohánět – medián byl v roce 2017 o více než 10 000 Kč nižší než medián mezd ICT specia­listů a techniků v soukromé sféře (33 531 Kč vs. 44 213 Kč). Z celorepublikového pohledu je přitom situace opačná – medián platů je vyšší než medián mezd, i když rozdíl není tak výrazný. V roce 2017 činil 3 802 Kč.

Vývoj mediánu mezd ICT specialistů a techniků 2013–2017 (Kč)

Vývoj mediánu mezd ICT specialistů a techniků 2013–2017 (Kč)

Nerovnost platů mezi muži a ženami dále pokračuje

Mezi ICT odborníky je mnohem více mužů (90 %) než žen, a to jak mezi manažery a specialisty (89 %), tak techniky a mechaniky (91 %). I v tomto progresivním a moderním oboru stále přetrvává tradiční nerovnost platů mezi muži a ženami. Zatímco v roce 2017 ženy v ČR pobíraly 91 % mediánu mezd mužů, mezi ICT odborníky byl tento rozdíl ještě vyšší – odborníci brali 44 165 Kč, odbornice 37 068 Kč měsíčně, což představovalo 84 % platu mužů.
Státní sektor byl o něco rovnostářštější. V platové sféře dosáhl výdělek ICT odbornic 95 % platu mužů. Pozitivní zpráva je to ale jen napůl. Vzhledem k celkově nižším platům ICT odborníků v platové sféře muži pobírali o 11 175 Kč a ženy o 5 886 Kč nižší plat než jejich kolegové a kolegyně v soukromé sféře.

Autor: , oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Ve využívání internetu jsou si Češi a Slováci podobní

ilustrativní fotka

V únoru uběhlo 26 let od významného milníku v oblasti komunikačních technologií na území bývalého Československa. Náš společný stát byl dne 13. února 1992 slavnostně připojen k síti internet.

Nedostatek lidí dělá podnikům problémy

Růst české ekonomiky v 1. čtvrtletí 2018 zpomalil. Podobně jako vloni však přetrval vysoký růst výdajů domácností, mzdová tempa akcelerovala. Podniky stále naléhavěji pociťovaly nedostatek pracovní síly, což limitovalo jejich růst. Výsledkem bylo mimo jiné posílení investiční aktivity do ICT, strojů a zařízení.

Patříme k zemím EU s vysokým podílem podnikatelů

I když podíl podnikatelů na celkové zaměstnanosti v České republice klesá, v roce 2017 dosáhl páté nejvyšší hodnoty ze všech členských zemí Evropské unie. V sekcích ostatní činnosti, peněžnictví a pojišťovnictví byl vůbec ze všech nejvyšší.

Tržby ve službách stále rostou

Meziroční nárůst tržeb v odvětví služeb dosáhl v 1. čtvrtletí tohoto roku hodnoty 5,8 %, a plynule tak navázal na růst v předchozích čtvrtletích. Nejvíce rostlo odvětví informačních a komunikačních činností.

Ordinaci bez počítače už skoro nikde nenajdete

ilustrativní fotka

Jen necelá čtyři procenta českých lékařů nemají ve své samostatné ordinaci k dispozici počítač. Stejně jako v předcházejících letech nabízeli on-line služby nejčastěji gynekologové. Největší rezervy ve využívání informačních technologií mají zubaři.

Kancelářské programy Češi zvládají, ale programování ne

ilustrativní fotka

Tak jako řadu dalších zemí i Česko trápí nedostatek počítačových odborníků. Textový nebo tabulkový procesor používá již téměř 70 % pracujících. Programování se ale v posledním roce věnovalo pouze 5 % z nich. A pracovníků, kteří mají IT jako svou hlavní náplň práce, je ještě méně – necelá 4 %.

Videohry hrajeme do 24 let

ilustrativní fotka

Podle ČSÚ nejčastěji hrají či stahují videohry přes internet mladí lidé ve věku 16–24 let, a to necelých 67 % v této kategorii. Poté zájem o videohry prudce klesá. V další věkové kategorii 25–34 let hraje videohry přes internet 30 % lidí.

Bez metadat se neobejde žádný statistický výkaz

Pavla-Trendová_náhled

Pavla Trendová je ředitelkou sekce obecné metodiky a registrů. Zabývá se přípravou statistických zjišťování, centrálním zpracováním dat, včetně těch volebních, snižováním administrativní zátěže respondentů nebo zefektivněním výkonu státní statistické služby.

Senioři hledají na internetu praktické informace

Ilustrační foto

Prudký nástup informačních technologií a zejména internetu v posledních 20 letech přinesl i fenomén, který nazýváme digitální propastí. Jedná se o zvyšování rozdílů mezi lidmi s přístupem a bez přístupu na internet. Jednou ze skupin obyvatelstva, která je touto propastí nejvíce zasažena, jsou senioři. Jak využívají čeští senioři internet?

Web ČSÚ je přehlednější a uživatelé spokojenější

ilustrativní obrázek

Stejně jako předloni i v roce 2016 ovlivnil práci informačních služeb ČSÚ v ústředí a ve 14 krajích projekt Redesign statistického informačního systému. Díky jemu byly dokončeny aplikace, které zlepšily komfort využívání webových stránek Úřadu, jednotlivých produktů a služeb.