Česko-slovenské čtvrtstoletí makroekonomickým pohledem

VYDÁNÍ: 10/2018
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Srovnávat vývoj České republiky a Slovenské republiky je zajímavé z řady důvodů. Ještě před čtvrtstoletím oba státy tvořily jednu federativní republiku, 1. ledna 1993 se však vydaly politicky každý svou cestou.

Ekonomická propojenost Česka a Slovenska je z geografických i historických důvodů logicky značná. Svoji roli zde hraje také minimální jazyková bariéra. Rozdílná však byla dynamika integrace obou ekonomik do nadnárodních struktur. Zatímco Slovensko přijalo v roce 2009 společnou měnu euro, zákonným platidlem v České republice je stále česká koruna.

Ekonomická úroveň byla v ČR vyšší než na Slovensku

Výše uvedené poskytuje prostor pro zajímavou komparativní analýzu ekonomického vývoje obou zemí. Podívejme se proto na státy bývalé federace z pohledu dostupných řad klíčových makroekonomických údajů. Tím nejsledovanějším je samozřejmě růst hrubého domácího produktu (HDP). Graf prozrazuje, že Česká republika mezi roky 1996 a 2017 rostla jen v pěti letech rychleji než její východní soused. Nicméně je třeba vzít v potaz i výchozí situaci obou zemí. Zatímco měřená ekonomická úroveň ČR vůči EU byla 76 % HDP na hlavu, u Slovenska to bylo výrazně méně – 48 %.

Růst hrubého domácího produktu ČR a SR, 1996–2017 (%)

Růst hrubého domácího produktu ČR a SR, 1996–2017 (%)

Nižší výchozí ekonomická úroveň přirozeně vytváří vyšší potenciál k rychlejšímu hospodářskému růstu a Slovensko tento fakt přetavilo ve vcelku pravidelná vyšší tempa růstu. Pro úplnost obrazu dodejme, že současná ekonomická úroveň vůči EU vyjádřená ukazatelem HDP na hlavu dosahovala na konci roku 2017 v České republice 89 % při každoročním mírném růstu o zhruba jeden procentní bod. V případě Slovenska to bylo 77 % při stagnaci na této úrovni již od roku 2013.
Podobně jako Česká republika je i Slovensko malou otevřenou ekonomikou. Obě země jsou významně zapojeny do mezinárodních produkčních řetězců. Vzhledem k relativně nevelkému vnitřnímu trhu jsou současně do značné míry závislé na zahraniční poptávce. Tuto skutečnost lze dokumentovat podílem vývozu na celkové produkci, který v případě ČR dosahuje kolem 35 %, v případě Slovenska 40 % celkové produkce. Ukazatel zahraničního obchodu napoví, jaká byla bilance obou zemí.

Saldo zahraničního obchodu ČR a SR, 2004–2017 (mil. eur)

Saldo zahraničního obchodu ČR a SR, 2004–2017 (mil. eur)

Zahraniční obchod a inflace po vstupu ČR a SR do EU

Po vstupu Česka a Slovenska do Evropské unie došlo v zahraničním obchodě ČR okamžitě k obratu, a to do přebytků. Slovensko si na kladné hodnoty muselo počkat až do roku 2012. V současnosti dosahují obě země kladných bilancí, nicméně česká ekonomika generuje přebytky znatelně vyšší. Na tomto faktu nic nezmění ani velikost ekonomiky. V porovnání se slovenskou je ta česká více než dvojnásobná. V Česku působící producenti se tak jeví na zahraničních trzích jako úspěšnější. Jenže česká ekonomika je více závislá na zájmu zahraničních partnerů po českých produktech.
Vysoký podíl na celkové produkci přirozeně vykazují obě ekonomiky také v případě dovozu zboží a služeb. Zatímco v ČR činil tento podíl zhruba 32 %, dovozy do slovenské ekonomiky dosáhly v roce 2016 více než 38 %. Vliv zahraničního obchodu na růst domácí ekonomiky se projevuje také na dynamice cenové hladiny, tedy na inflaci. Jak ukazuje graf, po letech vyšších, až vysokých měr inflace, rozkolísaných mj. transformačním procesem v obou zemích, se dynamika cenového vývoje ČR i SR výrazně sblížila, a to zejména v období po vstupu Slovenska do Evropské měnové unie.
Podíváme-li se na nejnovější roční údaje, tak v roce 2017 inflace v obou zemích dosahovala pozitivních hodnot – 2,4 % v České republice a 1,4 % na Slovensku. Loňský obrat přišel po třech letech nízkých, či dokonce záporných měr inflace, které byly v tomto období zaznamenány u našich východních sousedů. Technicky řečeno, slovenská ekonomika prošla deflačním vývojem, kdy nominální cenová hladina klesala. Nutno dodat, že i přesto dokázala slovenská ekonomika ve dvou z uvedených let v růstu HDP překonat českou ekonomiku.

Průměrná roční míra inflace ČR a SR, 1996–2017 (%)

Průměrná roční míra inflace ČR a SR, 1996–2017 (%)

 Míra nezaměstnanosti je nižší v ČR

A nakonec z hlediska sociálně-ekonomického vlastně to nejdůležitější – míra nezaměstnanosti. Zde je závěr srovnání jednoznačný. Po celou sledovanou časovou řadu generuje česká ekonomika (více či méně) nižší míry nezaměstnanosti. Nejvyššího rozdílu mezi oběma zeměmi bylo v tomto ukazateli dosaženo v roce 2002, kdy nezaměstnanost na Slovensku byla o 11,5 procentního bodu vyšší (18,8 %) než v České republice (7,3 %). Naopak nejnižšího rozdílu bylo dosaženo na konci roku 2017, kdy nezaměstnanost na Slovensku byla o 5,2 procentního bodu vyšší (8,1 %) než v ČR (2,9 %).

Míra nezaměstnanosti ČR a SR, 1998–2017 (%)

Míra nezaměstnanosti ČR a SR, 1998–2017 (%)

Zatímco míra nezaměstnanosti v ČR byla (a stále je) nejnižší ze všech zemí Evropské unie, SR se pohybovala mírně nad průměrem Unie. Nicméně z dlouhodobého hlediska šlo v případě Slovenska o jednu z nejnižších hodnot. U obou zemí lze samozřejmě vysledovat pozitivní vliv dlouhého období vyšších dynamik hospodářského růstu. Z hlediska regionálního je nezaměstnanost přirozeně nejnižší v hlavních ekonomických centrech, jako jsou Bratislavský kraj či hl. m. Praha. Zde je zajímavou skutečností, že v ekonomické úrovni nejvyspělejších regionů je na tom Slovensko lépe. Na konci roku 2015 dosáhl Bratislavský kraj v HDP na hlavu 188,5 % průměru EU a stal se podle tohoto ukazatele pátým nejbohatším regionem Unie. Praha se 183,7 % obsadila 7. místo.

Autor: , ředitel odboru vládních a finančních účtů
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Srovnávat odvětví bylo vždy atraktivní

ilustrativní fotka

Po roce 1993 se stalo téměř zvykem porovnávat výkony odvětví České a Slovenské republiky. Přitom porovnání absolutních hodnot může být mírně zavádějící, protože na Slovensku žije zhruba o polovinu obyvatel méně a jeho rozloha je o třetinu menší než rozloha Česka.

České a slovenské mzdy se od sebe příliš neliší

Ilustrační foto

Ve 2. čtvrtletí 2018 dosáhla průměrná mzda v Česku 31 851 Kč, když se meziročně zvýšila o 8,6 %. Na Slovensku vzrostla o 6,4 % na 1 004 eur, v přepočtu směnným kurzem 25,599 tedy na 25 701 Kč. Jak se liší struktury výdělků u nás a na Slovensku a jak rozdílné jsou trhy práce?

Už bez sebe, ale více spolu

Ing. Marek Rojíček, Ph.D. a Ing. Alexander Ballek_náhled

Předsedové statistických úřadů České a Slovenské republiky Marek Rojíček a Alexander Ballek odpovídají na otázky časopisu Statistika&My. Shodují se, že obě země mají k sobě v mnoha ohledech blíže než před 25 lety.

Hranice není překážkou

ilustrativní fotka

Lidé střední a starší generace při přejezdu česko-slovenské hranice nemívají ten leckdy vzrušující pocit, že jsou v cizině. Narodili se jako Čechoslováci, vyrostli na československých televizních pořadech a i zarytí monogloti s českým občanstvím nemají problém se na Slovensku domluvit. Silná připomínka „ciziny“ přijde až při placení ve slovenských obchodech či restauracích, neboť československá koruna zanikla měnovou odlukou 8. února 1993, tedy zhruba měsíc po rozdělení ČSFR.

Trendy v zemědělství po rozdělení společného státu

ilustrativní obrázek

Už v dobách společného státu vykazovalo české a slovenské zemědělství společné rysy, ale i odlišnosti. Po rozdělení ČSFR některé přetrvaly, v jiných došlo ke změnám. Ukažme si na několika příkladech, jakým vývojem procházelo zemědělství obou států v posledních 25 letech.

Inflaci pohánějí především ceny ropy

ilustrativní fotka

Růst spotřebitelských cen v Evropské unii i v Česku oproti začátku roku zrychlil. Příčinou byly hlavně ceny dopravy a energií.

Každá hostina jednou skončí

Ing. Václav Rybáček, Ph.D.

Václava Rybáčka, nového sekčního ředitele makroekonomických statistik, v ČSÚ nelze přehlédnout. Nejen pro jeho vysoký vzrůst, houpavou chůzi a výrazný hlas. Stejně nápadné jsou i jeho názory na ekonomickou situaci u nás i ve světě.

Hospodářský růst – jeden jev, více ukazatelů

Ilustrační foto

Když se vám v práci nebo podnikání dobře daří a vyděláváte více a více, můžete nabýt dojmu, že šlape celá ekonomika. Je to však názor založený pouze na vaší (omezené) zkušenosti jedné oblasti ekonomického života. Co když se všechny ostatní oblasti hospodářství utápějí v problémech a ve skutečnosti ekonomika padá? Pokud zobecníme pouze svou vlastní (subjektivní) zkušenost, vystavujeme se riziku, že takové závěry budou špatné. Potřebujeme mnohem širší (objektivnější) pohled.

Klíčem k růstu jsou investiční výdaje

ilustrativní foto

Česko dlouhodobě patří mezi země s nejvyšším podílem investic na hrubém domácím produktu.

Přijetí eura se bát nemusíme

Oldřich Dědek_náhled

Od ekonomického zdraví eurozóny se odvíjí i zdraví české ekonomiky, tvrdí Oldřich Dědek, člen bankovní rady České národní banky. Jelikož jsme s eurozónou úzce propojeni, je nutné si odpovědět na otázku, zda máme ambice podílet se na dalším směřování eurozóny, anebo máme být pasivním příjemcem změn, uvažuje český ekonom, který dříve zastával funkci národního koordinátora pro zavedení eura v ČR.

Spolupráca medzi našimi úradmi má dlhú tradíciu

Ing. František Bernadič

Od 1. července bude Radě EU předsedat Slovensko. Předsednictví převezme i v oblasti statistiky. Jaké budou klíčové oblasti šestiměsíčního pracovního programu? A jak spolupracují slovenští a čeští statistici? Ptali jsme se Františka Bernadiče ze Statistického úřadu Slovenské republiky, který předsedá pracovní skupině Rady pro statistiku.