Hranice není překážkou

VYDÁNÍ: 10/2018
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Lidé střední a starší generace při přejezdu česko-slovenské hranice nemívají ten leckdy vzrušující pocit, že jsou v cizině. Narodili se jako Čechoslováci, vyrostli na československých televizních pořadech a i zarytí monogloti s českým občanstvím nemají problém se na Slovensku domluvit. Silná připomínka „ciziny“ přijde až při placení ve slovenských obchodech či restauracích, neboť československá koruna zanikla měnovou odlukou 8. února 1993, tedy zhruba měsíc po rozdělení ČSFR.

Co se dělo během oné krátké doby mezi rozdělením (1. ledna 1993) a měnovou odlukou? Oba státy měly společnou měnu řízenou tzv. Měnovým výborem. De facto tak existovala společná měnová unie, jejíž existenci prosazovala česká strana. Ovšem právě odlišné představy o budoucím měnovém uspořádání, kdy slovenská strana naopak požadovala měnovou nezávislost, s tím související nedůvěra investorů a rychle klesající devizové rezervy brzy přeměnily tento měnový experiment na pouhou historickou zkušenost a zajímavost. Vznikly nové měny, koruna česká a koruna slovenská.
I slovenská koruna je však již jen historií. Patnáct let po měnové odluce se SR přece jen rozhodla do měnové unie vstoupit, zafixovala svůj kurz vůči měně euro, kterou přijala za své zákonné platidlo. Nicméně peníze ve své podstatě zůstávají především a „pouze“ prostředkem směny. Těžko naruší silné historické vazby ztělesněné pevnými ekonomickými vztahy či migrací. SR i nadále patří k nejvýznamnějším obchodním partnerům České republiky. Vyjádřeno makroekonomickými údaji je druhým nejvýznamnějším adresátem českých vývozů a čtvrtým nejvýznamnějším dovozcem do ČR.
Ekonomické vazby mezi českými a slovenskými subjekty tak zůstávají nadále velmi těsné. Ovšem obchodováním přirozeně nic nekončí. Úzké vztahy obou zemí jsou viditelné mj. i za oponou oficiální statistiky, a to díky nadstandardní spolupráci mezi ČSÚ a ŠÚ SR, pravidelným kontaktům, sdílení svých zkušeností a znalostí. Bez ohledu na politické a měnové uspořádání tak v mnoha oblastech jednoduše stále platí, že Češi a Slováci si k sobě nacházejí přirozeně cestu.

Autor: , ředitel odboru vládních a finančních účtů
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Ve využívání internetu jsou si Češi a Slováci podobní

ilustrativní fotka

V únoru uběhlo 26 let od významného milníku v oblasti komunikačních technologií na území bývalého Československa. Náš společný stát byl dne 13. února 1992 slavnostně připojen k síti internet.

Investice do výzkumu a vývoje jsou vyšší v Česku

ilustrativní fotka

Výzkum a vývoj jsou předpokladem stabilního a dlouhodobě udržitelného růstu v dnešní globální společnosti. Jde zároveň o jednu z mála oblastí, kde se Česko a Slovensko po rozpadu společného státu vydaly výrazně rozdílnou cestou.

České a slovenské mzdy se od sebe příliš neliší

Ilustrační foto

Ve 2. čtvrtletí 2018 dosáhla průměrná mzda v Česku 31 851 Kč, když se meziročně zvýšila o 8,6 %. Na Slovensku vzrostla o 6,4 % na 1 004 eur, v přepočtu směnným kurzem 25,599 tedy na 25 701 Kč. Jak se liší struktury výdělků u nás a na Slovensku a jak rozdílné jsou trhy práce?

Česko-slovenské čtvrtstoletí makroekonomickým pohledem

ilustrativní fotka

Srovnávat vývoj České republiky a Slovenské republiky je zajímavé z řady důvodů. Ještě před čtvrtstoletím oba státy tvořily jednu federativní republiku, 1. ledna 1993 se však vydaly politicky každý svou cestou.

Trendy v zemědělství po rozdělení společného státu

ilustrativní obrázek

Už v dobách společného státu vykazovalo české a slovenské zemědělství společné rysy, ale i odlišnosti. Po rozdělení ČSFR některé přetrvaly, v jiných došlo ke změnám. Ukažme si na několika příkladech, jakým vývojem procházelo zemědělství obou států v posledních 25 letech.