Investice do výzkumu a vývoje jsou vyšší v Česku

VYDÁNÍ: 10/2018
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Výzkum a vývoj jsou předpokladem stabilního a dlouhodobě udržitelného růstu v dnešní globální společnosti. Jde zároveň o jednu z mála oblastí, kde se Česko a Slovensko po rozpadu společného státu vydaly výrazně rozdílnou cestou.

I když po roce 1989 došlo jak v Česku, tak na Slovensku v důsledku transformace ekonomik k výraznému propadu výdajů na výzkum a vývoj (VaV), po rozpadu společného státu se tento propad zastavil jen v České republice. Od roku 1995 až do roku 2015 zde bylo možné pozorovat více či méně kontinuální nárůst těchto investic. Ve vztahu k HDP se Česko dokonce v roce 2014 dostalo až na úroveň průměru EU28. Na Slovensku pokračoval po rozpadu federace pokles až do roku 2007 a přes postupný nárůst v dalších osmi letech je Slovensko v této oblasti daleko nejen za průměrem EU, ale i většinou vyspělých evropských států.

Česko ve vztahu k HDP investuje do výzkumu a vývoje dvakrát více než Slovensko

Jestliže v roce 2016 byla Česká republika v rámci EU společně s Velkou Británií na 10. příčce co do intenzity výdajů na VaV (podíl na HDP), Slovensko bylo spolu s Bulharskem až na 22. místě. Pro srovnání: v Rakousku na začátku 90. let minulého století směřovalo do VaV ve vztahu k jeho HDP méně finančních prostředků než u nás či na Slovensku, dnes však patří spolu se Švédskem a Německem mezi premianty EU s intenzitou VaV na hranici 3 % HDP.

Celkové výdaje na výzkum a vývoj v ČR a SR, 1997–2016

Celkové výdaje na výzkum a vývoj v ČR a SR, 1997–2016

Pokles výdajů na VaV byl v roce 2016 zaznamenán v obou státech

V roce 2016 došlo jak v Česku, tak na Slovensku k výraznému meziročnímu poklesu celkových výdajů na výzkum a vývoj – procentuálně největšímu v rámci všech zemí EU. Ten byl způsoben výpadkem v čerpání prostředků z Evropské unie. Projevil se především v propadu kapitálových výdajů do pořízení nových budov, strojů či jiného technologického vybavení určeného pro VaV ve veřejném sektoru. V ČR a SR byl natolik výrazný, že ho nevyvážily ani trvale rostoucí podnikové výdaje na VaV.
V absolutním vyjádření směřovalo v roce 2016 do výzkumu a vývoje v České republice 1 % z celkových výdajů na tuto činnost ve všech zemích EU – podíl Slovenska byl 0,2%. Konkrétně šlo v ČR o 2 963 mil. eur. Na Slovensku směřovala do VaV asi pětina této částky (641 mil. eur). Pokud by se tyto výdaje vztáhly na jednoho obyvatele dané země, tak při přepočtení na paritu kupní síly byly investice do VaV v Česku v roce 2016 téměř 2,5krát vyšší než na Slovensku.
V České republice pracuje ve výzkumu a vývoji v porovnání se Slovenskou republikou třikrát tolik zaměstnanců – před dvaceti lety byl tento rozdíl „jen“ dvojnásobný. Na konci roku 2016 se na výzkumu a vývoji podílelo v Česku téměř sto tisíc (99,9 tis.) fyzických osob, na Slovensku to bylo 33,3 tis. zaměstnanců. Přitom před dvaceti lety byl tento rozdíl „jen“ dvojnásobný.

Průměrné roční výdaje na VaV v ČR a SR v jednotlivých oblastech, 1996–2016

Průměrné roční výdaje na VaV v ČR a SR v jednotlivých oblastech, 1996–2016

Rozdíly v podnikovém výzkumu se nadále prohlubují

Dvacet pět let po rozpadu společného státu Česká republika výrazně převyšuje Slovensko jak v oblasti investovaných finančních prostředků, tak co do počtu lidí působících ve výzkumu a vývoji i v rámci jednotlivých sektorů ekonomiky.
Například v roce 2016 výdaje na výzkum provedený ve vysokoškolském sektoru byly v Česku 3,4krát vyšší než na Slovensku, ve vládním sektoru téměř 4krát, a v podnikatelském sektoru dokonce 5,5krát. V případě počtu osob pracujících ve výzkumu a vývoji jsou tyto rozdíly ještě vyšší. V podnicích pracovalo v Česku 8krát více přepočtených zaměstnanců VaV než na Slovensku. Přitom v roce 1996 byl tento rozdíl jen 2,5násobný.

Autor: , oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

České a slovenské mzdy se od sebe příliš neliší

Ilustrační foto

Ve 2. čtvrtletí 2018 dosáhla průměrná mzda v Česku 31 851 Kč, když se meziročně zvýšila o 8,6 %. Na Slovensku vzrostla o 6,4 % na 1 004 eur, v přepočtu směnným kurzem 25,599 tedy na 25 701 Kč. Jak se liší struktury výdělků u nás a na Slovensku a jak rozdílné jsou trhy práce?

Srovnávat odvětví bylo vždy atraktivní

ilustrativní fotka

Po roce 1993 se stalo téměř zvykem porovnávat výkony odvětví České a Slovenské republiky. Přitom porovnání absolutních hodnot může být mírně zavádějící, protože na Slovensku žije zhruba o polovinu obyvatel méně a jeho rozloha je o třetinu menší než rozloha Česka.

Stavy a odpisy kapitálu v národohospodářském pojetí

ilustrativní fotka

Stavy kapitálu, především po odpočtu odpisů a závazků, představují hodnotu bohatství společnosti, které je neprávem uživateli přehlíženo ve srovnání se zájmem například o hrubý domácí produkt. Odpisy fixních aktiv v národních účtech, skrývající se pod tajemnou položkou spotřeba fixního kapitálu, poskytují cenné informace například i o kvalitě našich silnic a dálnic.

Investují už všechny sektory

Ilustrační foto

I když byl ve 2. čtvrtletí 2018 meziroční přírůstek HDP nižší než v roce 2017, česká ekonomika stále roste. Růst podporuje jak spotřeba domácností i vlády, tak zahraniční poptávka a investiční aktivita. Příslib budoucí prosperity pak přinášejí kapitálové výdaje.

Už bez sebe, ale více spolu

Ing. Marek Rojíček, Ph.D. a Ing. Alexander Ballek_náhled

Předsedové statistických úřadů České a Slovenské republiky Marek Rojíček a Alexander Ballek odpovídají na otázky časopisu Statistika&My. Shodují se, že obě země mají k sobě v mnoha ohledech blíže než před 25 lety.

Hranice není překážkou

ilustrativní fotka

Lidé střední a starší generace při přejezdu česko-slovenské hranice nemívají ten leckdy vzrušující pocit, že jsou v cizině. Narodili se jako Čechoslováci, vyrostli na československých televizních pořadech a i zarytí monogloti s českým občanstvím nemají problém se na Slovensku domluvit. Silná připomínka „ciziny“ přijde až při placení ve slovenských obchodech či restauracích, neboť československá koruna zanikla měnovou odlukou 8. února 1993, tedy zhruba měsíc po rozdělení ČSFR.

Trendy v zemědělství po rozdělení společného státu

ilustrativní obrázek

Už v dobách společného státu vykazovalo české a slovenské zemědělství společné rysy, ale i odlišnosti. Po rozdělení ČSFR některé přetrvaly, v jiných došlo ke změnám. Ukažme si na několika příkladech, jakým vývojem procházelo zemědělství obou států v posledních 25 letech.

Science centra podporují kritické myšlení

logo_miniscitani

I když science centra nemají v Česku dlouhou historii, v posledních letech získávají na popularitě. Kateřina Chábová, šéfka České asociace Science center, vysvětluje, proč letos poskytne vylosovaným třídám, které se zúčastní Minisčítání 2018, volné vstupy do libovolného centra.

Jak na investice? Národní účty to řeší standardem ESA2010

Ilustrační foto

Investice v ČR tvoří asi čtvrtinu hrubého domácího produktu. Tento podíl je v čase relativně stabilní. Pojetí investic v národních účtech je na rozdíl od podnikového účetnictví mírně odlišné.

Věda a výzkum z pohledu statistik

ilustrativní obrázek

Dlouhodobým cílem ČSÚ je vytváření komplexního obrazu o rozvoji vědy, technologií a inovací v České republice statistickými nástroji, informacemi a analytickou činností. V posledních letech došlo k zásadnímu rozvoji statistik z této oblasti, a to především na základě již existujících datových zdrojů.

Věda a výzkum ve statistikách a analýzách

ilustrativní fotka

Český statistický úřad společně s Technologickým centrem AV ČR uspořádal
v dubnu již čtvrtý ročník odborného semináře na téma Výzkum, vývoj a inovace
ve statistikách a analýzách.