Investují už všechny sektory

I když byl ve 2. čtvrtletí 2018 meziroční přírůstek HDP nižší než v roce 2017, česká ekonomika stále roste. Růst podporuje jak spotřeba domácností i vlády, tak zahraniční poptávka a investiční aktivita. Příslib budoucí prosperity pak přinášejí kapitálové výdaje.

Meziroční nárůst hrubého domácího produktu ve 2. čtvrtletí dosáhl 2,4 %, což je nejméně od konce roku 2016. Výrazná dynamika roku 2017 se tak neudržela, ekonomika však nadále mírně roste. To potvrzuje zejména pohled na mezičtvrtletní přírůstky HDP. Ty se od 3. čtvrtletí 2017 pohybují okolo 0,5 %. Ve 2. čtvrtletí to bylo 0,7 %.

Růst je stále silný

Celkové zpomalení se týkalo meziročního tempa růstu všech složek HDP. Oproti předchozím čtvrtletím se zmírnil meziroční růst celkové spotřeby (na 3,3 %). Zpomalení je výrazné zejména ve srovnání s více než 4% růstem v 1. čtvrtletí roku. Pokud se podíváme zpětně, vidíme, že uvedený přírůstek se dá stále zařadit do kategorie „silný“. Zmírnění dynamiky bylo společné domácnostem i vládním institucím. Domácnostem pomáhá současná situace na trhu práce. Nedostatek dostupné kvalifikované pracovní síly se projevuje rychlým růstem mezd a platů. Nominální výše průměrné mzdy se v 1. i 2. čtvrtletí zvýšila o 8,6 %. Důležitou okolností byl poměrně mírný růst cen (spotřebitelské ceny v 1. pololetí vzrostly o 2,1 %). Výsledkem byl nárůst reálné kupní síly domácností o 6,4 %, což je nejlepší výsledek za posledních 15 let.
Zahraniční obchod zůstává nadále zdrojem růstu české ekonomiky. Vyjádřeno příspěvkem k meziročnímu růstu HDP je však patrné oslabení kladného vlivu bilance zahraničního obchodu. Zhoršení bilance mělo původ ve zpomalení růstu hodnoty vývozu i ve zvýšení cen některých dovážených surovin, které pak navýšily celkovou hodnotu dovozu. Jen mírný nárůst exportu je spojen s vývozem motorových vozidel. Ta jsou pro český export klíčovým produktem – růst vývozu v posledních letech stál zejména na nich. V prvním pololetí roku 2018 však došlo k meziročnímu poklesu jejich vývozu, který se pak promítl do celkových výsledků exportu. Ostatním výrobcům se nadále dařilo. Mezi ostatními obzvlášť vynikala výroba počítačů, optických a elektronických zařízení. Vývoz v tomto segmentu v prvním pololetí meziročně vzrostl o 13,2 % (21,9 mld. Kč) a zcela netypicky se zde Česko dostalo do mírného přebytku obchodní bilance.

Příspěvky jednotlivých složek k meziroční změně HDP*) (příspěvky v p. b., růst HDP v %)

Příspěvky jednotlivých složek k meziroční změně HDP*) (příspěvky v p. b., růst HDP v %)

Investiční aktivitu povzbuzuje i pozitivní ekonomický vývoj

Výdaje na tvorbu hrubého fixního kapitálu, které v pojetí národních účtů reprezentují investice do fyzického kapitálu, ve 2. čtvrtletí meziročně vzrostly o 7,8 %. To je méně než v 1. čtvrtletí, ale více než v roce 2017 (3,3 %). Celkový příspěvek investiční aktivity k meziročnímu růstu HDP byl kladný a dosáhl 1,4 p. b. Negativně (–1,3 p. b.) však působila změna zásob.
Investice jsou obecně složkou HDP, která nejvýrazněji podléhá cyklům. Výkyvy, které však můžeme sledovat v posledních letech, nebyly způsobeny výhradně zpomalením či zrychlením ekonomiky. Místo toho se projevil vliv ukončení programového období 2007–2013 evropských fondů. To se vyznačovalo značnou nerovnoměrností čerpání při přechodu na nové programové období. Zatímco v letech 2014 a 2015 se příjemci fondů snažili co nejrychleji dočerpat maximum zbylých peněz a dokončit připravené projekty, v dalším roce (2016) se výdaje na investice propadly. Čerpání nových fondů totiž nebylo připraveno.

Rozklad výdajů na tvorbu hrubého fixního kapitálu podle investora (běžné ceny, meziročně, příspěvky v p. b.)

Rozklad výdajů na tvorbu hrubého fixního kapitálu podle investora (běžné ceny, meziročně, příspěvky v p. b.)

Růst investiční aktivity v minulém roce a první polovině roku 2018 nejvýrazněji ovlivňovaly nefinanční podniky. V roce 2017 od nich pocházelo 64 % investic. Jejich investiční aktivita loni vzrostla o 3,4 %. V 1. čtvrtletí roku 2018 pak meziroční růst ještě zrychlil na 9,1 %. Ve 2. čtvrtletí roku nárůst dosahoval 7,0 %. Jejich dominanci zvýraznil propad úrovně vládních investic. Investiční výdaje vládního sektoru se loni zvýšily o 8,6 %, to však nestačilo na kompenzaci hlubokého propadu z předchozího roku, který dosáhl 34,3 %. Dopad nerovnoměrnosti v čerpání evropských fondů mezi lety 2015 a 2016 byl nejpatrnější právě u vládních investic.
Zajímavým vývojem procházejí finanční instituce. Ty představují z pohledu objemu jen malého investora, v posledních letech však vykazují silnou dynamiku (+10,1 %, +23,5 %, +14,9 % v letech 2015, 2016 a 2017). Investují zejména do ICT, softwarových licencí, databází apod. Zároveň s tím u nich postupně klesá počet zaměstnanců. Pravděpodobně jde o širší trend modernizace odvětví – u většiny zemí EU v posledních letech zaměstnanost v sektoru klesla.
Pozitivní ekonomický vývoj charakterizovaný poklesem nezaměstnanosti a růstem reálných mezd spolu s nízkými úrokovými mírami motivoval k investování i domácnosti. Ty však na druhé straně odsouvaly méně peněz na stranu úspor. To se také projevilo poměrně vysokou mírou investic a klesající mírou úspor v 1. čtvrtletí 2018.
Od 2. čtvrtletí 2017 rostou výdaje na všechny druhy investic. To je změna oproti roku 2016, kdy se propadaly výdaje na ostatní budovy a stavby. Součástí této investiční kategorie jsou nebytové stavby. Mohou to být různé haly, továrny a sklady, ale rovněž infrastrukturní projekty. Ty druhé jmenované jsou často financované z evropských prostředků. Výkyvy jejich dynamiky jsou tak jedním z projevů zmíněného nerovnoměrného čerpání. Od 2. čtvrtletí 2017 zde meziroční růst postupně sílí a vrchol nastal v letošním prvním pololetí. Postupně investice do ostatních staveb vzrostly o 11,2 % a 10,7 % v 1. a 2. čtvrtletí.

Rozklad výdajů na tvorbu hrubého fixního kapitálu podle typu (objemové indexy, meziročně, příspěvky v p. b.)

Rozklad výdajů na tvorbu hrubého fixního kapitálu podle typu (objemové indexy, meziročně, příspěvky v p. b.)

Domácnosti vydávaly více na bydlení

Velmi silně momentálně rostou i výdaje na investice do obydlí. Meziroční nárůst výdajů v 1. a 2. čtvrtletí roku 2018 dosahoval 11,8 a 13,0 %. Primárním investorem v této oblasti jsou domácnosti, které se rozhodují pod vlivem hospodářské situace a předpokládaného vývoje na trhu nemovitostí. Rostoucí ekonomika spojená s klesající nezaměstnaností a vyššími příjmy nahrávala zvýšené investiční aktivitě do obydlí. Ta je často spojena s dlouhodobými finančními závazky. Právě pozitivní obrat v ekonomickém vývoji v roce 2014 nastartoval zvýšený zájem o nemovitosti. Další zrychlení růstu investic do obydlí v roce 2015 (22,5 %) lze spojit s počínajícím zrychlením růstu cen bytů. Podobně lze vidět souvislost mezi zvýšenou aktivitou na konci roku 2016 (13,1 %) a silnou poptávkou po hypotékách, kterou stimulovaly blížící se regulace na hypotečním trhu.

Limity pracovní síly

Podniky už v loňském roce čelily zvýšené domácí i zahraniční poptávce zejména nabíráním nové pracovní síly. Množství domácích pracovníků je však omezené a jejich doplnění zahraničními pracovníky má limity. Zvýšení výrobních kapacit muselo jít cestou zvýšení produktivity. Nedostatek kvalifikované pracovní síly tak podpořil investice do strojů a zařízení. V roce 2017 se výdaje na ně zvýšily o 3,1 % a v 1. a 2. čtvrtletí 2018 meziroční růst vyskočil na 9,2 a 7,9 %. V první polovině roku 2018 podpořily celkovou investiční aktivitu i kapitálové výdaje na dopravní prostředky a zařízení (10,4 a 13,9 % v 1. a 2. čtvrtletí).