Srovnávat odvětví bylo vždy atraktivní

VYDÁNÍ: 10/2018
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Po roce 1993 se stalo téměř zvykem porovnávat výkony odvětví České a Slovenské republiky. Přitom porovnání absolutních hodnot může být mírně zavádějící, protože na Slovensku žije zhruba o polovinu obyvatel méně a jeho rozloha je o třetinu menší než rozloha Česka.

V roce 2017 přiletělo do České republiky 8 127 063 cestujících a odletělo z ní 8 118 491 cestujících, což je oproti roku 2002 nárůst skoro o 150 %. Na Slovensko ve stejném období přiletělo 1 208 127 cestujících a odletělo z něj 1 216 075 cestujících, což za posledních 15 let znamenalo nárůst o více než 350 %. Přestože v České republice je více větších letišť (například v Brně a v Ostravě), téměř 95 % cestujících využilo Letiště Václava Havla Praha. Na Slovensku využilo 80 % cestujících Letisko M. R. Štefánika v Bratislavě a 20 % Letisko Košice.
Výrazný rozdíl v počtu cestujících využívajících letiště v Praze a Bratislavě je ovlivněn více faktory. Ještě před čtvrtstoletím byly oba státy součástí jedné federativní republiky, ve které bylo letiště Ruzyně největší. V současné době má Česká republika téměř dvojnásobný počet obyvatel. Navíc v blízkosti bratislavského letiště se nacházejí letiště ve Vídni (letecká vzdálenost asi 55 km, 12,1 mil. cestujících při příletu, 12,2 mil. cestujících při odletu) a v Budapešti (letecká vzdálenost asi 160 km, 6,5 mil. cestujících při příletu, 6,6 mil. cestujících při odletu), která jsou cestujícími upřednostňována.

Počet cestujících na letištích v ČR a SR, 2002–2017 (mil.)

Počet cestujících na letištích v ČR a SR, 2002–2017 (mil.)

Češi milují slovenské hory, Slováci zase české památky

Cestovní ruch zůstává jedním z nejvýraznějších pojítek mezi Českou a Slovenskou republikou i čtvrtstoletí od rozdělení federace. Češi tvoří nejpočetnější klientelu na Slovensku, naopak Slováci se trvale drží na druhé příčce v počtu zahraničních návštěvníků u nás.
Hlavním magnetem pro turismus na Slovensku zůstávají hory (Nízké a Vysoké Tatry, Malá Fatra), v Česku naopak Slováky lákají především města a památky (Praha, Brno, Český Krumlov). Sezónnost příjezdů je v obou zemích klasická s vrcholem v červenci a srpnu. Pozitivně na vzájemnou návštěvnost působí rodinné a příbuzenské vazby, podobná kultura a mentalita, ale také cenová a dopravní dostupnost.
V roce 2017 se na Slovensku v komerčních zařízeních ubytovalo zhruba 645 tis. hostů z Česka (meziročně o 3,8 % více), naopak Slováků u nás přenocovalo 682 tis. (+6,2 %). Stále však zůstává podstatná skupina návštěvníků, kteří nevyužívají placené ubytování a během dovolené či cesty přespávají u svých příbuzných a známých.

Struktura návštěvníků v ubytovacích zařízeních, 2017 (%)

Struktura návštěvníků v ubytovacích zařízeních, 2017 (%)

Jak si Česko a Slovensko vedou ve stavební produkci a v bytové výstavbě

Nejdříve se podívejme na stavební produkci jako na celek. Z grafu je patrné, že od roku 2000 docházelo u obou zemí k nárůstu až do období let 2007 a 2008, kdy bylo dosaženo maxima. Slovensko stoupalo strměji, ale poté následoval strmější pád. V období let 2013 a 2014 se dostáváme na obdobné hodnoty jako 10 let předtím. Rok 2015 představoval v obou zemích mírný nárůst, který souvisel s dočerpáváním prostředků z evropských fondů. Rok 2016 byl horší a mírný optimismus nastal v roce 2017. Vývoj byl v ČR i SR podobný. Česko na rozdíl od Slovenska nemá meziroční rozdíly tak výrazné a v posledních letech se vývoj stavební produkce více blíží vývoji v celé EU.

Index stavební produkce*), 2000–2017 (%)

Index stavební produkce, 2000–2017 (%)

Pozemní stavitelství má na celkovém indexu stavební produkce zhruba dvoutřetinový podíl. Proto i vývoj pozemního stavitelství za sledované období se více blíží k celkovému indexu. U obou zemí v počátku období docházelo k nárůstu. Vrchol nastal v České republice v roce 2007, poté do roku 2013 následoval pokles a potom mírný vzestup. Pozemní stavitelství na Slovensku dosáhlo svého vrcholu až o rok později – v roce 2008. Tento vrchol byl daleko výraznější než u nás. I pokles se zastavil o rok později než v České republice – v roce 2014. Následující roky měly na Slovensku více méně konstantní průběh.

Pozemní stavitelství*), 2000–2017 (%)

Pozemní stavitelství*), 2000–2017 (%)

V České republice až na mírné výjimky rostlo inženýrské stavitelství až do roku 2009. Poté klesalo do roku 2013, kdy se dostalo na úroveň roku 2005. Dalšího malého vrcholu dosáhlo v roce 2015. Ani výsledky let 2016 a 2017 mnoho optimismu nepřinesly. Na Slovensku však byl vývoj jiný. První vrchol nastal již v roce 2006, pak následoval konstantní vývoj do roku 2011, meziroční pokles a dva roky stagnace. Poté strmý nárůst roku 2015, který byl nejlepším rokem celého období, výrazný meziroční pokles roku 2016 a opětovné mírné zlepšení roku 2017. Proti tomu vývoj inženýrského stavitelství celé osmadvacítky působí poněkud nudně, neboť se obešel bez větších výkyvů.
Díky datům z Eurostatu lze srovnávat vydaná stavební povolení na nové byty v obou státech. Zjednodušeně lze tvrdit, že se jedná o data vývoje počtu zahájených bytů. V Česku rostl počet zahájených bytů až do zlomového roku 2007. Ještě další rok 2008 byl přes minimální pokles velmi úspěšný. Následující roky však bytové výstavbě nepřály. Svého dna dosáhla bytová výstavba v roce 2013. Od roku 2014 ale dochází k opětovnému oživení a počty zahájených bytů každoročně stoupají.

Inženýrské stavitelství*), 2000–2017 (%)

 inženýrské stavitelství*), 2000–2017 (%)

Data za Slovenskou republiku začínají sice až o tři roky později, přesto lze vycházet z poměrně dlouhé řady. Mezi roky 2003 až 2006 docházelo k růstu počtu započatých bytů, rok 2007 znamenal mírný pokles a skokový nárůst vystřelil rok 2008 na pomyslný vrchol. Poté následoval čtyřletý pokles do roku 2012, který byl druhým nejhorším rokem za sledované období. Čtyřletý cyklus nabral opačný směr a růst pokračoval do roku 2016. Poslední sledovaný rok 2017 ale bytové výstavbě na Slovensku opět nepřál.
Podíváme-li se ale na celou Evropskou unii, může se nám kolísání zahájených bytů v České republice a na Slovensku jevit jako bezvýznamné. Po maximu v roce 2006 následoval strmý pád. I když se v posledních letech situace zklidnila, současné počty zahajovaných bytů osmadvacítky jsou na třetinové úrovni roku 2006.

Průmysl navazuje na dlouhou historii jeho budování ve společném státě

Česká republika s podílem průmyslu 31,7 % na hrubé přidané hodnotě (HPH) ekonomiky patří k nejprůmyslovějším zemím Evropy. Také Slovensko s podílem 26,6 % vysoko převyšuje průměr Evropské unie, který činí 19,7 %.
Podíváme-li se na tempa růstu průmyslové produkce, vidíme od roku 2000 výraznější růst u Slovenska, které zvýšilo svou produkci o více než 2,5násobek. Výroba v tomto roce dosahovala pouhých 40 % úrovně roku 2015, v České republice pak 60 %. V Česku se v tomto období zvýšila průmyslová produkce o necelý dvojnásobek. V posledních letech je pak vidět o něco rychlejší tempo v České republice.

Index průmyslové produkce v ČR, SR a EU, 2000–2017 (%)
(očištěno od vlivu počtu pracovních dnů, průměr roku 2015 = 100)Index průmyslové produkce v ČR, SR a EU, 2000–2017 (%) (očištěno od vlivu počtu pracovních dnů, průměr roku 2015 = 100)

Struktura průmyslu je v obou zemích hodně podobná. Pět nejvýznamnějších odvětví zpracovatelského průmyslu je totožných. Klíčovým hráčem pro růst jak slovenské, tak české ekonomiky je automobilový průmysl. V každé zemi se na HPH podílí téměř shodně, a to 18 %.

Autor:
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Investice do výzkumu a vývoje jsou vyšší v Česku

ilustrativní fotka

Výzkum a vývoj jsou předpokladem stabilního a dlouhodobě udržitelného růstu v dnešní globální společnosti. Jde zároveň o jednu z mála oblastí, kde se Česko a Slovensko po rozpadu společného státu vydaly výrazně rozdílnou cestou.

České a slovenské mzdy se od sebe příliš neliší

Ilustrační foto

Ve 2. čtvrtletí 2018 dosáhla průměrná mzda v Česku 31 851 Kč, když se meziročně zvýšila o 8,6 %. Na Slovensku vzrostla o 6,4 % na 1 004 eur, v přepočtu směnným kurzem 25,599 tedy na 25 701 Kč. Jak se liší struktury výdělků u nás a na Slovensku a jak rozdílné jsou trhy práce?

Už bez sebe, ale více spolu

Ing. Marek Rojíček, Ph.D. a Ing. Alexander Ballek_náhled

Předsedové statistických úřadů České a Slovenské republiky Marek Rojíček a Alexander Ballek odpovídají na otázky časopisu Statistika&My. Shodují se, že obě země mají k sobě v mnoha ohledech blíže než před 25 lety.

Česko-slovenské čtvrtstoletí makroekonomickým pohledem

ilustrativní fotka

Srovnávat vývoj České republiky a Slovenské republiky je zajímavé z řady důvodů. Ještě před čtvrtstoletím oba státy tvořily jednu federativní republiku, 1. ledna 1993 se však vydaly politicky každý svou cestou.

Trendy v zemědělství po rozdělení společného státu

ilustrativní obrázek

Už v dobách společného státu vykazovalo české a slovenské zemědělství společné rysy, ale i odlišnosti. Po rozdělení ČSFR některé přetrvaly, v jiných došlo ke změnám. Ukažme si na několika příkladech, jakým vývojem procházelo zemědělství obou států v posledních 25 letech.

Na co nejčastěji umíráme my, Evropané

ilustrativní fotka

V období 2006 až 2014 umírali obyvatelé České republiky a členských zemí EU28 nejčastěji na nemoci oběhové soustavy, novotvary a nemoci dýchací soustavy. Z pohledu intenzity úmrtnosti zaostávalo Česko za Unií u všech nejčastějších příčin úmrtí. Výjimkou byly nemoci dýchací soustavy, v těch dosahujeme lepších hodnot.

Kterým agenturám práce v České republice rostou tržby

ilustrativní fotka

Služeb pracovních agentur nejvíce využívají průmyslové podniky zejména v automobilovém průmyslu. Při přepočtu na kmenové zaměstnance nejvíce agenturních pracovníků zaměstnává filmový průmysl.

Co se dělo v evropských regionech v uplynulých pěti letech

ilustrační foto

Regionální rozdíly nalezneme ve většině zemí Evropské unie. Silné oblasti metropolí zpravidla dominují v socio-ekonomických i demografických statistikách nad ostatními evropskými regiony. Například v Praze je šestý nejvyšší HDP na obyvatele v EU.

Program současného „tria“ o evropské statistice

ilustrativní fotka

Koncem roku 2015 schválila Rada Evropské unie text společného programu tří po sobě jdoucích předsednictví v Radě EU, států Nizozemska, Slovenska a Malty, tzv. tria.

Slovenské sčítání bude v roce 2021 integrované

Ing. Alexander Ballek

Letos v lednu navštívil ČSÚ nový předseda Štatistického úradu Slovenskej republiky Alexander Ballek. Jednalo se o jeho první zahraniční návštěvu. Při té příležitosti poskytl časopisu Statistika&My rozhovor.