Stavy a odpisy kapitálu v národohospodářském pojetí

VYDÁNÍ: 10/2018
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Stavy kapitálu, především po odpočtu odpisů a závazků, představují hodnotu bohatství společnosti, které je neprávem uživateli přehlíženo ve srovnání se zájmem například o hrubý domácí produkt. Odpisy fixních aktiv v národních účtech, skrývající se pod tajemnou položkou spotřeba fixního kapitálu, poskytují cenné informace například i o kvalitě našich silnic a dálnic.

Národní účty nabízejí kromě řady intervalových ukazatelů (například hrubý domácí produkt za období roku, čtvrtletí) rovněž ukazatele okamžikové (stavové k 31. 12.), které vypovídají o hodnotě majetku na daném území. Odhad tzv. bilancí (rozvah) je však komplikovanější, než je tomu například u sektorových účtů, a tudíž ne všechny státy poskytují úplné údaje o rozvahách. Čisté bohatství je možné analyzovat pouze pomocí ukazatele čistého jmění, který je definován jako rozdíl aktiv (finančních i nefinančních) a závazků (nejčastěji dluhů).
Uživatelská hodnota těchto bilancí je dána skutečností, že jsou sestavovány systematicky a komplexně. Tedy ve stavech kapitálu (aktiv) jsou zahrnuty veškeré investice a tyto jsou postupně odepisovány (ať už se jedná o „běžné“ úbytky odpovídající zastarávání a běžnému opotřebovávání, nebo o úbytky mimořádné, způsobené například přírodními katastrofami) a každoročně přeceňovány na běžné tržní ceny. Je to obdobné jako v účetnictví firem, nicméně ocenění je jiné a i rozsah je výrazně širší, ať už jde o silnice a dálnice, zbrojní techniku nebo výzkum a vývoj.
Rámcově můžeme v následující tabulce přiblížit rozvahu fixních aktiv v roce 2014 a rozdělení čistých stavů fixního kapitálu podle druhu aktiva v témže roce.

Čisté stavy fixního kapitálu v roce 2014 (mil. Kč)

Čisté stavy fixního kapitálu v roce 2014 (mil. Kč)

Způsob ocenění a evidence

Asi nejvýraznějším rozdílem od klasického („po­dvojného“) účetnictví je způsob ocenění a evidence v průběhu životnosti. Zatímco v podnikovém účetnictví jsou aktiva běžně oceňována v pořizovacích (a tedy „historických“) cenách, v národních účtech je kapitál oceněn tzv. reprodukčními cenami, které vyjadřují, jakou hodnotu by aktivum ve stejné kvalitě, v jaké bylo pořízeno, mělo dnes. Rovněž přístup k odpisům v podnikovém účetnictví a v účetnictví národním (spotřeba fixního kapitálu) je odlišný.
V národních účtech jsou rozvahy odhadovány modelovými postupy, v případě fixního kapitálu nejčastěji pomocí metody nepřetržité inventarizace, známé pod anglickou zkratkou PIM (perpetual inventory method).

Bilance fixního kapitálu, 2014 (mil. Kč)

Bilance fixního kapitálu, 2014 (mil. Kč)

Model pro odhad kapitálu má tři hlavní vstupy: časovou řadu investic za předchozí období, cenové indexy pro přecenění do stálých cen a vyřazovací křivku. Vyřazovací křivka je vlastně takový časový přehled, jaká část aktiva se v daném stáří vyřadí. Například pro aktivum vyřazované ze stavu podle následující křivky (logaritmicko-normální rozdělení se střední hodnotou 2,24 a směrodatnou odchylkou 0,36) platí, že když dosáhne stáří jednoho roku, pravděpodobnost jeho vyřazení je téměř nulová (0,09 %), a tedy po roce užívání zůstává ve stavu skoro celá sledovaná investice. V dalších letech je z této investice postupně vyřazeno 0,09 %, 0,2 %, 1,0 %, 3,3 % (po pěti letech) a tak dále, až je po dvaceti letech užívání ze stavu vyřazena celá. Z grafu je dobře vidět, že nejrychleji je investice vyřazována ve stáří, které zhruba odpovídá průměrné životnosti (v tomto případě 10 let), zatímco nová investice je vyřazována velice pozvolna. Ke konci životnosti aktiva, který odpovídá zhruba dvojnásobku průměrné životnosti, ve stavu už zbývá jen velmi malá část původní investice, a proto klesají i procenta, kolik je vyřazeno.
Zvolený ilustrační příklad odpovídá metodice, která doporučuje vybírat křivky zvonovitého tvaru (tedy – zjednodušeně řečeno – podobné Gaussově křivce), kdy v letech odpovídajících zhruba průměrné životnosti je vyřazován nejvyšší podíl aktiva, zatímco v letech „na počátku“ a „na konci“ životnosti je vyřazována část menší. Jinými slovy, vyřazování začne pozvolna nějakou dobu po roce zavedení aktiva do užívání, v letech odpovídajících přibližně průměrné životnosti zesiluje až k vrcholu a potom se, několik let za průměrem, stejně pozvolna zmenšuje. U většiny aktiv se používá logaritmicko-normální vyřazovací funkce. Existují ale i další křivky, které lze použít k popisu zastarávání aktiva.
Výše uvedené vstupní údaje je téměř nemožné získat z běžných výkazů a je třeba zvolit alternativní cesty. Kromě využití odhadů a informací od odborníků z vysokých škol, profesních komor, odborných institutů a vybraných organizací pomáhají ČSÚ i data shromážděná při mimořádných šetřeních od jednotlivých respondentů.

Vyřazovací křivka (%)

Vyřazovací křivka (%)

Autor: , oddělení input-output tabulek
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Investice do výzkumu a vývoje jsou vyšší v Česku

ilustrativní fotka

Výzkum a vývoj jsou předpokladem stabilního a dlouhodobě udržitelného růstu v dnešní globální společnosti. Jde zároveň o jednu z mála oblastí, kde se Česko a Slovensko po rozpadu společného státu vydaly výrazně rozdílnou cestou.

Investují už všechny sektory

Ilustrační foto

I když byl ve 2. čtvrtletí 2018 meziroční přírůstek HDP nižší než v roce 2017, česká ekonomika stále roste. Růst podporuje jak spotřeba domácností i vlády, tak zahraniční poptávka a investiční aktivita. Příslib budoucí prosperity pak přinášejí kapitálové výdaje.

Ekonomové se bez národního účetnictví neobejdou

Zprávy o vývoji hrubého domácího produktu nelze ve veřejném prostoru přehlédnout. Nejnovější údaj o růstu (či poklesu) ekonomické aktivity je jednou z nejsledovanějších ekonomických informací.

Klíčem k růstu jsou investiční výdaje

ilustrativní foto

Česko dlouhodobě patří mezi země s nejvyšším podílem investic na hrubém domácím produktu.

Jak na investice? Národní účty to řeší standardem ESA2010

Ilustrační foto

Investice v ČR tvoří asi čtvrtinu hrubého domácího produktu. Tento podíl je v čase relativně stabilní. Pojetí investic v národních účtech je na rozdíl od podnikového účetnictví mírně odlišné.

Růst HDP v Evropské unii zrychlil

Ilustrační foto

České hospodářství patří mezi nejrychleji rostoucí v zemích EU. Dařilo se však většině ekonomik Unie.

Spotřeba domácností táhla růst HDP

ilustrativní obrázek

Hospodářský růst během prvních tří čtvrtletí roku 2016 zpomaloval. Za vysokou ekonomickou dynamikou roku 2015 stála výjimečná kombinace růstových faktorů. Tato situace se však již v loňském roce znovu neopakovala.

Odliv peněz z ČR je jeden z nejsilnějších v Unii

ilustrativní fotka

Od ledna do září loňského roku vytvořila česká ekonomika hrubý domácí produkt ve výši 3,30 bil. Kč v běžných cenách. V podobě finančních prostředků z něho v ČR zůstalo ale jen 3,02 bilionu. Zbytek peněz odešel do zahraničí.

Dvě desetiletí přímých investorů v Česku

ilustrativní fotka

Česká republika se nachází ve třetí fázi přímých zahraničních investic, kdy odliv výnosů převyšuje zisky určené k reinvesticím v tuzemsku. Tato fáze tak podstatně redukuje růstový potenciál, který přinesly zahraniční investice do České republiky zejména v období ohraničeném lety 1995–2003.

Investiční aktivita stoupá

Ilustrační foto

Počátkem roku 2008 se investiční aktivita v české ekonomice výrazně utlumila. Od druhé poloviny roku 2013 však došlo k obratu. Investice se každé čtvrtletí zvyšují. Letos kvůli čerpání z evropských fondů rostou i ve vládním sektoru.

Jak měříme výkon české ekonomiky?

Ilustrační foto

Čtvrtletní odhady hrubého domácího produktu sestavuje Český statistický úřad dříve, než mají firmy hotové účetní závěrky. Jeho informace proto nelze ani přeceňovat, ale ani podceňovat. Vždy však striktně měří jen to, co již nastalo, a neprovádí predikce vývoje ekonomiky v budoucím období.