Trendy v zemědělství po rozdělení společného státu

VYDÁNÍ: 10/2018
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Už v dobách společného státu vykazovalo české a slovenské zemědělství společné rysy, ale i odlišnosti. Po rozdělení ČSFR některé přetrvaly, v jiných došlo ke změnám. Ukažme si na několika příkladech, jakým vývojem procházelo zemědělství obou států v posledních 25 letech.

Není překvapivé, že nejdůležitější rostlinnou komoditou v obou státech jsou obiloviny. Ty zaujímají nadpoloviční většinu osevních ploch. Z hlediska našeho srovnání je zajímavým druhem kukuřice na zrno. Zatímco v Česku je s 86 tis. ha a 3,4% podílem na orné půdě jen okrajově pěstovanou plodinou, na Slovensku je se 188 tis. ha a 14,0% podílem na orné půdě druhou nejrozšířenější obilovinou hned po pšenici. V obou státech přitom od roku 1993 došlo v jejím pěstování k nárůstu: v České republice o 166,9 % (z 32 tis. ha), na Slovensku byl rozmach pomalejší, jen o 28,7 % (ze 146 tis. ha). Není bez zajímavosti, že výnosy kukuřice na zrno jsou vyšší v České republice, a to 6,8 t/ha oproti slovenským 5,7 t/ha v roce 2017.

Plocha kukuřice na zeleno a siláž v obou zemích znovu vzrostla

Kukuřice je však v obou státech pěstována nejen na zrno, ale i na zeleno a siláž. To platí především pro Českou republiku, kde zaujímá 8,9 % orné půdy ve srovnání s 6,1 % na Slovensku. V obou zemích proběhl pro tuto komoditu obdobný vývoj: od roku 1993, kdy zaujímala 301 tis. ha v Česku a 167 tis. ha na Slovensku, došlo k poklesu, který kulminoval přibližně mezi roky 2007–2009 (minimum v ČR bylo 162 tis. ha v roce 2007 a v SR 70 tis. ha v roce 2009). Od té doby plochy kukuřice opět narostly na současných 223 tis. ha v České republice a 81 tis. ha na Slovensku.

Vybrané ukazatele v průměrném zemědělském subjektu v české a slovenské republice podle strukturálního šetření v zemědělství 2016

Vybrané ukazatele v průměrném zemědělském subjektu v české a slovenské republice podle strukturálního šetření v zemědělství 2016

Řepka se stala jednou z nejvýznamnějších zemědělských komodit

Další plodinou, kterou je zde nezbytné zmínit, je řepka, jež je zejména v České republice, nejen podle mediálních ohlasů, ale i fakticky, jednou z nejvýznamnějších zemědělských komodit. V roce 1993 činila její výměra v České republice 167 tis. ha a na Slovensku 37 tis. ha. Od té doby se její výměry rozšířily u nás o 135,5 % na 394 tis. ha, a u sousedů dokonce o 303,0 % na 150 tis. ha. V roce 2017 pokrývaly plochy oseté řepkou 15,8 % orné půdy v ČR a 11,2 % orné půdy v SR. Výnosy řepky byly v roce 1993 na Slovensku podstatně nižší (1,6 t/ha) než v České republice (2,3 t/ha). V uplynulých 25 letech se ale dostaly na téměř stejnou úroveň (2,9 t/ ha pro ČR a 3,0 t/ha pro SR).

Redukce stavů skotu postihla obě země, ale Slovensko více

Obrátíme-li pozornost k živočišné výrobě, na prvním místě je třeba zmínit chov skotu. V obou státech došlo především v 90. letech v této oblasti k výrazné redukci. Z 2,5 mil. (2 512 tis.) ks v České republice a téměř milionu (993 tis.) ks na Slovensku v roce 1993 se stavy snížily na 1 421 tis. ks pro Českou republiku a 440 tis. ks pro Slovensko v roce 2017. Pro Českou republiku to znamená pokles o 43,4 %, a pro Slovensko dokonce o 55,7 %. Zatímco v České republice dochází v posledních několika letech k nepatrnému navýšení stavů (minimum bylo zaznamenáno v roce 2011, a to 1 344 tis. ks), na Slovensku přetrvává klesající trend s minimem zjištěným zatím pro uplynulý rok. Na sto hektarů obhospodařované zemědělské půdy připadalo v roce 2017 v České republice 40 ks skotu, na Slovensku jen 23 ks.

Intenzita chovu skotu 2002–2017 (ks/100 ha obhospodařované zemědělské půdy)

Intenzita chovu skotu 2002–2017 (ks/100 ha obhospodařované zemědělské půdy)

Na Slovensku dojí krávy méně než v České republice

Výše zmíněné snižování stavů skotu však bylo do určité míry kompenzováno souběžně rostoucí mléčnou užitkovostí zvířat, kdy se průměrná roční dojivost jedné krávy v obou státech více než zdvojnásobila.
V České republice v roce 1993 vyprodukovala ročně průměrná kráva 3,8 tis. l mléka, její následovnice v roce 2017 už 8,2 tis. l. Na Slovensku byly tyto hodnoty nižší především z důvodu odlišné skladby plemen (3,0 tis. l v roce 1993 a 6,9 tis. l v roce 2017).

Stavy prasat se začaly snižovat od 90. let minulého století

Dalším tradičně chovaným hospodářským zvířetem, především co se České republiky týká, jsou samozřejmě prasata. I jejich chov od počátku 90. let v obou zemích zaznamenal útlum. Po rozdělení Československa se v České republice chovalo více než 4,5 mil. (4 599 tis.) ks a na Slovensku více než 2 mil. (2 179 tis.) ks. Od té doby mají jejich stavy v Česku stále klesající tendenci až k minimální hodnotě 1 491 tis. ks pro rok 2017, zatímco na Slovensku se od roku 2011, kdy jich bylo jen 580 tis. ks, stavy nepatrně zvedly na 614 tis. ks v roce 2017.
Současné stavy prasat tedy tvoří v obou zemích méně než třetinu jejich počtů v roce 1993. Na sto hektarů orné půdy v roce 2017 u nás připadalo 60 prasat a u sousedů 46 prasat.

Podíl sklizňové plochy kukuřice na zeleno a siláž na orné půdě 2002–2017 (%)

Podíl sklizňové plochy kukuřice na zeleno a siláž na orné půdě 2002–2017 (%)

Chov ovcí je více rozšířený na Slovensku

Hospodářským zvířetem, jehož chov je v obou státech výrazně odlišný, jsou ovce. Na Slovensku je chov ovcí typickou součástí zemědělské produkce. I přes jejich rostoucí stavy v posledních letech jsou ovce v Česku méně důležitou záležitostí.
V roce 1993 bylo v České republice chováno 254 tis. ovcí, zatímco na Slovensku jich bylo 411 tis. V dalších letech stavy v obou zemích poklesly (s minimy 84 tis. v roce 2000 pro ČR a 316 tis. v roce 2002 pro SR) a od té doby se opět navýšily na 217 tis. v České republice a 365 tis. na Slovensku. V Česku v roce 2017 připadalo na sto hektarů obhospodařované zemědělské půdy šest ovcí, na Slovensku více než třikrát tolik, a to 19 ovcí. Více  ZDE a ZDE.

Autor: , oddělení statistiky zemědělství a lesnictví
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

České a slovenské mzdy se od sebe příliš neliší

Ilustrační foto

Ve 2. čtvrtletí 2018 dosáhla průměrná mzda v Česku 31 851 Kč, když se meziročně zvýšila o 8,6 %. Na Slovensku vzrostla o 6,4 % na 1 004 eur, v přepočtu směnným kurzem 25,599 tedy na 25 701 Kč. Jak se liší struktury výdělků u nás a na Slovensku a jak rozdílné jsou trhy práce?

Srovnávat odvětví bylo vždy atraktivní

ilustrativní fotka

Po roce 1993 se stalo téměř zvykem porovnávat výkony odvětví České a Slovenské republiky. Přitom porovnání absolutních hodnot může být mírně zavádějící, protože na Slovensku žije zhruba o polovinu obyvatel méně a jeho rozloha je o třetinu menší než rozloha Česka.

Ve využívání internetu jsou si Češi a Slováci podobní

ilustrativní fotka

V únoru uběhlo 26 let od významného milníku v oblasti komunikačních technologií na území bývalého Československa. Náš společný stát byl dne 13. února 1992 slavnostně připojen k síti internet.

Investice do výzkumu a vývoje jsou vyšší v Česku

ilustrativní fotka

Výzkum a vývoj jsou předpokladem stabilního a dlouhodobě udržitelného růstu v dnešní globální společnosti. Jde zároveň o jednu z mála oblastí, kde se Česko a Slovensko po rozpadu společného státu vydaly výrazně rozdílnou cestou.

Hranice není překážkou

ilustrativní fotka

Lidé střední a starší generace při přejezdu česko-slovenské hranice nemívají ten leckdy vzrušující pocit, že jsou v cizině. Narodili se jako Čechoslováci, vyrostli na československých televizních pořadech a i zarytí monogloti s českým občanstvím nemají problém se na Slovensku domluvit. Silná připomínka „ciziny“ přijde až při placení ve slovenských obchodech či restauracích, neboť československá koruna zanikla měnovou odlukou 8. února 1993, tedy zhruba měsíc po rozdělení ČSFR.

Česko-slovenské čtvrtstoletí makroekonomickým pohledem

ilustrativní fotka

Srovnávat vývoj České republiky a Slovenské republiky je zajímavé z řady důvodů. Ještě před čtvrtstoletím oba státy tvořily jednu federativní republiku, 1. ledna 1993 se však vydaly politicky každý svou cestou.

Už bez sebe, ale více spolu

Ing. Marek Rojíček, Ph.D. a Ing. Alexander Ballek_náhled

Předsedové statistických úřadů České a Slovenské republiky Marek Rojíček a Alexander Ballek odpovídají na otázky časopisu Statistika&My. Shodují se, že obě země mají k sobě v mnoha ohledech blíže než před 25 lety.

Patříme k zemím EU s vysokým podílem podnikatelů

I když podíl podnikatelů na celkové zaměstnanosti v České republice klesá, v roce 2017 dosáhl páté nejvyšší hodnoty ze všech členských zemí Evropské unie. V sekcích ostatní činnosti, peněžnictví a pojišťovnictví byl vůbec ze všech nejvyšší.

Češi dnes nemají hlad, ale chuť

Ing. Jiří Hrbek_náhled

„Diskuse nad kvalitou potravin je velmi široké, vděčné a také snadno zneužitelné téma,“ říká Jiří Hrbek, ředitel odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí v ČSÚ. Kromě toho, čemu dávají Češi ve svém jídelníčku přednost, zkoumá i důvody, proč se v bývalém Československu změnily stravovací návyky jeho obyvatel.

Kolik ovoce vypěstujeme a sníme

Ilustrační foto

Nejoblíbenějším ovocem v České republice je tradičně jablko. Podle odhadů statistiků sklidí Češi na svých zahradách až 40 % z celkové sklizně jablek v ČR. Přesto se k nám jablka dovážejí ze zahraničí. Nejvíce jablek se pěstuje ve Středočeském kraji.

Denně ubývá 25 ha zemědělské půdy

ilustrační foto

Výměra obhospodařované zemědělské půdy se kontinuálně zmenšuje. Od roku 2000 jí ubylo téměř 148 tis. ha, to znamená 25 ha denně, jak zjistili statistici z ČSÚ v roce 2016 ve strukturálním šetření o zemědělských subjektech. Analýzou údajů za 26 525 zemědělských subjektů došli k dalším závěrům.

Českému zemědělství se vloni dařilo

ilustrativní obrázek

Ekonomický výsledek českého zemědělství ovlivnila především dobrá úroda. Produkce odvětví v běžných cenách v roce 2016 dosáhla hodnoty 129,3 mld. Kč, tj. o 1,8 % více než v roce předchozím. Podnikatelský důchod se meziročně zvýšil o více než čtvrtinu na 20,2 mld. Kč.