Už bez sebe, ale více spolu

VYDÁNÍ: 10/2018
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Předsedové statistických úřadů České a Slovenské republiky Marek Rojíček a Alexander Ballek odpovídají na otázky časopisu Statistika&My. Shodují se, že obě země mají k sobě v mnoha ohledech blíže než před 25 lety.

Letos v říjnu si připomínáme 100 let od vzniku novodobého společného státu Čechů a Slováků. Co se vám vybaví, když se řekne Československo?

M. Rojíček: Je to naše historie, společný stát, v němž jsem se narodil a který je i po 25 letech od svého rozpadu ve světě známější než jeho nástupnické státy. Přestože u mnoha lidí v obou zemích převládá nostalgie po časech společného státu, ve skutečnosti k sobě máme v mnoha ohledech blíže než v minulosti. Navíc soužití v rámci Evropské unie a schengenského prostoru fakticky odstraňuje hranice. Přirovnal bych to k situaci, kdy se dva partneři žijící ve společné domácnosti pořád hádají, zatímco po rozchodu se od sebe odstěhují a zjistí, že je stále spousta věcí spojuje, a mají spolu skvělé přátelské vztahy.

A. Ballek: V prvom rade je to 75 rokov spoločného vzájomne sa obohacujúceho spolužitia od roku 1918 do roku 1993, ktoré v oboch krajinách položilo základ dnešnej spoločnosti, a to nielen z pohľadu životnej úrovne, ale aj hodnôt, ku ktorým sa hlásime. Slovensko sa za toto obdobie zmenilo z poľnohospodárskej krajiny na moderný priemyselný štát a dorovnávalo svoje handicapy zdedené z éry Rakúsko-Uhorska. Samozrejme toto obdobie patrilo dejinne medzi mimoriadne náročné, oba národy prežili spolu dve krízy hospodárstva, z toho jednu svetovú, obdobie po roku 1938 – utrpenie druhej svetovej vojny aj temnejšie obdobie Slovenského štátu či protektorátu v Čechách a na Morave. Spoločne sme prežívali nástup socializmu v období pokusu postaviť vojnou zničenú krajinu na nohy hodnotovo, ekonomicky aj politicky, zvládli sklamanie a prepad nádeji v roku 1968 a spolu sme sa tiež vrátili k demokracii po roku 1989. Som hrdý, že pre pochopenie tejto histórie sú veľmi dôležitým zdrojom aj výsledky našej práce, resp. práce našich predchodcov – štatistiky pojmenúvajúce realitu za jednotlivé obdobia.

 

Ing. Marek Rojíček, Ph.D. a Ing. Alexander Ballek

Ing. Marek Rojíček, Ph.D. a Ing. Alexander Ballek

Obě naše země vykazují poměrně silnou závislost na automobilovém průmyslu. Je to výhoda, nebo též riziko?

M. Rojíček: Je to výhoda i riziko zároveň. Na jedné straně využíváme svou konkurenční výhodu vycházející z průmyslové tradice a kvalifikované pracovní síly, na druhé straně automobilový průmysl patří k odvětvím, která se vyznačují silnou cykličností. Český průmysl naštěstí není na výrobě dopravních prostředků závislý tolik, jak to na první pohled vypadá. Je zde například silné strojírenství nebo kovodělná výroba a řada dalších odvětví, která mohou výpadek automobilového průmyslu kompenzovat.

A. Ballek: Tri slovenské automobilky produkujú viac ako milión automobilov ročne, po nábehu štvrtého výrobcu – Jaguar Land Roveru – to bude 1,3 milióna automobilov. Ich výroba má rozhodujúci, približne tretinový podiel na priemyselnej produkcii, je hybnou silou slovenského priemyslu a teda výkonu ekonomiky. Akékoľvek zmeny v odvetví teda zásadne ovplyvňujú dynamiku rastu HDP. Naša silná orientácia na automobilový priemysel a vysoká závislosť celého priemyslu od jedného odvetvia má svoje riziká a celkom otvorene sa o nich debatuje. Reálne v krátkodobom horizonte tieto riziká hodnotia analytici ako menej podstatné, otázky si však kladú v dlhodobom horizonte. Otázkami sú témy, ako bude fungovať automobilový priemysel po ďalších sprísneniach emisií áut a aké zmeny v odbyte prinesie elektromobilita, prípadne zdieľaná ekonomika alebo ekologizácia. Dobrou zbraňou proti týmto rizikám je napríklad rozvoj slovenských subdodávateľov, teritoriálna diverzifikácia odbytísk a prechod od lacnej pracovnej sily k vzdelanostnej ekonomike a inovatívnosti.

Ekonomicky se oběma zemím daří. Projevuje se konjunktura na zvýšené potřebě přísunu pracovních sil ze zahraničí?

M. Rojíček: Určitě ano, v současné době je počet volných pracovních míst vyšší než počet disponibilních pracovníků z tuzemska. Zaměstnavatelé usilují o zjednodušení procedur přijímání zaměstnanců například z Ukrajiny nebo jiných zemí. Rychlý nárůst počtu zahraničních pracovníků je patrný i v údajích, které Český statistický úřad publikuje. Jedná se zejména o občany Ukrajiny, Bulharska a Rumunska.

A. Ballek: Problém nedostatku pracovných síl vo vybraných profesiách, resp. odvetviach avizujú zástupcovia viacerých odvetví a najmä slovenského priemyslu už dlhšiu dobu. Celá spoločnosť sa vážne zaoberá hrozbou, či sa trh práce môže stať brzdou ekonomického rastu a znevýhodniť krajinu, napríklad pri investíciách.
Súčasne uvedený problém priťahuje pozornosť k štatistickým dátam, ktoré monitorujú trh práce, prípadne kvantifikujú tento problém. Očakáva sa, že tento rok sa zamestnanosť na Slovensku zvýši o 1,7 %, pribudne takmer 40 tisíc nových pracovných miest. Nezamestnanosť podľa zisťovania ŠÚ SR ak­tuálne dosahuje historické minimá – 6,6 % v druhom štvrťroku 2018, čo predstavuje 180 tisíc ľudí bez práce. Ich štruktúra a vzdelanie však nezodpovedajú dopytu po pracovnej sile najmä v západnej časti krajiny. Konjunkturálny prieskum v priemysle posledné mesiace potvrdzuje, že nedostatok zamestnancov je najvýznamnejší faktor obmedzujúci rast priemyselnej produkcie. Uvádza to historicky najväčší počet až 35 % respondentov.

Jak se s tímto problémem Slovensko vyrovná?

A. Ballek:V posledných mesiacoch sa tento problém začína aktívne riešiť. Od júna tohto roka sa napríklad zverejňuje zoznam zamestnaní s nedostatkom pracovnej sily triedený podľa štatistickej klasifikácie zamestnaní pre okresy s nezamestnanosťou nižšou ako 5 %. Zamestnávatelia môžu v týchto nedostatkových profesiách prijať zrýchleným procesom cudzincov z tretích krajín. Aktuálne vláda SR dokonca prijala Stratégiu pracovnej mobility cudzincov na Slovensku. Ide o veľmi komplexný materiál o plánovaní, riadení a regulácii pracovnej mobility pracovníkov z tretích krajín, vrátane kontroly.

Míra úspěchu daného státu se dá hodnotit také podle podílu osob ohrožených příjmovou chudobou nebo sociálním vyloučením. Jak si Česko a Slovensko v tomto směru stojí v mezinárodním srovnání?

M. Rojíček: Česká republika patří k zemím s nejnižším ohrožením příjmovou chudobou v rámci Evropské unie. Není to dáno absolutní úrovní příjmů, které jsou v řadě zemí na západ od nás vyšší, ale stále poměrně nižší mírou příjmové nerovnosti, než jaká je ve většině ostatních zemích Unie. Celkově nízkou příjmovou diferenci ovlivňuje i míra nivelizace starobních důchodů a aktuální systém sociálních dávek.

A. Ballek: V roku 2017 bolo na Slovensku chudobou alebo sociálnym vylúčením ohrozených 16,3 % osôb. Ide o ľudí, ktorí sú ohrození príjmovou chudobou alebo závažnou materiálnou depriváciou alebo žijú v domácnostiach s veľmi nízkou pracovnou intenzitou. Teší nás, že posledných päť rokov sa podiel ohrozených ľudí na Slovensku postupne znižuje. Tieto dáta získavame zo zisťovania o príjmoch a životných podmienkach EU SILC a slúžia dlhodobo na sledovanie chudoby na Slovensku a pre porovnanie v rámci Európskej únie. Je potešujúce, že v roku 2016 – posledné dostupné údaje za krajiny EÚ – bol v Európe najnižší podiel osôb ohrozených chudobou alebo sociálnym vylúčením práve v Českej republike – 13,3 %. Nasledovalo Fínsko – 16,6 %, Dánsko a Holandsko – 16,7 %. Slovensko s 18,1 % bolo na piatej priečke. Spomedzi krajín V4 vykazujú naše obe krajiny nižšie čísla, v Poľsku dosiahol tento indikátor 21,9 % a Maďarsku dokonca 26,3 %. Najviac znepokojivé čísla sú v Bulharsku , Rumunsku a v Grécku, kde bola chudobou alebo sociálnym vylúčením ohrozená viac ako tretina obyvateľstva. Celkovo v rámci EÚ bolo riziku chudoby alebo sociálneho vylúčenia vystavených 117,5 milióna ľudí, teda takmer štvrtina obyvateľstva.

Jak hodnotíte vzájemnou spolupráci Štatistického úradu Slovenskej republiky a Českého statistického úřadu po 25 letech existence samostatných států?

M. Rojíček: Je to podobné jako se spoluprací našich zemí obecně, jak jsem již komentoval v úvodu našeho rozhovoru. Vztahy jsou skvělé v pracovní i osobní rovině a s kolegy si velmi intenzivně vyměňujeme zkušenosti v řadě oblastí. Svou roli přitom hraje společná historie, kdy například statistické výkaznictví nebo legislativní prostředí jsou stále velmi podobná, protože vyšla ze stejných kořenů. V obou našich úřadech stále ještě pracují lidé, kteří pamatují spolupráci v době federace. Komunikaci usnadňuje i jazyková příbuznost, kdy jsme spolu schopni mluvit našimi rodnými jazyky, a v neposlední řadě tomu nahrává i geografická blízkost. V poslední době jsme také oprášili intenzivnější spolupráci s ostatními zeměmi v rámci visegrádské čtyřky, s Polskem a Maďarskem.

A. Ballek: Naša vzájomná spolupráca je nadštandardná a verím, že bude výnimočná aj v nasledujúcom období. Vzájomne si vymieňame neoceniteľné odborné skúsenosti, metodické náhľady. Spája nás nielen spoločná história, ale aj podobné súčasné ekonomicko-sociálne problémy a názory na nie­ktoré aktuálne problémy a výzvy. Pokiaľ budem viesť slovenský štatistický úrad, budeme sa výrazne zasadzovať o to, aby sa to nezmenilo.

Autor: , tiskový mluvčí
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

České a slovenské mzdy se od sebe příliš neliší

Ilustrační foto

Ve 2. čtvrtletí 2018 dosáhla průměrná mzda v Česku 31 851 Kč, když se meziročně zvýšila o 8,6 %. Na Slovensku vzrostla o 6,4 % na 1 004 eur, v přepočtu směnným kurzem 25,599 tedy na 25 701 Kč. Jak se liší struktury výdělků u nás a na Slovensku a jak rozdílné jsou trhy práce?

Srovnávat odvětví bylo vždy atraktivní

ilustrativní fotka

Po roce 1993 se stalo téměř zvykem porovnávat výkony odvětví České a Slovenské republiky. Přitom porovnání absolutních hodnot může být mírně zavádějící, protože na Slovensku žije zhruba o polovinu obyvatel méně a jeho rozloha je o třetinu menší než rozloha Česka.

Investice do výzkumu a vývoje jsou vyšší v Česku

ilustrativní fotka

Výzkum a vývoj jsou předpokladem stabilního a dlouhodobě udržitelného růstu v dnešní globální společnosti. Jde zároveň o jednu z mála oblastí, kde se Česko a Slovensko po rozpadu společného státu vydaly výrazně rozdílnou cestou.

Jak se máme po rozdělení ČSFR?

ilustrativní fotka

Velmi dobře, zní odpověď analytičky Heleny Horské, pokud by prý použila stupnici hodnocení ze školních lavic. Úroveň obou zemí se citelně zvýšila, na Slovensku se dokonce téměř zdvojnásobila. Nicméně obě ekonomiky čelí novým výzvám, a to včetně vypořádání se se závislostí na automobilovém průmyslu a zahraničním kapitálu.

Česko-slovenské čtvrtstoletí makroekonomickým pohledem

ilustrativní fotka

Srovnávat vývoj České republiky a Slovenské republiky je zajímavé z řady důvodů. Ještě před čtvrtstoletím oba státy tvořily jednu federativní republiku, 1. ledna 1993 se však vydaly politicky každý svou cestou.

Trendy v zemědělství po rozdělení společného státu

ilustrativní obrázek

Už v dobách společného státu vykazovalo české a slovenské zemědělství společné rysy, ale i odlišnosti. Po rozdělení ČSFR některé přetrvaly, v jiných došlo ke změnám. Ukažme si na několika příkladech, jakým vývojem procházelo zemědělství obou států v posledních 25 letech.

Slovenské sčítání bude v roce 2021 integrované

Ing. Alexander Ballek

Letos v lednu navštívil ČSÚ nový předseda Štatistického úradu Slovenskej republiky Alexander Ballek. Jednalo se o jeho první zahraniční návštěvu. Při té příležitosti poskytl časopisu Statistika&My rozhovor.

Spolupráca medzi našimi úradmi má dlhú tradíciu

Ing. František Bernadič

Od 1. července bude Radě EU předsedat Slovensko. Předsednictví převezme i v oblasti statistiky. Jaké budou klíčové oblasti šestiměsíčního pracovního programu? A jak spolupracují slovenští a čeští statistici? Ptali jsme se Františka Bernadiče ze Statistického úřadu Slovenské republiky, který předsedá pracovní skupině Rady pro statistiku.