Ve využívání internetu jsou si Češi a Slováci podobní

VYDÁNÍ: 10/2018
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

V únoru uběhlo 26 let od významného milníku v oblasti komunikačních technologií na území bývalého Československa. Náš společný stát byl dne 13. února 1992 slavnostně připojen k síti internet.

V prvních letech byl internet výlučně akademickým tématem, a i na počátku nového tisíciletí používala internet v Česku i na Slovensku jen relativně omezená skupina lidí. V roce 2000 to byla v obou státech jen desetina obyvatel. Nejčastěji šlo o studenty vysokých škol, IT odborníky, ale také o vybrané zaměstnance podniků s připojením k internetu – doma mělo přístup k internetu méně než 5 % domácností.

Za posledních 10 let se internet významně rozšířil a zrychlil

V následujících letech však došlo k rychlému rozvoji využívání internetu ve všech oblastech společnosti. Podle odhadů Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) používala internet na konci roku 2017 již polovina světové populace oproti pětině před deseti lety. V Česku bylo ve stejném roce mezi osobami ve věku 16 až 74 let celkem 85 % uživatelů internetu a na Slovensku 82 %. Mezi mladými lidmi v obou státech je používání internetu již téměř univerzální.
S rostoucí intenzitou využívání internetu vzrostly i nároky na jeho rychlé a stabilní připojení. Tomu odpovídají i změny v nabídce jednotlivých technologií. Na konci roku 2017 překonal v Česku počet přípojek k pevnému vysokorychlostnímu internetu třímilionovou hranici. Od roku 2007 se počet účastníků (domácností, podniků atd.) s přístupem k této technologii u nás zdvojnásobil a na Slovensku dokonce ztrojnásobil. Přesto na 100 obyvatel dosahuje počet vysokorychlostních přípojek jak v Česku (30), tak na Slovensku (26) nižších hodnot, než je celoevropský průměr (33).
Jestliže v roce 2010 v Česku jen čtvrtina z pevných vysokorychlostních přípojek umožňovala přenos 10 Mbit dat za sekundu a více, na konci roku 2017 to bylo již 85 %. Ve stejném roce pak čtvrtina internetových přípojek byla realizována pomocí technologií s inzerovanou rychlostí přes 100 Mb/s oproti 10 % v roce 2015.

Pevný internet podle počtu účastníků používajících danou technologii, 2017 (%)

Pevný internet podle počtu účastníků používajících danou technologii, 2017 (%)

Nikde není bezdrátový internet tak rozšířen jako v Česku

Celosvětově unikátní je výrazné postavení bezdrátových přípojek prostřednictvím rádiové linky a technologie wifi používaných v Česku především domácnostmi v menších obcích, oproti využívání přístupu prostřednictvím ADSL či TV kabelu. Tato situace byla v minulosti způsobena především cenou, nabízenou kvalitou a obecně horší dostupností ADSL technologie. Obdobná situace, i když v menším rozsahu, platí i pro SR.
V posledních letech můžeme pozorovat celosvětový trend přechodu k mobilnímu připojení k internetu, který je zapříčiněn na jedné straně čím dál častějším používáním chytrých telefonů či tabletů mezi obyvateli a na druhé straně výrazným zrychlením a rozšířením vysokokapacitních mobilních sítí, například prostřednictvím technologie LTE.
ITU na konci roku 2016 celosvětově evidovala přibližně čtyřnásobně více mobilních vysokorychlostních přípojek – 3,7 mil., pevných bylo 0,9 mil. Na konci roku 2017 bylo v Česku zaznamenáno již 8,7 mil. SIM karet sloužících pro přístup k vysokorychlostnímu mobilnímu internetu – na sto obyvatel jich připadalo 82 a stejně tak na Slovensku. Ve srovnání s průměrem EU28 to bylo ale o 10 p. b. méně.

Pevné telefonní přípojky – počet na 100 obyvatel, 1993–2017

Pevné telefonní přípojky – počet na 100 obyvatel, 1993–2017

V Česku a na Slovensku má pevnou telefonní linku nejméně domácností v Evropě

Výrazný pokles počtu pevných telefonních linek v Česku a na Slovensku představuje v mezinárodní komparaci jisté specifikum. Na konci roku 2017 jich bylo na sto obyvatel nejméně v EU – v ČR 15 a v SR jen 13, když průměr za EU28 byl 41. Je ovšem nutné doplnit, že již před nástupem mobilních sítí koncem 90. let zaostávaly země tzv. východního bloku ve vybavenosti domácností pevnými linkami za západní částí Evropy. Zatímco české a slovenské domácnosti vyměnily pevné linky za mobilní telefony, v zemích, jako jsou Německo či Francie, mají doma stále běžně oba typy zařízení.

používání vybraných ICT v jednotlivých oblastech společnosti*)

Penetrace internetu probíhala mezi podniky výrazně rychleji než u domácností

Od počátku rozvoje internetu v Česku a na Slovensku bylo jasné, že pro podniky půjde o velmi užitečnou a časem prakticky nezbytnou technologii. Na začátku roku 2017 nebyly k internetu jak v Česku, tak na Slovensku připojené jen dva podniky ze sta. Nejedná se ale o žádné velké překvapení, protože již v roce 2000 bylo v ČR on-line 75 % firem s 10 a více zaměstnanci. V rychlosti používaného internetového připojení ale podniky v ČR i SR za vyspělými státy EU zatím zaostávají.
V Česku i na Slovensku je v současné době téměř shodný podíl domácností (asi 8 z 10), které vlastní počítač či mají připojení k internetu. Na rozdíl od některých západních sousedů vlastnilo v roce 1993 počítač jen 5 % českých domácností a i o deset let později jej měla jen čtvrtina z nich. Zatímco celkový počet domácností s počítačem v posledních letech již v Česku ani na Slovensku výrazně neroste, podíl domácností, které mají přenosný počítač (notebook nebo tablet), se dále zvyšuje. Pokud se podíváme na internet v mobilu, ten využívá více Slováků než Čechů (60 vs. 55 %). Běžně ho používají především mladí lidé ve věku 16 až 24 let – v roce 2017 to bylo 9 z 10 osob.

Autor: , oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

České a slovenské mzdy se od sebe příliš neliší

Ilustrační foto

Ve 2. čtvrtletí 2018 dosáhla průměrná mzda v Česku 31 851 Kč, když se meziročně zvýšila o 8,6 %. Na Slovensku vzrostla o 6,4 % na 1 004 eur, v přepočtu směnným kurzem 25,599 tedy na 25 701 Kč. Jak se liší struktury výdělků u nás a na Slovensku a jak rozdílné jsou trhy práce?

„Ajťáci“ chybějí dvěma třetinám firem

ilustrativní fotka

Poptávka po ICT odbornících se rok od roku zvyšuje. Za poslední dva roky stoupl podíl firem, které měly problémy s obsazením volných míst, o osm procentních bodů. Situaci jim neusnadňují ani nadprůměrné platy, které ICT pracovníci pobírají.

Hranice není překážkou

ilustrativní fotka

Lidé střední a starší generace při přejezdu česko-slovenské hranice nemívají ten leckdy vzrušující pocit, že jsou v cizině. Narodili se jako Čechoslováci, vyrostli na československých televizních pořadech a i zarytí monogloti s českým občanstvím nemají problém se na Slovensku domluvit. Silná připomínka „ciziny“ přijde až při placení ve slovenských obchodech či restauracích, neboť československá koruna zanikla měnovou odlukou 8. února 1993, tedy zhruba měsíc po rozdělení ČSFR.

Trendy v zemědělství po rozdělení společného státu

ilustrativní obrázek

Už v dobách společného státu vykazovalo české a slovenské zemědělství společné rysy, ale i odlišnosti. Po rozdělení ČSFR některé přetrvaly, v jiných došlo ke změnám. Ukažme si na několika příkladech, jakým vývojem procházelo zemědělství obou států v posledních 25 letech.

Holanďané si letní dovolené objednávají přes internet

Ilustrační foto

V loňské letní sezóně vyjeli alespoň jednou na dovolenou tři ze čtyř Nizozemců. A jak dále vyplynulo ze šetření nizozemského statistického úřadu, dvě třetiny prázdninových cest si obyvatelé Nizozemska objednávali přes internet.

Ordinaci bez počítače už skoro nikde nenajdete

ilustrativní fotka

Jen necelá čtyři procenta českých lékařů nemají ve své samostatné ordinaci k dispozici počítač. Stejně jako v předcházejících letech nabízeli on-line služby nejčastěji gynekologové. Největší rezervy ve využívání informačních technologií mají zubaři.

Největší digitální propast je na Vysočině

ilustrativní obrázek

Zatímco ve skupině mladých do 25 let jsou on-line téměř všichni (97 %), podíl seniorů nad 65 let, kteří užívají internet alespoň jednou týdně, je zatím 27 %.

Stále častěji jednáme s úřady on-line

Ilustrační obrázek

Více než třetina obyvatel ČR využila v roce 2017 při jednání s úřady internet. O něco menší podíl jednal on-line také se školami, lékaři či knihovnami. Při vyplňování formulářů ale stále téměř polovina Čechů preferovala osobní kontakt na úřadě.

Kancelářské programy Češi zvládají, ale programování ne

ilustrativní fotka

Tak jako řadu dalších zemí i Česko trápí nedostatek počítačových odborníků. Textový nebo tabulkový procesor používá již téměř 70 % pracujících. Programování se ale v posledním roce věnovalo pouze 5 % z nich. A pracovníků, kteří mají IT jako svou hlavní náplň práce, je ještě méně – necelá 4 %.

Junioři a internet

ilustrativní fotka

Ve využívání technologií jak z hlediska věku respondentů, tak i z územního pohledu jsou v krajích České republiky značné rozdíly.

I ve statistice mají GIS své pevné místo

Ing.-Vladimír-Brůna_náhled

Česká egyptologie si připsala další velký úspěch. Jedním ze členů expedice byl Vladimír Brůna, odborník na geoinformatiku, geografické informační systémy (tzv. GIS) a metody dálkového průzkumu Země, které aplikuje při dokumentaci archeologického výzkumu. GIS se ale dají využít i ve statistice.

Videohry hrajeme do 24 let

ilustrativní fotka

Podle ČSÚ nejčastěji hrají či stahují videohry přes internet mladí lidé ve věku 16–24 let, a to necelých 67 % v této kategorii. Poté zájem o videohry prudce klesá. V další věkové kategorii 25–34 let hraje videohry přes internet 30 % lidí.